Since the early days of economics, the rationality principle has been a core element of economic theorizing. It is part of almost any theoretical framework that economists use to generate knowledge. Despite its central role, the principle’s epistemic status and function continue to be debated between empiricists and rationalists, and a clear winner is yet to emerge. One point of contention is that we cannot explain the principle’s special status in light of clear evidence against its empirical validity and the (...) continuous conceptual changes it undergoes. In this paper, I argue that we should think of the rationality principle as a functional a priori principle along the lines of a pragmatic theory of constitutive elements recently put forward by David Stump. Such an approach would explain the principle’s persistence and changing status. More generally, the pragmatic theory of constitutive elements in science offers a viable alternative to rationalism and empiricism that allows for approaching the debate about the status and function of the rationality principle in economics. It provides a new framework and starting point to think about the usefulness of a central first principle in economics in a constructive way. (shrink)

Článek rekapituluje ideová východiska Alfreda Schütze, který se na půdě metodologie společenských věd snaží o syntézu příspěvků Edmunda Husserla a Maxe Webera. Přestože v raném období Schütz blízce následuje Husserlův fenomenologický přístup, projevuje se již zde v první řadě důraz na empirický charakter zkoumání, který navazuje na weberovskou linii argumentace a staví se i proti názorům dalšího ze Schützových velkých učitelů, Ludwiga von Misese. Článek postupně analyzuje klíčové znaky Schützovy vlastní metody a ukazuje klíčové postavení, které hraje při našem vědeckém (...) i každodenním rozumění světu, v němž žijeme, typizace a anonymizace. Z fenomenologických východisek se tak dostáváme k problematice Weberových ideálních typů a v závěru i na půdu Rakouské ekonomie reprezentované von Misesem, jehož některá neudržitelná východiska se Schütz snaží modifikovat. (shrink)

An argument is made for the relevance of phenomenological hermeneutics to economics, with special attention to recent debates on hermeneutics among economists of the Austrian school of Ludwig von Mises and F. A. Hayek. Hermeneutics is explicated in the context of Husserlian phenomenology, with special attention to phenomenology's Aristotelian roots. Naive and methodological forms of ?objectivism?; are contrasted with hermeneutics, which recovers the horizons of scientific knowledge: the whole, and the activities of the human knower. Finally, the charges that hermeneutics (...) entails pernicious forms of relativism and historicism are confronted. (shrink)