Results for 'Rig Veda'

21 found
Order:
  1.  19
    Part I: Why We Need to Revisit the Word of God – Preliminaries (Continued)...Conclusion to Hermenuetics.Subhasis Chattopadhyay - 2019 - Indian Catholic Matters.
    This is the conclusion of the hermeneutical problems related to Biblical exegesis. This brief survey concludes with the problematics posed by Object-Oriented Ontology. The limitations of OOO is illustrated with examples from the Kashmiri Trika. Further, we interrogate the Biblical Fall and the story of Yama and Yami. This is part of an ongoing project of Biblical exegesis and this is just the third part of this project.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2. Sacrificing Sacrifice to Self-Sacrifice.D. Meyer Eric - 2017 - Existenz 11 (1):40-50.
    Abstract: Karl Jaspers describes The Axial Period (800-200 BCE) as a world-historical turning point in the spiritual evolution of the human species, characterized by the rise of Buddhism, Zoroastrianism, Pythagoreanism, and the Hebrew prophets, without precisely identifying what defines this world-historical period. What defines The Axial Period, I argue with Jaspers, is the sublimation of sacrifice, through which the sacrificial killing of domestic animals, characteristic of primitive religions, is sublimated into the self-sacrificial disciplines of prayer, meditation, and asceticism. This sublimation (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  6
    Morálka, Věda a Morální Věda.Tomáš Marvan - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):481-497.
    Studie recenzuje díla: Sam HARRIS, The Moral Landscape a Patricia Smith CHURCHLAND, Braintrust. Cílem recenzní stati je vyzdvihnout hlubokou shodu v naturalistickém pojetí etiky u obou autorů a upozornit na některé nedostatky jejich argumentace.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  13
    Teorie Kulturní Mezery: Sociální Věda a Její Publikum V Díle Thorsteina Veblena a Williama F. Ogburna.Jan Balon - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):57-81.
    Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. Veblenův klíčový (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  25
    Současnä Veda a metódy vedeckého poznaní. [REVIEW]Tomoszek Demjanczuk - 1985 - Filozofia 40 (1):101.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  10
    Vědecká filosofie, světový názor a „Tiefsinn“: tři podoby filosofie v Husserlově článku Filosofie jako přísná věda.Aleš Novák - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):29-62.
    Fenomenologie není pouze specifická metoda filosofického zkoumání, ale též svébytná filosofická pozice. Husserl je znám a diskutován spíše jako autor právě zmíněné metody, ovšem ta přeci měla sloužit jakožto organon pro vytvoření samostatné filosofické nauky. Proto se bude v příspěvku věnovat pozornost Husserlovu chápání toho, co je to filosofie, a to v kontrastu proti dobově populárním filosofickým pozicím, jimiž byly naturalismus a filosofie světového názoru s jeho nejodpudivější podobou nazývanou Husserlem pejorativně „Tiefsinn“: důvtipná duchaplnost. Husserl zamýšlí odstranit oba zmíněné typy (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7.  10
    Věda Jako „Forma Života“: Kritérium Demarkace Jako Praktický Problém.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):429-452.
    Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8.  8
    Věda, Politika a Problém Dvou Kultur: Příspěvek K Vnějším Dějinám Vzniku Sociologie Vědeckého Poznání.Libor Benda - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (2):181-209.
    Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  3
    Věda Jako Morální Volba. [REVIEW]Libor Benda - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):120-129.
    Recenze: Harry Collins & Robert Evans, Why Democracies Need Science. Cambridge: Polity Press 2017, viii + 194 pp.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10.  5
    Brandy, Mravenci a Mikroskop: Experimentální Věda Roberta Hooka.Monika Bečvářová - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):361-396.
    Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia představil Robert Hooke. Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11.  5
    Věda Jako Příze, Co Se Rozplétá. [REVIEW]Monika Špeldová - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):245-250.
    Recenze: Biagioli, Mario - Riskin, Jessica. Nature Engaged: Science in Practice from the Renaissance to the Present. New York: Palgrave Macmillan 2012, 301 s.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12. The Concept of ‘Transcendence’ in Modern Western Philosophy and in Twentieth Century Hindu Thought.Ferdinando Sardella - 2016 - Argument: Biannual Philosophical Journal 6 (1):93-106.
    ‘Transcendence’ has been a key subject of Western philosophy of religion and history of ideas. The meaning of transcendence, however, has changed over time. The article looks at some perspectives o ered by the nineteenth and the twentieth century Anglo‐American and con‐ tinental European philosophers of religion and presents their views in relation to the concept of transcendence formulated by the Bengali Hindu traditionalist Bhaktisiddhanta Sarasvati (1874–1937). The questions raised are what transcendence in the philosophy of religion is, how one (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13.  9
    Hans Albert a Problém Hodnotové Neutrality Vědy.Jitka Paitlová - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (3):381-396.
    Studie pojednává o analýze a navrhovaném řešení problému „hodnotové neutrality" vědy německým kritickým racionalistou Hansem Albertem. Především Albert odmítá dvě vyhrocené pozice: novopozitivistickou ignoraci hodnotících soudů i jejich existencialistickou adoraci. Naopak se prostřednictvím takzvaných přemosťovacích principů snaží překlenout propast mezi poznáním na jedné straně a rozhodnutím na straně druhé. V návaznosti na Maxe Webera uznává princip hodnotové neutrality ve vědě, ovšem pouze v oblasti jejího objektového jazyka, neboť věda jako technologický systém výpovědí má pouze informativní, nikoli normativní charakter. To však (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14.  10
    Popularizace Sociálních Věd V Kontextu Digitálního a Dialogického Obratu.Michal Šimůnek - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (1):55-81.
    Přibližně od druhé poloviny devadesátých let můžeme v sociálních vědách rozpoznat řadu tendencí, které nás opravňují hovořit o digitálním obratu v sociálněvědné praxi. Ačkoli důsledky digitalizace jsou pozorovatelné v mnoha oblastech sociálních věd, nejvýrazněji jsou zřejmě patrné ve znovuoživení očekávání spojovaných s tzv. dialogickým obratem a v diskusi rozpoutané kolem konceptu veřejné vědy. Tato studie vychází z kritického představení antologie a knihy-hypermédia Phillip VANNINI, Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 s.; Phillip VANNINI, (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15.  10
    Pochybná Svědectví Pana Leeuwenhoeka: Mikroskopy, Analogie a Dobří Sousedé.Monika Špeldová - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):399-428.
    Tato studie se věnuje rané fázi mikroskopického zkoumání přírody Antoni van Leeuwenhoeka, které představil ve své korespondenci členům Royal Society. Studie se zaměřuje na období od navázání styku s Royal Society až do roku 1680, kdy byl Leeuwenhoek zvolen členem společnosti. Z metodologického hlediska studie uplatňuje na Leeuwenhoekovy dopisy členům Royal Society přístup, který představili autoři Steven Shapin a Simon Schaffer v knize Leviathan and the Air-Pump. Pokouší se zjistit, jestli se v Leeuwenhoekových dopisech objevují tři strategie,, které Shapin a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16.  8
    Heideggerův Výklad Experimentálního Charakteru Novověké Vědy.Aleš Novák - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):341-360.
    Martin Heidegger svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v „souvislosti hypotéza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu „jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu „zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí „vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru „existence“.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17.  70
    Mappe concettuali vs ontologie. Un confronto sull'utilizzo di strumenti informatici per la didattica.Antonio Lieto & Francesco Vittorio Rebuffo - 2019 - In Cristiano Chesi (ed.), Atti dell'Associazione Italiana di Scienze Cogntitive. 27100 Pavia, Province of Pavia, Italy: pp. 4-7.
    Questo lavoro propone un confronto tra diversi strumenti utilizzabili per modellare la conoscenza di dominio in ambito didattico: le mappa concettuali, Novak e Cañas (2006), (uno strumento tradizionalmente utilizzato nelle scuole) e le ontologie computazionali (dei sistemi formali di modellazione concettuale, attualmente molto usati nei sistemi di intelligenza artificiale per le loro capacità di “ragionamento automatico”, si veda Guarino, (1995)). Nello specifico, questo articolo presenta il risultato di un un doppio esperimento sul campo condotto presso il Liceo Scientifico “Guido (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18. A COMPLEX NUMBER NOTATION OF NATURE OF TIME: AN ANCIENT INDIAN INSIGHT.Varanasi Ramabrahmam - 2013 - In Veda Vijnaana Sudha, Proceedings of 5th International Conference on Vedic Sciences on “Applications and Challenges in Vedic / Ancient Indian Mathematics" on 20, 21 and 22nd of Dec 2013 at Maharani Arts, commerce and Management College for Women, Bang. pp. 386-399.
    The nature of time is perceived by intellectuals variedly. An attempt is made in this paper to reconcile such varied views in the light of the Upanishads and related Indian spiritual and philosophical texts. The complex analysis of modern mathematics is used to represent the nature and presentation physical and psychological times so differentiated. Also the relation between time and energy is probed using uncertainty relations, forms of energy and phases of matter. Implications to time-dependent Schrodinger wave equation and uncertainty (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19.  11
    O Dialektice Ve Vědě a Sociologii.Miloslav Petrusek - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):387-414.
    Po pádu totalitárních systémů, jež spočívaly na marxistické ideologii, se sociální věda začala k dialektice chovat rezervovaně, případně ji zcela vyloučila z legitimního instrumentária vědy. Studie se na pozadí vývoje a proměn dialektiky v různých sociologických koncepcích snaží odpovědět tři otázky: a) nakolik je „dialektická sociologie“ možná, b) zda nejde o redundantní termín, c) ukázat elementární principy, jimiž se „dialektické zkoumání“ sociální reality může či má řídit. V závěru ukazuje rozdílnost principů tzv. lazarsfeldovského a radikálně kritického paradigmatu v empirickém výzkumu.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  20.  9
    Sociologie Vědy a Sociologická Metateorie.Miloslav Petrusek - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):287-311.
    Studie je věnována roz- manitým sociologizujícím, a později přímo i sociologickým způsobům, kterými v minulosti byla a dodnes je věda uchopována. Do sociologie se věda jako výzkumný předmět dostává spolu s osvícenskou ideou pokroku, na kterou v první polovině 19. století navazuje Auguste Comte. Teprve sociologie 20. století se však zbavila „historicismu", kterým byla sociologie nejen Comtova, ale samozřejmě i Marxova určována. Od 30. let minulého století se pak věda stává zvláštním sociologickým tématem, které bude s postupujícím časem nabývat na (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21.  8
    Pojetí Mechanismu V Současné Teorii Vědy.Arnošt Veselý - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):159-175.
    Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark