Order:
  1.  16
    Věda, Politika a Problém Dvou Kultur: Příspěvek K Vnějším Dějinám Vzniku Sociologie Vědeckého Poznání.Libor Benda - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (2):181-209.
    Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  15
    Historiografická Metoda Thomase Kuhna a Její Význam Z Hlediska Sociologie Vědeckého Poznání.Libor Benda - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):445-468.
    Význam Thomase Kuhna z hlediska jeho vlivu na další vývoj představ o povaze vědy a konkrétně na vznik tzv. sociologie vědeckého poznání bývá dnes běžně spojován s jeho Strukturou vědeckých revolucí, zatímco jeho starším historickým pracím je v tomto ohledu jen zřídkakdy věnována pozornost. Příspěvek analyzuje právě tyto práce a pokouší se charakterizovat základní metodologické rysy Kuhnova přístupu k dějinám vědy, který je v nich uplatňován. Prostřednictvím jejich porovnání s metodologickými východisky rané sociologie vědeckého poznání se snaží zjistit, nakolik lze (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  15
    Věda Jako „Forma Života“: Kritérium Demarkace Jako Praktický Problém.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):429-452.
    Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  14
    Experti a Laici V Demokratické Společnosti: Tři Pohledy Na Problematiku Demokratizace Vědy.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):3-28.
    Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  8
    Věda Jako Morální Volba. [REVIEW]Libor Benda - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):120-129.
    Recenze: Harry Collins & Robert Evans, Why Democracies Need Science. Cambridge: Polity Press 2017, viii + 194 pp.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  13
    Kuhnovské Paradigma Pro Současnou Filosofii Vědy. [REVIEW]Libor Benda - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (3):470-477.
    Recenze: K. Brad WRAY, Kuhn's Evolutionary Social Epistemology. Cambridge: Cambridge University Press 2011, xiv+229s.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7.  13
    Přezkoumání Oprávněnosti Kuhnovy Kritiky Silného Programu Sociologie Vědění.Libor Benda - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):201-225.
    Thomas Kuhn ve svých pozdějších pracích ostře napadá tzv. silný program sociologie vědění a důsledně se vůči němu vymezuje. Tato skutečnost je zajímavá z toho důvodu, že představitelé silného programu se naopak ke Kuhnovi otevřeně hlásí a vydatně čerpají z jeho díla, neboť v něm spatřují řadu klíčových myšlenek, které implikují možnost sociologické analýzy vědeckého poznání. Cílem této studie je kriticky přezkoumat Kuhnovu kritiku silného programu a zhodnotit její oprávněnost. V první části je za tímto účelem nejprve rekonstruováno Kuhnovo pojetí (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark