Among the many common criticisms of the Turing test, a valid criticism concerns its scope. Intelligence is a complex and multi-dimensional phenomenon that will require testing using as many different formats as possible. The Turing test continues to be valuable as a source of evidence to support the inductive inference that a machine possesses a certain kind of intelligence and when interpreted as providing a behavioural test for a certain kind of intelligence. This paper raises the novel criticism that the (...) Turing test represents an example of Goodhart’s Law operating in the field of artificial intelligence. As one measure towards the goal of creating genuinely intelligent machines, the Turing test must not be confused with the goal itself. Moreover, the Turing test ought to be augmented such that through its use additional evidence could be secured to support the strong inference that a machine, were it to pass the Turing Test, could think like a human. (shrink)

What is the role of the environment, and of the information it provides, in cognition? More specifically, may there be a role for certain artefacts to play in this context? These are questions that motivate "4E" theories of cognition (as being embodied, embedded, extended, enactive). In his take on that family of views, Hajo Greif first defends and refines a concept of information as primarily natural, environmentally embedded in character, which had been eclipsed by information-processing views of cognition. He continues (...) with an inquiry into the cognitive bearing of some artefacts that are sometimes referred to as 'intelligent environments'. Without necessarily having much to do with Artificial Intelligence, such artefacts may ultimately modify our informational environments. -/- With respect to human cognition, the most notable effect of digital computers is not that they might be able, or become able, to think but that they alter the way we perceive, think and act. (shrink)

Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

In 1950, Alan Turing proposed his eponymous test based on indistinguishability of verbal behavior as a replacement for the question "Can machines think?" Since then, two mutually contradictory but well-founded attitudes towards the Turing Test have arisen in the philosophical literature. On the one hand is the attitude that has become philosophical conventional wisdom, viz., that the Turing Test is hopelessly flawed as a sufficient condition for intelligence, while on the other hand is the overwhelming sense that were a machine (...) to pass a real live full-fledged Turing Test, it would be a sign of nothing but our orneriness to deny it the attribution of intelligence. The arguments against the sufficiency of the Turing Test for determining intelligence rely on showing that some extra conditions are logically necessary for intelligence beyond the behavioral properties exhibited by an agent under a Turing Test. Therefore, it cannot follow logically from passing a Turing Test that the agent is intelligent. I argue that these extra conditions can be revealed by the Turing Test, so long as we allow a very slight weakening of the criterion from one of logical proof to one of statistical proof under weak realizability assumptions. The argument depends on the notion of interactive proof developed in theoretical computer science, along with some simple physical facts that constrain the information capacity of agents. Crucially, the weakening is so slight as to make no conceivable difference from a practical standpoint. Thus, the Gordian knot between the two opposing views of the sufficiency of the Turing Test can be cut. (shrink)

Il est impossible d’ouvrir un dossier consacré à la robotique sans rencontrer de multiples prophéties annonçant dans un futur proche que nous vivrons entourés de robots anthropomorphes ou zoomorphes et que nous nous machinerons par des voies que nous ne pouvons pour le moment qu’entrevoir. Peut-on envisager une approche de la robotique un peu moins prophétique et donc décevante, un peu plus pragmatique et donc plus surprenante, un peu plus réflexive et donc habitée par un principe de précaution? Faut-il continuer (...) à faire passer les machines pour autre chose que ce qu’elles sont ou doit-on arrêter de les prendre pour ce qu’elles ne sont pas (des animaux, des humains)? Faut-il considérer qu’elles constituent un « règne » à part entière, à côté du minéral et du végétal, ou bien faut-il continuer de les reléguer dans l’instrumental, ce grand bazar? Ce « manifeste » reprend quelques-unes des observations faites par ceux qui, dans le champ de l’anthropologie principalement, observent la « révolution robotique », suivent ses essais d’expérimentation/implémentation et abordent la diversité des interactions homme-machine avec les outils de l’enquête de terrain. (shrink)