Adversariality in argumentation is typically theorized as inhering in, and applying to, the interactional roles of proponent and opponent that arguers occupy. This paper considers the kinds of adversariality located in the conversational roles arguers perform while arguing—specifically listening. It begins by contending that the maximally adversarial arguer is an arguer who refuses to listen to reason by refusing to listen to another’s reasons. It proceeds to consider a list of lousy listeners in order to illustrate the variety of ways (...) that the conversational role of listener can be performed adversarially. Because conversational roles, while not adversarial by nature, can be enacted adversarially, arguers are properly subject to praise and blame for their performances of these roles. Thus, the paper concludes, argumentation theory stands in need of an articulated normative vocabulary and theory to codify, apply, explain, and justify the norms of listening governing, guiding, and appraising arguers’ performances of listening in argumentation. (shrink)

Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...) neuskutečnitelné a uzavřené vůči možnosti empirické falsifikace. Navíc jsou založeny na vadných analogiích a neoprávněně přenášejí důkazní břemeno. Persvazivní úspěšnost myšlenkových experimentů je velmi nízká, a proto nedokáží přispět k řešení filosofických problémů. Závěrem článku je, že nejběžnější druhy myšlenkových experimentů by měly být odstraněny ze souboru filosofických metod. (shrink)

In his paper, “Missed Opportunities in Argument Evaluation,” Daniel Cohen has in his sights a “curious” asymmetry in how we evaluate arguments: while we criticize arguments for failing to point out obvious objections to the proposed line of reasoning, we do not consider it critically culpable to fail to take into account arguments for the position. Cohen views this omission as a missed opportunity, for which he lays the blame largely at the metaphorical feet of the “Dominant Adversarial Model” of (...) argumentation – the DAM account. We argue here that, while Cohen criticizes the DAM account for conceptualizing arguments as essentially agonistic, he accepts its basic framing and does not follow his critique where it leads. In so doing, he misses the opportunity to develop an alternative, non-adversarial account of argumentation which would avoid his criticism of how we evaluate arguments. (shrink)