Abstrakt. Co je to myšlenka? Všichni se asi shodneme na tom, že každý z nás lidí si myslí různé věci, že všichni máme všelijaké myšlenky, a že právě toto naše myšlení je tím, co nás lidi odlišuje od ostatních tvorů a věcí, na které můžeme v našem světě narazit. Co to ale taková myšlenka je, jak vypadá a co dělá? A jak vůbec lze na takto položenou otázku odpovídat; je to věc empirického výzkumu, nebo snad něčeho jiného (třeba fenomenologické introspekce)? (...) V tomto článku hájíme tezi, že empirické zkoumání mysli (na rozdíl od zkoumání mozku) podstatným způsobem předpokládá pojmovou analýzu, která je doménou filosofie. (shrink)

This study deals with the failure of one of the most advanced chatbots called Tay, created by Microsoft. Many users, commentators and experts strongly anthropomorphised this chatbot in their assessment of the case around Tay. This view is so widespread that we can identify it as a certain typical cognitive distortion or bias. This study presents a summary of facts concerning the Tay case, collaborative perspectives from eminent experts: Tay did not mean anything by its morally objectionable statements because, in (...) principle, it was not able to think; the controversial content spread by this AI was interpreted incorrectly—not as a mere compilation of meaning, but as its disclosure; even though chatbots are not members of the symbolic order of spatiotemporal relations of the human world, we treat them in this way in many aspects. (shrink)

Psychofyzický problém je centrálním problémem ve filozofii mysli. Filozofie předkládá řadu řešení psychofyzického problému v podobě konceptů a teorií ve snaze odpovědět na otázky, zda fyzické a mentální fenomény mají nějaký vztah a pokud ano, jakým způsobem se tento vztah uskutečňuje. Otázky ohledně vztahu fyzického a mentálního aspektu a ohledně jejich podstaty nejsou považovány psychiatrií za zásadní, přestože se psychiatrie ve výzkumu i klinické praxi zaměřuje na dílčí aspekty tohoto problému. Tento článek zkoumá, které filozofické koncepce psychofyzického problému se uplatňují (...) v teoretických konstruktech psychiatrie. (shrink)

As a challenge to those who do not give much credit to reflecting on sociology as a science, this essay stresses the import of metatheoretical considerations. Aft er all, what is known as postmodern discourse is scarcely a little more than metatheorizing and the phenomenon of the so-called “crisis of sociology” cannot be comprehended without some metatheoretical premises. Knowledge about knowledge should therefore form a special field of inquiry and enjoy its relative autonomy. In this article, the place for metasociology (...) is delimitated by the account of the development of the general science of science. While the prefi x “meta-” originally came from linguistics as a way to differentiate a proposition about an object of science from a proposition about science itself, the history of metatheorizing can be traced back to ancient philosophy. Hence, the most important sources of inspiration for this intellectual activity are epistemology and the philosophy of science. A crucial moment in their development was the so-called “crisis in physics” that carried over to social sciences and spawned many contemporary trends such as the multicultural approach to sociology and the radical stance of methodological anarchism. The major philosophical orientations that have most directly addressed the questions about the scientific knowledge have been neopositivism and analytical philosophy on one hand, and phenomenology on the other one. No claims about metasociology can be made without being acquainted with at least the elementary positions in this exchange of ideas that took place in the philosophy of science. Metasociology, itself divided into metatheory and metamethodology, makes up an integral part of the science of science. (shrink)

This textbook briefly maps as many as possible areas and contexts in which information plays an important role. It attempts an approach that also seeks to explore areas of research that are not commonly associated, such as informatics, information and library science, information physics, or information ethics. Given that the text is intended especially for students of the Master's Degree in Cognitive Studies, emphasis is placed on a humane, philosophical and interdisciplinary approach. It offers rather directions of thought, questions, and (...) contexts than a complete theory developed into mathematical and technical details. (shrink)

In his treatise Die Grundlagen der Arithmetik, Gottlob Frege tries to find a definition of number. First he rejects the idea that number could be a property of external objects. Then he comes with a suggestion that a numerical statement expresses a property of a concept, namely it indicates how many objects fall under the concept. Subsequently Frege rejects, or at least essentially modifies, also this definition, because in his view that a number cannot be a property – it should (...) be an object. In this article, I try to show that Frege’s first definition of number seems to be, despite his own opinion, much more promising than he supposed. I also argue that Frege’s argumentation against the empirical character of number is by no means convincing. (shrink)

Problém demarkace mezi vědou a metafyzikou byl v první polovině 20. století považován za centrální problém normativní filozofie vědy. W. W. Bartley ve svém textu z roku 1962 přesvědčivě ukázal, že dichotomie mezi vědou a metafyzikou (ne-vědou) není důležitá, jelikož neposkytuje žádné relevantní údaje o daném tvrzení (teorii). Otázku posunul do roviny hodnocení a akceptability teorií a představil vlastní kritérium "demarkace" mezi dobrou a špatnou teorií podle množství problémů, které řeší. V této studii bude představena Bartleyho argumentace v kontextech popperiánských (...) diskuzí, Bartleyho kritika induktivismu a Popperovy falzifikace. Cílem tohoto textu je zejména kritická reakce na znovuotevření problému demarkace mezi vědou a pseudovědou v současné diskuzi a poukázání na již minimálně trojí (Bartley, Kuhn, Laudan) odmítnutí problému demarkace v minulosti. V závěru studie je nabídnuto řešení v souladu s Bartleyho koncepcí akceptability teorií. (shrink)