Results for 'metodologie'

14 found
Order:
  1.  26
    Anomálie a metodologie vědy. [REVIEW]Peter Sýkora - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):130-134.
    Recenze: Vladimír Havlík. Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015, 165 stran.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  35
    Extinderea metodologiei programelor de cercetare a lui Imre Lakatos.Nicolae Sfetcu - manuscript
    Programele de cercetare permit dezvoltarea unor teorii mai complexe. Termenii pot fi aplicați atât la teorii individuale cât și la programe. În cazul în care se aplică teoriilor din cadrul unui program de cercetare, consider că acestea devin la rândul lor programe de cercetare, pe care le putem numi subprograme de cercetare. Spre deosebire de revoluțiile științifice ale lui Kuhn, Lakatos a presupus că existența simultană a mai multor programe de cercetare este norma. Știința se confruntă în prezent cu o (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  50
    Struktura Evoluční Teorie F. A. Hayeka.Pavel Doleček - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (3):309-336.
    Studie má za cíl představit strukturu Hayekova evolucionismu. Argumentace postupuje v několika krocích: Východiskem je historicko- systematická expozice způsobu, jakým evoluční teorie ovlivnila Hayekovu filosofii, především s ohledem na periodizaci vývoje jeho myšlení a systematické odlišení explanans a explanandum v rámci jeho teorie vědy. Dále je rozebírán způsob, jakým Hayek rozvíjí svoji metodologii vědy. V této souvislosti je argumentováno ve prospěch teze, že Hayekovo pojetí metodologického dualismu je důsledkem ovlivnění evoluční teorií. Zároveň je evoluční teorie představena jako nástroj vysvětlení, konkrétně (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  36
    David Miller a Racionalita Bez „Dobrých Důvodů“? Ke Kritice Millerovy Interpretace Kritického Racionalismu.Vladimír Havlík - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):63-87.
    David Miller v pracích Critical Rationalism a Out of Error se jako jeden z mála Popperových žáků snaží nejen o vysvětlení a obhájení Popperova kritického racionalismu, ale zároveň i o jeho další rozvinutí. Millerovo znovunastolení kritického racionalismu ovšem předpokládá, že k racionálnímu jednání není třeba žádných „dobrých důvodů“, ale jen argumentů. Uvedená stať se zaměřuje právě na tuto otázku existence tzv. „dobrých důvodů“ ve spojení s racionalitou a racionálním rozhodováním a ukazuje, že Millerův požadavek neexistence „dobrých důvodů“ je nejen příliš (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  41
    Karl Popper a Sepětí Vědecké Metody a Demokracie.Pavel Doleček - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (4):439-467.
    Článek se zabývá způsobem, jakým vnímá vztah vědecké metody a demokracie Karl Popper. Toto sepětí je jedním ze základních atributů Popperova myšlení. Pro jeho pochopení je třeba zasadit Poppera do historického kontextu vývoje liberálního myšlení a poukázat na možné souvislosti se Schumpeterovou redefinicí demokracie. Výchozím bodem je však interpretace základních episte- mologických předpokladů Popperova myšlení - konceptů provizornosti vědeckého poznání a ratio negativa. Primárním cílem článku je kontextualizace těchto předpokladů s politologickými a sociologickými důsledky. Ty lze spatřovat nejen s odmítnutím (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6.  32
    Složila Finanční Krize „Labutí Píseň“ Pozitivistické Ekonomii?Lukáš Kovanda - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):421-436.
    V rámci filosofie věd panuje široká shoda na tom, že druhá polovina 20. století složila „labutí píseň" pozitivismu. Milton Friedman a Paul Samuelson, dva klíčoví autoři k metodologii ekonomie v daném časovém období, přitom tento vývoj ve filosofii vědy prý nikdy nereflektovali. Pozitivistická východiska - v prvé řadě v podobě redukcioni- stického přístupu - jsou tudíž stále přítomna ve vlivných teoretických konceptech rozvinutých ekonomy hlavního proudu. Značný počet autorů však v současnosti sdílí náhled, že tyto koncepty v nezanedbatelné míře přispěly (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7. Distincția dintre falsificare și respingere în problema demarcației la Karl Popper.Nicolae Sfetcu - manuscript
    În această lucrare argumentez faptul că, în ciuda criticilor teoriei falsificabilității propuse de Karl Popper pentru demarcarea între știință și ne-știință, în principal pseudoștiință, acest criteriu este încă foarte util, și perfect valabil după perfecționarea lui de către Popper și adepții lui. Mai mult, chiar și în versiunea sa inițială, considerată de Lakatos ca ”dogmatică”, Popper nu a afirmat că această metodologie este un criteriu absolut de demarcare: un singur contra-exemplu nu este suficient pentru a falsifica o teorie; mai (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8.  44
    Pseudoştiinţă? Dincolo de noi...Nicolae Sfetcu - 2015 - Drobeta Turnu Severin: MultiMedia Publishing.
    Întrebarea de bază este, ce este o pseudoştiinţă? Una din cele mai disputate delimitări ale ştiinţei. Mulţi savanţi de renume mondial, unanim recunoscuţi (ca de ex. Charles Darwin) au cochetat de-a lungul timpului cu diverse aspecte ale pseudoştiinţei considerându-le, cu bună credinţă, drept ştiinţă. Şi multe domenii ale pseudoştiinţei actuale au fost, la vremea lor, considerate drept domenii onorabile ale ştiinţei. Chiar şi în prezent, practicanţii pseudoştiinţelor nu recunosc valabilitatea etichetei puse domeniului lor de activitate. Oamenii de ştiinţă au tendinţa (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  9.  29
    Epistemologia gravitației newtoniene.Nicolae Sfetcu - manuscript
    Prima ediție a Principia lui Newton conține doar două comentarii suplimentare despre metodologie: notificarea că scopul lucrării este de a explica "cum să determinăm mișcările adevărate din cauzele lor, efectele și diferențele aparente și, dimpotrivă, cum să determinăm din ipoteze dacă sunt adevărate sau aparente, cauzele și efectele lor"; și, în Scholiul de la sfârșitul Cărții 1, Secțiunea 11, Newton afirmă că abordarea sa distinctivă face posibilă argumentarea mai sigură în filosofia naturală. În a doua ediție (1713) Newton introduce (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10.  32
    Věda Jako „Forma Života“: Kritérium Demarkace Jako Praktický Problém.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):429-452.
    Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11.  28
    Metódy Dedukcie a Indukcie V Spoločenskovednej Metodológii.Juraj Halas - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):205-219.
    Článok porovnáva chápanie metód dedukcie a indukcie, s ktorým pracujú vybrané texty zo spoločenskovednej metodológie, s poňatím týchto metód, o ktoré sa opiera moderná logika. Ukazuje, že viaceré príručky spoločenskovedného výskumu vychádzajú zo zastaranej koncepcie, podľa ktorej dedukcia predstavuje „postup od všeobecného k jednotlivému" a indukcia „postup od jednotlivého k všeobecnému". V niektorých prípadoch sa tiež obe metódy chybne stotožňujú s metódami výstavby teórie, prípadne sa dvojica dedukcia - indukcia mylne spája s dvojicou kvantitatívny - kvalitatívny výskum. Článok upozorňuje na (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12.  22
    Brandy, Mravenci a Mikroskop: Experimentální Věda Roberta Hooka.Monika Bečvářová - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):361-396.
    Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia představil Robert Hooke. Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13.  16
    DMN – Klidová Síť Mozku: Kandidát Na Nové Neurovědecké Paradigma.Marek Havlík - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):227-254.
    Práce se zaměřuje na metodologicko-historické aspekty vývoje neurologie. V roce 2001 přišel Marcus Raichle s překvapujícím objevem, který je nyní obecně známý jako teorie Default Mode Network. DMN s sebou kromě nových poznatků o mozkové aktivitě přináší i kompletní přehodnocení dosavadních přesvědčení o mozku. Vědecká komunita předpokládala, že mozek je „reflexivním" nástrojem k vnějšímu prostředí a od tohoto přesvědčení odvíjela neurologický výzkum. DMN však přichází s pojetím neurální aktivity, jež není závislá na aktivní stimulaci mozku, což je v přímém protikladu (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14. Știința - Filosofia științei.Nicolae Sfetcu (ed.) - 2018 - Drobeta Turnu Severin, Romania: MultiMedia Publishing.
    Previzualizare carte -/- Cartea explorează principalele teme și teorii ale științei și filozofiei contemporane a științei, evidențiind întrebările fascinante și provocatoare actuale din știință în generală și filosofia științei, cu accent pe metodele științifice. O mare parte din înțelegerea noastră provine din cercetarea fundamentală bazată pe curiozitate. Acest lucru duce la opțiuni pentru progres tehnologic care nu au fost planificate sau, uneori, nici măcar imaginate. Investigaţia ştiinţifică este cea care corespunde metodei ştiinţifice, un proces al cărui scop este evaluarea cunoştinţelor (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark