The text develops the ideas of philosophical application, taking into account various philosophical traditions, the most significant ones being the hermeneutical and the postmodern tradition. Therefore, the author’s conclusion is that the hermeneutical practice of application has the chance of bringing philosophy closer to human condition in the most adequate form for present-day conditions, as applied philosophy.

Is vision merely a state of the beholder’s sensory organ which can be explained as an immediate effect caused by external sensible objects? Or is it rather a successive process in which the observer actively scanning the surrounding environment plays a major part? These two general attitudes towards visual perception were both developed already by ancient thinkers. The former is embraced by natural philosophers (e.g., atomists and Aristotelians) and is often labelled “intromissionist”, based on their assumption that vision is an (...) outcome of the causal influence exerted by an external object upon a sensory organ receiving an entity from the object. The latter attitude to vision as a successive process is rather linked to the “extramissionist” theories of the proponents of geometrical optics (such as Euclid or Ptolemy) who suggest that an entity – a visual ray – is sent forth from the eyes to the object. The present paper focuses on the contributions to this ancient controversy proposed by some 13th-century Latin thinkers. [...]. (shrink)

In “Two Dogmas”, Quine indicates that Carnap’s Aufbau fails “in principle” to reduce our knowledge of the external world to sense data. This is because in projecting the sensory material to reconstruct the physical world, Carnap gives up the use of operating rules and switches to a procedure informed by general principles. This procedure falls short of providing an eliminative translation for the connective “is at”, which is necessary for the reduction. In dissecting Quine’s objection, I argue that Quine has (...) at best proven the claim that the use of general principles essentially fails the task of radical reductionism. However, in order to establish the conclusion that the Aufbau fails in principle, Quine needs to further vindicate two other claims. They are: first, a switch from operating rules to general principles is necessary; second, the set of general principles Carnap adopts is the best alternative. By disambiguating the notion of “explicit definition” and examining the concept of definability in the Aufbau, I explore the possibility of justifying these two claims that Quine overlooks in his objection. The result suggests that Quine’s objection stands in tension with his radical reductionist reading of the Aufbau. (shrink)

This thesis presents an interpretation of David Hume’s essay ‘Of the Standard of Taste’. The most distinguishing feature of this interpretation is the emphasis placed on the significance of Hume’s general philosophical position in a faithful reading of this philosophical classic. The success of this interpretation will show that Hume’s essay should be read as an integral part of his system of philosophy. There are three parts in this thesis. The first part is an overview of some key aspects of (...) Hume’s philosophy which are relevant to my interpretation. Unlike many contemporary philosophers in the analytic tradition, Hume is a systematic thinker. A faithful reading of his works should take his general philosophical framework seriously. Therefore, this overview of his system serves as the general background of the next two parts. The second part is a discussion of Hume’s aesthetic thought. More specifically, it provides an exposition of his view on beauty and judgements of beauty. This part completes the stage-setting for the development of my interpretation, by helping the reader form a more specific conceptual framework for understanding Hume’s essay. The third part develops an interpretation of ‘Of the Standard of Taste’ according to what has been provided in the previous two parts. It starts with an outline of the essay, which indicates Hume’s aim in writing it. After that, a few sections are devoted to some central elements of the essay. The last section of this part discusses four controversies concerning Hume’s essay. These discussions establish the strength of this interpretation, or at least, the fruitful prospect of an interpretative project that integrates Hume’s essay into his whole system. (shrink)

Medieval Theories of Perception and the Activity of Senses in the Franciscan Context (in Czech). A book-length study (175.000 words) on Roger Bacon's, Peter Olivi's, and Peter Auriol's philosophy of perception.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

Bu çalışmanın amacı, okuma kültürünün geliştirilmesine yönelik aile farkındalık programının (OKGYAFP) çocukta okuma kültürü oluşturmaya yönelik aile yeterliliğine etkisini belirlemek ve ailelerin OKGYAFP deneyimlerinin okuma kültürü oluşturmaya yönelik yeterliliklerini nasıl değiştirdiğini keşfetmektir. Bu nedenle çalışmada karma yöntem araştırma desenlerinden açımlayıcı sıralı karma desen kullanılmıştır. Araştırmanın nicel aşamasında öntest-sontest kontrol gruplu yarı deneysel desen tercih edilmiştir. Nitel aşamasında ise odak grup görüşmeleri yapılmıştır. Araştırmanın nicel boyutunun katılımcılarını Aydın ili Köşk ilçesinde bulunan bir devlet okulunun iki 2. sınıf şubesinin gönüllü velileri (n=30) (...) oluşturmuştur. Nitel boyutunun çalışma grubunu ise araştırmanın deney grubunda yer alan velilerden gönüllü 10 kişi oluşturmuştur. Araştırmada veri toplama aracı olarak Okuma Kültürü Oluşturmada Aile Yeterliliği Ölçeği ve görüşme formu kullanılmıştır. Bu araştırmanın nicel verilerinin analizi için betimsel istatistiklerin yanı sıra tek yönlü kovaryans analizinden (ANCOVA) yararlanılmıştır. Nitel veriler ise içerik analizi yöntemiyle çözümlenmiştir. Araştırmanın bulgularına göre deney grubu velilerinin okuma kültürü oluşumunda aile yeterliliği son test puanlarının anlamlı düzeyde farklılaştığı görülmüştür. Ayrıca OKGYAFP’nin deney grubunu oluşturan veliler üzerinde okuma kültürü ediniminde aile yeterliliği noktasında yüksek etkiye sahip olduğu bulgusuna da ulaşılmıştır. Araştırma sonucunda aileler programın okuma kültürü bağlamında farkındalık oluşturduğunu ifade etmiştir. Katılımcı ailelerin programın sonunda okuma kültürü oluşturmada aile yeterliliği düzeyleri ile programa ilişkin görüşlerinin tam olarak örtüştüğü de görülmüştür. (shrink)

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

K. Lüscher, M. Sánchez, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 12 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2016, 300pp.

Delivery riders became frontline workers who assisted everyone in getting their daily supplies. They transported them to their destinations when the pandemic started, and everyone had to stay home to stop the COVID-19 virus from spreading. Thus, this study explores the experiences, challenges, and coping mechanisms of 15 Female Delivery Riders in Bulacan, Philippines. The study employed Heideggerian Phenomenology and Interpretative Phenomenological Analysis (IPA). Further, the following themes arise: (1) The Realist, (2) The Accommodated, (3) The Vulnerable, and (4) The (...) Determined. These themes highlighted the experiences and challenges faced by the participants. Moreover, it is highly suggested that female employees should be given preferential assistance given their physical capabilities and role in the family. Thus, local government units should provide an alternative source of income that will allow them to have quality time with their family, especially their children. (shrink)

Issues of nature conservation, and socio-cultural movement called ecologism, are vivid becouse of it’s many controvertions and actual validity in terms of sustainable development. This paper presents contemporary motives of preserving the nature, scientific ways of it’s realization, and chosen issues of so called „ecological spirituality”. Reflection on the abilities and perils of science and spirituality, with reference to philosophy and practical conservation activity, will be led. Finally, there will be an attemption to answer the question about relation between nature (...) preservation, science and ecological spirituality, and to define the spiritual condition and trends in contemporary ecologism. (shrink)

Pothi, a popular Punjabi word, means a book. Among the Sikhs, however, pothi signifies a sacred book, especially one containing Gurbani or scriptural text. Although the word is used even for the Aad Granth in the index of the original recession prepared by Guru Arjan. He probably alluding to the Aad Granth pronounces pothi to be "the abode of God" for it contains "complete knowledge of God" (AGGS, p1226). However, in Aad Guru Granth Sahib (AGGS) [8, 17], the word ‘pothi’ (...) has been used to depict a prayer book, a sacred book, holy scripture and the Hindu scriptures. In this article, the historico-critical analysis of the words pothi, parmesar and thaan is done. In addition to the interpretation of the verse 'Pothi Parmesar Ka Thaan', the role and importance of pothis (Holy Scriptures) for spiritual enlightenment is described. It is pointed out that AGGS advises us to avoid the ritualism of pothi recital. Rather it exhorts us to understand the real meaning of what is written in the Holy Scriptures (pothis). Also, it urges us to become a God-conscious being [11] (Brahm Giani) - a person who always delights in doing well to others. From here onward pothi will not be depicted in italics. (shrink)

In this essay I consider the end-of-art thesis in its metaphysical and empirical versions. I show that both use the correspondence theory of truth as the basis for their conception of the history of art. As a counterpart to these theories I have chosen Patočka’s conception of the history of art. His theory is based also on the relationship between art and truth, but he conceives truth in the phenomenological sense of manifestation. In the rest of the essay I seek (...) to show the consequences Patočka’s conception has for the history of art. In the rst part, I set out to show Patocka’s critique of Hegel’s aesthetics as a system based on the correspondence theory of truth. In particular, I endeavour to explain his critique of some intrinsic problems of Hegel’s aesthetics, the general failure of Hegel’s system to achieve its goal, and, lastly, Hegel’s giving up on the meaning of the art in the present. I also seek to show that Danto’s version runs into the same problems and conclusions as Hegel’s. In the second part I discuss Patočka’s analysis of modern art and the aesthetic attitude, where he nds a hidden a nity between art and aletheia, which Hegel overlooked. e last part of the essay focuses on the consequences that the conception of the truth of art as aletheia have for the history of art. I conclude that art in such a conception represents an independent eld of the manifestation of being in history beside philosophy. Moreover, modern and contemporary art do not mean the end of art; rather, they have their place in art history based on aletheia, since they are more focused on the manifestation itself than on what is manifested. Unlike Hegel and Danto, therefore, Patočka retains the historical meaning of modern and contemporary art. His conception of the history of art, summed up under the idea of aletheia, has greater explanatory potential than Hegel’s and Danto’s conceptions, and it retains the historical meaning of modern and contemporary art. (shrink)

इस पर्चे में मैंने विज्ञान के विकास को आधुनिकता की पृष्टभूमि में मानव-मुक्ति के लक्ष्य की दशा व दिशा के सन्दर्भ में आलोचनात्मक विश्लेषण पद्धति से समझने का प्रयास किया है। इस कार्य के लिए मैंने पेपर में चार प्रमुख बिंदुओं को उढाया है। -/- पहला बिंदु विज्ञान की मूल्य निरपेक्षता (Value neutrality) को लेकर है जिसके तहत मैंने पूँजी के साथ विज्ञान के संबंध को समझने का प्रयास किया है। -/- दूसरे बिंदु में विज्ञान शिक्षा और सामाजिक सरोकार के (...) संबंध को वैज्ञानिक तार्किकता (Scientific rationality) और यांत्रिक तार्किकता (Instrumental rationality) के सन्दर्भ में समझने का प्रयास किया है। -/- तीसरे बिंदु में समाज में विज्ञान के अधिपत्य को लेकर उठाया गया है जिसके कारण विज्ञान का अन्य प्रकार की ज्ञान प्रणालियों से संबंध विच्छेद करने की प्रवित्ति को बढ़ावा मिलता है। -/- चौथे एवं अंतिम बिंदु में मैंने विज्ञान, तकनीक व विज्ञान का समाज के प्रति नैतिक उत्तरदायित्व के अंतरसंबंध को समझने का प्रयास किया है। . (shrink)

Ang kakayahan ng mga mag-aaral sa paggamit ng wikang Filipino ay nararapat lamang na malinang nang lubusan ng mga tagapagturong may sapat na kasanayan. Ang pag-aaral na ito ay gumamit ng pagsusuring palarawan, upang malinaw na makita ang saloobin ng mga mag-aaral sa paggamit ng Filipino sa paraan na pagpapahayag ng kanilang saloobin. Nilayon ng pag-aaral na ito na malaman ang saloobin ng mga mag-aaral hinggil sa paggamit ng Filipino sa mga piling asignatura ng GEC (General Education Subject) kabilang dito (...) ang GEC 5 (Purposive Communication), GEC 2 (Readings in Philippine History), GEC 1 (Understanding The Self) at GEM 14 (The Life and Works of Rizal). Sinusuri rin dito ang mga uri ng pag-uulat, mga sulatin at proyekto sa naging negatibong saloobin ng mga mag-aaral sa paggamit ng wikang Filipino. At bilang midyum sa mga piling asignatura, 33 o 27.50% ng mga mag-aaral ay may negatibong tugon samantalang (87 o 72.50%) karamihan ay nagsabi na kailangan, mahalaga, nakatutulong, madaling gamitin, at gamitin pa sa ibang asignatura. Ang mga respondent ay napatunayan na batid nila na ang paggamit ng Filipino ay isa sa mga wikang panturo sa mga piling asignatura sa antas tersarya at ang walang pagkakaibang saloobin ng mga mag-aaral sa paggamit ng Filipino ay nagpapakita ng kanilang positibong pagtanggap sa Filipino ay kinakailangan sa kanilang pagkatuto. Batay sa kinalabasan ng pag-aaral, ang mga mag-aaral ay kailangang mabigyan ng mga kaukulang gawain kaugnay sa wika upang mapahalagahan ang kanilang saloobin at lalong magamit ang wikang Filipino bilang unang wika sa paraang pasulat at pasalita. (shrink)

The paper provides a historical take on Filipino populism particularly former President Rodrigo Duterte’s leadership. The study contends that Duterte’s populism relies on his charisma as a strongman, where he frames his image as the father of the nation. The study relates this to Filipino philosopher Leonardo Mercado’s concept of sakop. This notion is best seen in the Filipinos’ harmonization of familial relations into other areas of society.

प्रस्तुत शोध-पत्र निरपेक्ष अथवा ब्रह्म एवं ईश्वर के संप्रत्यय को व्यापक रूप से शंकराचार्य एवं ब्रैडले के दर्शन के संदर्भ में विवेचित करता है। भारतीय एवं पाश्चात्य जगत के मूर्धन्य विद्वानों विशेषकर शंकराचार्य एवं ब्रैडले के निरपेक्ष एवं ईश्वर संबंधी विचारों में निहित साम्यताओं एवं वैषम्यताओं का अनुशीलन करना, इस शोध-पत्र का मुख्य उद्देश्य है। इस हेतु शोध-पत्र के अंतर्गत सर्वप्रथम यह विमर्श किया गया है कि क्यों उक्त दोनों दार्शनिकों के संदर्भ में ही ब्रह्म एवं ईश्वर की अवधारणा का (...) विवेचन किया गया है। द्वितीयतः, शंकराचार्य एवं ब्रैडले दोनों के सत् या निरपेक्ष संबंधी विचारों का विश्लेषण किया गया है। तृतीयतः, दोनों के दर्शन में सत् एवं ईश्वर के स्वरूप का विमर्श प्रस्तुत करते हुए तुलनात्मक अध्ययन किया गया है और अंत में उपरोक्त बिंदुओं का गहन मूल्यांकन करते हुए निष्कर्ष को प्रस्तुत करने का प्रयास किया गया है।. (shrink)

In contrast to a stereotypical account of Indian philosophy that are entailments of the interpreter’s beliefs (an approach that violates basic standards of reason), an approach to Indian philosophy grounded on the constraints of formal reason reveals not only a wide spread disagreement on dharma (THE RIGHT OR THE GOOD), but also a pervasive commitment to the practical foundation of life’s challenges. The flip side of this practical orientation is the criticism of ordinary experience as erroneous and reducible to the (...) agent’s mental states. If we ignore the background practical orientation in Indian philosophy, this seems not like an error theory, that I call Ironic Idealism, but as a defense of idealism. I consider salient candidates for Indian Idealism (Advaita Vedānta, Yogācāra Buddhism, Kāśmīra Śaivism and the Yogavāsiṣṭha) and note that these positions continue a theme in Indian philosophy of articulating Ironic Idealism. Ironic Idealism depends upon the very Indian distinction between ultimate and provisional truth, and Ironic Idealism criticizes the mundane, provisional sort of "truth" as psychological and mental --- and ultimately false. Interpretation, the common approach to the study of Indian philosophy, is an example of what Ironic Idealism criticizes. This explains why authors incorrectly find Idealism everywhere in Indian thought. (shrink)

At a distance of more ten years from publication (2000 French/2005 English translation), with this essay I will re-read, comment and discuss, in different way and in form of anthological sketch, the Derridean volume ‘On Touching-Jean Luc Nancy’, focusing in particular on its ‘tangents and its metonymies’, its manifold entanglements with the metaphysics of touch and bodily connections. Making use of the geometrical figure of the tangent, Derrida affirms that "[if] philosophy has touched the limit [my emphasis-J. D. ]. of (...) the ontology of subjectivity, this is because philosophy has been led to this limit”. To touch is to touch a limit, a limit without depth or surface. How have we regarded touching in the past? The body? My thesis is that if Derridean reflection remains mostly anchored to Jean-Luc Nancy’s Corpus, it is inspired nevertheless by a different deconstructive gesture/s similar to different geometric tangents (the deconstructive practice is similar to the tracing of many tangents). Discussing in particular Nancy’s Dis-Enclosure: The Deconstruction of Christianity, Derrida’essay ‘Deconstruction of Christianity’ and devoting an entire section of the book to the sense of touch in the Gospels, Derrida gives us numerous and special considerations on deconstruction and the deconstruction of touch in Christianity, admitting as well the enormity of this task. A reflection on the Kas Saghafi, “Safe, Intact”: Derrida, Nancy, and the “Deconstruction of Christianity” will follow in an exemplary way. Following a discussion of touch and the body in both animal and human spheres, in the closing section of the essay, I will comment on the Patrick Llored’s essay A Philosophy of Touching Between the Human and the Animal: The Animal Ethics of Jacques Derrida, recently published in A Companion to Derrida (2014). This study addresses highly topical questions such as: ‘What does it teach us about touch, but also about the body and the life of the animal? To what extent is it capable of renewing our knowledge [connaissance] of non-human life and of generating an animal ethics reconceived from top to bottom? If touching is coextensive with the living body, that implies not only that we place the haptical question at the centre of reflection on the animal, but also that we take into account the consequence that is most disruptive for us today (A Companion, p. 512). And conclude along with Patrick Llored that the question of touch promises to transform everything we have understood until now about animality. (shrink)

At the beginning of the XXI century, human societies are entering a period of "late modernity" characterized by new forms of trust and risk, untransparent social situations and economic, political and cultural globalization. These processes are associated with the presence of abstract systems that surround people and which require support of people with expertise in the fields which include transport, telecommunications, finance, security, media, energy. At the same time, it is noted that the expertise cult is born and specialists not (...) only meet the identified needs, but also produce new, thus contributing to the development of a culture of narcissism. Article aims to explain the characteristics of expert systems and cultural narcissism, experts role as a participant in social change, model types and kinds of experts with their arcane in to ontological and epistemological structures of the social world. I also highlight the problems associated with the suppression of restrictions in to the access of expertise knowledge. ** Wraz z początkiem XXI wieku społeczeństwa ludzkie wchodzą w okres „późnej nowoczesności” cechujący się nowymi formami zaufania i ryzyka, nieprzejrzystością sytuacji społecznych oraz postępującą globalizacją ekonomiczną, polityczną i kulturową. Procesy te wiążą się z obecnością systemów abstrakcyjnych, które otaczają ludzi i do funkcjonowania wymagają wsparcia osób z wiedzą specjalistyczną z zakresu m.in. transportu, telekomunikacji, finansów, bezpieczeństwa, mediów, energetyki. Jednocześnie zauważa się, iż rodzi się kult ekspertyzy a specjaliści nie tylko zaspokajają rozpoznane potrzeby, ale też wytwarzają nowe, przyczyniając się tym samym do rozwoju kultury narcyzmu. Artykuł ma na celu przybliżenie specyfiki systemów eksperckich i narcyzmu kulturowego, roli eksperta jako uczestnika przemian społecznych, modelowych typów ekspertów i rodzajów ich wtajemniczeń w struktury ontologiczne i epistemologiczne świata społecznego oraz zwrócenie uwagi na problemy związane ze znoszeniem ograniczeń dostępu do wiedzy specjalistycznej. -/- . (shrink)

Celem badań jest odpowiedź na pytanie o to, jakie są efekty dotychczasowej realizacji warsztatów typu medialab z inicjatywy Fundacji Ortus w Polsce oraz jakie są uwarunkowania ich dalszego rozwoju w kierunku budowy stałej instytucji. Podjęta analiza została ukierunkowana na osiągnięcie następujących celów teoretycznych i praktycznych: identyfikacja cech wizerunku warsztatów medialab organizowanych przez Fundację Ortus; określenie zakresu upowszechniania w Polsce koncepcji nowych instytucji kultury poprzez warsztaty medialab; określenie opinii i postaw wobec inicjatyw medialab ich uczestników i nie-uczestników; identyfikacja zakresu wykorzystania technik (...) i form działań poznanych na warsztatach medialab przez ich uczestników; oszacowanie trwałości zawiązanych między uczestnikami warsztatów więzi i zakresu współpracy przez wspólnych przedsięwzięciach; identyfikacja dotychczasowych i potencjalnych korzyści i barier w realizacji inicjatyw medialab; ustalenie czynników wspierających i hamujących przyszłą działalność instytucji medialab w stałej lokalizacji; określenie cech potencjalnej roli instytucji medialab w regionalnej polityce kulturalnej i polityce innowacji; wskazanie potencjalnych rozwiązań na rzecz budowy polskiego modelu instytucji medialab. (shrink)

Paradoks implikacji materialnej pozostawał nierozwiązany od starożytności, ponieważ uważano, że naturą implikacji jest wynikanie. Artykuł ukazuje, że tą naturą jest przeciwstawność. Zostaje podane rozwiązanie paradoksu wraz z odpowiednimi zmianami nazewnictwa, dodaniem konektywów i postulatem przejęcia roli dotychczasowej implikacji przez równoważność. Ponadto zaproponowane zostają zmiany nazewnictwa bramek logicznych, odwzorowujących kompetycję w elektronice.

8-9 Kasım 2012’de, Hacettepe Üniversitesi İngilizce İktisat Bölümü tarafından düzenlenen “Marx, Marksizmler ve Özgürlük” konferansı uzun zamandır üzerinde çalıştığım konular ile ilgili görüşlerimi sunma fırsatı verdi. Praksis dergisini ilk yayınladığım 1996 yılında aşağıda sunduğum düşüncelerimin temellerini atmıştım aslında. Ancak hala teoride ki sorunu bir bütün olarak, Marx ve Engels’te değil Marksizmin kavranılışında olduğunda ısrarcıydım. Çalışmalarım, Marx’ın tarih, diyalektik yöntem, sınıf savaşımı, kapitalizm eleştirisi ve bilim anlayışı gibi pek çok temel konuda tamamen farklı teorik perspektif ve anlayış geliştirmemle sonuçlandı. Bu görüşlerimi (...) kamuoyu ile ilk paylaştığım zemin yukarıda adı geçen bilimsel konferans oldu. Kendi teorik geçmişimle de bir hesaplaşma olan bu metin kuşkusuz okuru tatmin etmekten uzaktır. Çünkü yeni bir bilim teorisi için bir başlangıç metnidir; 19. yüz yıl sosyal teorileri üzerinde yükselen geleneksel ideolojik ön yargılardan kurtulmuş aklın, çağdaş bilimsel verilere yaslanarak yeni maceralara cesaretle atılmayı özendirecek olan bir başlangıç metni. (shrink)

Krize spojená s příchodem pandemie koronaviru ukázala, že užitečné expertní vědění sice podle všeho existuje, ale ne každému, kdo se představí jako expert, bychom měli věřit. Slovy doktora House: „Všichni lžou.“ Lžou i odborníci. Kapitola se zaměřuje na situace, kdy odborník lže takříkajíc „s dobrým úmyslem,“ neboť se domnívá, že pravda by veřejnost vedla k chování, které není společensky žádoucí. V takovém případě se jedná o lhaní paternalistické, protože má ochránit veřejnost před ní samotnou. Ukážeme příklady, kdy k němu dochází, (...) a pokusíme se i odhadnout, jak dobře takový pokus o manipulaci veřejnosti funguje krátkodobě i dlouhodobě. Protože výsledky našeho rozboru nenaznačují, že by dobročinné lhaní odborníků bylo skutečně společensky prospěšné, pobavíme se také o tom, proč by se mu člověk v roli experta měl raději vyhnout. (shrink)

Příspěvek se věnuje problematice antického řeckého sportu, konkrétně významu sportovních zápolení a jejich výchovné a vzdělávací roli. Pozornost autor věnuje rozboru pozic filosofů Sókrata, Platóna a Aristotela. Po nastínění kontextu tématu představuje a interpretuje základní filosofické a náboženské premisy sportovního výkonu a jeho výchovné role. Řadí mezi ně úsilí o dosažení božské přízně, nesmrtelnosti, vyššího společenského postavení, ale i ideálů kalokagathia, areté a dalších ctností. Důležitý rozměr antického sportu spatřuje rovněž v jeho formativním potenciálu směřujícímu k přípravě na duševní život. (...) Hlavní část příspěvku se věnuje přístupu k pohybovým zápolením u filosofů Sókrata, Platóna a Aristotela, kteří svými úvahami k chápání výchovné role sportu podstatně přispěli. Následně se autor zaměřuje na identifikaci dobrého sportu podle zmíněných myslitelů a na zkoumání role sportu v kontextu dobrého života, který nahlíží v aristotelském rámci jako dosahování blaženosti. Cílem textu je identifikovat a vyzdvihnout výchovný smysl sportování, poukázat na jeho filosofické konotace a možnou roli sportu v otázce vedení dobrého života. ----------- This manuscript deals with the problematics of ancient Greek sport, specifically with the significance of sporting practices and their educational role. Attention is given to a detailed analysis of the positions of the philosophers Socrates, Plato, and Aristotle. After demonstrating the context, the author presents and interprets fundamental philosophical and religious premises of the athletic performance and its educational role. Among the identified features are the effort of acquiring divine favour, immortality, higher social status, but also the ideals of kalokagathia, areté, and other virtues. Important dimension of ancient Greek sport is also found in its formative potential which aims at the preparation for intellectual life. The main part of the article is focused on the approaches of the philosophers Socrates, Plato, and Aristotle towards the sporting practices. These thinkers made an important contribution to the understanding of the educational role of sport. Then, the author identifies a good sport according to these thinkers and examines the role of such sport in the context of a good life, which is considered in the Aristotelian perspective as achieving beatitude (eudaimonia). The aim of this article is to identify and highlight an educational purpose of sport, underlines its philosophical connotations, and demonstrate its possible role in the context of a good life. (shrink)

Marcel Gauchet to mało znany w Polsce historyk i filozof francuski. Żadna z jego książek nie została do tej pory przetłumaczona na język polski. Dostępny w tym języku jest jeden z esejów pochodzący z La démocratie contre elle-même (Demokracja przeciwko sobie samej), opublikowany w kwartalniku „Res Publica Nowa” w grudniu 2002 r. pt. Nowy wiek osobowości. Próba psychologii współczesnej, przełożony i opracowany przez Wiktora Dłuskiego. W tekście tym Gauchet stawia tezę o mającej miejsce we współczesnym świecie rewolucji antropologicznej, polegającej na (...) zmianie roli rodziny ze wspólnoty ustanawiającej i podtrzymującej więzi społeczne na grupę społeczną niemającą wpływu na kształt życia społecznego. Przybliżenie sylwetki Gaucheta wydaje się niezbędne, albowiem jego myśl stanowi ważki i godny uwagi głos w dyskusji nad stanem współczesnej polityki oraz świata. -/- W niniejszym artykule skupię się na dwóch poruszonych przez Gaucheta zagadnieniach. Pierwsze z nich to ideologiczne konsekwencje ostatniego kryzysu gospodarczego, m. in. pokonanie lewicowej frakcji politycznej przez prawicową czy kryzys demokracji objawiający się dominacją interesów jednostkowych nad wspólnotowymi. Drugą kwestię stanowi kryzys liberalizmu polegający na występowaniu dwóch sprzecznych trendów na scenie politycznej, mianowicie,dominacji idei państwa interwencjonistycznego, dążącego do zbudowania dobrze funkcjonującego państwa opiekuńczego oraz rosnącego w siłę domagania się praw jednostki, co odbywa się, zdaniem Gaucheta, kosztem państwa. -/- Źródła będące podstawą niniejszego tekstu to przede wszystkim wywiad Macieja Nowickiego z Marcelem Gauchetem pt. Nie ma już lewicy, prawica zwyciężyła na zawsze opublikowany w miesięczniku „Europa. Magazyn Idei Newsweeka” w 2009 r. oraz wydane w 2007 r. I i II tom L’Avènement de la démocratie (Nadejście demokracji) Gaucheta. (shrink)

Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...) závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky filosofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. (shrink)

Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované (...) protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé. (shrink)

Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění – materiální, literární a sociální – se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v (...) eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách. (shrink)

Zkoumání je založeno na reflexi sémantického pojetí vědec- kých teorií Ronalda Giera. Gierova východiska a závěry jsou podrobeny kritice, na jejímž základě autor buduje svou vlastní variantu modelově založeného pojetí teorií. Hlavním cílem příspěvku je konceptualizace vztahu mezi principy a modely s důrazem na to, že tento vztah může zakládat dynamiku teorie, respektive posloupnosti teorií. Souhrnně bude v příspěvku prověřována řada tezí: 1) Základními prvky teorie jsou modely, které slouží jako nosiče principů. 2) Modely hrají rozhodující roli při pojmové výstavbě (...) teorie. 3) Modely artikulací principů odhalují poznatky, které ze samotných principů neplynou. 4) Principy mohou být někdy souhrnně definovány až poté, co existuje odpovídající množina modelů. 5) Nová teorie nastoupí ve chvíli, kdy je cluster nových modelů dostatečně komplexní a když si vědecké společenství ujasní, že tento nový cluster je založen na určité množině nových principů. (shrink)

Stať se zabývá diskusemi o epistemologicko-metodologické roli simulací v soudobé vědě. Soustředí se nejprve na aktuálnost těchto diskusí v současné metodologii vědy a následně na její návaznost na určitou myšlenkovou tradici z osmdesátých let 20. století, kdy diskuse kolem modelování vyvolaly řadu otázek zpochybňujících tradiční pojmové distinkce, především mezi experimentem a teorií. Stať se přiklání v rámci těchto diskusí k názorům, které řadí simulace k novým a specifickým nástrojům vědy, jež také vyžadují novou a specifickou metodologii a epistemologické postavení. Pro (...) podporu této názorové pozice jsou uvedeny některé aktuální analýzy konkrétních příkladů simulací a jejich specifického postavení v moderní vědě. (shrink)

Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a (...) sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept „realistického" výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd. (shrink)