Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. (...) Veblenův klíčový motiv „sebe-konfrontace“ společnosti je srovnán s Ogburnovým motivem „využitelnosti“ vědění ve vztahu k úvahám o literárních technologiích vědy. (shrink)

Tato studie je inspirována knížkou Petra Urbana Jak rozumíme druhým? Studie o sociálním rozumění a sdílení světa nejen u člověka a věnuje se současným diskuzím o povaze sociálního rozumění, zejména v případě nelinguálních tvorů. Nejvýraznější pozice zastává na jedné straně skupina srovnávacích psychologů kolem M. Tomasella, která vychází z filosofů kolektivní intencionality, na straně druhé D. Leavens a K. Bardová, kteří mají blízko k interaktivistické interpretaci problému sociálního rozumění. Bude ukázáno, že rozdíly ve výsledcích empirických výzkumů mají základ v ontologických (...) závazcích jednotlivých výzkumných programů, přičemž důležitou roli hraje vymezení se vůči problému antropologické diference. Studie se táže, je-li možné prostředky filosofi e vědy mezi soupeřícími teoriemi rozhodnout. Na závěr je uvedena možnost biosémiotické reinterpretace mimo-lidského sociálního rozumění na pozadí teorie umweltu. (shrink)

Theory without concepts is blind. Concept without ideas is empty. Ideas lead a researcher to find some phenomenon. Certaintly, phenomenon isn’t come partially or separately. Every act, habit, mindset, and human behavior in everyday activity rise up categorization. The task of researcher is to find out that categorization. Behind that situation and absolutely when we involve with participant, sometimes we can’t avoid from our contruct of ideas or concepts. Sometimes between real context and research perspectives comes differing. So, the important (...) thing is how our theory can describe phenomenon and has clarity of definition in matter of terminology. (shrink)

Studie má za cíl představit strukturu Hayekova evolucionismu. Argumentace postupuje v několika krocích: Východiskem je historicko- systematická expozice způsobu, jakým evoluční teorie ovlivnila Hayekovu filosofii, především s ohledem na periodizaci vývoje jeho myšlení a systematické odlišení explanans a explanandum v rámci jeho teorie vědy. Dále je rozebírán způsob, jakým Hayek rozvíjí svoji metodologii vědy. V této souvislosti je argumentováno ve prospěch teze, že Hayekovo pojetí metodologického dualismu je důsledkem ovlivnění evoluční teorií. Zároveň je evoluční teorie představena jako (...) nástroj vysvětlení, konkrétně pak tzv. vysvětlení vzorce. Následně je představeno Hayekovo pojetí společnosti v kontextu kulturní evoluce. Společnost je interpretována jako řád jednání a je kladen důraz na Hayekovo vnímání společnosti jako řádu vyvíjejícího se společně s lidskou myslí. Na základě těchto předpokladů je v poslední části rozvinuto Hayekovo pojetí mysli. Toto pojetí vychází z konekcionistické pozice. Dále argumentuji proti tradičnímu pohledu na Hayekovu filosofii jako rozvíjení Kantovy filosofie. Závěr rekapituluje základní body Hayekova evolucionismu. (shrink)

Questo lavoro di tesi propone una ricerca riguardante le teorie del complotto seguendo un approccio che mette in collaborazione la filosofia, l’epistemologia, la semiotica e la psicologia sociale al fine di poter disegnare un quadro sufficientemente ampio del modo in cui si formano e diffondono le teorie del complotto nelle società contemporanee. Inizialmente si cercherà di fare chiarezza sui motivi per cui si è scelto questo argomento, su quali obiettivi si propone questo lavoro di tesi e sul perché (...) si ritenga importante studiare le teorie del complotto, in quanto strumenti per comprendere le dinamiche attraverso cui si produce il senso nelle società contemporanee. Successivamente si discuteranno le eventuali conseguenze sociali e il ruolo di bias cognitivi e vizi epistemici nella formazione di una mentalità complottista. Infine la trattazione verterà sul nuovo, introducendo l’influenza che i social media esercitano sulla diffusione di questo fenomeno. -/- . (shrink)

Theory and analysis of semantics of Indonesian language.

This paper offers a critical analysis of the current debate in vice theory. Its main aim is to provide the reader with the conceptual and methodological tools to navigate the discussion among reliabilist, responsibilist, and obstructivist approaches to moral and epistemic vices. After a brief exploration of the reasons underlying the recent flourishing of vice theories (§2), the responsibilist account is introduced (§3) and several critical remarks are offered to ensure that this view can accommodate the cases of malevolent and (...) indifferent individuals (§4). The two following sections are devoted to a critical discussion of vice-reliabilism (§5) and Quassim Cassam’s obstructivism (§6). The conclusive section (§7) provides reasons to favor vice-responsibilism over vice-reliabilism and Heather Battaly’s pluralist approach, and sheds light on the innovative features of an obstructivist reading. (shrink)

Med omsorgsetikken har Carol Gilligan avslørt tradisjonell moralfilosofi som en kjønnet maktdiskurs hvor etiske utfordringer og erfaringer forbundet med kvinner har blitt ignorert og devaluert. Men hva slags etisk teori er egentlig omsorgsetikken, hvordan skiller den seg fra andre etiske teorier og hva den kan yte?

Abstract -/- Artiklen gør op med en tolkning af Arendts teori om dømmekraft som bestående af to forskellige teorier; en om dømmekraft som umiddelbar skelneevne, og en dømmekraft som diskursiv fornuft. Denne tvedeling kan genfindes hos flere nulevende filosoffer, som Albrecth Wellmer, Jürgen Habermas, Richard Bernstein, Seyla Benhabib, hvoraf sidstnævnte ydermere associerer dem med de to filosofihistoriske dømmekraftbegreber, nemlig Aristoteles’ phronesisbegreb og Kants begreb om den refleksive dømmekraft. I sin rekonstruktion søger artiklen at komme bag om denne opdeling ved at (...) spore gennemgående træk i Arendts værk, som går på tværs af forholdet mellem handling og tænkning. (shrink)

Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, (...) Bronislawa Malinowského a Maxe Webera, by měla být překonána dokonalejší teorií náboženství. Touto dokonalejší teorií měla být Geertzova teorie. Porozuměl však Geertz Durkheimově teorii dostatečně, aby nás to opravňovalo k tvrzení, že Durkheim byl na poli teorie náboženství překonán? (shrink)

La communication research ha oramai guadagnato una propria autonomia scientifica e accademica, sostenuta dal riconoscimento della qualità e rilevanza sociale e culturale dell’oggetto di studio. Le comunicazioni di massa sono una realtà affluente della nuova era antropologica, che si manifesta in molteplici aspetti che incidono sulla riproduzione simbolica e materiale dei sistemi sociali. Di fronte all’emergenza di un fenomeno pervasivo e pluriforme, da circa un secolo, gli studiosi si pongono il problema di come darne conto in maniera adeguata. Il libro (...) ricostruisce lo sviluppo dei differenti paradigmi che si sono affermati nel corso del Novecento, orientando i modelli teorici e le attività di ricerca sui media. -/- INDICE 11 - Prefazione. Ciò che è vivo e ciò che è morto nella teoria della comunicazione del Novecento. Per una storiografia della teoria, i principali modelli e le principali scuole di Michele Infante; 31 - Introduzione; 37 - Capitolo I. Le prime riflessioni sugli effetti dei mass media; 63 - Capitolo II. La scoperta delle variabili intervenienti; 85 - Capitolo III. Le reti sociali e il “flusso a due fasi”; 121 - Capitolo IV. L’approccio degli usi e delle gratificazioni; 141 - Capitolo V. La teoria critica vs. l’industria culturale; 171 - Capitolo VI. I Cultural Studies; 197 - Capitolo VII. La teoria dell’agenda setting; 227 - Capitolo VIII. La teoria della spirale del silenzio; 239 - Capitolo IX. La teoria della coltivazione; 257 - Capitolo X. La teoria della dipendenza; 273 - Bibliografia. (shrink)

Hedonisme merupakan permasalahan yang cukup mendasar di dalam masyarakat, khususnya di Indonesia. Terdapat beberapa dampak buruk yang dihasilkan oleh hedonisme seperti kemiskinan, permasalahan hutang-piutang, dan konflik sosial. Dengan tingkat pendapatan yang tidak sesuai dengan tingkat pengeluaran seseorang, hal ini dapat menyebabkan ketidakseimbangan kondisi finansial seseorang. Teori ekonomi marxisme—yang dipelopori oleh Karl Marx melalui salah satu bukunya yang berjudul Das Kapital—membantu kita untuk memahami lebih lanjut tentang pertimbangan logis ketika melakukan konsumsi dan memaksimalkan utilitas untuk memenuhi kepentingan kolektif. Kapitalisme menciptakan dorongan (...) yang cukup radikal di dalam aktivitas konsumsi seseorang, di mana dengan adanya analisa Law Diminishing Marginal Utility, para kapitalis akan dengan mudah untuk membuat inovasi baru sehingga dapat menghasilkan komoditas baru yang dengan sengaja diposisikan sebagai komoditas yang dibutuhkan oleh masyarakat. Debt to Income Ratio yang menjadi salah satu rasio untuk mengukur kewajiban dan pendapatan entitas dapat digunakan sebagai langkah untuk mencegah atau memperlambat perkembangan budaya hedonisme dan menimbulkan kesadaran kolektif di tengah-tengah sistem kapitalisme yang cukup kacau. (shrink)

Medieval Theories of Perception and the Activity of Senses in the Franciscan Context (in Czech). A book-length study (175.000 words) on Roger Bacon's, Peter Olivi's, and Peter Auriol's philosophy of perception.

L’autore delle tragedie è da identificare con lo stesso autore delle Lettere a Lucilio e delle altre opere “filosofiche”. Seneca è convinto che anche l’arte drammatica debba essere capace di produrre effetti etici; al centro egli pone infatti la questione del perfezionamento morale. Ci si può chiedere se la posizione di Seneca si sia allontanata dalla prospettiva della dottrina stoica ortodossa e se si possa definirla come un originale approccio neo-stoico. La questione può esser posta (a) in relazione al modo (...) in cui Seneca interpreta l’intreccio di fatum e di responsabilità soggettiva nell’azione; (b) in relazione alla teoria delle passioni; (c) in relazione al modo in cui sono rappresentati l’ambiente e i vitia della società imperiale. (shrink)

Jaroslav Peregrin, Člověk v zrcadle teorie her: Jak nám matematika a filozofie pomáhají zjišťovat, co jsme zač, Praha: Dokořán, 2021, 119 s., ISBN 978-80-7675-012-8.

This is the second edition of the book with the same title, covering theories of philosophical traditions of the world, including African philosophy, Asian philosophy, Indonesian philosophy, American philosophy, Continental philosophy, Analytical philosophy from diverse branches of philosophy.

Förståelse kan sägas vara den högsta formen av medveten insikt. Kunskap om ett fenomen behöver inte i sig vara tillräcklig för förståelse - de tidiga människorna visste att solen gick upp i öster, men de förstod inte att detta berodde på att jorden är rund och roterar. Förståelsebegreppet är centralt för all vetenskaplig aktivitet, men har mest studerats och tillämpats inom human- och samhällsvetenskaperna. Inom naturvetenskapen har ”förståelse” fått träda i skymundan för ”förklaring”. Vi skall se att detta är olyckligt (...) och att förståelsebegreppet verkligen är av högsta relevans även för naturvetenskapen. Vi får här ett verktyg för att bedöma de yttersta gränserna för våra insikter i omvärlden. Analysen i detta arbete utgår ifrån en ny teori för förståelse, där de två fundamentala elementen är abstraktion och jämförelse. Ett antal intressanta konsekvenser följer, exempelvis visar vi att vissa fenomen aldrig kommer att kunna förstås och att lärandeprocessen ges nya möjligheter. (shrink)

I min artikel ”Att förstå – betraktelser utifrån en ny teori” (FT 31:4 Nov 2010) vill jag visa att det finns anledning att förtydliga förståelsebegreppet. Avsevärd möda har, historiskt sett, lagts ned på att definiera och bringa klarhet i begreppen kunskap och förklaring men förståelse, som når längre än vanlig kunskap, har förblivit ett otydligt begrepp. Teorin jag lägger fram i artikeln har som sin kärna en definition av förståelse. Denna utkristalliseras dels naturligt från vår vardagliga användning, dels från behovet (...) av att tydligt visa på vilket sätt förståelse är den djupaste formen av kunskap, av medveten insikt. Först när förståelsebegreppet utgör ett väl format verktyg kan kunskapsteorin nå sin fulla potential. Jag är tacksam gentemot Anders Tolland för att ha kritiskt granskat artikeln och för att han ger mig möjlighet att uttrycka teorin klarare. Tollands kritik berör främst oklarheter avseende innehållet i de abstraktioner som, tillsammans med jämförelser, är centrala element i teorin. Tolland bidrar också till förtydliganden, för vilka jag är mycket tacksam. Särskilt vill jag nämna påpekandena att förståelse dels kan relatera till vad något är, dels till varför det är på det sättet och att förståelse dels är en process, dels ett uppnått tillstånd. I det följande bemöter jag Tollands kritik och anser mig verkligen kunna visa att den framlagda teorin för förståelse är sammanhållen, tydlig och alls icke ”kontra-intuitiv” samt att den utgör ett viktigt, nytt kunskapsteoretiskt verktyg. (shrink)

A survey of some game-theoretic accounts of the emergence and evolution of spontaneuous cooperation in social and public-good dilemmas.

Pengambilan Keputusan selama beberapa dekade mengalami perkembangan yang sangat pesat. Sehingga dapat merubah sudut pandang kehidupan. Keputusan memiliki makna pilihan. Teori keputusan filosofis berakar pada studi penalaran praktis. Teori keputusan membantu epistemologi dalam mempelajari keyakinan rasional dan membantu etika dalam mempelajari tindakan, tujuan, dan karakter yang baik. Teori keputusan berkembang pada abad ke-20 karena karya Frank Ramsey, Bruno de Finetti, Leonard Savage, Richard Jeffrey. Kemudian, terdapat aliran-aliran teori mengenai pengambilan keputusan, diantaranya utilitarisme (Betham, 1748-1832; Mill, 1806-1873), deontology (Broad, 2014), hedonism (...) (Bertens, 2002), dan Eudemonisme. Keputusan tidak lepas dari rasionalisme, irasionalisme, intuisi, pengalaman, fakta, wewenang. (shrink)

The book presents the various theories of intentionality from Brentano and Husserl to present day (1997) theories on mental content, narrow and broad.

Celem artykułu jest porównanie szczególnej odmiany teorii spiskowych, tzw. globalnej teorii spiskowej do sławnego eksperymentu myślowego autorstwa H. Putnama o mózgach w naczyniu. Uznanie istnienia złowrogiego spisku światowego stawia wierzącą weń osobę w podobnej sytuacji do tej, w której znajduje się człowiek próbujący rozstrzygnąć, czy jest mózgiem w naczyniu. Dzieje się tak, ponieważ conspiratio maligna ma niczym nieograniczoną moc wywierania wpływu, kontrolowania, a nawet tworzenia dowolnych aspektów naszego społecznego, politycznego i ekonomicznego życia. Wszechmoc tej tajemniczej organizacji jest powodem, dla którego (...) jej ofiary nie mogą nikomu ufać, ani rządowi, ani naukowcom, a nawet innym wyznawcom teorii spiskowych. Wszystkich – ludzi i instytucje – podejrzewa się o to, że są przekupieni, kontrolowani lub zastraszeni przez spisek. Zachować sceptycyzm wobec wszystkiego, to jedyne wyjście z tej sytuacji. (shrink)

Does Sherlock Holmes exist? Maybe we would answer, no, because Sherlock Holmes is a fictional entity. But, with the same logic, we can say that Sherlock Holmes is a detective and not a police. How do we believe and know the truth-value of Sherlock Holmes when Sherlock Holmes doesn’t exist? Fictional objects underwent a various number of puzzles in their ontological and metaphysical resolutions. Philosophers have tried to solve this puzzle by inventing various theories. This article means to explore the (...) historical development of fictional objects and the puzzle surrounding it. This article finds that the theories in fictional objects include two big-streams of metaphysical assumptions that contradict each other which are(1) mind-dependent and (2) mind-independent. This article also means to invent a theory called theory-n to solve fictional objects puzzles that are assigned by Kripke (1979). This article solves the fictional objects mind-dependent and/or mind-independentpuzzleor belief puzzle with rather relational-semantic approaches instead of flat-semantics. Further, theory-n finds that new fictionalism with relational-semantic admits fictional objects as foundation to make sense of objects (any objects, including actual objects is reducible to fiction). (shrink)

Saya telah membaca banyak diskusi baru-baru ini batas komputasi dan alam semesta sebagai komputer, berharap untuk menemukan beberapa komentar pada karya menakjubkan fisikawan polimatematika dan teori keputusan David Wolpert tetapi belum menemukan satu rujukan dan jadi aku menyajikan ringkasan ini sangat singkat. Wolpert terbukti beberapa impotensi yang menakjubkan atau teorema ketidaklengkapan (1992 untuk 2008-Lihat arxiv dot org) pada batas untuk kesimpulan (perhitungan) yang begitu umum mereka independen dari perangkat melakukan komputasi, dan bahkan independen dari hukum fisika, sehingga mereka berlaku di (...) seluruh komputer, fisika, dan perilaku manusia. Mereka memanfaatkan diagonalisasi Cantor, paradoks liar dan worldlines untuk memberikan apa yang mungkin menjadi teorema utama dalam teori mesin Turing, dan tampaknya memberikan wawasan ketidakmungkinan, ketidaklengkapan, batas komputasi, dan alam semesta sebagai komputer, di semua semesta yang mungkin dan semua makhluk atau mekanisme, menghasilkan, antara lain, non-kuantum prinsip ketidakpastian mekanik dan bukti monoteisme. Ada hubungan yang jelas dengan karya klasik Chaitin, Solomonoff, Komolgarov dan Wittgenstein dan dengan anggapan bahwa tidak ada program (dan dengan demikian tidak ada perangkat) dapat menghasilkan urutan (atau perangkat) dengan kompleksitas yang lebih besar daripada memiliki. Orang mungkin mengatakan bahwa tubuh kerja menyiratkan ateisme karena tidak dapat ada entitas yang lebih kompleks daripada alam semesta fisik dan dari sudut pandang Wittgensteinian, ' lebih kompleks ' tidak berarti (tidak memiliki kondisi kepuasan, yaitu, pembuat kebenaran atau tes). Bahkan ' Allah ' (yaitu, sebuah ' device'dengan waktu tak terbatas/ruang dan energi) tidak dapat menentukan apakah yang diberikan ' nomor ' adalah ' acak ', atau menemukan cara tertentu untuk menunjukkan bahwa diberikan ' formula ', ' teorema ' atau ' kalimat ' atau ' perangkat ' (semua ini menjadi permainan bahasa yang kompleks) adalah bagian dari ' sistem ' tertentu. Mereka yang ingin komprehensif up to date kerangka perilaku manusia dari dua systems tampilan modern dapat berkonsultasi buku saya 'struktur Logis filsafat, psikologi, mind dan bahasa dalam Ludwig wittgenstein dan John Searle ' 2nd Ed (2019). Mereka yang tertarik pada tulisan saya lebih mungkin melihat 'berbicara monyet--filsafat, psikologi, ilmu, agama dan politik di planet yang ditakdirkan--artikel dan ulasan 2006-2019 2nd Ed (2019) dan bunuh diri utopian delusi di 21st Century 4th Ed (2019). (shrink)

Nella sua straordinaria opera scientifica, Franco Selleri si è sempre opposto alla rinuncia alla comprensione della struttura della realtà e della natura degli oggetti fisici, che egli considera come l’elemento caratterizzante delle principali teorie della fisica del Novecento e che è stata stigmatizzata da Karl Popper come tesi della “fine della strada in fisica”. Sin dalla fine degli anni ’60, egli ha sviluppato quella riflessione critica nei confronti delle teorie fondamentali della fisica moderna, in particolar modo della teoria (...) delle particelle elementari e della meccanica quantistica, e in un secondo tempo delle teorie relativistiche, che contraddistingue il suo programma di ricerca. Nel corso della sua intensa e infaticabile attività scientifica, Selleri è entrato in proficuo contatto con molti grandi fisici e filosofi della scienza, instaurando un intenso dialogo critico con Louis de Broglie, John Bell e Karl Popper. Le sue originali e non convenzionali ricerche lo hanno portato a risultati significativi non solo nell’ambito dei fondamenti della fisica, ma anche della storia e della filosofia della fisica. Per questo abbiamo voluto dedicare un numero speciale di Isonomia al nostro impareggiabile amico e collega, sia per la sua passione instancabile e la sua profonda conoscenza dei fondamenti formali, concettuali e filosofici delle teorie della fisica contemporanea, sia e forse ancor più come maestro di una prospettiva perennemente critica che egli ha sempre seguito e proposto con particolare rigore ed estrema determinazione. (shrink)

Philosophy of science in the 20th century is to be considered as mostly characterized by a fundamentally systematic heuristic attitude, which looks to mathematics, and more generally to the philosophy of mathematics, for a genuinely and epistemologically legitimate form of knowledge. Rooted in this assumption, the book provides a formal reconsidering of the dynamics of scientific theories, especially in the field of the physical sciences, and offers a significant contribution to current epistemological investigations regarding the validity of using formal (especially: (...) model-theoretic) methods of analysis, as developed principally by Stegmüller, Sneed, Suppes, Moulines, “to bring the airy flights of analytical philosophy back down to earth”, to borrow Stephan Hartmann’s provocative statement. At the same time, the volume represents a comprehensive account of the epistemic content of physical theories, the logic of theory change in science, and specific (inter-)theoretical core aspects of scientific progress, particularly in the form suggested informally by Thomas Kuhn. As C. Ulises Moulines writes in the preface, “there is no other example in present-day literature (in any language) on this topic, i.e. the formal analysis of the ideographic characterization of the dynamics of theories between Kuhn’s theory of science and structural epistemology, that is as systematic and complete as Perrone’s work”. (shrink)

Recenze: Vojtěch Hladký - Radim Kočandrle - Zděněk Kratochvíl, Evoluce před Darwinem. Červený Kostelec: Pavel Mervart 2012, 248 s.

During the 19th and the 20th century the concept of system undergoes significant transformations. The interplay of biology and sociology gives rise to an olistic definition of the concept, in order to understand society by means of schemes developed in the field of theoris of organisms. It is possible to follow this development from Pareto and Henderson, to Parsons, and finally to Luhmann, by examining the various biological models to which they refer.

This is an Italian translation of a lecture on incommensurability given at the University of Genoa.

Whether Edmund Husserl is a realist or idealist or metaphysically neutral is still often debated among his commentators. Instead of making an over-generalized claim about Husserl’s thought, this study only focuses on intentionality theory to know toward which Husserl is metaphysically committed in that theory. This study, therefore, aims to metaphysically reconstruct Husserl’s theory of intentionality and then prove that the theory is realist, not idealist nor metaphysically neutral. By using the textual analysis method, this study finds four important points (...) in Husserl’s works regarding intentionality theory. Firstly, in the Husserlian framework of intentionality, consciousness always intends its objects through the mediation of a certain meaning. Secondly, objects toward which consciousness is directed are transcendent and independent from consciousness. Thirdly, a single object can be intended by consciousness through different meanings according to the perspective that determines the intention. Therefore, fourthly, Husserl’s theory of intentionality can be categorized as one version of perspectival realism. (shrink)

A review of the Czech translation of Nelson Goodman's Languages of Art. I emphasize Goodman's move away from the issue of the definition of art, and the fruitfulness of the autographic/allographic distinction.

Studie ukazuje kontrast mezi ekonomickým přístupem jdoucím ve šlépějích Garyho Beckera a přístupem behaviorální ekonomie. Důraz je kladen na metodologické srovnání obou alternativ a vyhodnocení potenciálu, který má behaviorální ekonomie pro uskutečnění paradigmatické změny na půdě ekonomického myšlení. Ukazuji, že behaviorální ekonomii se dosud nepodařilo nabídnout teoretickou alternativu homo economicus. Také její potenciál pro dlouhodobé překonání teorie racionální volby v oblasti predikčního úspěchu, který je pro ekonomy standardním kritériem vyhodnocování teorií, může být omezený.

Článek se zaměřuje na historický kontext vývoje americké sociologie v období mezi lety 1930-1965, jež je spojeno se specifickým projektem sjednocení oboru rozpracovaným na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Samotná myšlenka jednotné sociologie je neoddělitelně vpletena do celého projektu americké sociologie jako vědy a své „čisté" vyjádření nalezla v úsilí prokázat „objektivitu a koherenci" sociologického myšlení/vědění. Zcela zřetelně také formovala profesní identitu oboru. Prostředkem zajištění vědecké integrity bylo především zajištění kontinuity teorie a praxe, ježby založilo a o něž by se (...) mohlo opírat pevné metodologické „sebevědomí". Historická kontextualizace tohoto formativního období si klade za cíl sledovat, nakolik myšlenka sjednocené sociologie ovlivnila teoretické a metodologické perspektivy v rámci oboru i vlastní představy o možnosti jeho integrované výzkumné agendy. (shrink)

Příspěvek se zaměřuje na zavádějící příběh o tzv. kodaňské interpretaci kvantové mechaniky, již jako údajně nerozpornou či jednotnou vytvořili a sdíleli na základě tzv. kodaňského ducha kvantové teorie její tvůrci v roce 1927. Článek bude vycházet z role, kterou v tomto příběhu sehráli především N. Bohr a W. Heisenberg. První část příspěvku seznamuje s variacemi toho, co se v literatuře považuje za kodaňskou interpretaci. Druhá část odhaluje, že zatímco kvantová mechanika vznikla ve dvacátých letech 20. století, kodaňská interpretace je (...) veskrze problematickým a především Heisenbergovým produktem z let padesátých. Jednou z hlavních motivací, kvůli níž vystoupil s tzv. kodaňskou interpretací, byla obrana vůči množícím se kritikám obhájců kvantové teorie. Jelikož mezi členy tzv. kodaňské školy nepanovala žádná jednotná či nerozporná interpretace kvantové mechaniky, zaměřuje se poslední část příspěvku na několik vybraných rozdílů hlavně mezi Bohrovým a Heisenbergovým výkladem kvantové teorie. (shrink)

Zkoumání je založeno na reflexi sémantického pojetí vědec- kých teorií Ronalda Giera. Gierova východiska a závěry jsou podrobeny kritice, na jejímž základě autor buduje svou vlastní variantu modelově založeného pojetí teorií. Hlavním cílem příspěvku je konceptualizace vztahu mezi principy a modely s důrazem na to, že tento vztah může zakládat dynamiku teorie, respektive posloupnosti teorií. Souhrnně bude v příspěvku prověřována řada tezí: 1) Základními prvky teorie jsou modely, které slouží jako nosiče principů. 2) Modely hrají rozhodující roli při (...) pojmové výstavbě teorie. 3) Modely artikulací principů odhalují poznatky, které ze samotných principů neplynou. 4) Principy mohou být někdy souhrnně definovány až poté, co existuje odpovídající množina modelů. 5) Nová teorie nastoupí ve chvíli, kdy je cluster nových modelů dostatečně komplexní a když si vědecké společenství ujasní, že tento nový cluster je založen na určité množině nových principů. (shrink)

Disertační práce se zabývá problematikou připisování myšlení jiným entitám, a to pomocí imitační hry navržené v roce 1950 britským filosofem Alanem Turingem. Jeho kritérium, známé v dějinách filosofie jako Turingův test, je podrobeno detailní analýze. Práce popisuje nejen původní námitky samotného Turinga, ale především pozdější diskuse v druhé polovině 20. století. Největší pozornost je věnována těmto kritikám: Lucasova matematická námitka využívající Gödelovu větu o neúplnosti, Searlův argument čínského pokoje konstatující nedostatečnost syntaxe pro sémantiku, Blockův návrh na použití brutální síly pro (...) řešení imitační hry, Frenchova teorie subkognitivních informací a Michieho skepticismus ohledně možnosti umělého vědomí. Závěr práce zachycuje současný stav recepce Turingova testu a představuje pokusy o jeho praktickou realizaci, například v každoroční soutěži o Loebnerovu cenu. Autor práce zastává názor, že ani po více než šedesáti letech od uveřejnění Turingova paradigmatického eseje stále neexistují žádné vážné důvody pro zamítnutí jeho tvrzení. Tradiční komputační funkcionalismus možná není ideální teorií vysvětlující činnost myslí a jako slibnější se může jevit vývoj v neurálních vědách, ale Turingův test je přesto užitečným a snad i jediným nástrojem pro detekci inteligence u lidmi vytvořených strojů. (shrink)

Pseudovědecké teorie jsou uzavřeny vůči možnosti vyvrácení, ale s konspiračními teoriemi to tak jednoduché není, protože mnohé zprávy o konspiracích jsou pravdivé. Přijetí jedné konspirační teorie nicméně může vést k přijetí jiné, která je s ní v přímém protikladu. Co nás žene do pasti konspiračního myšlení?

Klasyczne teorie ekspresji, identyfikując treści uczuciowe dzieła sztuki z przeżyciami twórcy czy też odbiorcy, zdawały się wyprowadzać je poza dzieło. W konsekwencji formalizm treści takie – jako wobec dzieła zewnętrzne – uznawał za obojętne dla jego wartości i istoty. Sposobem wyjścia z dylematu okazało się dostrzeżenie i uznanie istnienia jakości psychicznych w samych zmysłowo postrzegalnych przedmiotach, a jednym z prekursorów tej idei był Henryk Elzenberg (1937). Koncepcja taka – ekspresywności jako własności – stała się, począwszy od lat pięćdziesiątych, za (...) sprawą Bouwsmy i Beardsleya, szeroko akceptowana w estetyce amerykańskiej. Jednocześnie autorzy ci postulowali całkowite usunięcie terminu „ekspresja” z języka estetyki. Jednak powszechna skłonność do wiązania sztuki z ekspresją domaga się interpretacji. Dostarcza jej koncepcja ekspresywności jako ekspresji fikcyjnego podmiotu, opracowana znowu przez Elzenberga (1950/1960). Później podobne ujęcie wykształciło się w estetyce anglosaskiej, ale dopiero w latach dziewięćdziesiątych doczekało się satysfakcjonującej wersji, stając się koncepcją szeroko dyskutowaną. (shrink)

O teorie științifică, conform lui Popper, poate fi salvată în mod legitim de falsificare prin introducerea unei ipoteze auxiliare care să permită generarea de predicții noi, falsificabile. De asemenea, dacă există suspiciuni de părtinire sau eroare, cercetătorii ar putea introduce o ipoteză falsificabilă auxiliară, care să permită testarea. Dar această tehnică nu poate rezolva problema în general, deoarece orice ipoteză auxiliară poate fi contestată în același mod, ad infinitum. Pentru a rezolva această regresiune, Popper introduce ideea unei declarații de (...) bază, o afirmație empirică care poate fi folosită atât pentru a determina dacă o teorie dată este falsificabilă și, dacă este cazul, pentru a corobora ipotezele de falsificare. DOI: 10.13140/RG.2.2.10245.50405 . (shrink)

Orice teorie care ar permite călătoria în timp ar introduce probleme de cauzalitate. Aceste tipuri de paradoxuri temporale pot fi evitate prin principiul de consecvență Novikov sau printr-o variație a interpretării multor lumi cu lumi care interacționează. Argumentul clasic împotriva cauzalității înapoi este argumentul bilking, Dacă un eveniment A provoacă un eveniment anterior B, bilking recomandă o încercare de a decorela A și B, adică de a aduce A în cazurile în care B nu a avut loc și de (...) a preveni A în cazurile în care a avut loc B. DOI: 10.13140/RG.2.2.13245.41448. (shrink)

Articolo divulgativo pubblicato su l'Indiscreto il 23 ottobre 2024. Rappresenta il secondo capitolo di un testo che cercherà di fare una rapida panoramica su otto settori della filosofia analitica. Si presentano le teorie epistemiciste e si analizzano le più celebri argomentazioni connesse: il paradosso di Fitch, la Terra Gemella, il Brain in a Vat, il Model-Theoretic Argument Against Realism. Infine, si accenna rapidamente al deflazionismo e ad un possibile modello pluralista.

Per Husserl, come per Bolzano, la logica e una dottrina della sdenza. Husserl prende pero piu sul serio l'idea che le teorie scientifiche siano costituite dagli atti mentali di soggetti conoscenti. Quella che segue e un' esposizione della concezione husserliana della logica e della scienza, fondata appunto sugli atti; essa approdera a una delineazione dell'idea husserliana di «ontologia formale».

ABSTRACT (ITA) Un’idea emerge, si sviluppa, guadagna consenso, muta, talvolta scompare per poi risorgere. Questo è anche stato il destino dell’idea di evoluzione, il cui lungo cammino viene ricostruito in questo saggio, dai Greci fino ai nostri giorni. A partire dal diciassettesimo secolo questa nozione assume sempre più rilevanza nello studio della natura. In ciascun pensatore l’idea di un’evoluzione delle specie viventi è stata accompagnata da una teoria volta a spiegare le cause e il meccanismo del mutamento. Questo saggio racconta (...) non soltanto la genesi e lo sviluppo dell’idea tout court che la natura in qualche modo si trasformi, ma anche la storia delle teorie che, assumendo come reale questa trasformazione, ne postulano una spiegazione. Particolare attenzione viene data ad alcuni aspetti spesso trascurati che hanno reso possibile il concetto di evoluzione del mondo vivente come la conosciamo adesso, di cui se ne mostra la rilevanza, già a partire dal pensiero greco. -/- ABSTRACT (ENG) An idea emerges, develops, gains consensus, evolves, sometimes disappears and then rises again. This was also the fate of the idea of evolution, whose long journey is reconstructed in this essay, from the Greeks to the present day. Since the seventeenth century, this idea has become more and more relevant in the study of nature. In each thinker the idea of an evolution of living species has been accompanied by a theory aimed at explaining the causes and the mechanism of change. This essay tells not only the genesis and development of the idea that nature somehow transforms itself, but also the history of the theories which, assuming this transformation as real, postulate an explanation. Particular emphasis is given to some often overlooked aspects that made possible the concept of evolution of the living world as we know it now, whose full relevance is shown, starting from Greek thought. Keywords: evolution, natural selection, Charles Darwin, history of ideas, history of science. (shrink)