Results for 'Filip Gołaszewski'

70 found
Order:
  1. "Nec laudibus nec timore". Inhaltlich-Kontextuelle Analyse der Predigt Kardinals Clemens August Graf von Galen vom 3. August 1941.Marcin Gołaszewski - 2009 - Acta Universitatis Lodziensis. Folia Germanica 5:319-349.
    Pojęcie eutanazji ma w kręgu kultury europejskiej nie tylko znaczenie historyczne. Odnosząc się do historii, filozofii, medycyny, etyki czy literatury, nabrało ono także charakteru instytucjonalnego w okresie Trzeciej Rzeszy, kiedy eutanazja stała się elementem walki z najsłabszymi członkami społeczeństwa. Na przykładzie analizy kazania biskupa niemieckiego Cicmensa Augusta Grafa von Galena z 3 sierpnia 1941 r. ukazany został sprzeciw Kościoła katolickiego w Trzeciej Rzeszy w okresie tzw. Kirchenkampf. Analiza kontekstualna miała na celu ukazanie elementów charakterystycznych języka i argumentacji, którymi posługiwał się (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2. The Double Movement in Polanyi and Hayek: Towards the continuation of life.Filipe Nobre Faria - 2018 - Ethics, Politics and Society 1:329-350.
    Karl Polanyi's double movement is a dialectical process characterized by a continuous tension between a movement towards social marketization and a movement towards social protectionism. Notably, Polanyi condemns the former movement while defending the latter. Without using the term " double movement " , F.A Hayek's theory of social evolution acknowledges the same phenomenon but reaches different normative conclusions. While for Polanyi the marketization of society is a utopia with dystopian consequences, Hayek's evolutionary explanation of this dialectical process asserts that (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3. Clemens August Graf von Galen und seine Schrift „Die Pest des Laizismus” als Erwägungen eines Geistlichen über die Lage der katholischen Kirche in der Weimarer Republik.Marcin Gołaszewski - 2012 - Acta Universitatis Lodziensis. Folia Germanica 8:109-129.
    The 20th century was full of epoch-making events that left their mark on it. From the outbreak of the First World War and the fall of The German Empire, through numerous political and social shake-ups, until the outbreak of the Second World War, that became the event without precedent in the history of mankind. The First World War meant in many cases not only the end of some form of rule – the monarchy, but also, and maybe first of all, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4. Singular Reference Without Singular Thought.Filipe Martone - 2016 - Manuscrito 39 (1):33-60.
    In this paper I challenge the widespread assumption that the conditions for singular reference are more or less the same as the conditions for singular thought. I claim that we refer singularly to things without thinking singularly about them more often than it is usually believed. I first argue that we should take the idea that singular thought is non-descriptive thought very seriously. If we do that, it seems that we cannot be so liberal about what counts as acquaintance; only (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   5 citations  
  5. Nesoulad mezi morfosyntaxí a sémantikou podmínkových souvětí.Filip Tvrdý - 2024 - Filozofia 79 (2):150-167.
    The semantic analysis of conditional sentences does not entirely align with their morphosyntactic structure. I substantiate this hypothesis with instances from both Czech and English that extend beyond conventional textbook examples. I also highlight that logicians and philosophers often make terminological errors when they disregard the insights from linguistic disciplines. Despite the early analytic philosophy’s emphasis on terminological precision, the practical application falls significantly short of this ideal. I firmly believe that a proper understanding of the morphosyntax and semantics of (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6. Odvrácená strana legendy: Otto Hahn v kontextu nacistického Německa.Filip Grygar - 2019 - Teorie Vědy / Theory of Science 41 (1):59-110.
    Článek se zabývá demystifikací dodnes panující legendy o ikoně světové vědy, nositeli Nobelovy ceny za objev štěpení těžkých jader, chemiku Otto Hahnovi. Desítky let byl považován za vzor německé slušnosti, zodpovědnosti a příklad antinacistického vědce, který nekolaboroval se zločinným režimem na jeho válečné mašinérii. Teprve od devadesátých let 20. století se dostávají k rukám historiků archivní materiály, jež umožňují získat ucelenou představu o Hahnově působení v době nacistického Německa a o jeho aktivním zapojení ve válečném uranovém výzkumu, jehož výsledkem mělo (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  7. What the mortal parts of the soul really are.Filip Karfík - 2005 - Rhizai. A Journal for Ancient Philosophy and Science 2:197-217.
    The paper examines the account of the mortal parts of the human soul in theTimaeus. What is their nature? What is their relationship to the immortal part of the soul and its inner structure on the one hand, and to the body and its organs and their functioning on the other? Are they incorporeal or corporeal? What kind of movement do they have? In what sense precisely are they ‘another kind of soul’ ?
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   11 citations  
  8. Werner Heisenberg, Niels Bohr a příběh kodaňské interpretace.Filip Grygar - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (2):207-238.
    Příspěvek se zaměřuje na zavádějící příběh o tzv. kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, již jako údajně nerozpornou či jednotnou vytvořili a sdíleli na základě tzv. kodaňského ducha kvantové teorie její tvůrci v roce 1927. Článek bude vycházet z role, kterou v tomto příběhu sehráli především N. Bohr a W. Heisenberg. První část příspěvku seznamuje s variacemi toho, co se v literatuře považuje za kodaňskou interpretaci. Druhá část odhaluje, že zatímco kvantová mechanika vznikla ve dvacátých letech 20. století, kodaňská interpretace je veskrze (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  9. Aristotle's Teleological Luck.Filip Grgic - 2016 - Freiburger Zeitschrift für Philosophie Und Theologie 63 (2):441-457.
    In this paper I discuss some problems with Aristotle’s characterization of lucky events as events which are “for the sake of something”. I argue that there is no special sense of the phrase “for the sake of something” when applied to lucky events. Qua event, a lucky event has come about for the sake of something and thus unqualifiedly belongs among things that come about for the sake of something. But qua lucky event, it has not come about for the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  10. Boyle, Spinoza and Glauber: On the Philosophical Redintegration of Saltpeter A Reply to Antonio Clericuzio.Filip A. A. Buyse - manuscript
    Traditionally, the so-called ‘redintegration experiment’ is at the center of the comments on the supposed Boyle/Spinoza correspondence. A. Clericuzio argued (refuting the interpretation by R.A. & M.B. Hall) in his influential publications that, in De nitro, Boyle accounted for the ‘redintegration’ of saltpeter on the grounds of the chemical properties of corpuscles and did not make any attempt to deduce them from the mechanical principles. By contrast, this paper claims that with his De nitro Boyle wanted to illustrate and promote (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11. Le «démasquement» de Descartes par Spinoza dans Les Principia Philosophiae Cartesianae.Filip Buyse - 2012 - Teoria 2:15-43.
    Spinoza’s Principles of Cartesian Philosophy is often presented simply as an interpretation of Descartes’ Principia that does not reveal anything significant about Spinoza’s philosophy and its development. This paper, however, shows that Spinoza altered Descartes’ text in a way congruent with what he would later write in his Theological Political Treatise and the Ethics. More precisely, this paper concentrates not on what Spinoza added to Descartes’ texts but on how he presented them. The paper furthermore examines questions that were obviously (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12. Vice Epistemology of Believers in Pseudoscience.Filip Tvrdý - 2021 - Filozofia 76 (10):735-751.
    The demarcation of pseudoscience has been one of the most important philosophical tasks since the 1960s. During the 1980s, an atmosphere of defeatism started to spread among philosophers of science, some of them claimed the failure of the demarcation project. I defend that the more auspicious approach to the problem might be through the intellectual character of epistemic agents, i.e., from the point of view of vice epistemology. Unfortunately, common lists of undesirable character features are usually based on a priori (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  13. Aristotle on Co-causes of One’s Dispositions.Filip Grgić - 2017 - Elenchos 38 (1-2):107-126.
    In this paper I offer a close reading of Aristotle’s argument in the Nicomachean Ethics 3.5.1114a31–b25 and try to show that despite considerable interpretive difficulties, some clear structure can nevertheless be discerned. While Aristotle’s main concern in this passage is to refute the so-called asymmetry thesis – the thesis that virtue is voluntary, but vice is not – there is much more in it than just a dialectical encounter. Aristotle wants to respond to a more general objection, which has as (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14. Místo myšlenkových experimentů ve filozofii.Filip Tvrdý - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):211-229.
    Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15. Současné teorie sociálního rozumění na pozadí sporu a antropologickou diferenci.Filip Jaroš - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):3-27.
    Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16. Darwinismus a portmannismus: střetnutí nesouměřitelných biologických paradigmat?Filip Jaroš - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):301-318.
    Tzv. portmannismus je specifický, v biologii kořenící myšlenkový směr, jehož dosah je v současné době omezen převážně na české země. Řada knižních, časopiseckých a popularizačních prací dokazuje, že na platformě Portmannových myšlenek vznikla v Čechách specifická a originální myšlenková škola. Portmann uznával Darwinovu teorii, upozorňoval však na množství jevů, které si žádají interpretaci sahající za rámec známých darwinistických mechanismů. Mezi zastánci Portmannovy nauky a hlavním proudem darwinistů existuje napětí, které koření v různých pojetích vědy. Portmannismus je často považován za nauku (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  17. Sociology’s Rhythms: Temporal Dimensions of Knowledge Production.Filip Vostal - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (4):499-524.
    From the temporal perspective, this article examines shifts in the productionof sociological knowledge. It identifies two kinds of rhythms of sociology: 1) that of sociological standpoints and techniques of investigation and 2) that of contemporary academic life and culture. The article begins by discussing some of the existing research strategies designed to "chase"high-speed society. Some, predominantly methodological, currents are explored and contrasted with the "slow" instruments of sociological analysis composed of different, yet complementary, modes of inquiry. Against this background, the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18. Complementarity of the Calculative and Qualitative Description.Filip Grygar - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (2):271-297.
    Phenomenology and Quantum theory have defined themselves against the subject-object tradition of thought and against the modern objectivistic attempt to unify explanation of reality or being. Scientific technology and calculative way of thinking have prevailed over meditative and qualitative thinking in modern times. Despite scientific efforts to eliminate any inconsistency caused by metaphysical speculations and systems, in everyday life and science we encounter such phenomena which cannot be explained unambiguously and fully on the basis of purely conventional criteria. This paper (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19. Skepticism and everyday life.Filip Grgić - 2011 - In Diego E. Machuca (ed.), New essays on ancient Pyrrhonism. Boston: Brill. pp. 69-90.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  20. Aristotle's Rational Powers and the Explanation of Action.Filip Grgić - 2020 - Zeitschrift für Philosophische Forschung 74 (1):53-79.
    In this paper, I discuss Aristotle's notion of rational powers as presented in his Metaphysics Θ.2 and Θ.5. I argue, first, that his account cannot serve as the model for explaining human rational actions in general. The role of rational powers is restricted to the explanation of arts and their exercises, including the exercises of knowledge through teaching. The exercises of character virtues do not follow the same pattern that is discernible in the exercises of rational powers. Second, I try (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21. Two Kinds of Games.Filip Kobiela - 2011 - Acta Universitatis Carolinae Kinanthropologica 47 (1):61-67.
    The article presents an ontological analysis of games. In every game one could distinct four constitutive elements: players, game rules, material substratum of the game and intentional world of the game. The last element correspond with make-believe quality of games. These are two kinds of acts of playing (creating the world of the game): performative and kinetic. The article presents an analysis of these two kinds of acts of playing and present the division of games (performative-based/kinetic-based) which is ontologically fundamental (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  22. Nesnáze introspekce: svoboda rozhodování a morální jednání z pohledu filozofie a vědy.Filip Tvrdý - 2015 - Prague: Togga.
    V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné. Předpokládaná znalost sebe sama je ovšem iluzorní a stala se důvodem pro vznik mnoha chybných přístupů ke skutečnosti. Kniha se skládá ze tří částí. První kapitola se zabývá introspekcí, především jejím přijetím v dějinách filozofie a odmítnutím v psychologickém behaviorismu 20. století. Druhá kapitola pojednává o iluzornosti svobody rozhodování, která (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   3 citations  
  23. Aristotle on Deliberation and Contingency.Filip Grgic - 2018 - In Filip Grgić & Davor Pećnjak (eds.), Free Will & Action: Historical and Contemporary Perspectives. Switzerland: Springer. pp. 103-115.
    The author discusses Aristotle’s notion of deliberation and shows that it differs considerably from the model of deliberation as is common in contemporary discussions of free will and moral responsibility. As opposed to the contemporary model, Aristotle’s account does not require that the deliberator has any belief (or lack thereof) concerning the availability of possible courses of action. However, the action chosen by deliberation, before it is performed, is still contingent––i.e. such that it can both be and not be done––and (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24. Věda, pseudověda a paravěda.Filip Tvrdý - 2020 - E-Logos 27 (2):4-17.
    Finding the demarcation criterion for the identification of scientific knowledge is the most important task of normative epistemology. Pseudoscience is not a harmless leisure activity, it can pose a danger to the functioning of liberal democratic societies and the well-being of their citizens. First, there is an outline of how to define science instrumentally without slipping into the detrimental heritage of conceptual essentialism. The second part is dedicated to Popper’s falsification criterion and the objections of its opponents, which eventually led (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  25. “To See and Hear That Which is Not Present”: Aristotle on the Objects of Memory.Filip Grgić & Ana Grgić - 2022 - Philosophisches Jahrbuch 129 (2):215-231.
    In this paper, we show that there are some strong philosophical and exegetical reasons to argue that according to the view developed in the first chapter of Aristotle’s De Memoria, the objects of memory are non-present, or absent, things and events rather than our past acts of awareness of them. We argue that on Aristotle’s account, the objects of memory can be particulars or universals, perceptibles or intelligibles, and that all these kinds of things are past in the same sense, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  26. Heat in Renaissance Philosophy.Filip Buyse - 2020 - Encyclopedia of Renaissance Philosophy.
    The term ‘heat’ originates from the Old English word hǣtu, a word of Germanic origin; related to the Dutch ‘hitte’ and German ‘Hitze’. Today, we distinguish three different meanings of the word ‘heat’. First, ‘heat’ is understood in colloquial English as ‘hotness’. There are, in addition, two scientific meanings of ‘heat’. ‘Heat’ can have the meaning of the portion of energy that changes with a change of temperature. And finally, ‘heat’ can have the meaning of the transfer of thermal energy (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  27. Bída racionální iracionality: případ konspiračních teorií.Filip Tvrdý - 2022 - Filozofia 77 (10):743-755.
    Discussions in contemporary epistemology are burdened with confusions about the terms “rational”, “rationality” and their antonyms. In economy, for an agent to be rational simply means to satisfy the Bayesian probability axioms, but the situation in philosophy is much more complicated. Two kinds of rationality are usually distinguished. Epistemic rationality is an ability to achieve justified and true beliefs, whereas instrumental rationality is a capacity to act in accordance with one’s own interests. This division cleared the way to contemplation about (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  28. Místo myšlenkových experimentů ve filosofii.Filip Tvrdý - 2019 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):231-250.
    Thought experiments are popular tools of argumentation in science and philosophy. The criticism of these experiments from naturalized and experimental philosophers has led to the formation of deflationary and minimalist approaches that weaken the epistemic power of thought experiments and reconcile them with empiricism. This paper aims to demonstrate that these attempts do not overcome the main problems encountered by thought experiments in philosophy. The limits of human rationality and imagination prevent experimenters from solving unrealistic scenarios in a reliable way. (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  29. Anti-Scientism, Conceptual Analysis, Naturalism.Filip Tvrdý - 2018 - Pro-Fil 19 (1):49-61.
    Filozofie ve 20. století ztratila velkou část svých kompetencí a pro svou údajnou neužitečnost se stala terčem kritiky ze strany přírodních vědců. Vztah mezi filozofií a vědou lze řešit pomocí tří stanovisek, kterými jsou antiscientismus, konceptuální analýza a naturalismus. Obsahem článku je charakteristika jednotlivých přístupů a identifikace problémů, s nimiž se musí jejich zastánci potýkat. Autorovi se jako nejslibnější jeví Quinem inspirovaný naturalismus, podle něhož má veškeré poznání povahu syntetických aposteriorních výroků, a filozofie je proto kontinuální s přírodní vědou. Není (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  30. Neřesti a konspirace.Filip Tvrdý - 2022 - Academix 1 (1):48-59.
    Pseudovědecké teorie jsou uzavřeny vůči možnosti vyvrácení, ale s konspiračními teoriemi to tak jednoduché není, protože mnohé zprávy o konspiracích jsou pravdivé. Přijetí jedné konspirační teorie nicméně může vést k přijetí jiné, která je s ní v přímém protikladu. Co nás žene do pasti konspiračního myšlení?
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  31. Problem szczelinowości w fenomenologii Romana Ingardena.Filip Kobiela - 2011 - In Adam Węgrzecki (ed.), W kręgu myśli Romana Ingardena.
    W filozofii czasu Ingardena szczególną rolę odgrywa charakterystyka ontologiczna teraźniejszości. Należy do niej m.in. szczelinowość. Okazuje się, że pojęcie to można powiązać z koncepcją tzw. teraźniejszości pozornej (specious present). Opierając się ponadto na pewnych rozważaniach S. Lema oraz B. Ogrodnika wiążę różne wartości szczelinowości (trwania kwantu teraźniejszości), ze złożonością formalną budowy przedmiotów. Uogólnienie tych wyników umożliwia dopełnienie rozważań Ingardena nad szczelinowością – sformułowanie zarysu ontologicznej teorii względności trwania teraźniejszości.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  32. Enlightened Tribalism.Jonathan Anomaly, Filipe Faria & Craig Willy - forthcoming - Journal of Controversial Ideas.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33. Rodzaje losowości w grach.Filip Kobiela - 2009 - Studia Humanistyczne 9:23-32.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  34. 'Tygrys' contra 'Mefisto'. O ataku Krońskiego na Ingardena po 60. latach.Filip Kobiela - 2011 - Kwartalnik Filozoficzny (4):85-100.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  35. Scientismus, vědecký imperialismus a hranice vědeckého poznání.Filip Tvrdý - 2019 - In Mariana Szapuová, Martin Nuhlíček & Michal Chabada (eds.), Veda, spoločnosť a hodnoty. pp. 21-33.
    The indisputable success of experimental science caused a division in philosophy at the turn of the 21st century. A substantial part of philosophers was inspired by ground-breaking writings of W. V. O. Quine and they followed philosophical naturalism that considers hypothetical-deductive method the most effective or the only way to acquire justified true beliefs. Other philosophers are worried about the hegemony of empirical sciences and warn against excessive ambitions of scientific methodology. Scientism or scientific imperialism is a point of view, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  36. Mysteriánství a dělba epistemické práce.Filip Tvrdý - 2020 - Filozofia 75 (8):693-705.
    Mysterianism has become a popular stance in philosophy of consciousness and other philosophical subdisciplines. The aim of this paper is to show that mysterianism is not justified, mainly because its inclination to epistemic defeatism and the misunderstanding of the division of epistemic labour. In the first part, I will present the history of mysterianism in the 19th and 20th century philosophy. Then, in the second part, I will point out how epistemic defeatism is founded in the unwarranted philosophical futurology. The (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  37. Biologie zbavená břemene teleologie.Filip Tvrdý - 2021 - Aithér 13 (1):50-68.
    The use of teleological language in biology is burdened with many difficulties. Speakers in everyday and scientific discourse confuse functions with purposes and misunderstand functionality, finality, and intentionality. The paper is structured into three sections. In the first part the difference between Platonic supranatural and Aristotelian quasi-natural account of teleology will be explained, with examples from the history of philosophy of biology. The second part will present the Darwinian approach to etiology that constitutes a more sound alternative to the teleological (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  38. What is money? An alternative to Searle's institutional facts.J. P. Smit, Filip Buekens & Stan du Plessis - 2011 - Economics and Philosophy 27 (1):1-22.
    In The Construction of Social Reality, John Searle develops a theory of institutional facts and objects, of which money, borders and property are presented as prime examples. These objects are the result of us collectively intending certain natural objects to have a certain status, i.e. to ‘count as’ being certain social objects. This view renders such objects irreducible to natural objects. In this paper we propose a radically different approach that is more compatible with standard economic theory. We claim that (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   29 citations  
  39. (1 other version)Střet kontinentální a analytické filozofie.Filip Tvrdý - 2016 - Filosofie Dnes 2 (8): 3-19.
    Článek se zabývá dějinami střetu mezi analytickou a kontinentální tradicí, který dominoval filozofii 20. století. I když obě tradice vzešly ze stejného intelektuálního prostředí a byly výrazně ovlivněny novokantovstvím, přesto se jejich vzájemné neporozumění postupem času prohlubovalo a při několika příležitostech situace přerostla v otevřené nepřátelství. V článku je popsáno deset nejzávažnějších konfliktů: Russell vs. Bergson, Schlick vs. Husserl, Carnap vs. Heidegger, Ryle vs. Heidegger, Popperova kritika pseudovědy, konference v Royaumont, Searle vs. Derrida, odhalení Heideggerovy nacistické minulosti, Derridův čestný doktorát (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  40. K některým extravagantním teoriím významu.Filip Tvrdý - 2013 - In Božena Bednaříková & Pavla Hernandezová (eds.), Od slova k modelu jazyka. pp. 343-349.
    Semantics based on representational theories of mind has met challenges recently. Traditional accounts consider meaning as an entity with semantic properties, i.e. a mental object that denotes or represents a real-world object. The paper discusses ways of constructing meaning without representations, as shown in Rapaport’s syntactic semantics and Rosenberg’s eliminative theory of mind and language.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  41. O Humově naturalismu, skepticismu a ateismu.Filip Tvrdý & Peter Millican - 2017 - Filosoficky Casopis 2 (65):163-174.
    Peter Millican je profesor filosofie a Gilbert Ryle Fellow na Hertford College, University of Oxford. Věnuje se především epistemologii, filosofii jazyka a náboženství, zabývá se dílem Davida Huma a Alana Turinga. Je autorem více než padesáti časopisecky publikovaných studií, editoval sborníky The Legacy of Alan Turing (Oxford University Press, 1996) a Reading Hume on Human Understanding (Oxford University Press, 2002). Připravil kritické vydání Humova An Enquiry Concerning Human Understanding v edici Oxford World's Classics (Oxford University Press, 2008) a spravuje internetový (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  42. Hume proti náboženství.Filip Tvrdý - 2017 - Filosoficky Casopis 2 (65):207-220.
    Žádnému tématu – s výjimkou historie Anglie – nevěnoval David Hume více pozornosti než náboženství. Jak už to ale s Humovým filosofickým odkazem bývá, i jeho teorie náboženství byla podrobena celé řadě mnohdy naprosto protikladných interpretací – a právě těm bude věnována první část mého článku. Došlo totiž k pokusům představit jej jako teistu, fideistu, deistu, agnostika nebo ateistu. Ve druhé části budu obhajovat hypotézu, podle níž je úsilí zařadit Huma do jediného údajně správného výkladu liché, protože každá taková snaha (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  43. Charles Darwin a naturalistické koncepce člověka.Filip Tvrdý - 2011 - In Tomáš Nejeschleba, Václav Němec & Monika Recinová (eds.), Pojetí člověka v dějinách a současnosti filozofie II: Od Kanta po současnost. pp. 33-41.
    In 2009, we celebrated the bicentennial of the birth of Charles Darwin and the sesquicentennial of the publication of his book The Origin of Species. This seems to be a good opportunity to evaluate the importance of Darwin’s work for the social sciences, mainly for philosophical anthropology. The aim of this paper is to discuss the traditional anthropocentric conceptions of man, which consider our biological species to be exceptional – qualitatively higher than other living organisms. Over the course of the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  44. Obrana determinismu.Filip Tvrdý - 1997 - Proglas 8 (10):37-38.
    Reakce na článek Johna Carrolla "Proti svobodné vůli", Proglas, roč. 8, čís. 5-6 (1997), s. 14-18.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  45. Anti-Scientism, Conceptual Analysis and High-End Science Journalism.Filip Tvrdý - 2016 - Czech and Slovak Journal of Humanities: Philosophica 3 (1):70-76.
    In Ancient Greece, when philosophy began, it included all the theoretical knowledge. But later, in the time of Aristotle, specialized sciences started to emerge and the scope of philosophy grew smaller and smaller. The question is what to do when philosophy has lost its competence to deal with any relevant topic. The paper discusses three possible views of the relation between philosophy and science: anti-scientism, conceptual analysis and naturalism. All these approaches deal with various disadvantages. For anti-scientism it is mainly (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  46. Chvála darwinismu v deseti obrazech.Filip Tvrdý - 2011 - AFOhled 2011 (1):5.
    Popularizační článek o britském dokumentárním cyklu Life (BBC, 2009) při příležitosti jeho uvedení na filmovém festivalu AFO.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  47. Desafios e Perspectivas da Filosofia em Angola.Filipe Cahungo - 2020 - Revista Abatirá.
    In the following interview, conducted by email between June 21 and July 2, 2020, Filipe Cahungo talks about his academic trajectory, Angolan philosophy and the relations – including tectonic ones – between Brazil and Angola. I hope that our dialogue can strengthen (on the intellectual and emotional levels) a relationship that already exists (on the historical and geological levels). I also hope that readers are not bothered by the fact that I use the Brazilian Portuguese spelling and he the Angolan (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  48.  47
    Plínio Junqueira Smith, Sextus Empiricus’ Neo-Pyrrhonism: Skepticism as a Rationally Ordered Experience. Cham: Springer, 2022, xvi + 372 pp. [REVIEW]Filip Grgić - 2024 - Rhizomata 12 (1):142-146.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  49. (1 other version)Turingův test: filozofické aspekty umělé inteligence.Filip Tvrdý - 2011 - Dissertation, Palacky University
    Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  50. The Problem of Truth in the Classical Analysis of Knowledge.Filip Vittorio Rossi - 2014 - Romanian Journal of Analytic Philosophy 8 (2):41-49.
    In this article I propose a new problem for the classical analysis of knowledge (as justified true belief) and all analyses belonging to its legacy. The gist of my argument is that truth as a condition for a belief to be knowledge is problematic insofar there is no definition of truth. From this, and other remarks relating to the possibility of defining truth (or lack thereof) and about what truth theories fit our thoughts about knowledge, I conclude that as long (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
1 — 50 / 70