Order:
  1.  38
    Článek Fenomenologie Pro Encyclopædia Britannica.Aleš Novák - 2019 - Teorie Vědy / Theory of Science 41 (1):111-131.
    Edmund Husserl obdržel v roce 1927 nabídku od Jamese Louise Garvina, britského editora Encyclopædia Britannica, ať napíše pro novou, tehdy čtrnáctou edici článek „Fenomenologie“. Garvin stanovil rozsah článku na 4000 slov a termín vydání na září roku 1929. Husserl pracoval na článku v časovém rozmezí mezi zářím a prosincem roku 1927, během kterého vyhotovil celkem čtyři verze. Husserl požádal o spolupráci na prvních třech verzích svého žáka Martina Heideggera, který toho času zastával profesorský stolec na univerzitě v Marburku. Heidegger strávil (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  33
    Vědecká filosofie, světový názor a „Tiefsinn“: tři podoby filosofie v Husserlově článku Filosofie jako přísná věda.Aleš Novák - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):29-62.
    Fenomenologie není pouze specifická metoda filosofického zkoumání, ale též svébytná filosofická pozice. Husserl je znám a diskutován spíše jako autor právě zmíněné metody, ovšem ta přeci měla sloužit jakožto organon pro vytvoření samostatné filosofické nauky. Proto se bude v příspěvku věnovat pozornost Husserlovu chápání toho, co je to filosofie, a to v kontrastu proti dobově populárním filosofickým pozicím, jimiž byly naturalismus a filosofie světového názoru s jeho nejodpudivější podobou nazývanou Husserlem pejorativně „Tiefsinn“: důvtipná duchaplnost. Husserl zamýšlí odstranit oba zmíněné typy (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  28
    Heideggerův Výklad Pojmu Mathéma a Mathématického Charakteru Novověké Vědy.Aleš Novák - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (1):19-35.
    In the mid 30s of the 20th century Martin Heidegger attempted to explain the “history of Being” leading to what he called “the oblivion of Being”. In this he focused on the impact of the modern science, which he grants to be a sort of metaphysics. According to Heidegger, the main feature of the modern science consists in what he calls the mathéma-character. The Greek word “to mathéma” means “it what can be learned” and “what must be know beforehand”. It (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  22
    Heideggerův Výklad Experimentálního Charakteru Novověké Vědy.Aleš Novák - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):341-360.
    Martin Heidegger svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v „souvislosti hypotéza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu „jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu „zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí „vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru „existence“.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark