On sait peu de choses d’Edme Mariotte, membre de l’Académie royale des sciences de 1668 à 1684. Une analyse de son Essai de logique montre cependant que, pour défendre ses pratiques expérimentales, il s’appropria des bribes venues de différentes traditions intellectuelles. Ainsi, ce livre examine ce qu’on entendait par « méthode » à la fin du XVIIe siècle, les épistémologies de la physique qui s’affrontaient alors, quelques débats ouverts par la gestion de l’héritage cartésien. Mais l’essentiel sera peut-être (...) la question suivante : comment reconstituer les idées d’un savant ordinaire, qui n’a ni bouleversé l’ordre des sciences, ni montré une perspicacité épistémologique exceptionnelle ? (shrink)

Educational Data Mining (EDM) is a new paradigm aiming to mine and extract knowledge necessary to optimize the effectiveness of teaching process. With normal educational system work it’s often unlikely to accomplish fine system optimizing due to large amount of data being collected and tangled throughout the system. EDM resolves this problem by its capability to mine and explore these raw data and as a consequence of extracting knowledge. This paper describes several experiments on real educational data wherein the effectiveness (...) of Data Mining is explained in migration the educational data into knowledge. The experiments goal at first to identify important factors of teacher behaviors influencing student satisfaction. In addition to presenting experiences gained through the experiments, the paper aims to provide practical guidance of Data Mining solutions in a real application. (shrink)

Educational Data Mining (EDM) shows interesting scientific results lately. However, little has been discussed about philosophical questions regarding the type of knowledge produced in this area. This paper aims to present two epistemological issues in EDM: (i) a question of ontological nature about the content of the knowledge obtained; and (ii) a question of deontological nature, about the guidelines and principles adopted by the researcher in education, to the detriment of the results of his own research. In the end, some (...) considerations and guidelines are outlined as a result of the discussion of the issues raised. (shrink)

While first-person methods are essential for a science of consciousness, it is controversial what form these methods should take and whether any such methods are reliable. I propose that first-person experiments are a reliable method for investigating conscious experience. I outline the history of these methods and describe their characteristics. In particular, a first-person experiment is an intervention on a subject's experience in which independent variables are manipulated, extraneous variables are held fixed, and in which the subject makes a phenomenal (...) judgement about the target experience of the investigation. I examine historical and contemporary examples of first-person experiments: Mariotte’s demonstration of the visual blind spot, Kanizsa’s subjective contours, the Tse Illusion, and investigations of the non-uniform resolution of the visual field. I discuss the role that phenomenal contrast plays in these methods, and how they overcome typical introspective errors. I argue that their intersubjective repeatability is an important factor in their scientific status, however, it is not the only factor. That they control for extraneous factors and confounds is another factor which sets them apart from pseudoscience (e.g., the perception of auras), and hence another reason for classifying them as genuine experiments. Furthermore, by systematically mapping out the structure of visual experience, these methods make scientific progress. Praises of such first-person experimental approaches may not always be sung by philosophers and psychologists, but they continue to flourish as respectable scientific methods nevertheless. (shrink)

Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech z (...) vědecké praxe poukazuje na jeho neplatnost. V závěru textu jsou společně s jejich dekonstrukcí navrhnuta možná řešení popsaných problémů. Text je také kritickým návratem ke dvěma studiím Josepha Agassiho, žáka Karla R. Poppera a tvrdošíjného zastánce kritického racionalismu, neboť právě Agassi ve svých dílech rozebírá dopady vědeckého vyloučení a neochoty naslouchat. (shrink)

Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia představil Robert Hooke. Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a (...) objasnit jejich vazbu na filosofickou a náboženskou interpretaci přírody sedmnáctého století. (shrink)