Results for 'nová mechanistická filosofie'

167 found
Order:
  1.  28
    Pojetí Mechanismu V Současné Teorii Vědy.Arnošt Veselý - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):159-175.
    Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  27
    Brandy, Mravenci a Mikroskop: Experimentální Věda Roberta Hooka.Monika Bečvářová - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):361-396.
    Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia představil Robert Hooke. Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  40
    Vědecká filosofie, světový názor a „Tiefsinn“: tři podoby filosofie v Husserlově článku Filosofie jako přísná věda.Aleš Novák - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):29-62.
    Fenomenologie není pouze specifická metoda filosofického zkoumání, ale též svébytná filosofická pozice. Husserl je znám a diskutován spíše jako autor právě zmíněné metody, ovšem ta přeci měla sloužit jakožto organon pro vytvoření samostatné filosofické nauky. Proto se bude v příspěvku věnovat pozornost Husserlovu chápání toho, co je to filosofie, a to v kontrastu proti dobově populárním filosofickým pozicím, jimiž byly naturalismus a filosofie světového názoru s jeho nejodpudivější podobou nazývanou Husserlem pejorativně „Tiefsinn“: důvtipná duchaplnost. Husserl zamýšlí odstranit oba (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  39
    Experti a Laici V Demokratické Společnosti: Tři Pohledy Na Problematiku Demokratizace Vědy.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):3-28.
    Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  95
    Schiță pentru o posibilă filosofie a digitalului.Lavinia Marin - 2016 - Revista de Filosofie (Romania) 63 (5):571-582.
    This article aims to develop the outline of a possible philosophy of the digital, as a proper philosophy with its own domain, questions, methods and own theories. The article starts by describing the crisis of liniar thinking undersood, following Vilém Flusser, as as a crisis of historical-causal thinking. Then the digital thinking is described as a new way of thinking which aims to become the dominant way of scientific explanation of our times, by replacing historical-causal explanations with numerical models. The (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  6.  92
    Filip Tvrdý o naturalizaci filosofie.Tomas Hribek - 2017 - Filosofie Dnes 9 (1):71-79.
    [Filip Tvrdý on Naturalizing Philosophy] The paper distinguishes several versions of contemporary naturalism: revisionary, constructive, and non-representational. Revisionary naturalism pleads substituting the traditional philosophical inquiry into the nature of things by a genetic inquiry into the origin of our – often faulty – beliefs about the nature of things. Constructive naturalism accepts the program of traditional philosophy, yet hoping that its questions could be answered by broadly scientific methods. Non-representational naturalism is an extension of metaethical expressivism, claiming that philosophical claims (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7. Centrum a periferie v historiografii filosofie: Petr Olivi a středověká nauka o duši.Lukáš Lička - 2016 - In Marek Otisk & Adam Olech (eds.), Filosofie v provincii / Filozofia na prowincji. Ostravská univerzita. pp. 104-119.
    Centre and Periphery in the Historiography of Philosophy: Peter Olivi and Medieval Psychology The paper inquiries into the (historiographical) question what does it mean to be a “marginal thinker” in the context of the medieval philosophy. The question is investigated on the example of Franciscan philosopher and theologian Peter Olivi (1248/49–1298) and his philosophical psychology. First, a preliminary option is introduced: for a thinker, being “marginal” depends on his relation to who is considered to be canonical. Since the most famous (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8.  75
    Jan van der Stoep, Pierre Bourdieu en de politieke filosofie van het multiculturalisme. Kampen 2005: Kok. 268 pagina’s. ISBN 9043511986. [REVIEW]B. C. Wearne - 2006 - Philosophia Reformata 71 (2):195-198.
    Review of Jan van der Stoep's published PhD dissertation on the work of Pierre Bourdieu.en de politieke filosofie van het multiculturalisme Kok Kampen 2005. My review is in English. van der Stoep's book is in Dutch with an English summary.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  31
    Je feministická filosofie vědy politicky korektní?Ondřej Beran - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):29-50.
    Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10. Uma nova ciência para um novo mundo. – O projeto da Grande Restauração por meio de suas imagens.Manzo Silvia - 2015 - Revista Sképsis 8 (12).
    Os escritos de Francis Bacon dedicados à filosofia abundam em imagens, metáforas, comparações e alegorias destinadas a ilustrar e apresentar com eloquência suas ideias. Solidamente formado na cultura humanista de seu tempo, Bacon adotou com destreza os recursos da retórica e nutriu-se de um amplo espectro da literatura clássica greco-latina, assim como também dos escritos bíblicos. Em especial, a mitologia clássica (a que dedicou seu De sapientia veterum (1609) - Da sabedoria dos antigos) foi um de seus recursos predilteos na (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11.  92
    Is de filosofie te links?Andreas De Block & Olivier Lemeire - 2017 - Algemeen Nederlands Tijdschrift voor Wijsbegeerte 109 (1):105-122.
    Ideological diversity has been on the research agenda in the social sciences for a couple of years. Yet in philosophy, the topic has not attracted much interest. This article tries to start filling this gap. We discuss a number of possible causes for the underrepresentation of right-wing and conservative philosophers in the academic profession. We also argue why this should be an important concern, not only morally, but also and primarily epistemically. Lastly, we explore whether the situation in philosophy is (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12.  87
    Bewustzijn en de nieuwe filosofie van het d.i.e.r.Pouwel Slurink - 1996 - In Henk Oosterling, Awee Prins & Ger Groot (eds.), Van Agora tot Markt. Acta van de 18e Nederlands-Vlaamse Filosofiedag. Rotterdam: Erasmus Universiteit, Faculteit der Wijsbegeerte. pp. 191-195.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13. Přátelství, dobro, polis. K významu přátelství v celku Aristotelovy praktické filosofie.Jakub Jinek - 2011 - Studia Neoaristotelica 8 (1):72-94.
    Aristotle’s subtle distinction between the forms of friendship and his concept of loving friend as one’s other self propose a solution to the fundamental objection to any eudaimonian theory of slavery, namely that friendship – as basically non-moral phenomenon – is but an egoistic device of one’s happy life. Aristotelian theorems are based on his concept of analogy and on a philosophically specific notion of “self”. Since both of these are rooted in Platonism, Aristotle has toevolve them dialectically in a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14.  46
    Andreas Osiander v dějinách filosofie, vědy a filosofii vědy.Tomáš Nejeschleba - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (4):405-424.
    The article deals with the position of Lutheran theologian Andreas Osiander sen. in the history of philosophy, history of science and philosophy of science. It works on humanistic foundation of Osiander’s thought and his elaboration of the tradition of the antient wisdom and Christian cabbala of Giovanni Pico della Mirandola in particular in the biblical exegesis. The article deals with Osiander’s edition of Nicolaus Copernicus’ book De revolutionibus orbium caelestium as well and with his edition of the mathematical work of (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15.  31
    O nouă filosofie a matematicii?Gabriel Târziu - 2012 - Symposion – A Journal of Humanities 10 (2):361-377.
    O tendinţă relativ nouă în filosofia contemporană a matematicii este reprezentată de nemulţumirea manifestată de un număr din ce în ce mai mare de filosofi faţă de viziunea tradiţională asupra matematicii ca având un statut special ce poate fi surprins doar cu ajutorul unei epistemologii speciale. Această nemulţumire i-a determinat pe mulţi să propună o nouă perspectivă asupra matematicii – una care ia în serios aspecte până acum neglijate de filosofia matematicii, precum latura sociologică, istorică şi empirică a cercetării matematice (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16.  32
    Abraham Malherbe se bydrae tot Hellenistiese filosofie en die vroeë Christendom.Johan C. Thom - 2015 - Hts Theological Studies 71 (1).
    Abraham J. Malherbe was one of the most influential New Testament scholars of the past half century. He is especially known for his use of Hellenistic moral philosophy in the interpretation of New Testament texts, especially Pauline literature. Whilst the comparative study of New Testament and Greco-Roman material remains a contentious approach in scholarship, Malherbe’s work provides important pointers in how to make such comparisons in a meaningful and reasoned manner, by paying due respect to the integrity of the texts (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17. Fenomenologia existentiala a secretului - Incercare de filosofie aplicata.István Kiraly V. - 2001 - Pitesti, Roimania: Editura Paralela '45.
    Cuprins INTRODUCERE EXCURSIVĂ 5 CAPITOLUL I SECRETUL CA TEMA A UNEI ANALIZE DE FILOSOF1E APLICATA ...9 Preliminarii 9 /. Schiţa ideii de „aplicare" a fiiosofiei şi a unei „filosofii aplicate" 10 //. Tematica secretului 27 Excurs: Despre temati-are 28 CAPITOL Uli^T) _ ANALIZA CATEGORIALA Şl SECRETUL 40 /. Filosofía aplicată şi analiza categorială 40 //. Secretul şi structura lui categorială 6,5, Excurs: Secret - Privat - Public 70 CAPITOLUL III SECRETUL ŞI SOCIALISMUL 76 Excurs: Fonduri secrete sau fonduri interzise? 90 (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18. Filosofie: Tematizări Contemporane.Vasile Macoviciuc & Ionuţ Emilian Anastasiu (eds.) - 2010 - Editura Ase.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19.  22
    Struktura filosofie v pojetí Zdeňka Vašíčka. [REVIEW]Petr Krása - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (2):335-340.
    Recenze: Zdeněk VAŠÍČEK, Jak se dělají filosofie. Praha: Triáda 2012, 240 s.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  20. Wiskunde en filosofie.Nico Krijn & Manuel Nepveu - 2009 - TNO.
    Drie gesprekken over de filosofie van de wiskunde.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21.  25
    Noua filosofie si securitatea.Sarbu Ion - 2018 - Revista Militara. Studii de Securitate Si Aparare 19 (1):58-67.
    Ecosophy or ecological wisdom – the new philosophy of contemporary life is also a philosophy of security, digital content, tolerance; it is a philosophy of survival and sustainable development of man, society and nature. Man, society as well as science currently need and will need a new philosophy – ecosophy. All together and each one in part they are based on security, first of all on human security. The interaction of philosophy with science occurs historically through three main stages. The (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  22.  38
    Ludwik Fleck a Současná Filosofie Vědy.Jindřich Černý - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (4):449-478.
    Tento článek usiluje o systematický popis teorie stylů myšlení a myšlenkových společenství polského mikrobiologa Ludwika Flecka. Článek se zabývá výchozím bodem jeho teorie: případovou studií tzv. Wassermanova testu. Následně je Fleckova teorie prezentována nejprve ve světle Struktury vědeckých revolucí Thomase Kuhna. Jsou zaznamenány některé podobnosti mezi oběma mysliteli. Přesto se Fleckova stanoviska od Kuhnových v některých důležitých ohledech liší. Na rozdíl od převládajícího názoru, tyto rozdíly zamezují tomu, aby byl Fleck považován za předchůdce Kuhna. Z těchto důvodů tento článek zmiňuje (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  23.  36
    Odstíny Analytické Filosofie Vědy. [REVIEW]Jan Maršálek - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (4):473-482.
    Recenze: Lukáš Hadwiger Zámečník, Nástin filozofie vědy. Empirické základy vědy v analytické tradici. Host: Brno 2015, 409 stran.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24.  33
    Filosofie Vědy a Problém Demarkace. [REVIEW]Pavel Kasík - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):457-468.
    Recenze: Massimo PIGLIUCCI - Maarten BOUDRY, Philosophy of Pseudoscience: Reconsidering the Demarcation Problem. Chicago: Chicago University Press 2013, 480 s.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  25. Tomás de Aquino e a Nova Filosofia Natural.Evaniel Brás dos Santos - 2016 - Dissertation, University of Campinas, Brazil
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  26.  31
    Romantika Jako Epistemologická Alternativa Otevřená Kantovou Kritikou Soudnosti.Martin Ďurďovič - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (3):259-281.
    Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  27.  30
    Funkce Rozumu a Proces a Realita.Martin Kaplický - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (2):235-251.
    Tento text se soustřeďuje na prozkoumání vztahu dvou knih Alfreda Northa Whiteheada, Procesu a reality a Funkce rozumu, které byly publikovány ve stejném roce, v roce 1929. Autor textu nejprve představuje Whiteheadovo pojetí spekulativní filosofie, tak jak je představeno na úvodních stránkách Procesu a reality. Poukazuje, že Whitehead pro potřeby konstrukce filosofického schématu odmítl matematickou axiomatickou metodu a metodu rigidního empirismu a představuje Whiteheadovu vlastní filosofickou metodu, metodu deskriptivní generalizace. Ta může být ve stručnosti shrnuta jako imaginativní konstrukce spekulativního (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  28.  29
    Život a Dílo A. N. Whiteheada.Michal Andrle - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (2):187-225.
    Tato studie je v první řadě studií z dějin filosofie. Jejím hlavním úkolem je popsat život a dílo autora, který byl v česko-slovenském intelektuálním prostředí dlouhou dobu opomíjen: anglo-amerického matematika, fyzika a filosofa Alfreda Northa Whiteheada. Jeho životní příběh bývá někdy popisován jako „příběh tří měst“: Cambridge v Anglii, Londýna a nakonec Cambridge v Massachusetts, kde sídlí Harvardova univerzita. Studie se soustředí na některé významné momenty ve filosofově životě a pokouší se je zdůraznit jako klíč k porozumění Whiteheadovu celoživotnímu (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  29.  21
    Spinoza in het licht van bewustzijnsontwikkeling.Toon Antonius Maria Van Eijk - 2017 - Wageningen: Lulu Publishers.
    Toon van Eijk: Spinoza in het licht van bewustzijnsontwikkeling De beroemde filosoof Spinoza is moeilijk te doorgronden. Emeritus hoogleraar Maarten van Buuren heeft in 2016 twee boeken over Spinoza gepubliceerd, waarin hij diens filosofie op nauwgezette en verhelderende manier analyseert. Volgens Van Buuren is de kern van Spinoza’s ethiek de bevrijding van bevoogding en het streven om in overeenstemming te leven met de wereld en met zichzelf. Een aantal sleutelbegrippen in Spinoza’s filosofie zijn de immanente, in de natuur-inwonende (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  30.  37
    Claude Lévi-Strauss: Překonat Okouzlení.Martin Paleček - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):361-382.
    Při výběru z teorií, které bychom mohli aplikovat na problém, jímž se zabýváme, je pro nás účinnost jejich použití jedním z nejdůležitějších kritérií. Jinými slovy, naše hodnocení teorií se odvíjí o jejich schopnosti řešit problémy. V tomto eseji nejprve ukáži, jaké druhy problémů jsou pro sociální vědy klíčové, a s pomocí strukturalistické kritiky funkcionalismu nabídnu ilustrace těchto problémů. Budu přitom tvrdit, že Lévi-Straussovy přísliby spojené s jeho metodou nebyly nikdy naplněny a že je strukturální antropologie neuspokojivá.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  31. Het 'Universele Zuur' van de Evolutionaire Psychologie?Maarten Boudry, Helen De Cruz, Stefaan Blancke & Johan De Smedt - 2011 - Tijdschrift Voor Filosofie 73 (2):287-305.
    In a previous issue of Tijdschrift voor Filosofie, Filip Buekens argues that evolutionary psychology (EP), or some interpretations thereof, have a corrosive impact on our ‘manifest self-image’. Buekens wants to defend and protect the global adequacy of this manifest self-image in the face of what he calls evolutionary revisionism. Although we largely agree with Buekens’ central argument, we criticize his analysis on several accounts, making some constructive proposals to strengthen his case. First, Buekens’ argument fails to target EP, because (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  32.  28
    La Metafisica di Spinoza: Sostanza e Pensiero.Yitzhak Melamed - 2020 - Milan: Mimesis Edizioni.
    This is an Italian translation of Spinoza's Metaphysics: Substance and Thought (Oxford UP, 2013).
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33. The Place of Thought Experiments in Philosophy.Filip Tvrdý - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):211-229.
    Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  34.  37
    Pokrok Společenskovědní Teorie Náboženství: Mezi Durkheimem a Geertzem.Nikola Balaš - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (4):495-514.
    Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  35. Fundamentos Schelerianos da Logoterapia.Nathalie de la Cadena & Gustavo Castañon - 2020 - Phenomenology, Humanities and Sciences 1 (1):121-131.
    Resumo: A Logoterapia proposta por Viktor Frankl está fundamentada na teoria dos valores e antropologia de Max Scheler. Frankl constrói seu pensamento psicológico baseado em conceitos-chave do pensamento scheleriano como (i) o valor e os bens, (ii) o querer e os sentimentos, (iii) a hierarquia de valores e (iv) a ideia de pessoa. É com eles que desenvolve suas teses originais da (i) motivação espiritual da ação humana, (ii) busca de sentido e (iii) inconsciente espiritual. Ao fazê-lo, ofereceu não só (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  36. Naar een emancipatie van de complottheorie.Massimiliano Simons - 2017 - Tijdschrift Voor Filosofie 3 (79):473-497.
    This article argues that pseudoscience lacks an adequate philosophical analysis. Using conspiracy theories as a case study, it is claimed that such an analysis needs to go beyond a mere epistemological approach. In the first part, it is shown that the existing philosophical literature shares the assumption that conspiracy theories are primarily deficient scientific hypotheses. This claim is contested, because such an approach can only understand what conspiracy theories fail to be, but not what they are and why people tend (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  37. The Pure Form of Time and the Powers of the False.Daniel W. Smith - 2019 - Tijdschrift Voor Filosofie 81 (1):29-51.
    This paper explores the relation of the theory of time and the theory of truth in Deleuze’s philosophy. According to Deleuze, a mutation in our conception of time occurred with Kant. In antiquity, time had been subordinated to movement, it was the measure or the “number of movement” (Aristotle). In Kant, this relation is inverted: time is no longer subordinated to movement but assumes an independence and autonomy of its own for the first time. In Deleuze’s phrasing, time becomes the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  38. The Oxford Handbook of Metaphysics.Michael J. Loux & Dean W. Zimmerman (eds.) - 2003 - Oxford University Press.
    The Oxford Handbook of Metaphysics offers the most authoritative and compelling guide to this diverse and fertile field of philosophy. Twenty-four of the world's most distinguished specialists provide brand-new essays about 'what there is': what kinds of things there are, and what relations hold among entities falling under various categories. They give the latest word on such topics as identity, modality, time, causation, persons and minds, freedom, and vagueness. The Handbook's unrivaled breadth and depth make it the definitive reference work (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   26 citations  
  39.  57
    De nieuwe poortwachters van de waarheid.Massimiliano Simons - 2020 - Tijdschrift Voor Filosofie 1 (82):33-56.
    The central claim of this article is that post-truth requires a political and socio-economical perspective, rather than a moral or epistemological one. The article consists of two parts. The first part offers a critical examination of the dominant analyses of post-truth in terms of shifting standards of the origin and the evaluation of facts. Moreover, the claim that postmodernism is the cause of post-truth is examined and refuted. In the second part an alternative perspective is developed, centring around the notion (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  40. Neo-Thomism and the Problem of Animal Suffering.B. Kyle Keltz - 2019 - Nova et Vetera 17 (1):93-125.
    Proponents of the problem of animal suffering claim that the millions of years of apparent nonhuman animal pain and suffering provides evidence against the existence of God. Neo-Cartesianism attempts to avoid this problem mainly by denying the existence of phenomenal consciousness in nonhuman animals. However, neo-Cartesian options regarding animal minds have failed to compel many. In this essay, I explore an answer to the problem of animal suffering inspired by the medieval theologian Thomas Aquinas. Instead of focusing on phenomenal consciousness, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  41. Conciliar Christology and the Consistency of Divine Immutability with a Mutable, Incarnate God.Timothy Pawl - 2018 - Nova et Vetera 16 (3):913-937.
    [paragraph 3 of the article] The goal of this article is to flesh out that initial understanding of incarnational immutability. The method I employ to attain this goal is to consider cases of predications from the texts of conciliar Christology. I show potential ontological truth conditions for those predications being true that do not require the truth conditions I propose for immutability to be unsatisfied. Put otherwise, I show ontological truth conditions for predications that imply Christ’s mutability and Incarnation that (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  42.  13
    Elisabeth da Bohemia - Verbete.Katarina Peixoto - 2020 - Mulheres Na Filosofia.
    O estudo das Cartas de Descartes a Elisabeth ocupou a literatura, ao passo que a fortuna da contribuição de Elisabeth foi soterrada pela historiografia. Essa negligência intelectual merece registro, visto que as cartas de Elisabeth foram descobertas no Século XIX e publicadas pela primeira vez em 1876 (Ebbersmeyer 2020, p. 4). O fato de que Elisabeth tenha sido ignorada pela historiografia explicita a precariedade a que o viés pode condenar uma narrativa, e torna o estudo sobre Elisabeth da Bohemia difícil. (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  43. „Il faut défendre la société”. Cours au Collège de France, 1976.Michel Foucault - 1997 - Tijdschrift Voor Filosofie 59 (3):573-574.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   17 citations  
  44.  53
    Free will and moral responsibility, reactive and objective attitudes.Benjamin De Mesel - 2018 - Tijdschrift Voor Filosofie 80:131-147.
    In this article, I discuss Gerbert Faure’s Vrije wil, moraal en het geslaagde leven (Free Will, Morality, and the Well-lived Life). I summarize and elucidate Faure’s argument. My criticisms are directed primarily at the first chapter of the book, in which Faure develops what he regards as a Strawsonian account of free will and moral responsibility. Faure denies that we have free will; I argue that Strawsonians should not deny this. Faure argues that, although we do not have free will, (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  45. Decolonising Science in Canada: A Work in Progress.Jeff Kochan - 2018 - Social Epistemology Review and Reply Collective 7 (11):42-47.
    This paper briefly highlights a small part of the work being done by Indigenous groups in Canada to integrate science into their ways of knowing and living with nature. Special attention is given to a recent attempt by Mi'kmaw educators in Unama'ki (Cape Breton, Nova Scotia) to overcome suspicion of science among their youth by establishing an 'Integrative Science' (Toqwa'tu'kl Kjijitaqnn, or 'bringing our knowledges together') degree programme at Cape Breton University. The goal was to combine Indigenous and scientific knowledges (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  46. Circularities In The Contemporary Philosophical Accounts Of The Applicability Of Mathematics In The Physical Universe.Catalin Barboianu - 2015 - Revista de Filosofie 61 (5):517-542.
    Contemporary philosophical accounts of the applicability of mathematics in physical sciences and the empirical world are based on formalized relations between the mathematical structures and the physical systems they are supposed to represent within the models. Such relations were constructed both to ensure an adequate representation and to allow a justification of the validity of the mathematical models as means of scientific inference. This article puts in evidence the various circularities (logical, epistemic, and of definition) that are present in these (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  47. Imaginação.Fiora Salis - 2014 - Compêndio Em Linha de Problemas de Filosofia Analítica.
    Nesta entrada irei apresentar uma nova taxonomia sistemática das nossas capacidades imaginativas, coerente com os tratamentos convencionais em ciência cognitiva, filosofia da mente e estética. Em particular, irei distinguir entre a imaginação não-proposicional e a imaginação proposicional, o que inclui ainda outras subvariedades, como a imaginação objectual, a imagética, a imaginação experiencial, a suposição, o faz-de-conta e outras.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  48. Repliek op de kritiek van de Boer, Blomme, van den Berg en Spigt.Dennis Schulting - 2018 - Tijdschrift Voor Filosofie 80 (2):363-378.
    In this article, I respond to critiques of my book Kant’s Radical Subjectivism: Perspectives on the Transcendental Deduction (London: Palgrave Macmillan, 2017). I address issues that are raised concerning objectivity, the nature of the object, the role of transcendental apperception and the imagination, and idealism. More in particular I respond to an objection against my reading of the necessary existence of things in themselves and their relation to appearances. I also briefly respond to a question that relates to the debate (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  49. Blaise Pascal dans l’œuvre de Pierre Duhem.Jean-François Stoffel - 1993 - In Robert Halleux & Anne-Catherine Bernès (eds.), Nouvelles tendances en histoire et philosophie des sciences / Nieuwe tendenzen in de geschiedenis en de filosofie van de wetenschappen : colloque national / nationaal colloquium (15-16/10/1992). Bruxelles, Belgique: Palais des Académies. pp. 53-81.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  50. Godność w Karcie Praw Podstawowych Unii Europejskiej – destrukcja uniwersalnego paradygmatu ujęcia podstaw praw człowieka? [Dignity in the Charter of Fundamental Rights of the European Union – Destruction of the Universal Paradigm of Understanding of the Foundations of Human Rights?].Marek Piechowiak - 2012 - Themis Polska Nova 2 (1):126-146.
    Zasadniczym przedmiotem analiz tego opracowania jest pojęcie godności w Karcie praw podstawowych Unii Europejskiej z 7 grudnia 2000 r. Interpretacja Karty prowadzona jest z uwzględnieniem postanowień Traktatu z Lizbony z 13 grudnia 2007 r., który podniósł Kartę do rangi prawa traktatowego. Uwyraźnienie treści pojęcia godności w Karcie dokonywane jest przez pryzmat paradygmatu rozumienia godności utrwalonego już w prawie międzynarodowym praw człowieka na poziomie uniwersalnym, czyli prawa kształtowanego i funkcjonującego w ramach Organizacji Narodów Zjednoczonych. Paradygmat uniwersalny, w którego centrum znajduje się (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
1 — 50 / 167