Explaining the mind by building machines with minds runs into the other-minds problem: How can we tell whether any body other than our own has a mind when the only way to know is by being the other body? In practice we all use some form of Turing Test: If it can do everything a body with a mind can do such that we can't tell them apart, we have no basis for doubting it has a mind. But what is (...) "everything" a body with a mind can do? Turing's original "pen-pal" version (the TT) only tested linguistic capacity, but Searle has shown that a mindless symbol-manipulator could pass the TT undetected. The Total Turing Test (TTT) calls for all of our linguistic and robotic capacities; immune to Searle's argument, it suggests how to ground a symbol manipulating system in the capacity to pick out the objects its symbols refer to. No Turing Test, however, can guarantee that a body has a mind. Worse, nothing in the explanation of its successful performance requires a model to have a mind at all. Minds are hence very different from the unobservables of physics (e.g., superstrings); and Turing Testing, though essential for machine-modeling the mind, can really only yield an explanation of the body. (shrink)

Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

This article is an accompaniment to Anthony Freeman’s review of Views into the Chinese Room, reflecting on some pertinent outstanding questions about the Chinese room argument. Although there is general agreement in the artificial intelligence community that the CRA is somehow wrong, debate continues on exactly why and how it is wrong. Is there a killer counter-argument and, if so, what is it? One remarkable fact is that the CRA is prototypically a thought experiment, yet it has been very little (...) discussed from the perspective of thought experiments in general. Here, I argue that the CRA fails as a thought experiment because it commits the fallacy of undersupposing, i.e., it leaves too many details to be filled in by the audience. Since different commentators will often fill in details differently, leading to different opinions of what constitutes a decisive counter, the result is 21-plus years of inconclusive debate. (shrink)