Order:
See also
Jakub Jinek
Charles University, Prague
Jakub Jinek
Charles University, Prague
  1.  68
    Přátelství, dobro, polis. K významu přátelství v celku Aristotelovy praktické filosofie.Jakub Jinek - 2011 - Studia Neoaristotelica 8 (1):72-94.
    Aristotle’s subtle distinction between the forms of friendship and his concept of loving friend as one’s other self propose a solution to the fundamental objection to any eudaimonian theory of slavery, namely that friendship – as basically non-moral phenomenon – is but an egoistic device of one’s happy life. Aristotelian theorems are based on his concept of analogy and on a philosophically specific notion of “self”. Since both of these are rooted in Platonism, Aristotle has toevolve them dialectically in a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2. Love and Friendship in the Lysis and the Symposium: Human and Divine.Jakub Jinek - 2008 - Rhizai. A Journal for Ancient Philosophy and Science 5 (2008):109-126.
    The paper claims that we cannot understand properly Platonic conception of love and friendship unless we read the Lysis in the light of the Symposium and vice verse. Dealing with the crucial question of what made Plato write two different dialogues on the same topic, it advocates an alternative intertextual reading that does not deny progress of Plato’s thinking. Though the Symposium offers, in comparison to the Lysis, a more developed philosophical theory of love, Plato still has good reasons to (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3. „Herdenzucht“ und „Gemeinschaftszucht“. Zu einer vernachlässigten Unterscheidung.Jakub Jinek - 2013 - In A. Havlíček – J. Jirsa – K. Thein (ed.), Plato’s Statesman. Proceedings of the Eight Symposium Platonicum Pragense. Prague: Oikúmené. pp. 99-117.
    Der Vortrag will die positiven Interpretationsmöglichkeiten untersuchen, die mit der weiteren Verfolgung der am Anfang des Dialogs vorzeitig verlassenen Unterscheidung zwischen der Herdezucht und Gemeinzucht verbunden sein können. Ich werde davon ausgehen, dass diese Unterscheidung nicht nur auf den Mythos und auf die beiden dort entdeckten Diairesis-Fehler hinweist, sondern auch auf mehrere im späteren Verlauf des Dialogs erschienenen Dilemmata und Spannungen, die sie systematisch vorzeichnet, indem sie ins Problemfeld der Nomos-Nous-Beziehung vordringt.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4. Dynamik und Stabilität der Tugend in Platons Nomoi.Jakub Jinek - 2016 - Aithér 8:66-89.
    Plato’s theory of virtue in the Laws could be striking for someone who is more familiar with Aristotle’s ethics for conceptual complementarity between the two positions (contrary emotions, the ordering element of reason, virtue as a mean which lies between two forms of vice, typically linked to excessive actions, etc.). Plato’s theory, however, still differs from that of Aristotle in two crutial points. First, the source of emotional dynamism is, according to Plato, supraindividual as far as the psyche is a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  28
    Verschiedenheit der Menschentypen in Platons Sophistes.Jakub Jinek - 2011 - In A. Havlíček – F. Karfík (ed.), Plato's Sophist: Proceedings of the Sixth Symposium Platonicum Pragense. Prague: Oikúmené. pp. 328–343.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  27
    Analogie dobra u Platóna a Aristotela.J. Jinek & Jakub Jinek - 2008 - Reflexe: Filosoficky Casopis 35:51–75.
    Platónovy pokusy o určení dobra lze nalézt v celém jeho díle. Zahrnují jak relativně „univoční“ koncepci dobra ve smyslu sókratovského intelektualismu, tak pluralističtější koncepci obsaženou v politickém projektu Zákonů. Podle vývojové interpretace Platónových dialogů to naznačuje posun v autorově myšlení způsobený poznáním obtížnosti problému. Byl to přitom údajně teprve Aristotelés, kdo vyřešil Platónův problém dobra pomocí pojmu analogie. Proti této interpretaci článek zdůrazňuje, že aristotelské pojetí analogie je hluboce zakořeněno v Platónově vlastním potýkání se s rozdílem mezi morálním a politickým (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7.  24
    Aristotelés o panství: mezi Heideggerem a Gagarinem.Jakub Jinek - 2006 - Reflexe: Filosoficky Casopis 31:19-44.
    Je otrok podle Aristotela vykořisťovaným nástrojem výroby stojícím na úrovni zvířete, nebo méně nadaným jedincem, jenž může svoje omezené možnosti naplnit pouze jako podřízený člen domácnosti? Aristotelští badatelé zdůrazňují jednu z možností podle toho, nakolik jsou sami liberálně, či komunitaristicky orientováni: buď je Aristotelova teorie panství vykládána jako nelidská a ideologická, nebo jako realistická a solidární. Spor se však netýká pouze „liberalismu“ a „komunitarismu“ v Aristotelovi, nýbrž – jelikož je otrok v obou výkladech chápán jako nástroj pána – také dvou (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8.  22
    Die Beste Staatsverfassung Zwischen Komik Und Ernst.Jakub Jinek - 2016 - In J. Jinek – V. Konrádová (ed.), For Friends, All Is Shared. Prague: Oikúmené. pp. 44-59.
    The chapter, while exploring the interconnections between Plato’s Republic and Aristophanes’ Ecclesiazusae, postulates the existence of a third common source, which was presumably Hippodamus’ project of the best constitution. Hippodamus embraced the Pythagorean idea that the leading role in the polis should pertain to a group of morally and intellectually perfect philosophers who live on a communist basis; on this background, he proposed a tripartite functional division of the city. Aristophanes had adopted this model and reformulated it comically by identifying (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  20
    Zum Problem der Bürgerbestimmung in der Aristotelischen Politik.Jakub Jinek - 2016 - ΠΗΓΗ / FONS 1:123-144.
    The paper disproves the widely held interpretation of Aristotle’s statement that the concept of the citizen varies with the constitution. I claim that it gives no evidence for any positivism or constitutional relativism. What Aristotle truly intends here is to put emphasis on his idea of the good life in a city that consists of a variety of forms and ways. This variety is generally desirable and thus prescriptive. It is only under these conditions that the constitution is „the Form (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark