Abstrakt. Co je to myšlenka? Všichni se asi shodneme na tom, že každý z nás lidí si myslí různé věci, že všichni máme všelijaké myšlenky, a že právě toto naše myšlení je tím, co nás lidi odlišuje od ostatních tvorů a věcí, na které můžeme v našem světě narazit. Co to ale taková myšlenka je, jak vypadá a co dělá? A jak vůbec lze na takto položenou otázku odpovídat; je to věc empirického výzkumu, nebo snad něčeho jiného (třeba fenomenologické introspekce)? (...) V tomto článku hájíme tezi, že empirické zkoumání mysli (na rozdíl od zkoumání mozku) podstatným způsobem předpokládá pojmovou analýzu, která je doménou filosofie. (shrink)

O nějaké činnosti v rámci nějakého lidského společenství říkám, že je řízená pravidly , jsou‐li určité způsoby provozování této činnosti systematicky brány členy tohoto společenství, nebo nějakou jeho podskupinou, za správné, a jiné za nesprávné. Braní za správné či nesprávné (neboli normativní postoje ) beru v podstatě za dále neanalyzovatelné behaviorální vzorce, není to tedy pojem, který by primárně odkazoval k něčemu jako je kognitivní výbava účastníků, rozhodně nepředpokládá nic takového, jako že jsou tyto postoje věcí něčeho jako jsou plnohodnotná (...) přesvědčení. Hlavními symptomy těchto vzorců jsou určité typy reakcí na to, co dělají druzí; v extrémním případě snaha jim v děláním určitých věcí za každou cenu zabránit či je k němu naopak přimět. Často jde ale o mnohem subtilnější projevy "souhlasu" či "nesouhlasu" (od různých forem "odměn" a "trestů" po všelijaké náznaky "souznění" a "nevole") – projevy, které se člověk v rámci začleňování do lidských společenství učí rozpoznávat jako jisté "společenské tření", které ho v tom, co by měl a neměl dělat, usměrňuje. (shrink)

There may be various reasons for claiming that meaning is normative, and additionally, very different senses attached to the claim. However, all such claims have faced fierce resistance from those philosophers who insist that meaning is not normative in any nontrivial sense of the word. In this paper I sketch one particular approach to meaning claiming its normativity and defend it against the anti-normativist critique: namely the approach of Brandomian inferentialism. However, my defense is not restricted to inferentialism in any (...) narrow sense for it encompasses a much broader spectrum of approaches to meaning, connected with the Wittgensteinian and especially Sellarsian view of language as an essentially rule-governed enterprise; and indeed I refrain from claiming that the version of inferentialism I present here is in every detail the version developed by Brandom. (shrink)

The perennial question – What is meaning? – receives many answers. In this paper I present and discuss inferentialism – a recent approach to semantics based on the thesis that to have ( such and such ) a meaning is to be governed by ( such and such ) a cluster of inferential rules . I point out that this thesis presupposes that looking for meaning requires seeing language as a social institution (rather than, say, a psychological reality). I also (...) indicate that this approach may be seen as a new embodiment of the old ideas of structuralism. (shrink)