Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...) závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky filosofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. (shrink)

The present article will introduce a proposition of semiotic methodology that can be used to diagnose cohabitation issues in cities between human inhabitants and non-human liminals. This methodology is built on a few sets of data that should be easy to obtain in any important city, and can therefore be utilised in a variety of situations. The different sets of data allow us to map the cohabitation semiosphere (following Hoffmeyer’s meaning of the term) of the situation along three axes: the (...) materiality of the situation, the symbolic significance of the relationship, and the emotional significance of the interaction. These three aspects allow us to see gaps, paradoxes and points of consistency, enabling complex and multi-level understanding of the situation. (shrink)