Tento článek z pozůstalosti profesora Ladislava Tondla poukazuje na to, že hodnoty představují neodmyslitelný kontext komunikace a rozhodování. Vychází z předpokladu, že každý komunikační akt se odehrává za jistých okolností a podmínek, ve spojení se zjištěnou problémovou situací a ve vztazích s určitými potřebami a cíli a směry naší činnosti. Součástí těchto podmínek je soubor vlivů a okolností, které lze charakterizovat jako hodnotová atmosféra. Tato atmosféra a s ní spojené faktory mohou modifikovat význam dané komunikace, a to nejen v sémantickém (...) smyslu, ale také ve smyslu relevance, důležitosti a potřebnosti daného sdělení. (shrink)

Táto kritická štúdia sa zameriava na problematiku spolupráce a pravidiel, diskutovanú Jaroslavom Peregrinom v knihe Človek a pravidla. Okrem extenzívneho exkurzu do osnovy Peregrinových hlavných myšlienok a argumentov budú systematicky analyzované niektoré kľúčové otázky patriace do tejto interdisciplinárnej teoretickej oblasti, pričom sa kriticky posúdia niektoré prvky Peregrinovho špecifického prístupu. Konkrétne, budem argumentovať, že Peregrinom preferovaná koncepcia pravidla - ako propozičného poznania, že niečo by malo nejako byť - nemôže dobre slúžiť jeho zámerom, ak chce udržať jeho evolučný prístup k pravidlám.

Studie nabízí přehled různých přístupů k pojmu „znalosti“. Hlavní důraz je kladen na relevanci vybraných a aplikovaných znalostí vzhledem k dané úloze nebo řešené problémové situaci a na kompetenci subjektu znalosti, zejména vzhledem k výběru a integraci různých znalostí. To zahrnuje nejen integraci různých oblastí znalostí, ale také integrací znalostí a hodnot.

Cieľom predkladanej state je pokus o upresnenie Kuhnovej teórie vedeckých revolúcií. Navrhujem rozlíšiť pojem vedeckej revolúcie, ktorý označuje sociologický fakt zmeny postoja vedeckého spoločenstva vo vzťahu k určitej teórii a pojem epistemickej ruptúry, ktorý označuje lingvistický fakt diskontinuity jazykového rámca, v ktorom je táto teória formulovaná. Analýzou zmien jazykového rámca možno získať klasifikáciu epistemických ruptúr na štyri typy, nazvané ideácia, re-prezentácia, objektácia a re-formulácia. V stati je každý z týchto typov epistemických ruptúr ilustrovaný na sérii príkladov z dejín fyziky. Uvedené (...) typy epistemických ruptúr úzko súvisia s vedeckými revolúciami. Klasifikácia epistemických ruptúr sa tak dá použiť ako východisko pri klasifikácii vedeckých revolúcií. Jednotlivé revolúcie možno klasifikovať podľa toho, akého druhu je epistemická ruptúra, ktorá príslušnú revolúciu sprevádza. (shrink)

Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta.

Cieľom štúdie je vysvetliť motiváciu a podstatu filozofických koncepcií, podľa ktorých je tvrdenie normatívny fenomén. Začnem tým, že zmapujem kľúčové myšlienky k problematike tvrdenia, a lokalizujem typické normatívne prístupy. Potom rozoberiem, čo vlastne znamená povedať, že tvrdenie je normatívnym fenoménom špecifického druhu, a predložím špekulatívno-hypotetickú rekonštrukciu genézy tvrdiacej jazykovej hry - presnejšie, jej protoformy - ktorá by mala vyzdvihnúť jej charakteristické sociálno-normatívne aspekty. Na tomto základe postavím kritické porovnanie dvoch reprezentatívnych normatívnych prístupov k tvrdeniu: pragmatického inferencializmu Roberta Brandoma a Knowledge (...) Account of Assertion Timothyho Williamsona. Budem argumentovať, že Brandomov prístup adekvátnejšie vystihuje sociálnu povahu tvrdenia, esenciálnu pre túto rečovú hru. (shrink)

Background: Adequate immunity to COVID-19 apparently cannot be attained in Germany by voluntary vaccination alone, and therefore the introduction of mandatory COVID-19 vaccination is still under consideration. We present findings on the potential acceptance of such a requirement by the German population, and we report on the reasons given for accepting or rejecting it and how these reasons vary according to population subgroup. -/- Methods: We used representative data from the Socio-Economic Panel for the period January to December 2021. We (...) linked the respondents’ answers concerning mandatory COVID-19 vaccination to information about their sociodemographic characteristics, state of health, political attitudes, and degree of confidence in the judicial and political systems. We analyzed these data using univariate, bivariate, and multivariate statistical methods. -/- Results: Just over half of the respondents (50.44% [49.08%; 51.79%]) favored mandatory COVID-19 vaccination. Among the supporters, the reason most frequently given (95.22% [94.45; 96.00]) was that, without such a requirement, not enough people would be vaccinated. Among the opponents of mandatory COVID-19 vaccination (49.56% [48.21%; 50.92%]), by far the most common reason given for opposing it was a desire to uphold individual freedom (91.36% [90.31%; 92.40%]). Persons supporting mandatory COVID-19 vaccination, on average, older than those who opposed it; they less commonly had an education beyond secondary school, were less healthy, tended to have no children, had centrist political views, and expressed more confidence in the political system. The largest difference between the two groups was that about 90% of supporters of mandatory COVID-19 vaccination were themselves vaccinated, compared to only about 62% of opponents. -/- Conclusion: The lack of consensus on this issue among politicians and physicians in Germany is reflected in a similar lack of consensus in the German population as a whole. A discussion of the appropriate understanding of individual freedom would be the most promising way to widen the acceptance of mandatory COVID-19 vaccination. A commonly expressed conception of freedom that permits the deliberate endangerment of other people’s health seems morally questionable. -/- DOI: 10.3238/arztebl.m2022.0174. (shrink)

Adam Rieger (2013) has carried out a survey of arguments in favour of the material account of indicative conditionals. These arguments involve simple and direct demonstrations of the material account. I extend the survey with new arguments and clarify the logical connections among them. I also show that the main counter-examples against these arguments are not successful either because their premises are just as counter-intuitive as the conclusions, or because they depend on contextual fallacies. The conclusion is that the (...) unpopularity of the material account is unjustified and that a more systematic approach in the analysis of arguments is long overdue in our attempts to understand the nature of conditionals. (shrink)

Eating is a fundamental behavior in which all organisms must engage in order to procure the material and energy from their environment that they need to maintain themselves. Since controlling eating requires procuring, processing, and assessing information, it constitutes a cognitive activity that provides a productive domain for pursuing cognitive biology as proposed by Ladislav Kováč. In agreement with Kováč, we argue that cognition is fundamentally grounded in chemical signaling and processing. To support this thesis, we adopt Cisek’s strategy (...) of phylogenetic refinement, focusing on two animal phyla, Porifera and Placozoa, organisms that do not have neurons, muscles, or an alimentary canal, but nonetheless need to coordinate the activity of cells of multiple types in order to eat. We review what research has revealed so far about how these animals gather and process information to control their eating behavior. (shrink)

This paper continues a thread in Analysis begun by Adam Rieger and Nicholas Denyer. Rieger argued that Frege’s theory of thoughts violates Cantor’s theorem by postulating as many thoughts as concepts. Denyer countered that Rieger’s construction could not show that the thoughts generated are always distinct for distinct concepts. By focusing on universally quantified thoughts, rather than thoughts that attribute a concept to an individual, I give a different construction that avoids Denyer’s problem. I also note that (...) this problem for Frege’s philosophy was discovered by Bertrand Russell as early as 1902 and has been discussed intermittently since. (shrink)

Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu „formální epistemologie". Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených - především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela (...) Foucaulta, který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních. (shrink)

Analytical philosophy is ruled by the alliance of logic, linguistics and mathematics since its beginnings in the syllogistic calculus of terms and premises in Aristotle's Analytica protera, in the theories of medieval logic that dealt with what are Proprietatis Terminorum (significatio, suppositio, appellatio), in the theological apologetics of argumentation with the combinatorics of symbols by Raymundus Llullus in the work Ars Magna, Generalis et Ultima (1305-08), in what is presented as Theologia Combinata (cf. Tomus II.p.251) in Ars Magna Sciendi sive (...) Combinatoria by Athanasius Kircher (1669), in analytical combinatorics based in Leibniz's dissertation Ars Combinatoria (1666), where language is understood as a lingua characteristica and as a calculus ratiocinator, in the combinatorics of classes that have the meanings 1 or 0 given in the idea of Boolean functions (1854), in Frege's work Begriffschrift, eine der arithmeticeschen nachgebildete Fomelsprache des reinen Denkens (Concept letter, the language of formulas of pure thought made according to the model in arithmetical language), in Cantor's study of set theory / Grundlagen einer allgemeinen Mannigfaltigkeitstheorie (1883) and up to algorithms of fuzzy logic as a "means of approximate thinking that is in the human prior" (Zadeh, 1990) and fuzzy linguistics in computer semantics (Burghard B. Rieger, 1993). These are all the philosophical ideas of mathematicians and logicians that founded what we call logical pragmatism here as a demand that logic be absolutely used in every way in which it will dominate the grammar of language until logic itself becomes the philosophical grammar of the mind!!! (shrink)