Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.

This paper introduces the special issue on Logic and Philosophy of Religion of the journal Sophia: International Journal of Philosophy and Traditions (Springer). The issue contains the following articles: Logic and Philosophy of Religion, by Ricardo Sousa Silvestre and Jean-Yvez Béziau; The End of Eternity, by Jamie Carlin Watson; The Vagueness of the Muse—The Logic of Peirce’s Humble Argument for the Reality of God, by Cassiano Terra Rodrigues; Misunderstanding the Talk(s) of the Divine: Theodicy in the Wittgensteinian Tradition, by (...) class='Hi'>Ondřej Beran; On the Concept of Theodicy, by Ricardo Sousa Silvestre; The Logical Problem of the Trinity and the Strong Theory of Relative Identity, by Daniel Molto; Thomas Aquinas on Logic, Being, and Power, and Contemporary Problems for Divine Omnipotence, by Errin D. Clark. -/- . (shrink)

Příspěvek zprostředkovává základní vhled do bitvy o absolutní, jak bývá často označována polemika mezi Josiahem Roycem a Williamem Jamesem. Toto intelektuální zápolení, do něhož významně zasahovali Charles S. Peirce nebo John Dewey, je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících podobu názorů amerických pragmatiků. Příspěvek se soustřeďuje především na období mezi lety 1899 a 1902, kdy je bitva o absolutní nejvyostřenější a filosoficky nejplodnější. Představené závěry jsou důležité především ve vztahu k probíhající renesanci názorů pragmaticky smýšlejících autorů v současných kognitivních vědách či (...) filosofii vědy. (shrink)

Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech z (...) vědecké praxe poukazuje na jeho neplatnost. V závěru textu jsou společně s jejich dekonstrukcí navrhnuta možná řešení popsaných problémů. Text je také kritickým návratem ke dvěma studiím Josepha Agassiho, žáka Karla R. Poppera a tvrdošíjného zastánce kritického racionalismu, neboť právě Agassi ve svých dílech rozebírá dopady vědeckého vyloučení a neochoty naslouchat. (shrink)

The pragmatist account of action in Brandom’s Making it Explicit offers a compelling defense of social embeddedness of acting. Its virtue consists of redefining the agent’s reasons for action in terms of her public commitments and entitlements. However, this account remains too intellectualist insofar as it neglects the embodied sense allowing the agent to respond to various situational demands and social constraints. In my article, I provide a less disembodied account of action that draws on Dreyfus’s emphasis on bodily skills (...) as constitutive aspects of intentional acting. Dreyfus’ notion of absorbed coping certainly highlights the role of body and affectivity in guiding the performance of action, but it ends up in underestimating the role of discursive and conceptual capacities in human agency. Against Dreyfus, I will demonstrate that involved and embodied coping not only answers to the demands of a given situation, but also involves responsiveness to reasons. My ambition is to defend a continuity between practical reasoning, i.e. our capacity to justify our performances through reasons, and our embodied coping skills, a continuity that has been overlooked by Brandom’s intellectualist and denied by Dreyfus’ anti-rationalist accounts. (shrink)

Na základě analýzy otázky, jak se učíme ze zkušenosti představuje studie problém indukce nejprve tak, jak byl formulován Humem skrze jeho příčinu v nezdůvodnitelnosti principu uniformity přírody. Následně ukazuje Popperovo řešení problému spočívající v naprostém odmítnutí induktivního usuzování. Popperův přístup je podroben srovnání s reliabilistickou pozicí Davida Papineau - stanoviskem, že poznání je pravdivým přesvědčením generovaným spolehlivou metodou. Hlavním cílem textu je znovuotevření diskuze nad tématem neplatnosti indukce a možná redukce námitek vůči její logické neplatnosti na základě nahlédnutí reliabilistického stanoviska. (...) Vedlejším záměrem je pak ilustrovat možné styčné body mezi kritickým racionalismem s jeho důrazem na delegitimizaci vědění a reliabilistickým kritériem spolehlivosti. (shrink)

Předložený článek si na základě rozboru hlavních motivů ve Foucaultově a Canguilhemově pojetí norem klade za cíl vymezit, jaká je vzájemná vazba mezi biologickou a společenskou normativitou a jakým typem moci na nás normy vlastně působí. V souladu s interpretací navrženou Pierrem Macherey se pokusíme sílu norem vystihnout v termínech jejich „imanence a produktivity" a ukázat, proč nelze normy chápat dle modelu zákona, který by ke svému předmětu přistupoval zvnějšku. Poslední část pak přináší odpověď na otázku, jaký typ individualizace či (...) subjektivizace toto pojetí diskvalifikuje a jaké možnosti ponechává pro svébytnou singularitu v rámci normativního pole. (shrink)

The dissertation investigates whether virtue ethics can provide the normative ground for the justification of rights. Most justificatory accounts of rights consist in different explanations of the function of rights. On the view I will defend, rights have a plurality of functions and one of the main functions of rights is to make the right-holder more virtuous. The idea that the possession of rights leads to the development of virtues, called the function of virtue acquisition, is the core of a (...) virtue-based justification of rights elaborated in this dissertation. Based on Leif Wenar’s Kind-Desire Theory of rights and Nancy E. Snow’s Minimal Virtue of the Folk, I argue that there are two general types of rights, enabling rights and protective rights, and that both types are essential to the development of virtues. Enabling rights have the function of virtue acquisition because they allow the right-holder to strive for approximation of ideal role models while performing duties and other tasks. Such models are called heuristic models of virtues for they define what virtues are and how these virtues should be expressed in action. Some protective rights, namely promissory rights and the power-right to promise, behave like enabling rights when it comes to their ability to develop virtues. Other protective rights, especially children’s rights, make right-holders more virtuous via protecting their essential needs. The dissertation succeeds in elaborating the virtue-based justification of many rights, hence it suggests that people hold and should have rights because rights make them better people. (shrink)

Recenze: Michael HOSKIN: Discoverers of the Universe: William and Caroline Herschel. Princeton: Princeton University Press 2011, 256 s.

When reusing existing ontologies for publishing a dataset in RDF (or developing a new ontology), preference may be given to those providing extensive subcategorization for important classes (denoted as focus classes). The subcategories may consist not only of named classes but also of compound class expressions. We define the notion of focused categorization power of a given ontology, with respect to a focus class and a concept expression language, as the (estimated) weighted count of the categories that can be built (...) from the ontology’s signature, conform to the language, and are subsumed by the focus class. For the sake of tractable initial experiments we then formulate a restricted concept expression language based on existential restrictions, and heuristically map it to syntactic patterns over ontology axioms (so-called FCE patterns). The characteristics of the chosen concept expression language and associated FCE patterns are investigated using three different empirical sources derived from ontology collections: first, the concept expression pattern frequency in class definitions; second, the occurrence of FCE patterns in the Tbox of ontologies; and last, for class expressions generated from the Tbox of ontologies (through the FCE patterns); their ‘meaningfulness’ was assessed by different groups of users, yielding a ‘quality ordering’ of the concept expression patterns. The complementary analyses are then compared and summarized. To allow for further experimentation, a web-based prototype was also implemented, which covers the whole process of ontology reuse from keyword-based ontology search through the FCP computation to the selection of ontologies and their enrichment with new concepts built from compound expressions. (shrink)