Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

The standard interpretation of the imitation game is defended over the rival gender interpretation though it is noted that Turing himself proposed several variations of his imitation game. The Turing test is then justified as an inductive test not as an operational definition as commonly suggested. Turing's famous prediction about his test being passed at the 70% level is disconfirmed by the results of the Loebner 2000 contest and the absence of any serious Turing test competitors from AI on the (...) horizon. But, reports of the death of the Turing test and AI are premature. AI continues to flourish and the test continues to play an important philosophical role in AI. Intelligence attribution, methodological, and visionary arguments are given in defense of a continuing role for the Turing test. With regard to Turing's predictions one is disconfirmed, one is confirmed, but another is still outstanding. (shrink)

The Turing Test, originally proposed as a simple operational definition of intelligence, has now been with us for exactly half a century. It is safe to say that no other single article in computer science, and few other articles in science in general, have generated so much discussion. The present article chronicles the comments and controversy surrounding Turing's classic article from its publication to the present. The changing perception of the Turing Test over the last fifty years has paralleled the (...) changing attitudes in the scientific community towards artificial intelligence: from the unbridled optimism of 1960's to the current realization of the immense difficulties that still lie ahead. I conclude with the prediction that the Turing Test will remain important, not only as a landmark in the history of the development of intelligent machines, but also with real relevance to future generations of people living in a world in which the cognitive capacities of machines will be vastly greater than they are now. (shrink)