Zájem současné sociologie a dalších společenských věd o výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla „štěstí" poskytovat a nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně nábo- ženský charakter je patrný i v rané české sociologii v dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a Jana Duška. Z hlediska vývoje české (...) sociologie šlo o zcela okrajové postavy, ačkoli mnohé z nich vynikly v jiných oblastech, jako celek jsou nicméně vyjádřením jednoho z aspektů dobových teoretických úvah o společnosti, jejím uspořádání a vývoji, na který by nemělo být zapomínáno. Zatímco T. G. Masaryka a pozdější akademické sociology „omezoval" vědecký charakter jejich práce, a i pokud směřovali k sociálnímu reformismu, oddělovali jej od teoretické sociologie, „sociologie vedoucí ke štěstí" nalezla plné uplatnění ve vizích a ambiciózních projek- tech těchto amatérských takésociologů - třebaže skončily faktickými nezdary nebo ani nedošly praktického naplnění, ostatně stejně jako v případě jejich pravzoru, Comtova pozitivistického apoštolátu. (shrink)

It was Hume's concept of knowledge that marked Masaryk's philosophy more than influential Kant. Masaryk devoted Hume his inaugural lecture The Probability Calculus and Hume's Scepticism at Prague University in 1882. He tried to face his scepticism concerning causation and induction by a formula P = n: or P = : where P means the increasing probability that an event that had happened n times in the past will happen again. Hume stresses that there is an essential difference between probability (...) and certainty, and we have no logical reason to presuppose that the past experience is legitimate for expectation that the future will resemble to the past. Only our belief, not knowledge, leads us to that. Although Masaryk did not accept Hume's scepticism, he had deep understanding for his way of thinking. Reflection of Hume's influence on Masaryk in Czech philosophy is unsatisfactory, which is stated in this article. (shrink)

Studie recenzuje následující díla: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 s. ; Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 s. ; Zdeněk VAŠÍČEK – Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno – Praha: CDK – Triáda 2008, 199 s. Studie konstatuje, že v češtině začíná být k dispozici dostatečné množství publikací o sociální paměti, aby teoreticky zabezpečily širší pojetí výzkumů paměti. Zároveň by však tyto výzkumy neměly být podřizovány (...) historiografii, a především je v nich zapotřebí pracovat nejen s koncepty identity a sociálních svazků, ale i moci a konfliktu. (shrink)

Recenze: Zdeněk VAŠÍČEK, Jak se dělají filosofie. Praha: Triáda 2012, 240 s.

Recenze: Vojtěch Hladký - Radim Kočandrle - Zděněk Kratochvíl, Evoluce před Darwinem. Červený Kostelec: Pavel Mervart 2012, 248 s.