Studie pojednává o analýze a navrhovaném řešení problému „hodnotové neutrality" vědy německým kritickým racionalistou Hansem Albertem. Především Albert odmítá dvě vyhrocené pozice: novopozitivistickou ignoraci hodnotících soudů i jejich existencialistickou adoraci. Naopak se prostřednictvím takzvaných přemosťovacích principů snaží překlenout propast mezi poznáním na jedné straně a rozhodnutím na straně druhé. V návaznosti na Maxe Webera uznává princip hodnotové neutrality ve vědě, ovšem pouze v oblasti jejího objektového jazyka, neboť věda jako technologický systém výpovědí má pouze informativní, nikoli normativní charakter. To však (...) nevylučuje hodnocení v rovině předmětů věd a v rovině hodnotové báze věd. Dále se tato studie věnuje otázce hodnoty vědy o sobě a nakonec krátkému seznámení s Albertovým pojetím kritického racionalismu jako návrhu „způsobu života". (shrink)

Tento článek z pozůstalosti profesora Ladislava Tondla poukazuje na to, že hodnoty představují neodmyslitelný kontext komunikace a rozhodování. Vychází z předpokladu, že každý komunikační akt se odehrává za jistých okolností a podmínek, ve spojení se zjištěnou problémovou situací a ve vztazích s určitými potřebami a cíli a směry naší činnosti. Součástí těchto podmínek je soubor vlivů a okolností, které lze charakterizovat jako hodnotová atmosféra. Tato atmosféra a s ní spojené faktory mohou modifikovat význam dané komunikace, a to nejen v (...) sémantickém smyslu, ale také ve smyslu relevance, důležitosti a potřebnosti daného sdělení. (shrink)

La definizione di un’etica professionale dell’insegnante e l’adozione di un codice di condotta specifico sono due elementi rilevanti del processo di professionalizzazione dell’insegnamento. Una professione si differenzia infatti da una mera occupazione per certi valori che la caratterizzano. Essi si distinguono in valori interni (determinati dalle caratteristiche intrinseche della professione) e in valori esterni (ricavati da un’interpretazione appropriata del contesto sociale e politico entro cui si esercita la professione). La relazione identifica due valori fondamentali della professione insegnante: l’uno interno, la (...) credibilità dell’insegnante; l’altro esterno, la neutralità dell’insegnante. La credibilità è ricavata dal rapporto di dipendenza epistemica che caratterizza la relazione tra insegnante e allievo. La neutralità si fonda su un’interpretazione appropriata della funzione pubblica nel contesto pluralistico della società contemporanea. Questi valori devono trovare adeguata applicazione nelle norme del codice di condotta dell’insegnante. (shrink)

: In The Varieties of Consciousness, Kriegel argues that it is possible to devise a method to sort out the irreducible primitive phenomenologies that exist. In this paper I argue that his neutrality notwithstanding, Kriegel assumes a form of realism that leaves unresolved many of the conundrums that characterize the debate on consciousness. These problems are evident in the centrality he assigns to introspection and his characterization of cognitive phenomenology. Keywords : Consciousness; Introspection; Realism; Type-identity; Dispositional Properties I primitivi della (...) coscienza e la loro realtà Riassunto : In The Varieties of Consciousness Kriegel sostiene la possibilità di concepire un metodo per mettere ordine tra le esperienze fenomenicamente primitive effettivamente esistenti, ciascuna nella propria irriducibilità rispetto alle altre. In questo testo intendo sostenere che, nonostante la sua neutralità, Kriegel assume una forma di realismo che lascia aperti molti dei problemi che caratterizzano il dibattito sulla coscienza. Questi problemi diventano evidenti sia nella centralità assegnata all’introspezione sia nella caratterizzazione specifica della fenomenologia cognitiva. Parole chiave : Coscienza; Introspezione; Realismo; Identità di tipo; Proprietà disposizionali. (shrink)