Příspěvek se zaměřuje na zavádějící příběh o tzv. kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, již jako údajně nerozpornou či jednotnou vytvořili a sdíleli na základě tzv. kodaňského ducha kvantové teorie její tvůrci v roce 1927. Článek bude vycházet z role, kterou v tomto příběhu sehráli především N. Bohr a W. Heisenberg. První část příspěvku seznamuje s variacemi toho, co se v literatuře považuje za kodaňskou interpretaci. Druhá část odhaluje, že zatímco kvantová mechanika vznikla ve dvacátých letech 20. století, kodaňská (...) interpretace je veskrze problematickým a především Heisenbergovým produktem z let padesátých. Jednou z hlavních motivací, kvůli níž vystoupil s tzv. kodaňskou interpretací, byla obrana vůči množícím se kritikám obhájců kvantové teorie. Jelikož mezi členy tzv. kodaňské školy nepanovala žádná jednotná či nerozporná interpretace kvantové mechaniky, zaměřuje se poslední část příspěvku na několik vybraných rozdílů hlavně mezi Bohrovým a Heisenbergovým výkladem kvantové teorie. (shrink)

Cílem studie je zodpovědět otázku, co znamená v interpretujících humanitních či sociálních vědách zkoumat narativně. Interpretace je pojata jako explikace utváření významu. V návaznosti na toto pojetí je identifikována řada interpretačních dilemat. V tomto kontextu je uveden narativní přístup jako řešení těchto dilemat. Je pojednáno o povaze narativní perspektivy, o vztahu narativity a zkušenosti a o povaze narativních dat. Narativní výzkum je chápán jako rekonstrukce způsobů, jakými je utvářen význam narativními prostředky. Narativní interpretace umožňuje pohybovat se pružně a efektivně: 1) (...) mezi explicitními daty a exemplifikačními schématy, 2) mezi jedincem a kulturou, 3) mezi hermeneutikou podezření a hermeneutikou důvěry, 4) mezi částmi a celkem, 5) mezi obsahem a formou, 6) mezi strukturou a funkcí. (shrink)

I claim that Heisenberg’s notion of a closed theory and its analysis by Erhard Scheibe fit well with the philosophy of later Wittgenstein or its generalization. The notion of a closed theory corresponds to the notions of a form of life and rule/concept. I suggest the possibility of reconciling the views of Heisenberg, Dirac, and Bohr about inter-theoretical relations within a rational naturalistic pragmatism à la Wittgenstein and Robert Brandom’s analytic interpretation of Kantian synthetic unity of apperception. In particular, (...) I explain why a “closed theory” is “closed”, “accurate” (and even “perfect”), and “final” (as Heisenberg claims), and why it is also “open” and “approximate” in Dirac’s sense. That being said, unlike Alisa Bokulich (2004, 2006, 2008), I rather favour Heisenberg’s philosophical position. (shrink)

David Miller v pracích Critical Rationalism a Out of Error se jako jeden z mála Popperových žáků snaží nejen o vysvětlení a obhájení Popperova kritického racionalismu, ale zároveň i o jeho další rozvinutí. Millerovo znovunastolení kritického racionalismu ovšem předpokládá, že k racionálnímu jednání není třeba žádných „dobrých důvodů“, ale jen argumentů. Uvedená stať se zaměřuje právě na tuto otázku existence tzv. „dobrých důvodů“ ve spojení s racionalitou a racionálním rozhodováním a ukazuje, že Millerův požadavek neexistence „dobrých důvodů“ je nejen příliš (...) radikální, ale i nepřijatelný z hlediska Popperova nebo Musgravova pojetí kritického racionalismu. (shrink)

Gapura Perahu Sebagai Ikon Media Promosi ISI Surakarta, Surya Afandy, 2014. Tesis Program Pascasarjana penciptaan dan pengkajian Seni Institut Seni Indonesia (ISI) Surakarta, pengkajian seni rupa. Tesis ini membahas tentang keberadaan gapura perahu ISI Surakarta, latar belakang pemakaian ikon gapura Perahu ISI Surakarta dan bentuk media promosi ISI Surakarta yang terdapat ikon gapura perahu ISI Surakarta didalamnya. Permasalahan penelitian ini terletak pada keberadaan gapura perahu ISI Surakarta, latar belakang pemakaian ikon gapura Perahu ISI Surakarta dan bentuk media promosi ISI Surakarta (...) yang terdapat ikon gapura perahu ISI Surakarta didalamnya. Metode penelitian menggunakan metode penelitian kualitatif. Sumber data penelitian diperoleh dari karya, observasi, wawancara, dan dokumentasi. Data dikumpulkan melalui observasi, wawancara, dan dokumen (arsip). Proses analisis data menggunakan interaksi analisis data melalui beberapa tahapan, yaitu pengumpulan data, reduksi, sajian data, serta kesimpulan dan interpretasi analisis dengan dasar teori semiotika Bhartes. Berdasarkan hasil penelitian, diperoleh simpulan keberadaan gapura Perahu ISI Surakarta sebuah karya dari seorang seniman yang secara tidak langsung mempengaruhi dinamika kehidupan masyarakat dan orang-orang kreatif yang bekerja di ISI Surakarta juga memanfaatkan ikon gapura perahu ISI Surakarta menjadi identitas ISI Surakarta, ini terbukti dengan sering munculnya ikon gapura perahu pada media promo-media promo ISI Surakarta. Pemilihan ikon gapura perahu ISI Surakarta sebagai inspirasi untuk media promosi ISI Surakarta dikarenakan gapura tersebut selain memiliki bentuk yang artistik, lebih familiar di mata masyarakat, juga memiliki konsep filosofis yang dapat mewakili ISI Surakarta secara keseluruhan. Cerminan visual gapura Perahu STSI atau ISI Surakarta sendiri secara tidak langsung mengungkap mitos pada ISI Surakarta, yaitu ideologi dewa ruci yang muncul melalui pendekatan semiotika Barthes karena Penggunaan teks, bahasa, maupun tanda pada umumnya didasarkan atas ideologi tertentu secara sadar atau tidak sadar oleh pemakai tanda, dengan demikian kegiatan membaca tanda pada media promosi cetak dapat diartikan sebagai membongkar suatu ideologi yang secara manipulatif bekerja dalam sebuah kondisi sosial tertentu. -/- . (shrink)

Throughout history in Ancient Egypt, information has been passed on from one generation to another. Information about culture and traditions has been passed on verbally and through scripts. From the time of the Old Kingdom (3100 B.C) in Ancient Egypt, hieroglyphs were used as a tool to pass on information about their history, culture and everyday lifestyle. Hieroglyphs, hieratic and demotic are three stages of writing that were practised throughout Ancient Egypt ’s history. This paper will briefly explain the history (...) and use of hieroglyphs in the Ancient Egyptian times. (shrink)

Sumer was an ancient civilization in southern Mesopotamia (modern Iraq) during the Chalcolithic and Early Bronze Ages. Although the historical records in the region do not go back much further than ca. 2900 BCE, modern historians believe that Sumer was first settled between ca. 4500 and 4000 BCE by people who may or may not have spoken the Sumerian language. These people, now called the "Ubaidians," were the first to drain the marshes for agriculture; develop trade; and establish industries including (...) weaving, leatherwork, metalwork, masonry, and pottery. (shrink)

The main idea of this allegory is the difference between people who simply experience their sensory experiences, and call that knowledge, and those who understand real knowledge by seeing the truth. The allegory actually digs into some deep philosophy, which is not surprising since it comes from Plato. Its main idea is the discussion of how humans perceive reality and if human existence has a higher truth. It explores the theme of belief versus knowledge. The Perception Plato theorizes that the (...) group of people tied up in the cave would assume that the shadows they see on the wall are reality. Plato's theory further states that the echoing sounds the prisoners hear are perceived as reality. This false reality is all that the people in the cave know. They have no true knowledge of the real world. However, they fully believe that what they see on the cave wall is reality, and even try to name the shadows they see passing by. Plato's cave allegory further proposes that one of the prisoners escapes or gains freedom from the cave. The freed prisoner moves toward the fire, which temporarily blinds him. As he gains his eyesight and moves into the real world, he gains a greater sense of reality. (shrink)

A set point in the historical time line stands as the medieval period. The medieval period in history was the era in European history – from around the 5th to the 15th century, coming after the fall of the Western Roman Empire, and preceding the start of the early modern era. This historical time period has been long since been the victim of film directors and romantic novelists, which has lead to the common, but false, idea of the medieval period (...) consisting of knights and damsels in distress, wizards and dragons, and castles and battles. Although mainly wrong in most parts and being highly historically inaccurate – some aspects of the dramatic works do play true to the original time period. Certainly within British/English history we have a huge heritage in the medieval world and so it is quite easy to look for how aspects of this period develop through time but still retain relevance for people today. (shrink)

Penetapan kebijakan Doi Moi di Vietnam merupakan langkah awal dari Partai Komunis Vietnam untuk menaikkan perekonomian negara. Hal tersebut dilakukan dengan cara mengubah sistem perekonomian sentralistik menjadi desentralistik dan membuka liberalisasi perdagangan. Penerapan Doi Moi tidak hanya berdampak pada sektor ekonomi, namun juga pada sektor kesehatan yang ditunjukan dengan adanya ketidakmerataan akses terhadap layanan kesehatan. Pemerintah selanjutnya mengeluarkan Dekrit 43 Tahun 2006, mengenai otonomisasi badan usaha publik termasuk rumah sakit. Kebijakan tersebut diharapkan berfungsi sebagai solusi atas permasalahan layanan kesehatan pada (...) saat itu. Penulisan ini akan menganalisis implementasi Dekrit 43 Tahun 2006, dengan menggunakan pendekatan kualitatif serta teori implementasi kebijakan publik yang digagas oleh Daniel A. Mazmanian dan Paul A. Sabatier. Hasil dari temuan penelitian ini adalah pemberian otonomi tersebut dianggap tidak berhasil karena masih terdapat komersialisasi layanan kesehatan, sehingga menyebabkan ketidakmerataan layanan kesehatan. (shrink)

Ignited by Einstein and Bohr a century ago, the philosophical struggle about Reality is yet unfinished, with no signs of a swift resolution. Despite vast technological progress fueled by the iconic Einstein/Podolsky/Rosen paper (EPR) [1] [2] [3], the intricate link between ontic and epistemic aspects of Quantum Theory (QT) has greatly hindered our grip on Reality and further progress in physical theory. Fallacies concealed by tortuous logical negations made EPR comprehension much harder than it could have been had Einstein (...) written it himself in German. EPR is plagued with preconceptions about what a physical property is, the 'Uncertainty Principle', and the Principle of Locality. Numerous interpretations of QT vis à vis Reality exist and are keenly disputed [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11]. This is the first of a series of articles arguing for a novel physical interpretation I call ‘The Ontic Probability Interpretation’ (TOPI). A gradual explanation of TOPI is given intertwined with a meticulous logico-philosophical scrutiny of EPR, with Part I focusing on the meaning of Einstein’s ‘incompleteness’ claim for QT: a conceptual confusion, a preconception about Reality, and a flawed dichotomy are shown to be severe obstacles for the EPR argument to succeed. Part II completes the analysis, proving EPR claim of ‘incompleteness’ for QT is fallacious [12]. Part III further develops TOPI, while scrutinizing the mythical ‘Schrödinger’s Cat’, as well as the ‘Basis’ and ‘Measurement’ pseudo-problems [13]. Part IV introduces QR/TOPI: a new theory that solves the century-old problem of integrating Special Relativity with Quantum Theory [14]. (shrink)

La meccanica quantistica è una delle più grandi conquiste intellettuali del xx secolo. Le sue leggiregolano il mondo atomico e subatomico e si riverberano su una miriade di fenomeni del mondomacroscopico, dalla formazione dei cristalli alla superconduttività, dalle proprietà dei fluidi a bassatemperatura agli spettri di emissione di una candela che brucia o di una supernova che esplode, daimeccanismi di combustione della fornace solare ai principi di base delle nanotecnologie. Non c’èquasi nulla nel mondo che ci circonda su cui non (...) soffi l’alito delle leggi quantistiche. Tuttavia, per come è usualmente presentata nei libri di testo, la meccanica quantistica è sostanzialmenteun’insieme di regole per calcolare le distribuzioni di probabilità dei risultati di qualunqueesperimento (nel dominio di validità della meccanica quantistica). In quanto tale, non ci forniscedirettamente una descrizione della realtà. Una descrizione della realtà, cioè un’ ontologia , dovrebbedirci che cosa c’è nel mondo e come si comporta, quali sono i processi che si realizzano a livellomicroscopico e, di conseguenza, fornirci una spiegazione del formalismo quantistico. (shrink)

Sustainability assessments bring together different perspectives that pertain to sustainability in order to produce overall assessments and a wealth of approaches and tools have been developed in the past decades. But two major problematics remain. The problem of integration concerns the surplus of possibilities for integration; different tools produce different assessments. The problem of implementation concerns the barrier between assessment and transformation; assessments do not lead to the expected changes in practice. This paper aims to analyze issues of complementarity in (...) sustainability assessment and transformation as a key to better handling the problems of integration and implementation. Based on a generalization of Niels Bohr’s complementarity from quantum mechanics, we have identified two forms of complementarity in sustainability assessment, observer stance complementarity and value complementarity. Unlike many other problems of sustainability assessment, complementarity is of a fundamental character connected to the very conditions for observation. Therefore complementarity cannot be overcome methodologically; only handled better or worse. Science is essential to the societal goal of sustainability, but these issues of complementarity impede the constructive role of science in the transition to more sustainable structures and practices in food systems. The agencies of sustainability assessment and transformation need to be acutely aware of the importance of different perspectives and values and the complementarities that may be connected to these differences. An improved understanding of complementarity can help to better recognize and handle issues of complementarity. These deliberations have relevance not only for sustainability assessment, but more generally for transdisciplinary research on wicked problems. (shrink)

Physics has been slowly and reluctantly beginning to address the role and fundamental basis of the ‘observer’ which has until now also been considered metaphysical and beyond the mandate empirical rigor. It is suggested that the fundamental premise of the currently dominant view of ‘Cognitive Theory’ - “Mind Equals Brain” is erroneous; and the associated belief that the ‘Planck scale, ‘the so-called basement level of reality’, as an appropriate arena from which to model psycho-physical bridging is also in error. In (...) this paper we delineate a simple, inexpensive experimental design to ‘crack the so-called cosmic egg’ thereby opening the door to largescale extra dimensions (LSXD) tantamount to the regime of the unified field and thus awareness. The methodology surmounts the quantum uncertainty principle in a manner violating Quantum Electrodynamics, (QED), a cornerstone of modern theoretical physics, by spectrographic analysis of newly theorized Tight-Bound State (TBS) Bohr orbits in ‘continuous-state’ transition frequencies of atomic hydrogen. If one wonders why QED violation in the spectra of atomic hydrogen relates to solving the mind-body (observer) problem; consider this a 1st wrench in a forthcoming tool box of Unified Field Mechanics, UF that will soon enough in retrospect cause the current tools of Classical and Quantum Mechanics to appear as stone axes. Max Planck is credited as the founder of quantum mechanics with his 1900 quantum hypothesis that energy is radiated and absorbed discretely by the formulation, E = hv. Empirically implementing this next paradigm shift utilizing parameters of the long sought associated ‘new physics’ of the 3rd regime (classical-quantum- unified) allows access to LSXD of space; thus pragmatically opening the domain of mental action for the 1st time in history. This rendering constitutes a massive paradigm shift to Unified Field Theory creating a challenge for both the writer and the reader! (shrink)

Pengambilan Keputusan selama beberapa dekade mengalami perkembangan yang sangat pesat. Sehingga dapat merubah sudut pandang kehidupan. Keputusan memiliki makna pilihan. Teori keputusan filosofis berakar pada studi penalaran praktis. Teori keputusan membantu epistemologi dalam mempelajari keyakinan rasional dan membantu etika dalam mempelajari tindakan, tujuan, dan karakter yang baik. Teori keputusan berkembang pada abad ke-20 karena karya Frank Ramsey, Bruno de Finetti, Leonard Savage, Richard Jeffrey. Kemudian, terdapat aliran-aliran teori mengenai pengambilan keputusan, diantaranya utilitarisme (Betham, 1748-1832; Mill, 1806-1873), deontology (Broad, 2014), hedonism (...) (Bertens, 2002), dan Eudemonisme. Keputusan tidak lepas dari rasionalisme, irasionalisme, intuisi, pengalaman, fakta, wewenang. (shrink)

Pengambilan Keputusan selama beberapa dekade mengalami perkembangan yang sangat pesat. Sehingga dapat merubah sudut pandang kehidupan. Keputusan memiliki makna pilihan. Teori keputusan filosofis berakar pada studi penalaran praktis. Teori keputusan membantu epistemologi dalam mempelajari keyakinan rasional dan membantu etika dalam mempelajari tindakan, tujuan, dan karakter yang baik. Teori keputusan berkembang pada abad ke-20 karena karya Frank Ramsey, Bruno de Finetti, Leonard Savage, Richard Jeffrey. Kemudian, terdapat aliran-aliran teori mengenai pengambilan keputusan, diantaranya utilitarisme (Betham, 1748-1832; Mill, 1806-1873), deontology (Broad, 2014), hedonism (...) (Bertens, 2002), dan Eudemonisme. Keputusan tidak lepas dari rasionalisme, irasionalisme, intuisi, pengalaman, fakta, wewenang. (shrink)

We show how removing faith-based beliefs in current philosophies of classical and constructive mathematics admits formal, evidence-based, definitions of constructive mathematics; of a constructively well-defined logic of a formal mathematical language; and of a constructively well-defined model of such a language. -/- We argue that, from an evidence-based perspective, classical approaches which follow Hilbert's formal definitions of quantification can be labelled `theistic'; whilst constructive approaches based on Brouwer's philosophy of Intuitionism can be labelled `atheistic'. -/- We then adopt what may (...) be labelled a finitary, evidence-based, `agnostic' perspective and argue that Brouwerian atheism is merely a restricted perspective within the finitary agnostic perspective, whilst Hilbertian theism contradicts the finitary agnostic perspective. -/- We then consider the argument that Tarski's classic definitions permit an intelligence---whether human or mechanistic---to admit finitary, evidence-based, definitions of the satisfaction and truth of the atomic formulas of the first-order Peano Arithmetic PA over the domain N of the natural numbers in two, hitherto unsuspected and essentially different, ways. -/- We show that the two definitions correspond to two distinctly different---not necessarily evidence-based but complementary---assignments of satisfaction and truth to the compound formulas of PA over N. -/- We further show that the PA axioms are true over N, and that the PA rules of inference preserve truth over N, under both the complementary interpretations; and conclude some unsuspected constructive consequences of such complementarity for the foundations of mathematics, logic, philosophy, and the physical sciences. -/- . (shrink)

Tato studie je v první řadě studií z dějin filosofie. Jejím hlavním úkolem je popsat život a dílo autora, který byl v česko-slovenském intelektuálním prostředí dlouhou dobu opomíjen: anglo-amerického matematika, fyzika a filosofa Alfreda Northa Whiteheada. Jeho životní příběh bývá někdy popisován jako „příběh tří měst“: Cambridge v Anglii, Londýna a nakonec Cambridge v Massachusetts, kde sídlí Harvardova univerzita. Studie se soustředí na některé významné momenty ve filosofově životě a pokouší se je zdůraznit jako klíč k porozumění Whiteheadovu celoživotnímu projektu. (...) Na samotném závěru je dodáno několik poznámek o recepci Whiteheadových myšlenek v česko-slovenském myšlenkovém milieu. (shrink)

Hedonisme merupakan permasalahan yang cukup mendasar di dalam masyarakat, khususnya di Indonesia. Terdapat beberapa dampak buruk yang dihasilkan oleh hedonisme seperti kemiskinan, permasalahan hutang-piutang, dan konflik sosial. Dengan tingkat pendapatan yang tidak sesuai dengan tingkat pengeluaran seseorang, hal ini dapat menyebabkan ketidakseimbangan kondisi finansial seseorang. Teori ekonomi marxisme—yang dipelopori oleh Karl Marx melalui salah satu bukunya yang berjudul Das Kapital—membantu kita untuk memahami lebih lanjut tentang pertimbangan logis ketika melakukan konsumsi dan memaksimalkan utilitas untuk memenuhi kepentingan kolektif. Kapitalisme menciptakan dorongan (...) yang cukup radikal di dalam aktivitas konsumsi seseorang, di mana dengan adanya analisa Law Diminishing Marginal Utility, para kapitalis akan dengan mudah untuk membuat inovasi baru sehingga dapat menghasilkan komoditas baru yang dengan sengaja diposisikan sebagai komoditas yang dibutuhkan oleh masyarakat. Debt to Income Ratio yang menjadi salah satu rasio untuk mengukur kewajiban dan pendapatan entitas dapat digunakan sebagai langkah untuk mencegah atau memperlambat perkembangan budaya hedonisme dan menimbulkan kesadaran kolektif di tengah-tengah sistem kapitalisme yang cukup kacau. (shrink)

I propose a rational reconstruction of the early quantum theory (1900–1913) in terms of the ideas presented by Ernst Cassirer. Specifically, I propose to reconsider the early quantum theory through the lens of the method of conceptual functionalization that Ernst Cassirer laid down in his Substance and Function (S&F, 1910) and he later refined in Determinism and Indeterminism in Modern Physics (D&I, 1937). Following Cassirer’s functional interpretation of natural sciences, it is my primary concern to reconsider the conceptual evolution of (...) Planck’s quantum of action from 1900 to 1913. In this regard, I shall emphasize the importance of the quantum of action (Planck’s constant) in the architectonic structure of the early quantum theory, in the role of an element of fundamental continuity between the first quantum theory and the formulation by Niels Bohr of the first atomic theory. (shrink)

This proposal serves to enhance scientific and technological literacy, by promoting STEM (Science, Technology, Engineering, and Mathematics) education with particular reference to contemporary physics. The study is presented in the form of a repertoire, and it gives the reader a glimpse of the conceptual structure and development of quantum theory along a rational line of thought, whose understanding might be the key to introducing young generations of students to physics.

It is my aim to compare the conceptual and historical paths that led Bohr and Schrödinger to develop their positions with regard to the phenomenon of entanglement. For this purpose, the concept of holism and non-separability in relation to the views of Bohr and Schrödinger will be crucial for reconstructing their standpoints. The idea will be upheld that the concept of non-separability underlies the phenomenon of entanglement. Furthermore, I shall place emphasis on the divergences between Bohr and (...) Schrödinger in spite of their shared holistic world view. (shrink)

Düşünce deneylerinden beklenen şeylerden biri de mevcut bilgimizi test etmesi ya da bilgimizi artırmasıdır. Ancak adından da kolayca anlaşılacağı gibi, yalnızca düşüncede yürütülen böyle bir deney, örneğin bize ne şekilde yeni bir bilgi sağlayabilir? Bu zamana kadar söz konusu soruya, bilim felsefesi literatüründe, başlıca beş temel yanıt verilmiştir. Bu makalede, tüm bu yaklaşımların -Platoncu yaklaşım hariç- ortak bir varsayımını ele alacağım. Bu varsayıma göre düşünce deneylerinin tüm yönlerini açıklayabilecek kapsayıcı bir teori bulunmaktadır. Düşünce deneylerinin doğasına ilişkin bu tekçi varsayım, en (...) azından iki yönden oldukça sorunlu görünmektedir. İlk olarak, belirli bir düşünce deneyinin tek bir yaklaşımla açıklanamayan yönleri bulunmaktadır. İkincisi, şimdiye kadar önerilen yaklaşımlar tüm düşünce deneylerini açıklayamamaktadır. Bu iddiaları temellendirmek ve bahsedilen yaklaşımların eksikliklerini belirtmek için Galileo’nun ve Darwin’in öne sürdüğü düşünce deneyi örneklerini ele alacağım. Son olarak çoğulcu bir yaklaşımın düşünce deneylerinin doğasını açıklamada çok daha uygun bir çerçeve sağladığını öne süreceğim. (shrink)

Nineteenth-century optical toys that showcase illusions of motion such as the phenakistoscope, zoetrope, and praxinoscope, have enjoyed active “afterlives” in the twentieth and twenty-first centuries. Contemporary incarnations of the zoetrope are frequently found in the realms of fine art and advertising, and they are often much larger than their nineteenth-century counterparts. This article argues that modern-day optical toys are able to conjure feelings of wonder and spectacle equivalent to their nineteenth-century antecedents because of their adjustment in scale. Exploring a range (...) of contemporary philosophical toys found in arts, entertainment, and advertising contexts, the article discusses various technical adjustments made to successfully “scale up” optical toys, including the replacement of hand-spun mechanisms with larger sources of motion and the use of various means such as architectural features and stroboscopic lights to replace traditional shutter mechanisms such as the zoetrope’s dark slots. Critical consideration of scale as a central feature of these installations reconfigures the relationship between audience and device. Large-scale adaptations of optical toys revise the traditional conception of the user, who is able to tactilely manipulate and interact with the apparatus, instead positing a viewer who has less control over the illusion’s operation and is instead a captive audience surrounded by the animation. It is primarily through their adaptation of scale that contemporary zoetropes successfully elicit wonder as scientific spectacles from their audiences today. (shrink)

Diskusní článek věnovaný knize Martin Paleček, Antropologové v pasti? Mezi přírodou a kulturou. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2017, 257 stran.

Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a (...) sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept „realistického" výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd. (shrink)

Tato studie recenzuje knihu: Charles CAMIC - Neil GROSS - Michèle LAMONT, Social Knowledge in the Making. Chicago: University of Chicago Press, 2011, a zasazuje ji do kontextu současných úvah o proměnách výzkumné praxe sociálních věd, akademické kultury, stylů myšlení a psaní. Pokouší se analyzovat v knize ohlašovaný „obrat k praxi" a ukazuje, nakolik samotné výzkumné praktiky v sociálních vědách ovlivňuje neexistence „standardních" forem, způsobů či stylů bádání. Detailně jsou představeny rovněž výchozí myšlenky takzvané „nové" sociologie idejí, jež stojí v (...) pozadí celého projektu analýzy sociálních praktik projevujících se v procesech „produkce, evaluace a aplikace" sociálního vědění. Jako klíčová se ukazuje potřeba nově promyslet samotnou koncepci „profesionalizované" sociální vědy, jež byla v dřívějším vývoji odmítnuta jako morálně i prakticky neudržitelná, neboť s demokratizací výzkumného procesu a proměnou vztahu mezi sociálními vědami a jejich publikem se stále zřetelněji projevuje, že s odklo- nem od konceptu profesionální sociální vědy se veřejná irelevance sociálního vědění spíše stále více prohlubuje. (shrink)

Článek se zaměřuje na historický kontext vývoje americké sociologie v období mezi lety 1930-1965, jež je spojeno se specifickým projektem sjednocení oboru rozpracovaným na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Samotná myšlenka jednotné sociologie je neoddělitelně vpletena do celého projektu americké sociologie jako vědy a své „čisté" vyjádření nalezla v úsilí prokázat „objektivitu a koherenci" sociologického myšlení/vědění. Zcela zřetelně také formovala profesní identitu oboru. Prostředkem zajištění vědecké integrity bylo především zajištění kontinuity teorie a praxe, ježby založilo a o něž by se mohlo (...) opírat pevné metodologické „sebevědomí". Historická kontextualizace tohoto formativního období si klade za cíl sledovat, nakolik myšlenka sjednocené sociologie ovlivnila teoretické a metodologické perspektivy v rámci oboru i vlastní představy o možnosti jeho integrované výzkumné agendy. (shrink)

Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...) a Maxe Webera, by měla být překonána dokonalejší teorií náboženství. Touto dokonalejší teorií měla být Geertzova teorie. Porozuměl však Geertz Durkheimově teorii dostatečně, aby nás to opravňovalo k tvrzení, že Durkheim byl na poli teorie náboženství překonán? (shrink)

Tato studie je recenzní statí ke knize Andrew MCGETTIGAN, The Great University Gamble: Money, Markets and the Future of Higher Education. London: Pluto Press, 2013. Klíčovým motivem studie je využití McGettiganovy analýzy technických aspektů reformy univerzitního systému započaté v Anglii na konci první dekády jednadvacátého století pro výklad vzestupu specifického režimu vzdělávání vyjádřeného v jazyce a logice „trhu a peněz". Vzestup tohoto režimu je interpretován s ohledem na procesy odpojování univerzitního prostředí od dosavadního vzdělávacího rámce spojeného s veřejnými zájmy. Studium (...) způsobů, jakými procházejí peníze zaváděným systémem vzdělávání, odkrývá novou podobu konfrontace klasických ideálů univerzitní výchovy s realitou masového vzdělávání. (shrink)

The article provides a historical contextualization of the debates on theory and method within interwar American sociology. This period is often portrayed as the “golden” age of empirical inquiry resulting in proliferation of methodological orientations. It is argued that the demands of professionalization and specialization within the discipline produced a research model which succeeded in analyzing specific issues, but failed to find a convincing answer to the general question of the logic of society’s development.

Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. Veblenův klíčový (...) motiv „sebe-konfrontace“ společnosti je srovnán s Ogburnovým motivem „využitelnosti“ vědění ve vztahu k úvahám o literárních technologiích vědy. (shrink)

This article analyzes the practice of making social theory in terms of the changing styles manifested in writing social theory texts. It is claimed that, taken generally, "writing" social theory has not moved beyond its most widespread form of being an exercise in the systematic treatment of the phenomena under study rather than being a genuine problem-solving activity. As demonstrated on selected historical examples of "writing" social theory, it seems evident that there is no standard form or style of "making" (...) social theory apart from commentary. And that social theory, unlike related styles of academic writing, uses "commentary" not as a part of the argument being elaborated, but as a standard and routine way of making knowledge claims. It is argued here that commentary is not the basic method only in the contemporary and largely educational and instructive forms of social theory, but also in the supposedly original achievements of the field's leading figures. The argument elaborated here suggests that the inability to arrive at a standard form of "making" social theory may be a consequence of individual, authentic, original, creative thinking drawing its inspiration from sources that are heavily derivative and sometimes permeated by very chaotic and strenuous efforts to demonstrate the coherence of the thinking that it some way refers to the social world. (shrink)

This article distinguishes between Machian empiricism and the logical positivism of the Vienna Circle and associated philosophers. Mach's natural philosophy was a first order attempt to reform and reorganize physics, not a second order reconstruction of the "language" of physics. Mach's elements were not sense data but realistic events in the natural world and in minds, and Mach admitted unobserved elements as part of his world view. Mach's critique of metaphysics was far more subtle and concerned the elimination of sensory (...) visual imagery from natural science, leaving only concrete elements and functions, very much an inspiration to the young Einstein and Heisenberg and a useful engine of theory construction in physics. (shrink)

We have recently started to understand that fundamental aspects of complex systems such as emergence, the measurement problem, inherent uncertainty, complex causality in connection with unpredictable determinism, time­irreversibility and non­locality all highlight the observer's participatory role in determining their workings. In addition, the principle of 'limited universality' in complex systems, which prompts us to search for the appropriate 'level of description in which unification and universality can be expected', looks like a version of Bohr's 'complementarity principle'. It is more (...) or less certain that the different levels of description possible of a complex whole ­­ actually partial objectifications ­­ are projected on to and even redefine its constituent parts. Thus it is interesting that these fundamental complexity issues don't just bear a formal resemblance to, but reveal a profound connection with, quantum mechanics. Indeed, they point to a common origin on a deeper level of description. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

Význam Thomase Kuhna z hlediska jeho vlivu na další vývoj představ o povaze vědy a konkrétně na vznik tzv. sociologie vědeckého poznání bývá dnes běžně spojován s jeho Strukturou vědeckých revolucí, zatímco jeho starším historickým pracím je v tomto ohledu jen zřídkakdy věnována pozornost. Příspěvek analyzuje právě tyto práce a pokouší se charakterizovat základní metodologické rysy Kuhnova přístupu k dějinám vědy, který je v nich uplatňován. Prostřednictvím jejich porovnání s metodologickými východisky rané sociologie vědeckého poznání se snaží zjistit, nakolik lze (...) již Kuhnovy historické práce považovat za významné ze sociologické perspektivy. Jelikož tyto práce pocházejí z doby, kdy byla historiografie vědy pod výrazným vlivem Alexandra Koyrého, příspěvek zkoumá také metodologická východiska jeho prací, aby bylo možno zjistit, do jaké míry se Kuhnův přístup vymykal standardní poválečné historiogra) i vědy navazující na Koyrého tradici. (shrink)

Recenze: K. Brad WRAY, Kuhn's Evolutionary Social Epistemology. Cambridge: Cambridge University Press 2011, xiv+229s.

Thomas Kuhn ve svých pozdějších pracích ostře napadá tzv. silný program sociologie vědění a důsledně se vůči němu vymezuje. Tato skutečnost je zajímavá z toho důvodu, že představitelé silného programu se naopak ke Kuhnovi otevřeně hlásí a vydatně čerpají z jeho díla, neboť v něm spatřují řadu klíčových myšlenek, které implikují možnost sociologické analýzy vědeckého poznání. Cílem této studie je kriticky přezkoumat Kuhnovu kritiku silného programu a zhodnotit její oprávněnost. V první části je za tímto účelem nejprve rekonstruováno Kuhnovo pojetí (...) silného programu, jež je posléze porovnáno s pracemi jeho zakladatelů Davida Bloora a Barryho Barnese, v nichž je silný program teoreticky rozvíjen. V další části jsou Kuhnovy argumenty proti silnému programu konfrontovány s vybranou historickou studií, v níž je silný program aplikován v praxi. Třetí část pak obrací pozornost ke Kuhnovu vlastnímu pojetí vědy, které je v ní porovnáno se silným programem právě v těch aspektech, jež na něm Kuhn kritizuje. (shrink)

Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...) východiskem je pojetí vědy jako „formy života" a pojetí demarkačního kritéria jako proměnlivého souboru charakteristik, který sice nelze jednoznačně definovat, ale přesto jej lze zkoumat, a to prostřednictvím sociologické analýzy vědecké praxe. Mým záměrem je na příkladu několika vzorových studií představit specifika sociologického přístupu z hlediska jeho metodologie i povahy nabízených řešení a zhodnotit jeho možnosti i omezení pro filosofii vědy. (shrink)

Recenze: Harry Collins & Robert Evans, Why Democracies Need Science. Cambridge: Polity Press 2017, viii + 194 pp.

Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky (...) angažovaného hnutí britských levicových vědců ve třicátých letech prosazujících myšlenku sociální funkce vědy a na politizaci tzv. problému dvou kultur v poválečné Velké Británii, která vedla ke změně britské vědní politiky a k reformám britského systému vzdělání. Závěrečná část studie pak věnuje pozornost individuálním zájmům těch členů edinburského Oddělení pro studium vědy, kteří stáli za bezprostředním vznikem silného programu. (shrink)

Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.

Tato studie pojednává o rané fázi mikroskopického zkoumání přírody, které ve svém díle Micrographia představil Robert Hooke. Vzhledem k obsáhlosti díla se zaměřuje na pasáže, které Hooke věnoval výzkumu hmyzu. Předmětem analýzy je především metodologie Hookova výzkumu: způsob, jakým tento experimentátor využíval mikroskop ke zkoumání mravenců, much, komárů a jiného hmyzu. Dále je pozornost věnována způsobu, jakým Hooke představoval výsledky svého pozorování, tedy popisům a ilustracím hmyzu. A konečně, příspěvek se také pokouší vyložit vybrané záznamy mikroskopických pozorování v Micrographii a (...) objasnit jejich vazbu na filosofickou a náboženskou interpretaci přírody sedmnáctého století. (shrink)

Explikácia patrí medzi kľúčové metódy analytickej filozofie. V tejto práci predstavujem návrh explicitného odlíšenia metódy explikácie od jej výsledku. V nadväznosti na prácu Rudolfa Carnapa sa snažím jeho explikačný projekt rozvinúť. Poukazujem na otvorené problémy Carnapovych kritérií adekvátnej explikácie; ukazujem, v čom sa explikácie od definícií líšia, aká je ich logická forma a ktoré explicitné kroky sú typické pre metódu explikácie. Napokon, približujem dôvody, pre ktoré je možné explikáciu chápať ako reláciu nahradenia medzi významovou charakterizáciou a definíciou určitého druhu.