From the Qur'an, Surah Maryam: -/- (21) So she conceived him, and went in seclusion with him to a remote place. (22) And the pains of childbirth drove her to the trunk of a palm tree: she cried (in her anguish): "Ah! would that I had died before this! Would that I had been a thing forgotten and out of sight!" (23) But (a voice) cried to her from beneath the (palm tree): "Grieve not! for thy Lord hath provided a (...) rivulet beneath thee;" (24) "And shake towards thyself the trunk of the palm tree: it will let fall fresh ripe dates upon thee." (25) "So eat and drink and cool (thine) eye. And if thou dost see any man say 'I have vowed a fast to (Allah) Most Gracious, and this day will I enter into no talk with any human being.'" -/- This Surah depicts a human being in unbearable pain. What makes the pain tolerable is the sympathy that God shows for Mary. Hearing her inner voice, understanding her suffering and her grief, God is moved to provide her with practical and substantive support to help her bear her agony. For me this story portrays a God who is active in the world, hears the supplications of humanity, and has empathy with the needy, the oppressed, and those who are suffering. -/- Yet I am concerned that our theological traditions in the Islamic world (as also in Christendom) have developed through the centuries such that God is now seen, by overwhelming theological consensus, as an immutable being, a being outside time who has determined our providence from the standpoint of eternity, who has foreknowledge of every free action of his creations and has designed all according to His plan for past and future events; who knows in advance even the timings and contents of our petitionary prayers and has decided already whether to answer them. (shrink)

The founding text for the new current in modern philosophy—experi-mental philosophy—can be seen in Jonathan Weinberg, Shaun Nichols and Ste-phen Stich’s “Normativity and Epistemic Intuitions” (2001). The authors describe in this article a study to prove cross-cultural differences in epistemic intuitions. On the basis of their results, they argue that since epistemic intuitions seem to serve a crucial role in the use of thought experiments, contemporary philosophical methodology is highly unjustified. That study has brought about at least three replication attempts (...) (Seyedsayam-dost 2015; Kim, Yuan 2015; Nagel, San Juan, Mar 2013). None of them confirmed the original results. The aim of this article is to critically analyze in detail Weinberg, Nichols and Stich’s methodology and the three replications mentioned. Regarding the results of my analysis, I will try to examine what conclusions can be drawn with regard to the outcomes of analized studies. In particular I will refer to far-reaching con-clusions about the universality of epistemic intuitions or universality of folk epis-temology, which are sometimes—hastily, as I will argue—extrapolated from the results of such kind of studies (e.g., Kim, Yuan 2015; Kim Yuan 2016). (shrink)

Edmund Husserl obdržel v roce 1927 nabídku od Jamese Louise Garvina, britského editora Encyclopædia Britannica, ať napíše pro novou, tehdy čtrnáctou edici článek „Fenomenologie“. Garvin stanovil rozsah článku na 4000 slov a termín vydání na září roku 1929. Husserl pracoval na článku v časovém rozmezí mezi zářím a prosincem roku 1927, během kterého vyhotovil celkem čtyři verze. Husserl požádal o spolupráci na prvních třech verzích svého žáka Martina Heideggera, který toho času zastával profesorský stolec na univerzitě v Marburku. Heidegger strávil (...) v říjnu 1927 u Husserla několik dní, během kterých intenzivně pracovali na řečeném článku. Nicméně jejich spolupráce vedla ke vzájemnému profesnímu odcizení, protože práce na formulování článku dala vytanout nepřekonatelným obsahovým diferencím mezi oběma filosofy. Na základě Heideggerových nepřijatelných návrhů a připomínek Husserl nakonec sepsal finální, čtvrtou verzi článku již sám. Tuto poslední verzi čítající 7000 slov pak Husserl předal oxfordskému učenci Christopheru V. Salmonovi, který ji měl zkrátit a přeložit do angličtiny. Salmon sice v únoru roku 1928 opravdu dodal do redakce EB text čítající 3844 slov bez bibliografie, ovšem nejednalo se vpravdě o překlad, nýbrž dost svévolnou parafrázi. Tato podoba Husserlova článku se pak objevovala ve čtrnácté edici EB, jež se vydávala až do roku 1974, jen do roku 1956, kdy byla nahrazena článkem napsaným Johnem N. Findlayem. Původní podoba Husserlova článku byla poprvé zveřejněna až roku 1962 v rámci jeho sebraných spisů známých pod označením Husserliana, podle jejichž IX. svazku jsme vyhotovili předložený překlad z německého jazyka. Podle této edice rovněž uvádíme paginaci, která je uvedena v hranatých závorkách, přičemž stránkový přechod indikuje v textu umístěná značka |.U příležitosti 80. výročí Husserlova skonu, který připadl na rok 2018, bylo naším záměrem připomenout přínos a odkaz tohoto našeho krajana tím, že napravíme absenci překladu jeho patrně nejvíce instruktivního, přehledného a programového textu, který byť ve zkomolené podobě anglického „překladu“, po dlouhou dobu seznamoval učenou veřejnost s tím, co je to fenomenologie. (shrink)