Results for 'Js Hinson'

6 found
Order:
  1. Patient Centred Diagnosis: Sharing Diagnostic Decisions with Patients in Clinical Practice.Zackary Berger, J. P. Brito, Ns Ospina, S. Kannan, Js Hinson, Ep Hess, H. Haskell, V. M. Montori & D. Newman-Toker - 2017 - British Medical Journal 359:j4218.
    Patient centred diagnosis is best practised through shared decision making; an iterative dialogue between doctor and patient, whichrespects a patient’s needs, values, preferences, and circumstances. -/- Shared decision making for diagnostic situations differs fundamentally from that for treatment decisions. This has important implications when considering its practical application. -/- The nature of dialogue should be tailored to the specific diagnostic decision; scenarios with higher stakes or uncertainty usually require more detailed conversations.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  68
    Mill's Utilitarianism: Exposition and Evaluation.Golam Azam - 2005 - Philosophy and Progress 37:137.
    The objective of the paper is to critically explicate the views of JS Mill in his "Utilitarianism" in regards to his efforts to clarify the concept of utilitarianism. In the first part of the paper it examined how successful was Mill in clarifying the idea of utilitarianism. In the second part of the paper, a critical discussion is presented to justify the applicability of his theory in dealing with contemporary moral dilemmas.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  57
    Mishpat Ivri, Halakhah and Legal Philosophy: Agunah and the Theory of “Legal Sources".Bernard S. Jackson - 2001 - JSiJ.
    In this paper, I ask whether mishpat ivri (Jewish Law) is appropriately conceived as a “legal system”. I review Menachem Elon’s use of a “Sources” Theory of Law (based on Salmond) in his account of Mishpat Ivri; the status of religious law from the viewpoint of jurisprudence itself (Bentham, Austin and Kelsen); then the use of sources (and the approach to “dogmatic error”) by halakhic authorities in discussing the problems of the agunah (“chained wife”), which I suggest points to a (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  15
    Pokrok Společenskovědní Teorie Náboženství: Mezi Durkheimem a Geertzem.Nikola Balaš - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (4):495-514.
    Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  14
    Sociologie Jako Cesta Ke Štěstí: Česká Verze.Zdeněk R. Nešpor - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (4):481-497.
    Zájem současné sociologie a dalších společenských věd o výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla „štěstí" poskytovat a nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně nábo- ženský charakter je patrný i v rané české sociologii v dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a Jana Duška. Z hlediska vývoje české (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  11
    Romantika Jako Epistemologická Alternativa Otevřená Kantovou Kritikou Soudnosti.Martin Ďurďovič - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (3):259-281.
    Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark