Cieľom predkladanej state je pokus o upresnenie Kuhnovej teórie vedeckých revolúcií. Navrhujem rozlíšiť pojem vedeckej revolúcie, ktorý označuje sociologický fakt zmeny postoja vedeckého spoločenstva vo vzťahu k určitej teórii a pojem epistemickej ruptúry, ktorý označuje lingvistický fakt diskontinuity jazykového rámca, v ktorom je táto teória formulovaná. Analýzou zmien jazykového rámca možno získať klasifikáciu epistemických ruptúr na štyri typy, nazvané ideácia, re-prezentácia, objektácia a re-formulácia. V stati je každý z týchto typov epistemických ruptúr ilustrovaný na sérii príkladov z dejín fyziky. Uvedené (...) typy epistemických ruptúr úzko súvisia s vedeckými revolúciami. Klasifikácia epistemických ruptúr sa tak dá použiť ako východisko pri klasifikácii vedeckých revolúcií. Jednotlivé revolúcie možno klasifikovať podľa toho, akého druhu je epistemická ruptúra, ktorá príslušnú revolúciu sprevádza. (shrink)

Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu „formální epistemologie". Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených - především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, (...) který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních. (shrink)

The aim of the paper is to clarify Kuhn’s theory of scientific revolutions. We propose to discriminate between a scientific revolution, which is a sociological event of a change of attitude of the scientific community with respect to a particular theory, and an epistemic rupture, which is a linguistic fact consisting of a discontinuity in the linguistic framework in which this theory is formulated. We propose a classification of epistemic ruptures into four types. In the paper, each of these types (...) of epistemic ruptures is illustrated by examples from physics. The classification of epistemic ruptures can be used as a basis for a classification of scientific revolutions and thus for a refinement of our view of the progress of science. (shrink)

In this paper I argue that it is finally time to move beyond the Nagelian framework and to break new ground in thinking about epistemic reduction in biology. I will do so, not by simply repeating all the old objections that have been raised against Ernest Nagel’s classical model of theory reduction. Rather, I grant that a proponent of Nagel’s approach can handle several of these problems but that, nevertheless, Nagel’s general way of thinking about epistemic reduction in terms of (...) theories and their logical relations is entirely inadequate with respect to what is going on in actual biological research practice. (shrink)

Over time, various thematic classifications have been put forward to organize science into a coherent system of specialized areas of research. From an analysis of the historical evolution of the criteria used to distinguish the sciences from one another, I propose in this paper a quadripartite typology for the different thematic classification systems propounded by scholars throughout the centuries. Basically, I argue that the criteria used to differentiate the sciences have been alternately drawn from their respective subject matters, kinds of (...) knowledge, methods and aims. Then, I show that several reclassifications occurred in the thematic structure of science. Finally, I argue that such changes in the structure of learning displaced the modalities of contact between the objects, knowledge, methods and aims of the various branches of science, with the result of outlining reshaped intellectual territories conducive to the emergence of new areas of research. (shrink)