The COVID -19 is one of the most contagious and fatal diseases known today, which had spread in communities very fast. This deadly virus affecting the lives of many people and causing fatalities. Besides the strong practice of praying and putting trust in Allah for the cure of disease, Islam also recommends taking medications and adopt sufficient precautions for the safety and well-being of the community. Before 1400 years ago, the Prophet Muhammad (peace be upon Him) introduced the quarantining and (...) hygiene practice, at a time there was very little known to combat the contagious diseases. Currently, modern societies are emphasizing on hand hygiene, social distancing, quarantining, and social isolation to combat COVOD-19. Islam has superseded modern societies by establishing the idea of quarantines and hygienic practice for contagious and fatal diseases. The commandments to prevent the spread of COVID-19 by worldwide public health organizations are almost in line with the teachings of Islam. (shrink)

This is an elaboration and a critique of Ibn Arabi's cosmology written in his book "Shajarah Al-Kawn".

Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...) východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu „formální epistemologie". Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených - především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, (...) který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních. (shrink)

The COVID-19 Pandemic has undoubtedly affected learners, and as such, adjustments need to be made for successful teaching and learning through online learning. However, in Ghana, the effects of the COVID-19 Pandemic did not spare adult learners who are compelled by educational reforms to upgrade themselves academically using online learning platforms. Using a descriptive design, the study explored the perceptions and experiences of 166 (online data collection) adult learners as they pursue their academic programs through online learning. An adapted questionnaire (...) on perceptions and online learning experiences developed by Khan, Nabi, Khojah, and Tahir (2021) was used for the data collection. The Confirmatory Factor Analysis technique was used to analyse the data. The study revealed that respondents felt confident while using online learning content but refuted that those technologies permit them to take tests and submit assignments electronically. Furthermore, the study revealed that online learning service was making the learning process very simplified. The revelation means that adult learners possess positive experiences and perceptions about online learning. Therefore, online teaching and learning in higher education institutions should be made a routine activity in Ghana even after the COVID-19 Pandemic because the world is approaching a technological world. (shrink)