Po pádu totalitárních systémů, jež spočívaly na marxistické ideologii, se sociální věda začala k dialektice chovat rezervovaně, případně ji zcela vyloučila z legitimního instrumentária vědy. Studie se na pozadí vývoje a proměn dialektiky v různých sociologických koncepcích snaží odpovědět tři otázky: a) nakolik je „dialektická sociologie“ možná, b) zda nejde o redundantní termín, c) ukázat elementární principy, jimiž se „dialektické zkoumání“ sociální reality může či má řídit. V závěru ukazuje rozdílnost principů tzv. lazarsfeldovského a radikálně kritického paradigmatu v empirickém výzkumu.

Člověk se od jiných živočišných druhů odlišuje mnoha způsoby, k nejpodstatnějším z nichž patří rozum, jazyk a také schopnost řídit se pravidly. V tomto textu argumentuji, že je to především ta poslední schopnost, která je klíčová a bez které jsou ty další nepředstavitelné. Člověk je společenská bytost nejenom v tom smyslu, že žije ve společenstvích, ale i v tom, že tato společenství jsou strukturována složitým pletivem pravidel, která zásadním způsobem determinují modus vivendi lidí, kteří je tvoří, a v důsledku toho (...) determinují i člověka jako takového. Soustava pravidel může vytvořit jistý „vnitřní prostor" - to jest tato pravidla můžeme přijímat a tím vstoupit do tohoto prostoru, nebo je můžeme jenom zaznamenávat. Dialektika těchto dvou postojů nám umožňuje nahlédnout, že ač je normativní rozměr pro člověka jakožto společenskou bytost naprosto klíčový a těžko postižitelný běžnými vědeckými metodami „nezúčastněného pozorování", není tento normativní rozměr ničím esoterickým, něčím, co by bylo z hlediska vědy pochybné. (shrink)

Buku ini mengeksplorasi gagasan Islam Tan Malaka yang kemudian dikarakterisasi sebagai pemikiran Islam Progresif dengan menggunakan teori sosiologi pengetahuan yang dirumuskan oleh Peter L. Berger dan Thomas Luckmann serta filsafat ilmu realisme kritis Roy Bhaskar sebagai pendekatan analisis. Hasilnya adalah konsep Madilog sebagai metode Islam Progresif yang melahirkan konsep tauhid sebagai landasan keberadaan keadilan sosial yang kemudian menjadi landasan bagi Hak Asasi Manusia (HAM), kesetaraan gender, pluralisme, dan kesatuan umat. Konsep-konsep tersebut saling berhubungan secara syaratual berdasarkan prinsip kausalitas dan hukum (...) dialektika. Konstruksi konseptual inilah yang disebut dengan Islam Progresif Tan Malaka. (shrink)

It is often believed that the only alternative to an idealist conception of natural phenomena excludes both the presence of objective universal forms and their progression towards higher forms as the finality of processes in the natural world. Realism regarding the universal and teleological approaches regarding processes are signs of idealism. Therefore, materialism, it would seem, must conform to a nominalist and mechanical view of nature. However, an intelligent materialist reading of idealism’s classics reveals a more complex scenario. A real (...) fact is expressed in a mystical fashion in idealism’s conceptions of objective universals and teleology. This article attempts to show such a real fact in its authentic (materialist) form. With that goal in mind, the present article discusses the notion of nature’s alienation, the distinction between abstract and concrete universals, and the concept of dialectical interaction. The natural-historical emergence of a higher form of matter’s organization assimilates, as its organs, the conditions that preceded it in time, transforming itself into an active producer of such conditions. That is the secret glimpsed but not correctly understood by idealism that a consistent materialist should not ignore. (shrink)