This chapter argues that the extended mind approach to cognition can be distinguished from its alternatives, such as embedded cognition and distributed cognition, not only in terms of metaphysics, but also in terms of epistemology. In other words, it cannot be understood in terms of a mere verbal redefinition of cognitive processing. This is because the extended mind approach differs in its theoretical virtues compared to competing approaches to cognition. The extended mind approach is thus evaluated in terms of its (...) theoretical virtues, both essential to empirical adequacy and those that are ideal desiderata for scientific theories. While the extended mind approach may have similar internal consistency and empirical adequacy compared to other approaches, it may be more problematic in terms of its generality and simplicity as well as unificatory properties due to the cognitive bloat and the motley crew objections. (shrink)

Článok porovnáva chápanie metód dedukcie a indukcie, s ktorým pracujú vybrané texty zo spoločenskovednej metodológie, s poňatím týchto metód, o ktoré sa opiera moderná logika. Ukazuje, že viaceré príručky spoločenskovedného výskumu vychádzajú zo zastaranej koncepcie, podľa ktorej dedukcia predstavuje „postup od všeobecného k jednotlivému" a indukcia „postup od jednotlivého k všeobecnému". V niektorých prípadoch sa tiež obe metódy chybne stotožňujú s metódami výstavby teórie, prípadne sa dvojica dedukcia - indukcia mylne spája s dvojicou kvantitatívny - kvalitatívny výskum. Článok upozorňuje na (...) niektoré problematické dôsledky takého postupu a navrhuje jednoduché riešenia. (shrink)

Globally, the population is ageing, which has serious consequences for businesses. The prosperity of companies is crucially dependent on the ability to effectively manage their employees, including older workers. Best practice in age management is defined as those measures that combat age barriers and/or promote age diversity. These measures may entail specific initiatives aimed at particular dimensions of age management; they may also include more general employment or human resources policies that help to create an environment in which individual employees (...) can achieve their potential without being disadvantaged by their age. Promoting early retirement is generally not encouraged. Companies now have to encourage longer working lives. Much needs to be done to ensure that work remains a positive experience for workers throughout their career trajectories, and it does not damage their health. It has been found by studies that health is significantly related to retirement timing, influences work performance, and health-related organisational policies can positively influence employee retention. The major contemporary challenges to health at work are those associated with the way work, and work organisations are designed and managed. This is especially true for older workers. A comprehensive and effective approach towards age management can be very beneficial for them. How should companies implement age management? Some possible ways are set out in this policy brief below, which focuses on best practices in age management regarding ergonomic aspects and health interventions for older workers at an organisational level. The intention is to discuss the current situation and to illustrate some organisational techniques in selected countries. This policy brief can serve as an inspiration for, among others, companies and policymakers. Recommendations for successful practice are included. In total, this policy brief covers 8 COST member countries to give a glimpse of the current situation of best practice in age management and show how companies in various states deal with ergonomic aspects, health interventions and the ageing of their labour force. (shrink)

We can read about the morality of that time in works by authors who describe or criticize the conduct and activity of the members of those classes taking the lead in the morality of that time. Thus, we can find a lot of information about ancient Greece and its morality in Plato’s presentation of Socrates, Peter Abelard presenting the Middle Ages, Erasmus of Rotterdam, Niccolo Machiavelli, Baldesar Castiglione, but even also Slovak authors such as Martin Rakovský and Juraj Koppay (...) presenting very interesting contemporary facts about the Renaissance. (shrink)

Edmund Husserl obdržel v roce 1927 nabídku od Jamese Louise Garvina, britského editora Encyclopædia Britannica, ať napíše pro novou, tehdy čtrnáctou edici článek „Fenomenologie“. Garvin stanovil rozsah článku na 4000 slov a termín vydání na září roku 1929. Husserl pracoval na článku v časovém rozmezí mezi zářím a prosincem roku 1927, během kterého vyhotovil celkem čtyři verze. Husserl požádal o spolupráci na prvních třech verzích svého žáka Martina Heideggera, který toho času zastával profesorský stolec na univerzitě v Marburku. Heidegger strávil (...) v říjnu 1927 u Husserla několik dní, během kterých intenzivně pracovali na řečeném článku. Nicméně jejich spolupráce vedla ke vzájemnému profesnímu odcizení, protože práce na formulování článku dala vytanout nepřekonatelným obsahovým diferencím mezi oběma filosofy. Na základě Heideggerových nepřijatelných návrhů a připomínek Husserl nakonec sepsal finální, čtvrtou verzi článku již sám. Tuto poslední verzi čítající 7000 slov pak Husserl předal oxfordskému učenci Christopheru V. Salmonovi, který ji měl zkrátit a přeložit do angličtiny. Salmon sice v únoru roku 1928 opravdu dodal do redakce EB text čítající 3844 slov bez bibliografie, ovšem nejednalo se vpravdě o překlad, nýbrž dost svévolnou parafrázi. Tato podoba Husserlova článku se pak objevovala ve čtrnácté edici EB, jež se vydávala až do roku 1974, jen do roku 1956, kdy byla nahrazena článkem napsaným Johnem N. Findlayem. Původní podoba Husserlova článku byla poprvé zveřejněna až roku 1962 v rámci jeho sebraných spisů známých pod označením Husserliana, podle jejichž IX. svazku jsme vyhotovili předložený překlad z německého jazyka. Podle této edice rovněž uvádíme paginaci, která je uvedena v hranatých závorkách, přičemž stránkový přechod indikuje v textu umístěná značka |.U příležitosti 80. výročí Husserlova skonu, který připadl na rok 2018, bylo naším záměrem připomenout přínos a odkaz tohoto našeho krajana tím, že napravíme absenci překladu jeho patrně nejvíce instruktivního, přehledného a programového textu, který byť ve zkomolené podobě anglického „překladu“, po dlouhou dobu seznamoval učenou veřejnost s tím, co je to fenomenologie. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

This study focuses on the foundations of Slovak critical environmentalism laid by work of Juraj Kučírek, who is also the author of the first ever monograph focused on the philosophical reflection of the causes and possible consequences of the global environmental crisis in Slovakia. Kučírek pointed out the need to combine reflection on subsequent solution of the global environmental crisis with the problems of social inequality and oppression. This unconventional approach in the context of the Slovak public and academic (...) discourse of the 1990s he termed as environmental anthropocentrism. Thus, he had a critical approach to biocentric concepts, which gained a dominant position in the Slovak environmental discourse. His work was followed by Ivan Dubnička, who extended Kučírek´s position to include cultural, political, and religious aspects of the causes of environmental devastation. His research was focused on the relationships of sociobiological and sociocultural determinants that shape human behaviour as a result of biological and cultural evolution. Based on evolutionism and anthropocentrism, he developed the concept of environmental pragmatism. Concepts of both are characterized by the critique of biocentric egalitarianism principle and the emphasis on democratic and human rights aspects of environmental devastation, as well as social and political causes of these phenomena. (shrink)