Results for 'člověk'

8 found
Order:
  1. Člověk jako normativní tvor.Jaroslav Peregrin - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (1):3-23.
    Člověk se od jiných živočišných druhů odlišuje mnoha způsoby, k nejpodstatnějším z nichž patří rozum, jazyk a také schopnost řídit se pravidly. V tomto textu argumentuji, že je to především ta poslední schopnost, která je klíčová a bez které jsou ty další nepředstavitelné. Člověk je společenská bytost nejenom v tom smyslu, že žije ve společenstvích, ale i v tom, že tato společenství jsou strukturována složitým pletivem pravidel, která zásadním způsobem determinují modus vivendi lidí, kteří je tvoří, a v (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  2. Recenze Člověk v zrcadle teorie her od Jaroslava Peregrina. [REVIEW]Filip Tvrdý - 2023 - Filosoficky Casopis 71 (3):543-548.
    Jaroslav Peregrin, Člověk v zrcadle teorie her: Jak nám matematika a filozofie pomáhají zjišťovat, co jsme zač, Praha: Dokořán, 2021, 119 s., ISBN 978-80-7675-012-8.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3. Co je člověk? Petr Auriol a role kognitivní psychologie ve středověké definici člověka.Lukáš Lička - 2015 - In Jan Herůfek (ed.), Pojetí důstojnosti člověka od antiky po současnost. Ostravská univerzita. pp. 55-78.
    [What is the Human Being? Peter Auriol and the Role of Cognitive Psychology in the Medieval Definition of the Human Being: ] This paper explores how medieval philosophers used cognitive psychology in defining what the human being is, paying special attention to the Franciscan thinker Peter Auriol (c. 1280 – 1322). First, I examine the motivations of Auriol’s claim that the property of being alive is bound to the property of being cognitive (i. e. being capable of cognition). Then, the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4. Od kultury zpětné vazby ke kybernetice.Jan Romportl - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (2):211-232.
    Cílem článku je v historickém kontextu analyzovat základy, na nichž stojí dnešní vědní obor kybernetika, a nabídnout takovou definici kybernetiky, která by odpovídala jak jejím původním kořenům, tak i aktuální institucionalizované vědeckovýzkumné a vývojové praxi. Článek klade důraz na hluboce zakořeněnou inženýrskou motivaci kybernetiky, kybernetickou metaforu člověk-stroj, na spřažení mezi člověkem a strojem a na kybernetiku jako diskurzivní praktiku. Historický kontext je zaměřen na rané období americké kybernetiky a proto-kybernetiky.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5. O expertech a lidech: spasitelské lhaní v časech pandemie [Of Experts and Men: White Lies in the Times of a Pandemic].Petr Špecián & Marek Hudík - 2021 - In Petr Špecián & Marek Hudík (eds.), Dedičstvo koronakrízy: Ako lepšie zvládnuť ďalšiu pandémiu. Bratislava, Slovensko: pp. 53-74.
    Krize spojená s příchodem pandemie koronaviru ukázala, že užitečné expertní vědění sice podle všeho existuje, ale ne každému, kdo se představí jako expert, bychom měli věřit. Slovy doktora House: „Všichni lžou.“ Lžou i odborníci. Kapitola se zaměřuje na situace, kdy odborník lže takříkajíc „s dobrým úmyslem,“ neboť se domnívá, že pravda by veřejnost vedla k chování, které není společensky žádoucí. V takovém případě se jedná o lhaní paternalistické, protože má ochránit veřejnost před ní samotnou. Ukážeme příklady, kdy k němu dochází, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6. Joseph Priestley a jeho přístup ke zkoumání lidské mysli.Eva Peterková - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):89-106.
    Článek se snaží přiblížit přístup Josepha Priestleyho ke zkoumání lidské mysli. Postupně jsou ukázány dva kroky, ve kterých Priestley mění svůj pohled na hmotu a ducha a dochází k materialismu. V prvním kroku redefinuje pojem hmoty a přisuzuje hmotě zcela nové vlastnosti – síly přitahování a odpuzování. V druhém kroku pomocí těchto nových vlastností vysvětluje schopnost vnímání a myšlení. V těchto krocích navíc využívá poznatky tehdejší přírodní filosofie, zejména mechaniky. Člověk a jeho mysl jsou podle Priestleyho součástí přírody. To (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7. Pravidlá: spoločnosť, jazyk a racionalita.Ladislav Koreň - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (4):591-615.
    Táto kritická štúdia sa zameriava na problematiku spolupráce a pravidiel, diskutovanú Jaroslavom Peregrinom v knihe Človek a pravidla. Okrem extenzívneho exkurzu do osnovy Peregrinových hlavných myšlienok a argumentov budú systematicky analyzované niektoré kľúčové otázky patriace do tejto interdisciplinárnej teoretickej oblasti, pričom sa kriticky posúdia niektoré prvky Peregrinovho špecifického prístupu. Konkrétne, budem argumentovať, že Peregrinom preferovaná koncepcia pravidla - ako propozičného poznania, že niečo by malo nejako byť - nemôže dobre slúžiť jeho zámerom, ak chce udržať jeho evolučný prístup k pravidlám.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8. Prepričanje v umno prakso, epistemsko družbenost in epistemsko kulturo.Nijaz Ibrulj - 2019 - In Olga Markič & Maja Malec (eds.), Filozofska pot Andreja Uleta. Znanstvena založba Filozofske fakultete v Ljubljani. pp. 239-251.
    V besedilu, ki je posvečeno slovenskemu filozofu in logiku, univerzitetnemu profesorju in piscu znanstvenih del Andreju Uletu, izkazujem spoštovanje ob njegovem visokem jubileju in priznanje za njegov ogromni prispevek h komunikacijski skupnosti filozofov in znanstvenikov v evropskem okolju ter za uspešno dolgoletno sodelovanje pri razvoju filozofske in znanstvene misli v Bosni in Hercegovini. Na eni strani navajam ključna vprašanja sodobne filozofije in logike, sodobne družbe in tehnologije, ki so zaznamovala delo Andreja Uleta, po drugi pa v članek umeščam sekvence iz (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark