Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru (...) diskutovány především problémy redukcionismu, asymetrie, zobecněné symetrie, aktérství a role badatele ve výzkumném procesu. V Latourově perspektivě tento proces není záležitostí fakticity, nýbrž ontologické politiky, v níž dochází k vyjednávání o tom, co činí svět reálným. (shrink)

This paper investigates the significance of filmic analysis in the contemporary theoretical paradigm inspired by Slavoj Žižek, which we term ‘Transcendental Materialism’. After characterising its distinct peculiarities within the history of psychoanalysis and film theory, we demonstrate the limitations of previous (possible) answers, arguing they are partly formulated in response to confrontations with other paradigms. Our own approach is then informed by a study of another popular object of analysis in Transcendental Materialism – the joke. We show how Freud’s understanding (...) of the joke was adapted by the paradigm and supported further by certain philosophical insights by (among others) G.W.F. Hegel. Finally, we demonstrate how parallels can be drawn between this adaptation and the significance of the filmic form within Transcendental Materialism, inspired in part by Alain Badiou’s reading of Hegel. (shrink)