The authors of the book have come to the conclusion that it is necessary to effectively use modern approaches to developing and implementation strategies of sustainable socio-economic development in order to increase efficiency and competitiveness of economic entities. Basic research focuses on economic diagnostics of socio-economic potential and financial results of economic entities, transition period in the economy of individual countries and ensuring their competitiveness, assessment of educational processes and knowledge management. The research results have been implemented in the different (...) models and strategies of supply and logistics management, development of non-profit organizations, competitiveness of tourism and transport, financing strategies for small and medium-sized enterprises, cross-border cooperation. The results of the study can be used in decision-making at the level the economic entities in different areas of activity and organizational-legal forms of ownership, ministries and departments that promote of development the economic entities on the basis of models and strategies for sustainable socio-economic development. The results can also be used by students and young scientists in modern concepts and mechanisms for management of sustainable socio-economic development of economic entities in the condition of global economic transformations and challenges. (shrink)

In his proof of the first incompleteness theorem, Kurt Gödel provided a method of showing the truth of specific arithmetical statements on the condition that all the axioms of a certain formal theory of arithmetic are true. Furthermore, the statement whose truth is shown in this way cannot be proved in the theory in question. Thus it may seem that the relation of logical consequence is wider than the relation of derivability by a pre-defined set of rules. The aim of (...) this paper is to explore under which assumptions the Gödelian statement can rightly be considered a logical consequence of the axioms of the theory in question. It is argued that this is the case only when the all the theorems of the theory in question are understood as statements of the same kind as statements of arithmetic and statements about provability in the theory, and only if the language of the theory contains logical expressions allowing to include certain predicates of meta-language in the language of the theory. (shrink)

Člověk se od jiných živočišných druhů odlišuje mnoha způsoby, k nejpodstatnějším z nichž patří rozum, jazyk a také schopnost řídit se pravidly. V tomto textu argumentuji, že je to především ta poslední schopnost, která je klíčová a bez které jsou ty další nepředstavitelné. Člověk je společenská bytost nejenom v tom smyslu, že žije ve společenstvích, ale i v tom, že tato společenství jsou strukturována složitým pletivem pravidel, která zásadním způsobem determinují modus vivendi lidí, kteří je tvoří, a v důsledku toho (...) determinují i člověka jako takového. Soustava pravidel může vytvořit jistý „vnitřní prostor" - to jest tato pravidla můžeme přijímat a tím vstoupit do tohoto prostoru, nebo je můžeme jenom zaznamenávat. Dialektika těchto dvou postojů nám umožňuje nahlédnout, že ač je normativní rozměr pro člověka jakožto společenskou bytost naprosto klíčový a těžko postižitelný běžnými vědeckými metodami „nezúčastněného pozorování", není tento normativní rozměr ničím esoterickým, něčím, co by bylo z hlediska vědy pochybné. (shrink)

Tato recenzní studie sleduje analogii, na níž založil svoji metodu bádání i psaní Douglas R. Hofstadter v knize Gödel, Escher, Bach. Proti Hofstadterovu pojetí analogie, kromě jiného ilustrované zavádějícími příklady skladeb J. S. Bacha, je analogie v této studii precizována. Zároveň jsou ve studii napraveny nedostatky hudebních příkladů, jež by patrně neodhalili čtenáři bez přímé vazby na hudební teorii. Tyto aspekty sleduje tato studie až k závěru, že recenzovaná vlivná kniha, neprávem aspirující na metodologii veškerenstva, patří mezi poulárně naučnou literaturu.

Nedávné vědecké poznatky týkající se lidského vnímání a lidského konání naznačují, že nejenom není konání bez vnímání, ale že není ani vnímání bez konání. Zcela se mění pohled na to, jak lidé vnímají ; a objevují se dokonce i extrémní názory, že vnímání a konání jsou vlastně jednou a toutéž věcí. Podobně se v důsledku zkoumání motivačních struktur stojících v základu tvorby teorií rozmývá ostrou hranici mezi teorií a praxí. Zdá se mi, že tohle všechno je poněkud překvapivá voda na (...) mlýn filosofického pragmatismu. (shrink)

One of the moral questions concerning autonomous vehicles (henceforth AVs) is the choice between types that differ in their built-in algorithms for dealing with rare situations of unavoidable lethal collision. It does not appear to be possible to avoid questions about how these algorithms should be designed. We present the results of our study of moral preferences (N = 2769) with respect to three types of AVs: (1) selfish, which protects the lives of passenger(s) over any number of bystanders; (2) (...) altruistic, which minimizes the number of casualties, even if this leads to death of passenger(s); and (3) conservative, which abstains from interfering in such situations. We differentiate between scenarios in which participants are to make their decisions privately or publicly, and for themselves or for their offspring. We aim to answer two research questions: (1) whether the public visibility of the choice of an AV type choice make this choice more altruistic and (2) which type of situation makes it more difficult to choose altruistically: when choosing for society as a whole, when choosing only for oneself, or when choosing only for one’s offspring. Our results show that respondents exhibit a preference for an altruistic strategy for AVs and that it is reinforced when signaled to others. The altruistic preference is strongest when applies to everybody else, weaker when it reflects a solely personal choice, and weakest when choosing for one’s own child. We conclude that a public choice is considerably more likely to pressure consumers into accepting a more socially beneficial solution. (shrink)

Jaroslav Peregrin, Člověk v zrcadle teorie her: Jak nám matematika a filozofie pomáhají zjišťovat, co jsme zač, Praha: Dokořán, 2021, 119 s., ISBN 978-80-7675-012-8.

Recenze: Apostolos Doxiadis - Christos H. Papadimitriou - Alecos Papadatos - Annie Di Donna, Logikomiks: Hledání absolutní pravdy. Praha: Dokořán 2012, 336 s. Z anglického originálu Logicomix: An Epic Search for Truth přeložil Jaroslav Peregrin.

Abstract: Any normative inferentialist view confronts a set of challenges in the form of how to account for the sort of ordinary empirical descriptive vocabulary that is involved, paradigmatically, in our noninferential perceptual responses and knowledge claims. This chapter lays out that challenge, and then argues that Sellars’ original multilayered account of such noninferential responses in the context of his normative inferentialist semantics and epistemology shows how the inferentialist can plausibly handle those sorts of cases without stretching the notion of (...) inference beyond its standard uses. Finally, it is suggested that for Sellars there were deeply naturalistic motivations for his own normative inferentialism, though the latter raises further questions as to whether this really represents, as Sellars thought, a genuinely scientific naturalist outlook on meaning and conceptual cognition. (shrink)