Po pádu totalitárních systémů, jež spočívaly na marxistické ideologii, se sociální věda začala k dialektice chovat rezervovaně, případně ji zcela vyloučila z legitimního instrumentária vědy. Studie se na pozadí vývoje a proměn dialektiky v různých sociologických koncepcích snaží odpovědět tři otázky: a) nakolik je „dialektická sociologie“ možná, b) zda nejde o redundantní termín, c) ukázat elementární principy, jimiž se „dialektické zkoumání“ sociální reality může či má řídit. V závěru ukazuje rozdílnost principů tzv. lazarsfeldovského a radikálně kritického paradigmatu v (...) empirickém výzkumu. (shrink)

Recenzní stať antologie David ČENĚK – Tereza PORYBNÁ, Vizuální antropologie – kultura žitá a viděná. Pavel Mervart: Červený Kostelec 2010, 332 s., postihuje vybrané tendence, které formují postavení technických obrazů v soudobých sociálních vědách. Po základním představení antologie a jejím zařazení do kontextu diskuse o vizuálních sociálních vědách se tak článek věnuje zejména třem klíčovým tématům: kritice a návrhům na transformaci subjekt-objektového vztahu; nástupu tzv. participatorních metod; požadavkům na vytváření mimotextových reprezentací a ustavení sdílené antropologie. Stať (...) vždy nejdříve ilustruje, jak jsou tato témata pojednána v recenzované antologii, a následně se snaží nastínit diskusi, která se kolem těchto témat vede v sociálních vědách. Závěrem se věnuje důsledkům, které má pro zvažovaná témata nástup digitalizace a hypermedializace sociálních věd. (shrink)

Tato studie recenzuje knihu: Charles CAMIC - Neil GROSS - Michèle LAMONT, Social Knowledge in the Making. Chicago: University of Chicago Press, 2011, a zasazuje ji do kontextu současných úvah o proměnách výzkumné praxe sociálních věd, akademické kultury, stylů myšlení a psaní. Pokouší se analyzovat v knize ohlašovaný „obrat k praxi" a ukazuje, nakolik samotné výzkumné praktiky v sociálních vědách ovlivňuje neexistence „standardních" forem, způsobů či stylů bádání. Detailně jsou představeny rovněž výchozí myšlenky takzvané „nové" sociologie idejí, (...) jež stojí v pozadí celého projektu analýzy sociálních praktik projevujících se v procesech „produkce, evaluace a aplikace" sociálního vědění. Jako klíčová se ukazuje potřeba nově promyslet samotnou koncepci „profesionalizované" sociální vědy, jež byla v dřívějším vývoji odmítnuta jako morálně i prakticky neudržitelná, neboť s demokratizací výzkumného procesu a proměnou vztahu mezi sociálními vědami a jejich publikem se stále zřetelněji projevuje, že s odklo- nem od konceptu profesionální sociální vědy se veřejná irelevance sociálního vědění spíše stále více prohlubuje. (shrink)

Přibližně od druhé poloviny devadesátých let můžeme v sociálních vědách rozpoznat řadu tendencí, které nás opravňují hovořit o digitálním obratu v sociálněvědné praxi. Ačkoli důsledky digitalizace jsou pozorovatelné v mnoha oblastech sociálních věd, nejvýrazněji jsou zřejmě patrné ve znovuoživení očekávání spojovaných s tzv. dialogickým obratem a v diskusi rozpoutané kolem konceptu veřejné vědy. Tato studie vychází z kritického představení antologie a knihy-hypermédia Phillip VANNINI, Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 (...) s.; Phillip VANNINI, Popularizing Research [online]. 2012. Dostupné z: [cit. 4. 1. 2013], přičemž jejím cílem je zejména postižení souvislostí mezi digitálním a dialogickým obratem v sociálních vědách a vymezení vztahu těchto obratů ke konceptu veřejné vědy. (shrink)

Cílem studie je zodpovědět otázku, co znamená v interpretujících humanitních či sociálních vědách zkoumat narativně. Interpretace je pojata jako explikace utváření významu. V návaznosti na toto pojetí je identifikována řada interpretačních dilemat. V tomto kontextu je uveden narativní přístup jako řešení těchto dilemat. Je pojednáno o povaze narativní perspektivy, o vztahu narativity a zkušenosti a o povaze narativních dat. Narativní výzkum je chápán jako rekonstrukce způsobů, jakými je utvářen význam narativními prostředky. Narativní interpretace umožňuje pohybovat se pružně a (...) efektivně: 1) mezi explicitními daty a exemplifikačními schématy, 2) mezi jedincem a kulturou, 3) mezi hermeneutikou podezření a hermeneutikou důvěry, 4) mezi částmi a celkem, 5) mezi obsahem a formou, 6) mezi strukturou a funkcí. (shrink)

Zkoumání je založeno na reflexi sémantického pojetí vědec- kých teorií Ronalda Giera. Gierova východiska a závěry jsou podrobeny kritice, na jejímž základě autor buduje svou vlastní variantu modelově založeného pojetí teorií. Hlavním cílem příspěvku je konceptualizace vztahu mezi principy a modely s důrazem na to, že tento vztah může zakládat dynamiku teorie, respektive posloupnosti teorií. Souhrnně bude v příspěvku prověřována řada tezí: 1) Základními prvky teorie jsou modely, které slouží jako nosiče principů. 2) Modely hrají rozhodující roli při pojmové (...) výstavbě teorie. 3) Modely artikulací principů odhalují poznatky, které ze samotných principů neplynou. 4) Principy mohou být někdy souhrnně definovány až poté, co existuje odpovídající množina modelů. 5) Nová teorie nastoupí ve chvíli, kdy je cluster nových modelů dostatečně komplexní a když si vědecké společenství ujasní, že tento nový cluster je založen na určité množině nových principů. (shrink)

Studie komentuje a kriticky rozvádí Ginzburgovu koncepci indexického paradigmatu ve vědách o člověku. Zasazuje metodu čtení vedlejších detailů coby indikátorů nějaké přímo nepřístupné skutečnosti do historického, kulturního a zejm. technického kontextu na příkladech proměn lékařské diagnostiky či znalectví umění. Sleduje souvislosti mezi vývojem gramotnosti, písmových forem a grafologických postupů v 19. století a nástup technických forem zápisu, který vnesl do řady oborů nové postupy interpretace a analýzy a zproblematizoval tradiční hranice mezi přírodními, sociálními a humanitními vědami.

Stať se snaží analyzovat myšlenky málo známého rukopisu Sigmunda Freuda z roku 1895, v němž usiloval o nalezení biologických základů lidské psychiky. Tato práce je pozoruhodná ze dvou důvodů. Jednak představuje úvahy, které se výrazně od- lišují od toho, co je pro Freuda v oblasti psychologie tak typické. Freud se zde, až na výjimky, nezabývá psychoanalýzou či studiemi o hysterii, nýbrž popisuje, co by mohlo být základem těchto psychologických jevů na neurofyziologické úrovni. Druhým pozoruhodným faktem je, že tento manuskript byl (...) pozapome- nut až do poloviny 20. století, kdy byl vytištěn pod názvem Projekt vědecké psychologie. A jak je známo, neurofyziologická studia lidské mysli spojená s analýzou kognitivních funkcí se v ri- gorózní podobě objevují až na počátku 60. let. Stať se proto pokouší ukázat základní principy Projektu a naznačit, v čem byl Freud inspirativním průkopníkem moderních neurofyziologických přístupů k lidské mysli. (shrink)

Kniha Grégoira Chamayou, Les corps vils: Expérimenter sur les êtres humains aux 18e et 19e siècles vykresluje výzkumné praktiky v lékařství v 18. a 19. století a na pozadí příběhů zacházení s těly trestanců, galejníků nebo prostitutek abstrahuje kategorii „nešlechetného těla": tedy těla, vnímaného danými společenskými poměry jako nehodnotného. Autor knihy představuje pomocí této kategorie postulát kritické analýzy výzkumných praktik, jejichž povaha jde ruku v ruce s vývojem historicko-společenských konvencí. Tato recenzní stať představuje vývoj debaty v aktuálních pracích anglofonní (...) STS, lékařské sociologie a sociologie vědeckého poznání. Reflexi zužuje na subjekty a produkty lékařského výzkumu, pomocí nichž vykresluje koncept „argumentační koprodukce". Argumentační koprodukce upozorňuje na provázanost vědy a společnosti a zároveň zesíleně vnímá vnitřní dynamiku tohoto vztahu. (shrink)

Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění – materiální, literární a sociální – se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v (...) eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách. (shrink)

Diskusní článek věnovaný textu Nikola Balaš, „Kdo je tu v pasti?“ Teorie vědy / Theory of Science 41, č. 1 : 133–49.

Cílem této studie je představit základní rámec filozofického díla anglického volnomyšlenkáře Anthonyho Collinse (1676–1729) v kontextu britského osvícenského myšlení konce 17. a první poloviny 18. století. Prostřednictvím analýzy jednotlivých spisů je vyloženo Collinsovo chápání rozumu jako nástroje nepostradatelného nejen v oblasti poznání profánního, ale také divinálního. Studie dále sleduje Collinsovu obhajobu naprosté volnosti myšlení i formy jeho vyjádření. Významný prostor je věnován rovněž autorově filozofii náboženství. Studie dokládá, že Collins nebyl izolovaným myslitelem, ale že ve svém díle těžil jak (...) z předcházející (Spinoza, Herbert z Cherbury a především John Locke), tak i současné filozofické diskuze (zejména John Toland). (shrink)

Understanding of the term of crisis significantly influences the main argumentation line of the philosophical conceptions stimulated by the reflection of the crisis. The deep ecology of A. Naess belongs to these philosophical concepts. The term of crisis in his thinking appears in a form of a threat as well as opportunity, necessity to make important decisions. It also has a meaning of historical and political crisis, i.e. situations in which under the pressure the basic imperatives and organizational principles of (...) the society are reformulated. Such a broad semantic spectre of the crisis concept is connected with the fact that Naess wants to address not only ecologists, environmentalists and philosophers, but also political scientists and social activists by which he greatly contributed to the constitution of environmentalism as a political movement as well as a political ideology. -/- Chápanie pojmu krízy významne ovplyvňuje hlavnú argumentačnú líniu filozo­fických koncepcií, ktorých vznik podnietila reflexia krízy. K takýmto filozofickým kon­cepciám patrí aj hlbinná ekológia A. Naessa. Pojem krízy v jeho myslení vystupuje vo význame hrozby, ale aj príležitosti, nutnosti rozhodnúť sa, prijať závažné rozhodnutia. Má však tiež význam historickej a politickej krízy, teda situácií, v ktorých sa pod tlakom nutnosti reformulujú základné imperatívy a organizačné princípy spoločnosti. Takto široké významové spektrum pojmu krízy súvisí s tým, že Naess sa snaží osloviť nielen ekológov, ochranárov a filozofov, ale aj politológov, politikov a občianskych aktivistov, čím významne prispel k vzniku environmentalizmu ako politického hnutia i politickej ideológie. (shrink)

Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k (...) vědeckým objevům. Má i konstruktivní preskriptivní charakter, neboť povzbuzuje vědce k přemýšlení o vysvětlení jevů prostřednictvím mechanismů. Na straně druhé, pro vysvětlení komplexních jevů jsou heuristiky dekompozice a lokalizace, které tvoří jádro „tradičního" mechanistického přístupu, pouze prvotními aproximacemi a je potřeba je doplňovat dalšími, dynamičtějšími přístupy. (shrink)

Kniha se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filozofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filozofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Kniha popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro řešení (...) imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr knihy zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor knihy zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

Stať se zabývá diskusemi o epistemologicko-metodologické roli simulací v soudobé vědě. Soustředí se nejprve na aktuálnost těchto diskusí v současné metodologii vědy a následně na její návaznost na určitou myšlenkovou tradici z osmdesátých let 20. století, kdy diskuse kolem modelování vyvolaly řadu otázek zpochybňujících tradiční pojmové distinkce, především mezi experimentem a teorií. Stať se přiklání v rámci těchto diskusí k názorům, které řadí simulace k novým a specifickým nástrojům vědy, jež také vyžadují novou a specifickou metodologii a epistemologické postavení. Pro (...) podporu této názorové pozice jsou uvedeny některé aktuální analýzy konkrétních příkladů simulací a jejich specifického postavení v moderní vědě. (shrink)

Příspěvek zprostředkovává základní vhled do bitvy o absolutní, jak bývá často označována polemika mezi Josiahem Roycem a Williamem Jamesem. Toto intelektuální zápolení, do něhož významně zasahovali Charles S. Peirce nebo John Dewey, je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících podobu názorů amerických pragmatiků. Příspěvek se soustřeďuje především na období mezi lety 1899 a 1902, kdy je bitva o absolutní nejvyostřenější a filosoficky nejplodnější. Představené závěry jsou důležité především ve vztahu k probíhající renesanci názorů pragmaticky smýšlejících autorů v současných kognitivních vědách (...) či filosofii vědy. (shrink)

Práce se zaměřuje na metodologicko-historické aspekty vývoje neurologie. V roce 2001 přišel Marcus Raichle s překvapujícím objevem, který je nyní obecně známý jako teorie Default Mode Network. DMN s sebou kromě nových poznatků o mozkové aktivitě přináší i kompletní přehodnocení dosavadních přesvědčení o mozku. Vědecká komunita předpokládala, že mozek je „reflexivním" nástrojem k vnějšímu prostředí a od tohoto přesvědčení odvíjela neurologický výzkum. DMN však přichází s pojetím neurální aktivity, jež není závislá na aktivní stimulaci mozku, což je v přímém protikladu (...) s předchozí výzkumnou tradicí. Současné výzkumy DMN vedou ke zcela novým poznatkům, které nebyly dosažitelné v rámci předchozího paradigmatu. Radikální proměna pojetí aktivity mozku s sebou přináší i nutnost přehodnocení neurologického výzkumu z hlediska metodologie. Stať se zabývá otázkou, zda lze považovat DMN za vědeckou revoluci a nové paradigma neurovědy v kontextu analýzy historických událostí, jež formovaly předchozí a stávající neurovědecký výzkum. (shrink)

Recenzní studie věnovaná knize Markuse Krajewskiho Paper Machines: About Cards & Catalogues, 1548-1929 mapuje konceptuální dějiny kartotéky s důrazem na transformaci knihovnických katalogů z podoby vázané, tištěné knihy do formy standardizovaných a mobilních kartotéčních lístků. Soustředí se především na vliv materiálních podmínek produkce vědeckých textů na povahu vědění a jeho klasifikace - v tomto směru také analyzuje kartotéční systém Niklase Luhmanna coby trojrozměrné písmo, jímž je psána jeho teorie sociálních systémů.

Na základě analýzy otázky, jak se učíme ze zkušenosti představuje studie problém indukce nejprve tak, jak byl formulován Humem skrze jeho příčinu v nezdůvodnitelnosti principu uniformity přírody. Následně ukazuje Popperovo řešení problému spočívající v naprostém odmítnutí induktivního usuzování. Popperův přístup je podroben srovnání s reliabilistickou pozicí Davida Papineau - stanoviskem, že poznání je pravdivým přesvědčením generovaným spolehlivou metodou. Hlavním cílem textu je znovuotevření diskuze nad tématem neplatnosti indukce a možná redukce námitek vůči její logické neplatnosti na základě nahlédnutí reliabilistického (...) stanoviska. Vedlejším záměrem je pak ilustrovat možné styčné body mezi kritickým racionalismem s jeho důrazem na delegitimizaci vědění a reliabilistickým kritériem spolehlivosti. (shrink)

Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie (...) a sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept „realistického" výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd. (shrink)

Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které (...) hrají roli axiomů neurovědy, a problematice falsifikace potenciálních falsifikátorů. Na konci této filosofické analýzy jsou prezentovány argumenty, které dospívají k tomu, že historie neurogeneze není historií dogmatického uvažování, jak většina autorů předpokládá, ale že jde o historii vědeckého pragmatismu. (shrink)

Thomas Kuhn ve svých pozdějších pracích ostře napadá tzv. silný program sociologie vědění a důsledně se vůči němu vymezuje. Tato skutečnost je zajímavá z toho důvodu, že představitelé silného programu se naopak ke Kuhnovi otevřeně hlásí a vydatně čerpají z jeho díla, neboť v něm spatřují řadu klíčových myšlenek, které implikují možnost sociologické analýzy vědeckého poznání. Cílem této studie je kriticky přezkoumat Kuhnovu kritiku silného programu a zhodnotit její oprávněnost. V první části je za tímto účelem nejprve rekonstruováno Kuhnovo (...) pojetí silného programu, jež je posléze porovnáno s pracemi jeho zakladatelů Davida Bloora a Barryho Barnese, v nichž je silný program teoreticky rozvíjen. V další části jsou Kuhnovy argumenty proti silnému programu konfrontovány s vybranou historickou studií, v níž je silný program aplikován v praxi. Třetí část pak obrací pozornost ke Kuhnovu vlastnímu pojetí vědy, které je v ní porovnáno se silným programem právě v těch aspektech, jež na něm Kuhn kritizuje. (shrink)

Studie recenzuje následující díla: Maurice HALBWACHS, Kolektivní paměť. Praha: SLON 2009, 289 s. ; Françoise MAYER, Češi a jejich komunismus: paměť a politická identita. Praha: Argo 2009, 273 s. ; Zdeněk VAŠÍČEK – Françoise MAYER, Minulost a současnost, paměť a dějiny. Brno – Praha: CDK – Triáda 2008, 199 s. Studie konstatuje, že v češtině začíná být k dispozici dostatečné množství publikací o sociální paměti, aby teoreticky zabezpečily širší pojetí výzkumů paměti. Zároveň by však tyto výzkumy neměly být podřizovány historiografii, (...) a především je v nich zapotřebí pracovat nejen s koncepty identity a sociálních svazků, ale i moci a konfliktu. (shrink)

Při výběru z teorií, které bychom mohli aplikovat na problém, jímž se zabýváme, je pro nás účinnost jejich použití jedním z nejdůležitějších kritérií. Jinými slovy, naše hodnocení teorií se odvíjí o jejich schopnosti řešit problémy. V tomto eseji nejprve ukáži, jaké druhy problémů jsou pro sociální vědy klíčové, a s pomocí strukturalistické kritiky funkcionalismu nabídnu ilustrace těchto problémů. Budu přitom tvrdit, že Lévi-Straussovy přísliby spojené s jeho metodou nebyly nikdy naplněny a že je strukturální antropologie neuspokojivá.

Abstract In this chapter, we challenge the presupposed concept of innovation in the responsible innovation literature. As a first step, we raise several questions with regard to the possibility of ‘responsible’ innovation and point at several difficulties which undermine the supposedly responsible character of innovation processes, based on an analysis of the input, throughput and output of innovation processes. It becomes clear that the practical applicability of the concept of responsible innovation is highly problematic and that a more thorough inquiry (...) of the concept is required. As a second step, we analyze the concept of innovation which is self-evidently presupposed in current literature on responsible innovation. It becomes clear that innovation is self-evidently seen as (1) technological innovation, (2) is primarily perceived from an economic perspective, (3) is inherently good and (4) presupposes a symmetry between moral agents and moral addressees. By challenging this narrow and uncritical concept of innovation, we contribute to a second round of theorizing about the concept and provide a research agenda for future research in order to enhance a less naïve concept of responsible innovation. (shrink)

In this conceptual paper, the traditional conceptualization of sustainable entrepreneurship is challenged because of a fundamental tension between processes involved in sustainable development and processes involved in entrepreneurship: the concept of sustainable business models contains a paradox, because sustainability involves the reduction of information asymmetries, whereas entrepreneurship involves enhanced and secured levels of information asymmetries. We therefore propose a new and integrated theory of sustainable entrepreneurship that overcomes this paradox. The basic argument is that environmental problems have to be conceptualized (...) as wicked problems or sustainability-related ecosystem failures. Because all actors involved in the entrepreneurial process are characterized by their epistemic insufficiency regarding the solving of these problems, the role of information in the sustainable entrepreneurial process changes. On the one hand, the reduction of information asymmetries primarily aims to enable actors to become critical of sustainable entrepreneurs’ actual business models. On the other hand, the epistemic insufficiency of sustainable entrepreneurs guarantees that information asymmetries remain as a source of new sustainable business opportunities. Three further characteristics of sustainable entrepreneurs are distinguished: sustainability and entrepreneurship-related risk-taking; sustainability and entrepreneurship-related self-efficacy; and the development of satisficing and open-ended solutions, together with multiple stakeholders. (shrink)

Contrary to the tendency to harmony, consensus and alignment among stakeholders in most of the literature on participation and partnership in corporate social responsibility and responsible innovation practices, in this chapter we ask which concept of participation and partnership is able to account for stakeholder engagement while acknowledging and appreciating their fundamentally different judgements, value frames and viewpoints. To this end, we reflect on a non-reductive and ethical approach to stakeholder engagement, collaboration and partnership, inspired by the philosophy of Emmanuel (...) Levinas. We contrast a cognitive approach with an ethical approach to stakeholder engagement, collaboration and partnership, and explore four characteristics of this ethical approach. Based on the ethical approach to stakeholder engagement, collaboration and partnership, we also provide a three-stage framework for partnership formation in CSR and RI practices. (shrink)

Because the techno-economic paradigm of contemporary conceptualizations of innovation is often taken for granted in the literature, this chapter opens up this self-evident notion. First, the chapter consults the work of Joseph Schumpeter, who can be seen as the founding father of the current conceptualization of innovation as technological and commercial. Second, we open up the concept by reflecting on two aspects of Schumpeter’s conceptualization of innovation, namely its destructive and its constructive aspect, based on findings in the history of (...) innovation. Finally, we synthesize our findings and propose an ontic-ontological conceptualization of innovation as ontogenetic process and outcome with six dimensions—newness, political dimension, economic dimension, temporal dimension, human dimension and risk—that moves beyond its technological and commercial orientation. (shrink)

The aim of this study was to explore the existence of moral distress among nurses in Lilongwe District of Malawi. Qualitative research was conducted in selected health institutions of Lilongwe District in Malawi to assess knowledge and causes of moral distress among nurses and coping mechanisms and sources of support that are used by morally distressed nurses. Data were collected from a purposive sample of 20 nurses through in-depth interviews using a semi-structured interview guide. Thematic analysis of qualitative data was (...) used. The results show that nurses, irrespective of age, work experience and tribe, experienced moral distress related to patient/nursing care. The major distressing factors were inadequate resources and lack of respect from patients, guardians, peers and bosses. Nurses desire teamwork and ethics committees in their health institutions as a means of controlling and preventing moral distress. There is a need for creation of awareness for nurses to recognize and manage moral distress, thus optimizing their ability to provide quality and uncompromised nursing care. (shrink)

Qualitative fieldwork research on sensitive topics sometimes requires that interviewees be granted confidentiality and anonymity. When qualitative researchers later publish their findings, they must ensure that any statements obtained during fieldwork interviews cannot be traced back to the interviewees. Given these protections to interviewees, the integrity of the published findings cannot usually be verified or replicated by third parties, and the scholarly community must trust the word of qualitative researchers when they publish their results. This trust is fundamentally abused, however, (...) when researchers publish articles reporting qualitative fieldwork data that they never collected. Using only publicly available information, I argue that a 2017 article in an Elsevier foreign policy and international relations journal presents anonymised fieldwork interviews that could not have occurred as described. As an exercise in post-publication peer review (PPPR), this paper examines the evidence that calls into question the reliability of the putative fieldwork quotations. I show further that the 2017 article is not a unique case. The anonymity and confidentiality protections common in some areas of research create an ethical problem: the protections necessary for obtaining research data can be used as a cover to hide substandard research practices as well as research misconduct. (shrink)

Smart Farming Technologies raise ethical issues associated with the increased corporatization and industrialization of the agricultural sector. We explore the concept of biomimicry to conceptualize smart farming technologies as ecological innovations which are embedded in and in accordance with the natural environment. Such a biomimetic approach of smart farming technologies takes advantage of its potential to mitigate climate change, while at the same time avoiding the ethical issues related to the industrialization of the agricultural sector. We explore six principles of (...) a natural concept of biomimicry and apply these principles in the context of smart farming technologies. (shrink)

The rejection of a “characterless” moral self is central to some of Bernard Williams’ most important contributions to philosophy. By the time of Truth and Truthfulness, he works instead with a model of the self constituted and stabilized out of more primitive materials through deliberation and in concert with others that takes inspiration from Diderot. Although this view of the self raises some difficult questions, it serves as a useful starting point for thinking about the process of developing an authentic (...) moral point of view in the context of contemporary living. In what follows, I begin to fill out and extend this picture of the self and its related notion of authenticity by exploring some of the “technologies of the self” at play in Rachel Cusk’s recent work (primarily, the Outline trilogy, Coventry, Second Place, and “The Stuntman”) that ask us to rethink the possibility and importance of stability; seek a way of constituting oneself and one’s values outside the confining structures of traditional narrative (focusing instead on a framework that might be provided by the visual arts); and give a different role to the sort of internalized other Williams sees as being at work in the mechanisms of shame. (shrink)

The pacemaker-accumulator model provides a framework in which the results of different duration estimation tasks are commonly accounted for. Nevertheless, the model remains abstract and it does not provide proper explanations nor predictions for duration estimations in various experimental set-ups. This paper aims to address these shortcomings by explicating an experiential pacemaker-accumulator model that supplements the standard pacemaker-accumulator model with two claims. Both of them concern the role that experiences play in duration estimation tasks and are also partly supported by (...) studies not directly related to duration estimation. First, the internal responses based on which the switch between the pacemaker and the accumulator operates are the same as the neural processes that realize conscious access to experiences. Second, the processes that realize the experiences of stimuli realize the function of the pacemaker. By supplementing the standard pacemaker-accumulator model with these claims, the model affords proper explanations for the systematic errors and empirically testable predictions in duration estimations tasks. One likely consequence of the model is that the experience of duration and the duration of experience can differ. (shrink)

Cải cách tiền lương là một trong những nội dung quan trọng sẽ được thảo luận tại Kỳ họp thứ 6, Quốc hội khóa XV và đây cũng là một trong những chìa khoá để mở ra các chính sách đãi ngộ nhằm góp phần xây dựng, phát triển đội ngũ trí thức nước nhà, đáp ứng yêu cầu phát triển đất nước nhanh và bền vững trong giai đoạn mới như nội dung mà Hội nghị Trung ương 8 khoá (...) XIII, Ban Chấp hành Trung ương Đảng đã thảo luận. (shrink)

In this paper we focus our attention on tableau methods for propositional interval temporal logics. These logics provide a natural framework for representing and reasoning about temporal properties in several areas of computer science. However, while various tableau methods have been developed for linear and branching time point-based temporal logics, not much work has been done on tableau methods for interval-based ones. We develop a general tableau method for Venema's \cdt\ logic interpreted over partial orders (\nsbcdt\ for short). It combines (...) features of the classical tableau method for first-order logic with those of explicit tableau methods for modal logics with constraint label management, and it can be easily tailored to most propositional interval temporal logics proposed in the literature. We prove its soundness and completeness, and we show how it has been implemented. (shrink)

A stable classification of practical principles into mutually exclusive types is foundational to Kant’s moral theory. Yet, other than a few brief hints on the distinction between maxims and laws, he does not provide any elaborate discussion on the classification and the types of practical principles in his works. This has led Onora O’Neill and Lewis Beck to reinterpret Kant’s classification of practical principles in a way that would clarify the conceptual connection between maxims and laws. In this paper I (...) argue that the revised interpretations of O’Neill and Beck stem from a mistaken reading of the fundamental basis of the classification of practical principles. To show this, I first argue that Kant distinguishes between maxims and laws on the bases of validity and reality. I then argue that although a practical principle necessarily has the feature of validity, its reality in actually moving the agents to action sufficiently makes a principle a practical principle. If this is so, I argue that the classification of practical principles must be based on the extent to which they are effective in human agents. Such a classification yields us three exhaustive and mutually exclusive types namely, “maxims that are not potential laws”, “maxims that are potential laws” and “laws that are not maxims”. (shrink)

Attempt of trans-disciplinary analysis of the evolutionary value of bioethics is realized. Currently, there are High Tech schemes for management and control of genetic, socio-cultural and mental evolution of Homo sapiens (NBIC, High Hume, etc.). The biological, socio-cultural and technological factors are included in the fabric of modern theories and technologies of social and political control and manipulation. However, the basic philosophical and ideological systems of modern civilization formed mainly in the 17–18 centuries and are experiencing ever-increasing and destabilizing risk-taking (...) pressure from the scientific theories and technological realities. The sequence of diagnostic signs of a new era once again split into technological and natural sciences’ from one hand, and humanitarian and anthropological sciences’, from other. The natural sciences series corresponds to a system of technological risks be solved using algorithms established safety procedures. The socio-humanitarian series presented anthropological risk. Global bioethics phenomenon is regarded as systemic socio-cultural adaptation for technology-driven human evolution. The conceptual model for meta-structure of stable evolutionary strategy of Homo sapiens (SESH) is proposes. In accordance to model, SESH composed of genetic, socio-cultural and techno-rationalist modules, and global bioethics as a tool to minimize existential evolutionary risk. An existence of objectively descriptive and value-teleological evolutionary trajectory parameters of humanity in the modern technological and civilizational context (1), and the genesis of global bioethics as a system social adaptation to ensure self-identity (2) are postulated. -/- . (shrink)

The co-evolutionary concept of three-modal stable evolutionary strategy of Homo sapiens is developed. The concept based on the principle of evolutionary complementarity of anthropogenesis: value of evolutionary risk and evolutionary path of human evolution are defined by descriptive (evolutionary efficiency) and creative-teleological (evolutionary correctness) parameters simultaneously, that cannot be instrumental reduced to other ones. Resulting volume of both parameters define the vectors of biological, social, cultural and techno-rationalistic human evolution by two gear mechanism — genetic and cultural co-evolution and techno-humanitarian (...) balance. Explanatory model and methodology of evaluation of creatively teleological evolutionary risk component of NBIC technological complex is proposed. Integral part of the model is evolutionary semantics (time-varying semantic code, the compliance of the biological, socio-cultural and techno-rationalist adaptive modules of human stable evolutionary strategy). (shrink)

In order to make some headway on the debate about whether Kant was a constructivist, nonconstructivist, or instead defends a hybrid view that somehow entirely sidesteps these categories, I attempt to clarify the terms of the debate more carefully than is usually done. First, I discuss the overall relationship between realism and constructivism. Second, I identify four main features of Kantian constructivism in general. Third, I examine three rival versions of metanormative Kantian constructivism, what I’ll call axiological, constitutivist, and rationalist (...) constructivist. I argue that Kant is best seen as a rationalist constructivist. I conclude by arguing that although it’s a constructivist view, this reading avoids the main pitfalls of traditional Kantian constructivism. In doing so, it helps us to achieve a satisfying rapprochement between constructivist and non-constructivist readings of Kant. (shrink)

In this publisher's preface to 'Beobachtungen über den Geist des Menschen und dessen Verhältniß zur Welt' - outstanding, but, despite its merits, so far almost totally unknown philosophical treatise of the late Enlightenment, published in 1790 under a pseudonym 'Andrei Peredumin Koliwanow', I show that the real author of this book was an educator Christlieb Feldstrauch (1734 - 1799).

The author focuses on the positive social consequences: humanity, justice. rights, responsibility and tolerance. He examines each of these principles and shows. that the ethics of social consequences can be accepted as an alternative way of considering contemporary moral problems as well as of looking for their optimal solutions.

This article diagnoses the problem of plagiarism in academic books and articles in the disciplines of philosophy and theology. It identifies three impediments to institutional reform. They are: (1) a misplaced desire to preserve personal and institutional reputations; (2) a failure to recognize that attribution in academic writing admits of degrees; and (3) a disproportionate emphasis on the socalled “intention to plagiarize.” A detailed case study provides an illustration of the need for institutional reform in the post-publication processes in the (...) disciplines of philosophy and theology. (shrink)

The analysis of moral subject in consequentialist ethics (as a kind of nonutilitaristic consequentialism) aims to show, that moral subject is of basie importance for it - regardeless to the fact, that its analysis focuses predominantly on action and its concequences. It is the moral subject, which enables the action and its consequences to be performed. So understanding the conditions of moral subjecťs action means understanding the moral subject itself. This understanding draws upon the typology of moral subjects that makes (...) the prediction of certain kinds of action as well as oftheir consequencies possible. (shrink)

This interview, conducted over the span of several months, tracks the respective journeys of Constantin V. Boundas and Daniel W. Smith with the philosophy of Gilles Deleuze. Rather than “becoming Deleuzian,” which is neither desirable nor possible, these exchanges reflect an array of encounters with Deleuze. These include the initial discoveries of Deleuze’s writings by Boundas and Smith, in-person meetings between Boundas and Deleuze, and the wide-ranging and influential philosophical work on Deleuze’s concepts produced by both Boundas and Smith. At (...) stake in this discussion are key contributions by Deleuze to continental philosophy, including the distinction between the virtual and the actual and the very nature of a “concept.” Also at stake is the formative or pedagogical impact of a philosopher, like Deleuze, on those who find and fully engage with his texts, concepts, and project. Cette interview, menée sur plusieurs mois, suit les parcours respectifs de Constantin V. Boundas et Daniel W. Smith avec la philosophie de Gilles Deleuze. Au lieu de « devenir Deleuzien, » ce qui n’est ni souhaitable ni possible, ces échanges reflètent un éventail de rencontres avec Deleuze. Il s’agit notamment des premières découvertes des écrits de Deleuze par Boundas et Smith, des rencontres en personne entre Boundas et Deleuze, et du travail philosophique vaste et in????luent sur les concepts de Deleuze produit par Boundas et Smith. L’enjeu ici étant les contributions clés de Deleuze à la philosophie continentale, y compris la distinction entre le virtuel et l’actuel, et la nature même d’un « concept. » Mais il y a aussi l’impact formateur ou pédagogique d’un philosophe, comme Deleuze, sur ceux qui trouvent et s’engagent pleinement dans ses textes, ses concepts et ses projets. (shrink)

This essay presents a brief survey on some of the basic questions concerning the Philosophy of Technology, including the different historical perspectives regarding the part played by technology in human life and societies. From the historical debate between the more pragmatic and the more skeptical sides, the optimistic and pessimistic views, an answer is proposed, finding support in a sociological point of view in what can be interpreted as a contemporary marxist approach on these problems. This work was developed in (...) the context of the course \textit{An Introduction to the History of Science} given by Professor Luca Maria Possati, part of the Philosophy degree at the Faculty of Arts and Humanities of University of Porto, Portugal. (shrink)

Human simultaneously is the acting person of a few autonomous and interdepending forms of evolutional process. Accordingly, it is possible to select three forms of adaptation and three constituents of evolutional strategy of survival of humanity – biological, sociocultural and technological adaptations. The actual and potential consequences of development of so-called High Hume technologies (technologies of the guided evolution)  most essential from major technological adaptations of humanity  are analyzed. The phenomenon of bio-power within the framework of global coevolutional (...) methodology as one of central elements of mechanism of mutual co-ordination of biological and sociocultural forms of evolutional process from one side and technocultural balance, with other is examined. (shrink)

Stable adaptive strategy of Homo sapiens (SASH) is a result of the integration in the three-module fractal adaptations based on three independent processes of generation, replication, and the implementation of adaptations — genetic, socio-cultural and symbolic ones. The evolutionary landscape SASH is a topos of several evolutionary multi-dimensional vectors: 1) extraversional projective-activity behavioral intention (adaptive inversion 1), 2) mimesis (socio-cultural inheritance), 3) social (Machiavellian) intelligence, 4) the extension of inter-individual communication beyond their own social groups and their own species in (...) the rest of the world, 5) the symbolic system of communication (symbolic inheritance), 6) spiritualistic trans- formation of emotionally-shaped components of mentality, 7) the dominance of the rationalist thought mentality (enhancer of adaptive inverse 1), 8) a recursive distribution of projective-activity intentions on the man himself his genome, psyche and culture (Adaptive Inversion 2), 9) introversional reorientation of the vector of cognitive activity (adaptive inversion 3). (shrink)