John Rawls’s writings on just war, though limited, shed important light on the ethics of political violence. This chapter explores Rawls’s contribution to just war theory, paying particular attention to how he differs from his contemporary, Michael Walzer, as well as from future methodological sympathizers, the “revisionists,” who also turn to analytical philosophy to draw insights about just war. In contrast to the “revisionists,” however, Rawls does not take the reductive individualist turn. Rather, he extends the original position that defines (...) the domestic setting to peoples inhabiting the international level. This assumption sets the stage for his theorizing about just war, which tracks closely with Kant (on democratic peace theory) and Walzer (on supreme emergency), while offering insights into just war against “outlaw” states, individual conscientious objection in response to unjust wars, and the role that just war tenets might play in setting the stage for peace. Ultimately, Rawls’s thinking about the place of political collectives in the international domain offers insights for better navigating the methodological disagreements between traditional and revisionist views of just war from a largely untapped but analytically rigorous, perspective. (shrink)

Válka byla po staletí opakovaně podrobována etické a filozofické reflexi a za tu dobu se nahromadilo množství hmatatelných dopadů, které to mělo na její charakter (mj. zákaz některých zbraní a způsobů boje či přijetí dalších limitujících opatření inspirovaných učením o spravedlivé válce). Ne úplně často řešenou otázkou ale zůstává, zdali dlouhodobé vzájemné působení války a filozofie zpětně neovlivnilo i samotnou „vědu o moudrosti“. Patrně neexistuje oblast lidské činnosti, do níž by fenomén války významně nepromluvil, a výjimkou by proto neměla být (...) ani filozofie. Především v oboru politické filozofie (a podoboru známého pod označením spravedlivá válka) lze identifikovat hmatatelný otisk válečného dění v obsahu vůbec těch nejdůležitějších a nejvlivnějších děl této disciplíny od antiky až do současnosti. Cílem příspěvku je upozornit na značně formativní vliv válečných událostí na některé stěžejní myšlenky politické filozofie a v několika konkrétních příkladech prezentovat rozsah vzájemné interakce. (shrink)