Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...) objevům. Má i konstruktivní preskriptivní charakter, neboť povzbuzuje vědce k přemýšlení o vysvětlení jevů prostřednictvím mechanismů. Na straně druhé, pro vysvětlení komplexních jevů jsou heuristiky dekompozice a lokalizace, které tvoří jádro „tradičního" mechanistického přístupu, pouze prvotními aproximacemi a je potřeba je doplňovat dalšími, dynamičtějšími přístupy. (shrink)

Emotional Intelligence (EI) has been conceptualized in the literature either as a dispositional tendency, in line with a personality trait (trait EI; Petrides and Furnham, 2001), or as an ability, moderately correlated with general intelligence (ability EI; Mayer and Salovey, 1997). Surprisingly, there have been few empirical attempts conceptualizing how the different EI approaches should be related to each other. However, understanding how the different approaches of EI may be interwoven and/or complementary is of primary importance for clarifying the conceptualization (...) of EI and organizing the literature around it. We introduce a theoretical framework explaining how trait EI, ability EI, and emotion information processing – a novel component related to EI recently introduced in the literature (e.g., Fiori and Vesely Maillefer, 2018) – may contribute to effective emotion-related performance and provide initial evidence supporting its usefulness in predicting EI-related outcomes. More specifically, we show that performance in a task in which participants had to infer the mental and emotional states of others, namely a Theory of Mind task, was predicted jointly (e.g., interaction effects) by trait EI, ability EI, and emotion information processing, after controlling for personality and IQ (N = 323). Our results argue for the importance of investigating the joint contribution of different aspects of EI in explaining variability in emotionally laden outcomes. (shrink)

Arnošt Kolman (1892–1979) was a Czech mathematician, philosopher and Communist official. In this paper, we would like to look at Kolman’s arguments against logical positivism which revolve around the notion of the fetishization of mathematics. Kolman derives his notion of fetishism from Marx’s conception of commodity fetishism. Kolman is aiming to show the fact that an entity (system, structure, logical construction) acquires besides its real existence another formal existence. Fetishism means the fantastic detachment of the physical characteristics of real (...) things or phenomena from these things. We identify Kolman’s two main arguments against logical positivism. In the first argument, Kolman applied Lenin’s arguments against Mach’s empiricism-criticism onto Russell’s neutral monism, i.e. mathematical fetishism is internally related to political conservativism. Kolman’s second main argument is that logical and mathematical fetishes are epistemologically deprived of any historical and dynamic dimension. In the final parts of our paper we place Kolman’s thinking into the context of his time, and furthermore we identify some tenets of mathematical fetishism appearing in Alain Badiou’s mathematical ontology today. (shrink)