Kuhn byl stoupencem tzv. „relativizovaného apriori". Apriori se nevyznačuje apodiktičností; zachovává si však stále konstitutivní funkci pro předmět poznání. Poznávající subjekty musí znát významy „paradigmatických propozic" proto, aby měli zkušenost. Zkušenost se neredukuje na vnímání. S Fleckem řečeno, pro vidění je dívání se jen nutnou, nikoli však dostatečnou podmínkou; je nadto nutné i vědět. Paradigmatické propozice se tak stávají podmínkou veškerého poznání, které je jimi „nasyceno". Různým paradigmatům respektive teoriím proto odpovídají různé zkušenosti. Paradigmata však nejsou na zkušenosti zcela nezávislá. (...) „Paradigmatické propozice" mají zkušenostní původ. Jedná se, s Poincarém řečeno, o hypotézy, které byly povzneseny do statutu principů. Jinak řečeno, role „zkušenostního vstupu" v poznání je poněkud paradoxní: vstup motivuje tu část poznání, která je na něm nezávislá a která jej podmiňuje. (shrink)

This paper discusses certain problems arising within the treatment of the senses of functions in Alonzo Church's Logic of Sense and Denotation. Church understands such senses themselves to be "sense-functions," functions from sense to sense. However, the conditions he lays out under which a sense-function is to be regarded as a sense presenting another function as denotation allow for certain undesirable results given certain unusual or "deviant" sense-functions. Certain absurdities result, e.g., an argument can be found for equating any two (...) senses of the same type. An alternative treatment of the senses of functions is discussed, and is thought to do better justice to Frege's original theory. (shrink)