A partir de los postulados de una concepción semántica de norma y su clasificación en reglas y principios, Robert Alexy ha enunciado una tesis fuerte de la separación, al concebir que entre ambos tipos de normas no solo existe una diferencia gradual, sino también cualitativa. En este contexto, los principios son descritos como mandatos de optimización, caracterizados por un cumplimiento gradual en atención a las posibilidades reales y jurídicas, y a través de la denominada técnica de la ponderación. A pesar (...) de las objeciones recibidas, la vigencia de esta tesis resulta incuestionable, sirviendo todavía de inspiración a las nuevas generaciones de juristas interesados en la Teoría del Derecho. En el presente capítulo se pretende exponer de manera sucinta pero precisa los postulados del principialismo alexyano, las críticas más recurrentes y sus posibles respuestas, para terminar con algunas notas interpretativas que persiguen contribuir a la continuación del camino trazado por el insigne profesor alemán. (shrink)

Subjective rights enjoy limited import in Kelsenian theory for whereas the concept of duty underlies every legal norm, that of rights is merely possible and only emerges when the imposition of the sanction attached to the breach of the duty is made dependent upon a subject's will to bring legal action. The presence of secondary norms establishing certain duties of medical professionals on informed consent displays the existence of correlative reflex rights of patients. Yet, together with secondary norms, Western legal (...) systems typically institute norms of competence enabling patients to take legal action when those duties correlative to their reflex right to informed consent have been infringed. Thus, informed consent constitutes a set of subjective legal positions of patients and medical professionals. Despite its excessive formalism and questionable neutrality, the Kelsenian approach permits to define and clearly distinguish patients' genuine rights from mere aspirations devoid of legal basis. (shrink)

Jellinek define “estatus” como la “relación con el Estado que califica al individuo”. Su teoría distingue cuatro tipos: pasivo o subiectionis, negativo o libertatis, positivo o civitatis y activo o de la ciudadanía activa. Al margen de las polémicas sobre su vigencia, se pretende relacionar la aportación de Jellinek con la concepción del consentimiento informado del Tribunal Constitucional español, quien lo ha definido como deber de abstención de los profesionales sanitarios (STC 37/2011, de 28 de marzo, entre otras), es decir, (...) como una negación de su competencia en la terminología de Hohfeld, o como un derecho de defensa. Debido a la adecuación de su estructura al contenido del consentimiento informado, el análisis se centrará en los estatus negativo y positivo. La cuestión versa sobre la posición de los derechos de defensa en la tesis de Jellinek y si es viable su empleo en la conceptualización de los actuales derechos fundamentales. (shrink)

A xurisprudencia constitucional española (STC 37/2011, de 28 de marzo, entre outras) ten establecido como fundamento do consentimento informado o dereito á integridade física e moral (art. 15 CE). O Tribunal Constitucional configura o consentimento informado como un deber de abstención do profesional sanitario, é dicir, como unha negación da competencia do profesional sanitario na terminoloxía de Hohfeld. Así pois, o consentimento informado queda conformado como un dereito negativo ou de defensa, polo que concibilo como liberdade xurídica ou facultade de (...) autodeterminación positiva esixiría a revisión do seu fundamento constitucional. O presente artigo pretende precisamente revisar a natureza iusfundamental do consentimento informado a partir da obra de W.N. Hohfeld e Robert Alexy. (shrink)

Diversas fuentes culturales explican los orígenes del marcado individualismo imperante en nuestras sociedades actuales. Posiblemente, una de las manifestaciones más aclamadas de este individualismo sea la primacía de la autonomía individual, elemento clave en la articulación y fundamentación de las posiciones jurídicas subjetivas presentes en la práctica totalidad de los ordenamientos jurídicos contemporáneos, y como resultado de la expansión de la cultura occidental. Sin embargo, en ocasiones, el peso otorgado a la autonomía se antoja desproporcionado, especialmente cuando conduce a la (...) inobservancia, ya sea total o parcial, del bien común o alguna de sus manifestaciones, presupuesto de toda relación social y exigencia del principio de justicia. Junto a la autonomía, en tanto que elemento necesario para el florecimiento individual, la búsqueda del bien común debe asimismo servir a la configuración de los diversos instrumentos de decisión política y jurídica que regulan la vida en común, lo que requiere el justo equilibrio de los intereses en juego, tal y como aconseja el principio de proporcionalidad. El paradigma de las enfermedades contagiosas proporciona un claro ejemplo de lo anterior, pues la protección de la salud pública, entendida como una manifestación del bien común, no solo justifica, sino que incluso exige la restricción de ciertas posiciones jurídicas subjetivas que sirven a la especificación de la autonomía individual de sus titulares. (shrink)

Concebir los derechos como una protección no-paternalista de los intereses de sus titulares supone aceptar que su aspecto más relevante consiste en la provisión de una competencia para renunciar o consentir su inobservancia por terceros, lo cual no tiene por qué coincidir con la mejor estimación de sus intereses, aun cuando estos últimos juegan un papel importante en la justificación de las posiciones jurídicas implicadas. A partir de la tesis de la correlatividad, los conceptos jurídicos fundamentales de W.N. Hohfeld y (...) una tesis de la combinación que armoniza los elementos de la voluntad e interés en la explicación de los derechos, en el presente artículo se tratará de mostrar por qué afirmar el carácter inalienable de los derechos contradice la función que estos desempeñan en los ordenamientos jurídicos modernos. // The understanding of rights as non-paternalistic protections of its holder’s concerns entails that the most important aspect of them is the provision of a power either to waive or to consent their encroachment by others, which does not necessarily coincide with the best appraisal of his/her interests, even when they play an important role in the justification of the subjective legal positions. From the correlativity thesis, the fundamental legal conceptions devised by W.N. Hohfeld and a combination thesis that merges the elements of will and interest in the explanation of rights, I will try to show why to stand up for the inalienable character of rights contradicts the function they perform in modern legal systems. (shrink)

El consentimiento informado del paciente se inserta en el ámbito de su autonomía decisoria. Aunque presenta un sustrato corporal, este aparece combinado con elementos de índole moral que presuponen una noción concreta de persona como libre y autónoma. Tanto de las definiciones doctrinales como del material normativo se desprende que se trata de una posición jurídica subjetiva del paciente, alternativamente calificada como una “pretensión” o “derecho subjetivo en sentido estricto”, en términos hohfeldianos; un “derecho negativo de defensa”, o una “inmunidad”. (...) En España, el Tribunal Constitucional ha vinculado el consentimiento informado del paciente al derecho fundamental a la integridad física y moral (15 CE), lo cual permite plantear el análisis en clave iusfundamental. Con todo, se advierten dudas e incompatibilidades entre la explicación habitual del consentimiento informado, su fundamento constitucional y su regulación jurídica. El objetivo del presente libro consiste en proporcionar una definición integral del consentimiento informado como derecho subjetivo del paciente y como manifestación de un derecho fundamental, a partir de una óptica poliédrica que aporta certeza en la práctica asistencial y jurídica. // The patient's right to informed consent is inserted within the scope of his decisional autonomy. Although it has a bodily background, it is combined with features of moral nature, which presupposes a concrete notion of the person as free and autonomous. Both, doctrinal approaches and normative legal material show that it is a subjective legal position of the patient, being alternatively qualified as a Hohfeldian “claim” or a “subjective right in a strict sense”; a "negative right" or an "immunity." The Spanish Constitutional Court has linked the informed consent of the patient to the fundamental right to physical and moral integrity (15 CE), which allows us to propose a fundamental rights-based analysis. Nonetheless, doubts and inconsistencies are perceived between the customary explanation of informed consent, its constitutional foundation and its legal regulation. The aim of this book is to provide a comprehensive definition of informed consent as subjective right of the patient and expression of a fundamental right, from a multi-fold perspective that provides certainty in both legal and health care practice. (shrink)

Paunang Salita Ang kasalukuyang aklat ay produkto ng masigasig na pagsusumikap ng mga mag-aaral ng BA Kasaysayan sa Politeknikong Unibersidad ng Pilipinas, Sta. Mesa sa ilalim ng klase na Historiograpiya ni Dr. Zeus A. Salazar. Tinatangka nitong maitala para sa salinlahi ang mga kaganapan sa kanilang suplemental na klase tuwing Martes sa Bahay Escaler, ang tahanan ng kanilang Guro. -/- Magkagayumpaman, hindi ito talaga maitatangi sa mahabang kasaysayan ng pagtuturo ni Salazar. Ang pagkakatitikan/pagpapakatitikan higit sa lahat ay isa nang signature (...) style sa pagtuturo ni Salazar mula pa noong dekada 1970. Mababanggit din ang kinagawian niyang pagdaragdag ng oras labas sa opisyal na oras ng klase upang magpalalim ng mga paksang inaral sa loob nito, kung hindi man sa mga kapihang matatagpuan sa kaligiran ng U.P. Campus kung saan siya nagturo nang may 40 taon, at sa Bahay Gomburza mismo, ang dating tahanan ni Salazar. (shrink)

A deep research in the philosophical (between phenomenology and new metaphysics) anthropology of Zubiri looking for how the human person connects and grows with others from metaphysical root until social development, studying love as personalist connection. Origin, embryo ontological status and death are also studied.

Peter Millican je profesor filosofie a Gilbert Ryle Fellow na Hertford College, University of Oxford. Věnuje se především epistemologii, filosofii jazyka a náboženství, zabývá se dílem Davida Huma a Alana Turinga. Je autorem více než padesáti časopisecky publikovaných studií, editoval sborníky The Legacy of Alan Turing (Oxford University Press, 1996) a Reading Hume on Human Understanding (Oxford University Press, 2002). Připravil kritické vydání Humova An Enquiry Concerning Human Understanding v edici Oxford World's Classics (Oxford University Press, 2008) a spravuje internetový (...) archiv Humových textů na Hume Texts Online. Rozhovor, který se odehrál v létě roku 2016, poznámkami pod čarou opatřil překladatel. (shrink)

Žádnému tématu – s výjimkou historie Anglie – nevěnoval David Hume více pozornosti než náboženství. Jak už to ale s Humovým filosofickým odkazem bývá, i jeho teorie náboženství byla podrobena celé řadě mnohdy naprosto protikladných interpretací – a právě těm bude věnována první část mého článku. Došlo totiž k pokusům představit jej jako teistu, fideistu, deistu, agnostika nebo ateistu. Ve druhé části budu obhajovat hypotézu, podle níž je úsilí zařadit Huma do jediného údajně správného výkladu liché, protože každá taková snaha (...) naráží na nepřekonatelné terminologické spory, interpretační potíže a argumentační pochybení. Nemusí nás ovšem zajímat, co si Hume ve skutečnosti o náboženství myslel, případně za jaký typ věřícího či nevěřícího se považoval. Mnohem přínosnější je pochopit, jakým způsobem Humova koncepce předchází a obohacuje současnou ateologii. Ve třetí části proto představím textovou evidenci z primárních pramenů, v nichž se Hume zabýval kritikou zjeveného i přirozeného náboženství, morálních i psychologických aspektů religiozity. Závěrem se krátce zamyslím nad Humovou koncepcí „pravého náboženství“ a jejím uplatněním v sekulární společnosti. (shrink)

Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...) neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifikace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení filosofických problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru filosofických metod. (shrink)

Gerontologia kreatywna - dział gerontologii społecznej postulowany przez Anitȩ Stefańsk¸a} i Martȩ Szabelsk¸a}-Holeksȩ. Docelowo subdyscyplina ta ma zajmować siȩ problematyk¸a} twórczości i kreatywności osób starszych. Gerontologia kreatywna jest przede wszystkim zwi¸a}zana z psychologi¸a} twórczości, a szczególnie z akmeologi¸a} kreatywn¸a}, czyli psychologi¸a} osobowości twórczej człowieka. Gerontologia kreatywna z jednej strony korzysta z wiedzy pochodz¸a}cej z geriatrii, gerontopsychologii, gerontologii eksperymentalnej, gerontosocjologii i geragogiki. Z drugiej strony zaś podstawy gerontologii kreatywnej osadzone s¸a w działach akmeologii kreatywnej, w szczególności w: historii akmeologii kreatywnej, akmeologii (...) kreatywnej działalności zawodowej, akmeologii kreatywnej osobowości, eksperymentalnej akmeologii kreatywnej oraz stosowanej akmeologii kreatywnej. Konceptualizacja teorii gerontologii kreatywnej jest prób¸a zastosowania teorii istniej¸acych już na gruncie psychologii i gerontologii. Gerontologia kreatywna jako nauka multidyscyplinarna ma także korzystać z dorobku socjologii, filozofii, medycyny, biologii, ekonomii, demografii, antropologii społecznej i kultury, pedagogiki społecznej, kultur i twórczości oraz nauk o kulturze i sztuce. ** Creative gerontology - department of social gerontology postulated by Anita Stefańska and Marta Szabelska-Holeksa. Ultimately, this sub-discipline is to deal with the issues of creativity and creativity of older people. Creative gerontology is primarily associated with the psychology of creativity, and especially with creative acmeology, or the psychology of the creative personality of a human being. On the one hand, creative gerontology uses knowledge derived from geriatrics, gerontopsychology, experimental gerontology, gerontosociology and geragogy. On the other hand, the foundations of creative gerontology are embedded in the sections of creative acmeology, in particular in the history of creative acmeology, creative occupational acmeology, creative personality acmeology, experimental creative acmeology and applied creative acmeology. Conceptualization of the theory of creative gerontology is an attempt to apply theories already existing on the basis of psychology and gerontology. Creative gerontology as a multidisciplinary science is also to use the achievements of sociology, philosophy, medicine, biology, economics, demography, social anthropology and culture, social pedagogy, cultures and creativity as well as the sciences of culture and art. (shrink)

Vydání Galileova Hvězdného posla vyvolalo okamžitou reakci mnoha evropských učenců, s jednou důležitou výjimkou, kterou tvořili jezuitští matematici Římské koleje pod vedením uznávaného matematika Christophora Clavia. Cílem článku je prozkoumat možné důvody opožděné reakce římských jezuitů, kteří se k nebeským objevům vyjádřili více než rok po vydání Galileovy knihy. Existují důkazy nasvědčující tomu, že i když byli římští matematici nakloněni uznání novinek odhalených teleskopem, nástrojem, který ještě musel dokázat svou důvěryhodnost, byli omezeni přísnými pravidly, která měla za úkol udržet jednotu (...) jezuitského řádu. (shrink)

Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky (...) soudnosti. Tato vazba je sledována zvláště na příkladu filosofie umění F. W. J. Schellinga. Argumentace článku je rozvinuta v kritické konfrontaci se subjektivistickou interpretací romantiky H.-G. Gadamera, čímž se ozřejmuje její širší epistemologický dosah i aktuálnost. Návaznost německých romantiků na Kantovu Kritiku soudnosti se spíše než tendencí k subjektivizaci estetiky projevovala ve snaze o estetizaci poznání. (shrink)

Článek se zaměřuje na historický kontext vývoje americké sociologie v období mezi lety 1930-1965, jež je spojeno se specifickým projektem sjednocení oboru rozpracovaným na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Samotná myšlenka jednotné sociologie je neoddělitelně vpletena do celého projektu americké sociologie jako vědy a své „čisté" vyjádření nalezla v úsilí prokázat „objektivitu a koherenci" sociologického myšlení/vědění. Zcela zřetelně také formovala profesní identitu oboru. Prostředkem zajištění vědecké integrity bylo především zajištění kontinuity teorie a praxe, ježby založilo a o něž by se mohlo (...) opírat pevné metodologické „sebevědomí". Historická kontextualizace tohoto formativního období si klade za cíl sledovat, nakolik myšlenka sjednocené sociologie ovlivnila teoretické a metodologické perspektivy v rámci oboru i vlastní představy o možnosti jeho integrované výzkumné agendy. (shrink)

Recenzní studie vychází z kolektivní monografie editorů Charlese Bazermana, Adairy Bo- nini a Débory Figueiredo, Genre in a Changing World a věnuje se tématům souvisejícím s významem žánrů ve vědecké a akademické praxi. Identifikuje zejména dvě oblasti, na něž se ve zvýšené míře soustředí badatelské aktivity pra- cující s žánrem jako analytickým nástrojem: žánrovou pedagogiku na univerzitní úrovni a oborovou enkulturaci. Zatímco první oblast ohraničuje akademické texty vůči jiným textovým formám, druhá se zabývá jejich vnitřní rozrůzněností. Studie zdůrazňuje demonstro- vaný (...) přínos přístupů založených na žánrech pro výzkumy vědecké praxe, avšak dochází k závěru, že je zapotřebí důsledněji promýšlet jejich epistemologické implikace. (shrink)

Some natural languages do not lexically distinguish between modals of possibility and modals of necessity. From the perspective of languages like English, modals in such languages appear to do double duty: they are used both where possibility modals are expected and where necessity modals are expected. The Nez Perce modal suffix o’qa offers an example of this behavior. I offer a simple account of the flexibility of the o’qa modal centered on the absence of scalar implicatures. O’qa is a possibility (...) modal that does not belong to a Horn scale; its use is never associated with a scalar implicature. Accordingly, in an upward entailing environment, φ-o’qa is appropriate whenever there are accessible φ-worlds, even if indeed all accessible worlds are φ-worlds. In a downward entailing environment, the flexibility of the o’qa modal is seen no more. Here, neither o’qa nor English possibility modals are associated with scalar implicatures, and the use of o’qa exactly parallels the use of English modals of possibility. -/- Given that o’qa is a possibility modal that does not contrast with a modal of necessity, just how do you talk about necessities in Nez Perce? Speakers translating into Nez Perce rely on a variety of techniques to paraphrase expressions of simple necessity away. Their strategies highlight an area where Nez Perce and English plausibly differ in the range of propositions they convey. The data cast doubt on any strong form of effability as a language universal. (shrink)

Kniha se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filozofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filozofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Kniha popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro řešení (...) imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr knihy zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor knihy zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

Sẽ có nhiều góc nhìn về định hình chiến lược thời kỳ sau khi Việt Nam vào WTO. Bài viết dưới đây của ông Đặng Lê Nguyên Vũ (Chủ tịch tập đoàn Trung Nguyên, G7 Mart) và ông Vương Quân Hoàng (Nghiên cứu viên cao cấp, Trung tâm Emile Bernheim, Đại học Tổng hợp Brussels) là một ví dụ, mặc dù có thể có nhiều người không đồng tình lắm về xu hướng nhấn mạnh thương mại hơn sản xuất.

Konjenital hipotiroidi, yenidoğan döneminde uzamış sarılığın önde gelen nedenlerinden biridir ve önlenebilir zeka geriliğinin en sık nedenidir. Bu kesitsel çalışmada Eylül 80-Mart 2005 tarihleri arasında Gaziantep Çocuk Hastanesi'ne başvuran uzamış sarılığı olan 2006 ayaktan hastada konjenital hipotiroidi sıklığı araştırıldı. Plazma total bilirubin düzeyi 5 mg/dL'nin üzerinde olan hastalar çalışmaya dahil edildi (12.3±4.6 mg/dL), direkt hiperbilirubinemisi olan hastalar çalışmaya dahil edilmedi. Hastalar 15-45 gün arasındaydı. Konjenital hipotiroidi tanı kriterleri serum TSH düzeyi 20 mU/L'nin üzerinde idi. Konjenital hipotiroidi tanısı uzamış sarılığı olan (...) 3 hastanın 4'inde (%5.6) konuldu. TSH düzeyi dört hastada 3 mU/L'nin, bir hastada ise 80 mU/L'nin üzerindeydi. Verilerimiz, konjenital hipotiroidizmin uzamış sarılığı olan yenidoğanların önemli bir bölümünü oluşturduğuna işaret etmektedir. (shrink)

Raymond Carver's stories have received many labels: minimalism, K-mart fiction, low-rent tragedy, neo-realism. Paring language, plot, and characterization to the bone, Carver concentrates his stories on instances of judgment and choice. These climactic moments affect not only the characters, but also the reader, who is called to fill the gaps in the text. The gaps generally show the unrelatedness of the characters' responses to the situations in which they find themselves. Relying on formulae, concepts, and rules taken for granted as (...) common knowledge, Carver's characters make choices and judgments which reveal the displacement of their consciousness of themselves and of the world. In trying to fill the gaps, the reader finds himself/herself in the same stance of making judgments and choices, and of looking at his/her own displacement. This predicament is more poignantly conveyed in the early stories, collected in Will You Please Be Quiet, Please?, Furious Seasons, and What We Talk About When We Talk About Love, since Carver writes about people "on the other side of the tracks," that is, on the edges of the sites of power and decisions. Bartenders, wage workers, and salespeople, Carver's characters in these early stories see their lives always threatened by joblessness, bankruptcy, and homelessness. In the later stories, collected in Cathedral and Where I'm Calling From, Carver explores possibilities in conversation, storytelling, and rituals that celebrate the here and now of each occasion and allow the merging of voices and feelings that places the individual's consciousness in the world. (shrink)

Bu yazıda Sayıl Cengiz Gündoğdu'nun geliştirdiği roman inceleme yöntemiyle İrfan Yalçın'ın "Pansiyon Huzur" adlı romanı incelenmektedir.