Aristotelés o panství: mezi Heideggerem a Gagarinem

Reflexe: Filosoficky Casopis 31:19-44 (2006)
  Copy   BIBTEX

Abstract

Je otrok podle Aristotela vykořisťovaným nástrojem výroby stojícím na úrovni zvířete, nebo méně nadaným jedincem, jenž může svoje omezené možnosti naplnit pouze jako podřízený člen domácnosti? Aristotelští badatelé zdůrazňují jednu z možností podle toho, nakolik jsou sami liberálně, či komunitaristicky orientováni: buď je Aristotelova teorie panství vykládána jako nelidská a ideologická, nebo jako realistická a solidární. Spor se však netýká pouze „liberalismu“ a „komunitarismu“ v Aristotelovi, nýbrž – jelikož je otrok v obou výkladech chápán jako nástroj pána – také dvou základních pojetí techniky a v důsledku moderní civilizace obecně, jež jsou zastoupeny na jedné straně Lévinasovým Gagarinem a na druhé straně Heideggerem. Aristotelés naznačuje – a to pomocí technicky přesného důkazu – možnost techniky, která osvobozuje od nutnosti, přitom si je však vědom podmíněnosti každého takového osvobození. Výdobytkem Aristotelovy teorie panství je to, že se v ní hledisko rovnosti a svobody a hledisko podřízení a nutnosti nikoli vylučují, nýbrž vzájemně doplňují

Author's Profile

Jakub Jinek
Charles University, Prague

Analytics

Added to PP
2015-01-22

Downloads
122 (#79,534)

6 months
40 (#81,628)

Historical graph of downloads since first upload
This graph includes both downloads from PhilArchive and clicks on external links on PhilPapers.
How can I increase my downloads?