Results for ' kulturní antropologie'

13 found
Order:
  1. O kultuře, kulturní antropologii, antropolozích a společenských vědách. Odpověď Nikolovi Balašovi.Martin Paleček - 2019 - Teorie Vědy / Theory of Science 41 (1):151-175.
    Diskusní článek věnovaný textu Nikola Balaš, „Kdo je tu v pasti?“ Teorie vědy / Theory of Science 41, č. 1 : 133–49.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2. Antropologové v pasti? [REVIEW]Nikola Balaš - 2019 - Teorie Vědy / Theory of Science 41 (1):133-149.
    Diskusní článek věnovaný knize Martin Paleček, Antropologové v pasti? Mezi přírodou a kulturou. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017, 257 stran.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3. Pokrok společenskovědní teorie náboženství: mezi Durkheimem a Geertzem.Nikola Balaš - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (4):495-514.
    Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4. Teorie kulturní mezery: sociální věda a její publikum v díle Thorsteina Veblena a Williama F. Ogburna.Jan Balon - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):57-81.
    Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. Veblenův (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5. Descartes over emoties. Het spontane en het instrumentele lichaam in de Cartesiaanse Antropologie.G. Glas - 1989 - Philosophia Reformata 54:4.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6. ks. Jarosław JAGIEŁŁO, Niedokończony spór o antropologię filozoficzną (Heidegger–Plessner). [REVIEW]Rec Maciej Urbanek - 2011 - Argument: Biannual Philosophical Journal 1 (2):379-385.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7. O technických obrazech v sociálních vědách.Michal Šimůnek - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (4):617-642.
    Recenzní stať antologie David ČENĚK – Tereza PORYBNÁ, Vizuální antropologie – kultura žitá a viděná. Pavel Mervart: Červený Kostelec 2010, 332 s., postihuje vybrané tendence, které formují postavení technických obrazů v soudobých sociálních vědách. Po základním představení antologie a jejím zařazení do kontextu diskuse o vizuálních sociálních vědách se tak článek věnuje zejména třem klíčovým tématům: kritice a návrhům na transformaci subjekt-objektového vztahu; nástupu tzv. participatorních metod; požadavkům na vytváření mimotextových reprezentací a ustavení sdílené antropologie. Stať vždy nejdříve (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8. Struktura evoluční teorie F. A. Hayeka.Pavel Doleček - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (3):309-336.
    Studie má za cíl představit strukturu Hayekova evolucionismu. Argumentace postupuje v několika krocích: Východiskem je historicko- systematická expozice způsobu, jakým evoluční teorie ovlivnila Hayekovu filosofii, především s ohledem na periodizaci vývoje jeho myšlení a systematické odlišení explanans a explanandum v rámci jeho teorie vědy. Dále je rozebírán způsob, jakým Hayek rozvíjí svoji metodologii vědy. V této souvislosti je argumentováno ve prospěch teze, že Hayekovo pojetí metodologického dualismu je důsledkem ovlivnění evoluční teorií. Zároveň je evoluční teorie představena jako nástroj vysvětlení, konkrétně (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9. Claude Lévi-Strauss: překonat okouzlení.Martin Paleček - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):361-382.
    Při výběru z teorií, které bychom mohli aplikovat na problém, jímž se zabýváme, je pro nás účinnost jejich použití jedním z nejdůležitějších kritérií. Jinými slovy, naše hodnocení teorií se odvíjí o jejich schopnosti řešit problémy. V tomto eseji nejprve ukáži, jaké druhy problémů jsou pro sociální vědy klíčové, a s pomocí strukturalistické kritiky funkcionalismu nabídnu ilustrace těchto problémů. Budu přitom tvrdit, že Lévi-Straussovy přísliby spojené s jeho metodou nebyly nikdy naplněny a že je strukturální antropologie neuspokojivá.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10. Když se lidé mění ve lvy: problém překladu.Tomáš Kobes - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (3):303-325.
    Text se zabývá Latourovým pojetím překladu. Poukazuje na některé epistemologické problémy, které vyplývají ze zohledňování překladu jako předmětu zájmu. Tyto problémy lze redukovat na otázku, zda se na výsledné podobě překladu podílí jen poznávající subjekt, nebo také studovaná skutečnost. Podle způsobu řešení této otázky lze rozlišit mezi lingvistickým a nelingvistickým přístupem. Latourovu snahu o systematičtější vymezení překladu lze chápat jako odklon od lingvistické tradice ve prospěch nelingvistických forem podílejících se na vymezení programu epistemologického obratu. V textu jsou v tomto směru (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11. Diskuse o evoluci mezi neo-lamarckismem a neo-darwinismem v českých zemích.Tomáš Hermann & Michal Šimůnek - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):283-300.
    Studie se zabývá tím, jak se v českých zemích obráželo bouřlivé období vývoje biologického myšlení od přelomu 19. a 20. století do první světové války, kdy vedle sebe existovaly velmi různé názory na evoluci. Mnohovrstevnatost teoretickou přitom doplňuje i kulturní a vědecká mnohovrstevnatost českých zemí, kde se jednak mísí vlivy německé a české biologie na svých autonomních institucích, a jednak lze spatřovat rozdíly i mezi lokálními centry Prahou a Brnem se svými badatelskými tradicemi a nezávislými vazbami na další centra (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12. Charles Darwin a naturalistické koncepce člověka.Filip Tvrdý - 2011 - In Tomáš Nejeschleba, Václav Němec & Monika Recinová (eds.), Pojetí člověka v dějinách a současnosti filozofie II: Od Kanta po současnost. Brno: pp. 33-41.
    In 2009, we celebrated the bicentennial of the birth of Charles Darwin and the sesquicentennial of the publication of his book The Origin of Species. This seems to be a good opportunity to evaluate the importance of Darwin’s work for the social sciences, mainly for philosophical anthropology. The aim of this paper is to discuss the traditional anthropocentric conceptions of man, which consider our biological species to be exceptional – qualitatively higher than other living organisms. Over the course of the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13. Regional Development in an Ageing Society: Overview of Selected Foreign and Polish Recommendations and Practices.Andrzej Klimczuk - 2015 - In Štefan Chudý & Łukasz Tomczyk (eds.), Aktywna Starość W Perspektywie Społeczno-Kulturowo-Edukacyjnej / Společenské, Kulturní a Vzdělávací Aspekty Fenoménu Aktivního Stárnutí. Uniwersytet Pedagogiczny W Krakowie. pp. 21--50.
    The complexity of population ageing effect is a significant challenge at a regional and local level. Adaptation activities require the cooperation of local governments, business entities and non-governmental organizations. The article describes the dimensions of interventions, typology of “shrinking regions” and two initiatives: Regions for All Ages and SEN@ER - Silver Economy Network of European Regions. In addition, essay discusses the dilemmas of creating special regional strategies with their implementation factors and barriers in the construction of silver economies. It is (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark