Filozofie ve 20. století ztratila velkou část svých kompetencí a pro svou údajnou neužitečnost se stala terčem kritiky ze strany přírodních vědců. Vztah mezi filozofií a vědou lze řešit pomocí tří stanovisek, kterými jsou antiscientismus, konceptuální analýza a naturalismus. Obsahem článku je charakteristika jednotlivých přístupů a identifikace problémů, s nimiž se musí jejich zastánci potýkat. Autorovi se jako nejslibnější jeví Quinem inspirovaný naturalismus, podle něhož má veškeré poznání povahu syntetických aposteriorních výroků, a filozofie je proto kontinuální s přírodní vědou. Není (...) třeba obávat se zániku filozofie jako samostatné disciplíny, naturalismus může naopak přispět k dořešení mnohých filozofických problémů pomocí metodologie a poznatků přírodních věd. (shrink)

This article offers the motivation for organising a conference on philosophy as it is practised across several faculties and departments at the University of Cambridge. It also offers an overview of the main themes that emerge in the essays collected in this issue of Metaphilosophy, which derive from the aforementioned conference. In particular it focuses on the risk of scholasticism and dogmatism that philosophy faces when it divorces itself from its own history, other disciplines, and real life. It then discusses (...) the potential problems that can arise from the practice of philosophy in close conjunction with other disciplines, such as the natural sciences and the history of philosophy. Finally, it briefly comments on how institutional/academic structures have an influence on the way philosophy is practised. (shrink)