Neuroscience has begun to elucidate the mechanisms of volition, decision-making, and action. Some have taken the progress neuroscience has made in these areas to indicate that we are not free to choose our actions . The notion that we can consciously initiate our behavior is a crucial tenet in the concept of free will, and closely linked to how most individuals view themselves as persons. There is thus reason to inquire if the aforementioned inference drawn by some might be too (...) hasty. While there is much evidence appearing to indicate that consciousness does not influence behavior—including evidence indicating that neural activity precedes a decision by several seconds, neural activity predicts what action an individual will perform, and that individuals infer when they decided to act after an action was performed—this evidence seems to suffer methodological issues. Additionally, there are empirically supported interpretations of the aforementioned data consistent with the idea that individuals can consciously control their actions. This paper therefore concludes that neuroscience does not currently substantiate the idea that we cannot consciously initiate or control our actions. (shrink)

The belief in free will has been frequently challenged since Benjamin Libet published his famous experiment in 1983. Although Libet’s experiment is highly dependent upon subjective reports, no study has been conducted that focused on a first-person or introspective perspective of the task. We took a neurophenomenological approach in an N = 1 study providing reliable and valid measures of the first-person perspective in conjunction with brain dynamics. We found that a larger readiness potential is attributable to more frequent occurrences (...) of self-initiated movements during negative deflections of the slow cortical potentials . These negative deflections occur in parallel with an inner impulse reported by an expert meditator which may in turn lead to a voluntary act. We demonstrate in this proof-of-principle approach that the first-person perspective obtained by an expert meditator in conjunction with neural signal analysis can contribute to our understanding of the neural underpinnings of voluntary acts. (shrink)

Awareness of intention je fenomenální zkušenost prožitku motorické intence, charakterizovaná jako vědomé uchopení akce, kterou se agent chystá provést. Typicky bývá ztotožňována s okamžikem, kdy si participant vzpomíná, že se rozhodl provést svou akci, reportovaným prostřednictvím pozice ručičky na ciferníku Libetových hodin. Intenzivní výzkum prožitku jednání (sense of agency) v posledních letech přinesl velké množství poznatků, ale také kritiku metodologických slabin, mezi které patří závislost výsledků na metodě reportování a závislost na arbitrárních vlastnostech reportovacích nástrojů. Filozofové si zase všímají intervenujících (...) klamů vědomí či chyby Karteziánského divadla. Význačnou otázkou je také značná heterogenita experimentálních výsledků. Východiskem textu je argument, že mnohé z problémů tohoto výzkumného program souvisí se sadou implicitně zastávaných postojů, které vnímají awareness of intention jako integrovaný, unitární proces charakterizovaný graduálním nárůstem premotorické mozkové aktivity a náhlým nástupem uvědomění. Tato konceptuální východiska jsou převážně nereflektovaná, kontingentní a představují významné omezení pro explanaci současných empirických pozorování. Těžištěm článku je nástin nového teoretického rámce, který jde za implicitní předporozumění integrované perspektivy a umožňuje integrovat rozporné behaviorální výsledky. Tato rekonceptualice staví na Schoolerově teorii meta-uvědomění a teorii access a phenomenal consciousness Neda Blocka a nachází také oporu v neurovědných studiích. Představená rekonceptualizace přichází s dichotomií fenomenálního awareness of intention, souvisejícího s přípravou motorické intence v prefrontální oblasti a reflexivního meta-awareness of intention, které patrně souvisí s procesy v parietálním kortexu. (shrink)

The subjective feeling of free choice is an important feature of human experience. Experimental tasks have typically studied free choice by contrasting free and instructed selection of response alternatives. These tasks have been criticised, and it remains unclear how they relate to the subjective feeling of freely choosing. We replicated previous findings of the fMRI correlates of free choice, defined objectively. We introduced a novel task in which participants could experience and report a graded sense of free choice. BOLD responses (...) for conditions subjectively experienced as free identified a postcentral area distinct from the areas typically considered to be involved in free action. Thus, the brain correlates of subjective feeling of free action were not directly related to any established brain correlates of objectively-defined free action. Our results call into question traditional assumptions about the relation between subjective experience of choosing and activity in the brain’s so-called voluntary motor areas. (shrink)