Results for 'sociologie vědeckého poznání'

37 found
Order:
  1.  32
    Historiografická Metoda Thomase Kuhna a Její Význam Z Hlediska Sociologie Vědeckého Poznání.Libor Benda - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):445-468.
    Význam Thomase Kuhna z hlediska jeho vlivu na další vývoj představ o povaze vědy a konkrétně na vznik tzv. sociologie vědeckého poznání bývá dnes běžně spojován s jeho Strukturou vědeckých revolucí, zatímco jeho starším historickým pracím je v tomto ohledu jen zřídkakdy věnována pozornost. Příspěvek analyzuje právě tyto práce a pokouší se charakterizovat základní metodologické rysy Kuhnova přístupu k dějinám vědy, který je v nich uplatňován. Prostřednictvím jejich porovnání s metodologickými východisky rané sociologie vědeckého (...) se snaží zjistit, nakolik lze již Kuhnovy historické práce považovat za významné ze sociologické perspektivy. Jelikož tyto práce pocházejí z doby, kdy byla historiografie vědy pod výrazným vlivem Alexandra Koyrého, příspěvek zkoumá také metodologická východiska jeho prací, aby bylo možno zjistit, do jaké míry se Kuhnův přístup vymykal standardní poválečné historiogra) i vědy navazující na Koyrého tradici. (shrink)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  31
    Věda, Politika a Problém Dvou Kultur: Příspěvek K Vnějším Dějinám Vzniku Sociologie Vědeckého Poznání.Libor Benda - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (2):181-209.
    Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  30
    Přezkoumání Oprávněnosti Kuhnovy Kritiky Silného Programu Sociologie Vědění.Libor Benda - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):201-225.
    Thomas Kuhn ve svých pozdějších pracích ostře napadá tzv. silný program sociologie vědění a důsledně se vůči němu vymezuje. Tato skutečnost je zajímavá z toho důvodu, že představitelé silného programu se naopak ke Kuhnovi otevřeně hlásí a vydatně čerpají z jeho díla, neboť v něm spatřují řadu klíčových myšlenek, které implikují možnost sociologické analýzy vědeckého poznání. Cílem této studie je kriticky přezkoumat Kuhnovu kritiku silného programu a zhodnotit její oprávněnost. V první části je za tímto účelem nejprve (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  48
    Současnä Veda a metódy vedeckého poznaní. [REVIEW]Tomoszek Demjanczuk - 1985 - Filozofia 40 (1):101.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5.  68
    „Faciamus Experimentum in Corpore Vili“: Od Kritické Analýzy Lékařského Výzkumu Ke Konceptu Argumentační Koprodukce.Anna Durnová - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (2):323-339.
    Kniha Grégoira Chamayou, Les corps vils: Expérimenter sur les êtres humains aux 18e et 19e siècles vykresluje výzkumné praktiky v lékařství v 18. a 19. století a na pozadí příběhů zacházení s těly trestanců, galejníků nebo prostitutek abstrahuje kategorii „nešlechetného těla": tedy těla, vnímaného danými společenskými poměry jako nehodnotného. Autor knihy představuje pomocí této kategorie postulát kritické analýzy výzkumných praktik, jejichž povaha jde ruku v ruce s vývojem historicko-společenských konvencí. Tato recenzní stať představuje vývoj debaty v aktuálních pracích anglofonní STS, (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6. Konec Se Blíží? Kritické Připomínky K Teorii Kolapsů.Petr Špecián - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (4):425-448.
    Studie poukazuje na tři základní slabiny současného českého diskurzu o kolapsech komplexních společností, jehož předním mluvčím se stal egyptolog Miroslav Bárta. Zaprvé nedošlo k vyrovnání s absencí vědeckého konsenzu ohledně determinantů historického vývoje a teorii, která by poskytla jednotící rámec pro zařazení a interpretaci konkrétních prediktorů kolapsu, byla věnována jen minimální pozornost. Zadruhé nebyla podána jasná odpověď na otázku, která společenská struktura je při studiu kolapsu vlastně předmětem zkoumání, přestože se volné přechody mezi rovinami kultur, států a civilizací nejeví (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  7.  38
    Sociologie Jako Cesta Ke Štěstí: Česká Verze.Zdeněk R. Nešpor - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (4):481-497.
    Zájem současné sociologie a dalších společenských věd o výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla „štěstí" poskytovat a nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně nábo- ženský charakter je patrný i v rané české sociologii v dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a Jana Duška. Z (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8.  31
    Sociologie Vědy a Sociologická Metateorie.Miloslav Petrusek - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):287-311.
    Studie je věnována roz- manitým sociologizujícím, a později přímo i sociologickým způsobům, kterými v minulosti byla a dodnes je věda uchopována. Do sociologie se věda jako výzkumný předmět dostává spolu s osvícenskou ideou pokroku, na kterou v první polovině 19. století navazuje Auguste Comte. Teprve sociologie 20. století se však zbavila „historicismu", kterým byla sociologie nejen Comtova, ale samozřejmě i Marxova určována. Od 30. let minulého století se pak věda stává zvláštním sociologickým tématem, které bude s postupujícím (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  43
    O Samotné Myšlence Jednotné Sociologie: Harvard a Columbia.Jan Balon - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):358-386.
    Článek se zaměřuje na historický kontext vývoje americké sociologie v období mezi lety 1930-1965, jež je spojeno se specifickým projektem sjednocení oboru rozpracovaným na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Samotná myšlenka jednotné sociologie je neoddělitelně vpletena do celého projektu americké sociologie jako vědy a své „čisté" vyjádření nalezla v úsilí prokázat „objektivitu a koherenci" sociologického myšlení/vědění. Zcela zřetelně také formovala profesní identitu oboru. Prostředkem zajištění vědecké integrity bylo především zajištění kontinuity teorie a praxe, ježby založilo a o něž (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10. L’épistémologie des croyances religieuses au prisme des sciences sociales.Yann Schmitt - 2015 - Archives de Sciences Sociales des Religions 169:157-177.
    L’épistémologie des croyances religieuses qui pose la question de la rationalité des croyances peut être mise en question en introduisant des éléments de sciences sociales des religions et vice-versa. Un modèle épistémologique souligne que les croyances peuvent être garanties sans examen réflexif de la part du croyant. Mais dans un contexte pluraliste où la croyance particulière est mise en débat, l’exigence critique d’examen est une condition nécessaire de rationalité. En cela, l’épistémologie retrouve certains aspects de la sociologie de la (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11.  68
    Kuhnova Štruktúra Vedeckých Revolúcií Medzi Sociológiou a Epistemológiou.Ladislav Kvasz - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):167-187.
    Cieľom predkladanej state je pokus o upresnenie Kuhnovej teórie vedeckých revolúcií. Navrhujem rozlíšiť pojem vedeckej revolúcie, ktorý označuje sociologický fakt zmeny postoja vedeckého spoločenstva vo vzťahu k určitej teórii a pojem epistemickej ruptúry, ktorý označuje lingvistický fakt diskontinuity jazykového rámca, v ktorom je táto teória formulovaná. Analýzou zmien jazykového rámca možno získať klasifikáciu epistemických ruptúr na štyri typy, nazvané ideácia, re-prezentácia, objektácia a re-formulácia. V stati je každý z týchto typov epistemických ruptúr ilustrovaný na sérii príkladov z dejín fyziky. Uvedené (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  12.  45
    O Dialektice Ve Vědě a Sociologii.Miloslav Petrusek - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):387-414.
    Po pádu totalitárních systémů, jež spočívaly na marxistické ideologii, se sociální věda začala k dialektice chovat rezervovaně, případně ji zcela vyloučila z legitimního instrumentária vědy. Studie se na pozadí vývoje a proměn dialektiky v různých sociologických koncepcích snaží odpovědět tři otázky: a) nakolik je „dialektická sociologie“ možná, b) zda nejde o redundantní termín, c) ukázat elementární principy, jimiž se „dialektické zkoumání“ sociální reality může či má řídit. V závěru ukazuje rozdílnost principů tzv. lazarsfeldovského a radikálně kritického paradigmatu v empirickém (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13.  37
    Hobbesova literární technologie závaznosti rozumu.Jan Maršálek - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):7-26.
    Vyplývá z bezvadně provedeného důkazu také závazek počítat ve svém dalším rozvažování a jednání s jeho závěrem? V předložené studii se zabývám Hobbesovým Leviathanem coby „literární technologií“, která čtenáře staví do role autora v Leviathanu rozvíjené argumentace. V tomto smyslu kriticky navazuji jednak na interpretaci Hobbesova vědeckého stylu, kterou nabízejí S. Shapin a S. Schaffer, jednak na výklad Q. Skinnera, který se podrobně zabývá Hobbesovou rétorickou praxí. Nabízím tezi, podle níž se Hobbes v kontaktu se svým publikem nespokojuje s (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  14.  30
    Kritický racionalismus a reliabilismus ve sporu o neplatnost indukce.Ondřej Sloup - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):177-203.
    Na základě analýzy otázky, jak se učíme ze zkušenosti představuje studie problém indukce nejprve tak, jak byl formulován Humem skrze jeho příčinu v nezdůvodnitelnosti principu uniformity přírody. Následně ukazuje Popperovo řešení problému spočívající v naprostém odmítnutí induktivního usuzování. Popperův přístup je podroben srovnání s reliabilistickou pozicí Davida Papineau - stanoviskem, že poznání je pravdivým přesvědčením generovaným spolehlivou metodou. Hlavním cílem textu je znovuotevření diskuze nad tématem neplatnosti indukce a možná redukce námitek vůči její logické neplatnosti na základě nahlédnutí reliabilistického (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15.  32
    Filantropie a Sociální Výzkum: Poněkud Opomíjená Součást Dějin Sociálníhc Věd.Jan Balon - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (1):97-111.
    Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16.  23
    Nevidí ten, Kdo Se Jen Dívá.Jindřich Černý - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):189-200.
    Kuhn byl stoupencem tzv. „relativizovaného apriori". Apriori se nevyznačuje apodiktičností; zachovává si však stále konstitutivní funkci pro předmět poznání. Poznávající subjekty musí znát významy „paradigmatických propozic" proto, aby měli zkušenost. Zkušenost se neredukuje na vnímání. S Fleckem řečeno, pro vidění je dívání se jen nutnou, nikoli však dostatečnou podmínkou; je nadto nutné i vědět. Paradigmatické propozice se tak stávají podmínkou veškerého poznání, které je jimi „nasyceno". Různým paradigmatům respektive teoriím proto odpovídají různé zkušenosti. Paradigmata však nejsou na zkušenosti (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17.  21
    Historie neurogeneze: implicitní definice a pragmatická falsifikace.Marek Havlík - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (3):353-379.
    Tato studie se snaží o filosofickou analýzu problematických aspektů neurogeneze. V první řadě se zaměřuje na moderní historii neurogeneze, která je obecně považována za historii dogmatického přesvědčení, které předpokládalo, že v mozku dospělého savce nemohou vzniknout nové neurony. Tato konvence přežívala v neurovědě po několik desítek let a její kořeny sahají až do dob Ramóna y Cajala. Důležitá část této filosofické analýzy se zaměřuje na aspekt tzv. zaštiťování dogmatu pomocí ad hoc hypotéz. Analýza se dále věnuje implicitním definicím, které hrají (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18.  43
    Oko mysli: Agnes Arberová k otázce biologického hlediska.Matěj Pudil - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (1):107-126.
    Práce se zabývá filosofickou analýzou vědeckého výzkumu, kterou v polovině minulého století provedla botanička Agnes Arberová. Její koncepce je cenným příspěvkem k otázce kontextu vzniku vědeckého objevu a procesu jeho zdůvodnění v biologických disciplínách. Ve stati se pokusím doložit, že její úvahy mají ráz v zásadě fenomenologický, a proto bude její koncepce interpretována na pozadí úvah Maurice Merleau-Pontyho o tělesné povaze smyslů. Taková interpretace napovídá, že Arberová ve shodě s Merleau-Pontym uvažuje o fenoménech nikoli jako o objektech, které (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19.  34
    Bitva o Absolutní: Opomíjený Kontext Stále Živého Pragmatismu.Ondřej Vrabeľ - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):221-244.
    Příspěvek zprostředkovává základní vhled do bitvy o absolutní, jak bývá často označována polemika mezi Josiahem Roycem a Williamem Jamesem. Toto intelektuální zápolení, do něhož významně zasahovali Charles S. Peirce nebo John Dewey, je jedním z důležitých faktorů ovlivňujících podobu názorů amerických pragmatiků. Příspěvek se soustřeďuje především na období mezi lety 1899 a 1902, kdy je bitva o absolutní nejvyostřenější a filosoficky nejplodnější. Představené závěry jsou důležité především ve vztahu k probíhající renesanci názorů pragmaticky smýšlejících autorů v současných kognitivních vědách či (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  20.  41
    Pokrok Společenskovědní Teorie Náboženství: Mezi Durkheimem a Geertzem.Nikola Balaš - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (4):495-514.
    Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21.  22
    L'autobiographie spirituelle la plus profonde de tous les temps ? -une critique de « Le Genou de l'Ecoute » (The Knee of Listening) par Adi Da (Franklin Jones) (1995) (revue révisée 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 238-241.
    Une brève revue de la vie et de l’autobiographie spirituelle du mystique américain unique Adi Da (Franklin Jones). L’autocollant sur la couverture de certaines éditions dit «L’autobiographie spirituelle la plus profonde de tous les temps» et cela pourrait bien être vrai. Je suis dans mes 70 ans et j’ai lu de nombreux livres de professeurs spirituels et de spiritualité, et c’est l’un des plus grands. Certes, il est by loin le compte le plus complet et le plus clair du processus (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  22.  24
    La suppression transitoire des pires démons de notre nature -une critique de «Les Meilleurs Anges de Notre Nature: pourquoi la violence a décliné» «( The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined) de Steven Pinker (2012) (revue révisée 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 252-256.
    Ce n’est pas un livre parfait, mais il est unique, et si vous écrémez les 400 premières pages ou plus, les 300 dernières (sur quelque 700) sont une assez bonne tentative d’appliquer ce qui est connu sur le comportement aux changements sociaux de la violence et des manières au fil du temps. Le sujet fondamental est le suivant : comment notre génétique contrôle-t-elle et limite-t-elle le changement social ? Étonnamment, il ne parvient pas à décrire la nature de la sélection (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  23. Inteligența emoțională.Nicolae Sfetcu - 2020 - Drobeta Turnu Severin: MultiMedia Publishing.
    Inteligența emoțională este un set de abilități pentru răspunsurile la evenimente care constituie emoții. Prin integrarea inteligenței cu emoția se pot determina „cel puțin unele răspunsuri „corecte” în ceea ce privește sentimentele” pentru a distinge indivizii în funcţie de inteligența emoțională într-un context cultural dat. În prezent, organizațiile trebuie să facă față, pe lângă o concurență sporită, și unei dezvoltări și inovații tehnologice exponențiale, și unor procese de schimbare care afectează toate stările emoționale ale angajaților. Toate aceste provocări, împreună cu (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24. L’interprétation du droit par les juristes : la place de la délibération éthique.Jeanne Simard & Marc-André Morency - 2011 - Les ateliers de l'éthique/The Ethics Forum 6 (2):26-48.
    Dans cet article, il sera fait un bref rappel du modèle traditionnel d’interprétation des lois, toujours prescrit dans la doctrine, sinon épousé verbalement dans les tribunaux canadiens. Il sera démontré que ce modèle ne peut pas représenter toute la réalité du travail d’interprétation des juristes canadiens, pour plusieurs raisons. L’herméneutique, la sociologie critique, l’analyse du discours, prenant pour objet les textes législatifs, les jugements rendus, les arguments pratiques entendus, ont montré l’étendue du comportement réflexif réel, l’étendue du champ interprétatif (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  25.  37
    Frustrace Ve Vědecké Praxi.Ondřej Sloup - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):77-95.
    Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na příkladech (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  26.  13
    Examen du « Sexe, de l'Ecologie et de la Spiritualité » (Sex, Ecology, Spirituality) par Ken Wilber 2 e ed 851p (2001) (revue révisée 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 221-237.
    Vous obtenez un échantillon formidable de mauvaise écriture, des idées confuses et dépassées et un jargon obsolète. Si l’on a une bonne éducation actuelle, il est doublement douloureux de lire ce livre (et la plupart écrit sur le comportement humain). Douloureux parce qu’il est si torturé et déroutant, et puis encore quand vous vous rendez compte à quel point il est simple avec la psychologie moderne et la philosophie. La terminologie et les idées sont horriblement confuses et datées (mais moins (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  27.  26
    Examen de la Métaphilosophie de Wittgenstein (Wittgenstein’s Metaphilosophy) Par Paul Horwich 248p (2013) (Examen Révisé 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 53-75.
    Horwich donne une belle analyse de Wittgenstein (W) et est un érudit W de premier plan, mais à mon avis, ils sont tous en deçà d’une pleine appréciation, comme je l’explique longuement dans cet examen et beaucoup d’autres. Si l’on ne comprend pas W (et de préférence Searle aussi) alors je ne vois pas comment on pourrait avoir plus qu’une compréhension superficielle de la philosophie et de la pensée de l’ordre supérieur et donc de tout comportement complexe (psychologie, sociologie, (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  28.  19
    L’altruisme, Jésus et la fin du monde, la Fondation Templeton a acheté un poste de Harvard et a attaqué l’évolution, la rationalité et la civilisation. E.O. Wilson « La conquête sociale de la Terre » (The Social Conquest of Earth) (2012) et Seupercooperators.Michael Richard Startks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 270-283.
    Célèbre fourmi-homme E.O. Wilson a toujours été l’un de mes héros - non seulement un biologiste exceptionnel, mais l’une des minorités minuscules et en voie de disparition des intellectuels qui ose au moins faire allusion à la vérité sur notre nature que d’autres ne parviennent pas à saisir, ou dans la mesure osant o saisir, soigneusement éviter pour l’opportunisme politique. Malheureusement, il met fin à sa longue carrière d’une manière très sordide en tant que parti à une attaque ignorante et (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  29.  24
    Revue de la « Religion Expliquée - Les origines évolutionnaires de la pensée religieuse » (Religion Explained-- The Evolutionary Origins of Religious Thought) de Pascal Boyer (2002) (revue révisée 2019).Michel Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas,NV USA: Reality Press. pp. 107-220.
    Vous pouvez obtenir un résumé rapide de ce livre sur p 135 ou 326. Si vous n’êtes pas, à la hauteur sur la psychologie de l’évolution , vous devriez d’abord lire l’un des nombreux textes récents avec ce terme dans le titre. L’un des meilleurs est "The Handbook of Evolutionary Psychology" 2nd ed par Buss. Jusqu’à il y a une quinzaine d’années, les «explications» du comportement n’ont pas vraiment été des explications des processus mentaux du tout, mais plutôt des descriptions (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  30.  27
    Revue de "Faire le Monde Social" (Making the Social World) par John Searle (2010) (revue révisée 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 10-32.
    Avant de commenter en détail sur Making the Social World (MSW) Je vais d’abord offrir quelques commentaires sur la philosophie (psychologie descriptive) et son rapport à la recherche psychologique contemporaine comme illustré dans les œuvres de Searle (S) et Wittgenstein (W), puisque je pense que c’est la meilleure façon de placer Searle ou tout commentateur sur le comportement, en perspective appropriée. Il aidera grandement à voir mes critiques de PNC, TLP, PI, OC, TARW et d’autres livres par ces deux génies (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  31.  44
    Jak Se Píše Sociální Vědění.Jan Balon - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):327-339.
    Tato studie recenzuje knihu: Charles CAMIC - Neil GROSS - Michèle LAMONT, Social Knowledge in the Making. Chicago: University of Chicago Press, 2011, a zasazuje ji do kontextu současných úvah o proměnách výzkumné praxe sociálních věd, akademické kultury, stylů myšlení a psaní. Pokouší se analyzovat v knize ohlašovaný „obrat k praxi" a ukazuje, nakolik samotné výzkumné praktiky v sociálních vědách ovlivňuje neexistence „standardních" forem, způsobů či stylů bádání. Detailně jsou představeny rovněž výchozí myšlenky takzvané „nové" sociologie idejí, jež stojí (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  32.  36
    Věda Jako „Forma Života“: Kritérium Demarkace Jako Praktický Problém.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):429-452.
    Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia vědy. Jejich (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33.  38
    Role-Playing Jako Živný Roztok Sociálna: Experimentální Metoda?Martin Buchtik & Tomáš Hampejs - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (4):525-549.
    Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemo- logii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně. Inspiračním zdrojem je zde na jedné straně Latourova kvalitativní sociologie asociací, tázající se po původu sociality a problematizující samotný před- mět sociálních věd, tj. sociálno. A na druhé straně přístupy naturalizující sociálně- vědné výzkumy propojením s (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  34.  38
    Ludwik Fleck a Současná Filosofie Vědy.Jindřich Černý - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (4):449-478.
    Tento článek usiluje o systematický popis teorie stylů myšlení a myšlenkových společenství polského mikrobiologa Ludwika Flecka. Článek se zabývá výchozím bodem jeho teorie: případovou studií tzv. Wassermanova testu. Následně je Fleckova teorie prezentována nejprve ve světle Struktury vědeckých revolucí Thomase Kuhna. Jsou zaznamenány některé podobnosti mezi oběma mysliteli. Přesto se Fleckova stanoviska od Kuhnových v některých důležitých ohledech liší. Na rozdíl od převládajícího názoru, tyto rozdíly zamezují tomu, aby byl Fleck považován za předchůdce Kuhna. Z těchto důvodů tento článek zmiňuje (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  35.  10
    Charge mentale et éthique critique du care : la division du travail dans la sphère domestique comme enjeu de justice sociale.Cécicle Gagnon - 2019 - Ithaque 25:23-44.
    En offrant une lecture croisée des travaux en sociologie portant sur le concept de charge mentale et des travaux en philosophie portant sur l’éthique critique du care, mon objectif dans cet article est de montrer que la charge mentale qui accompagne le travail de care dans la sphère domestique n’est pas problématique en soi du point de vue de la justice sociale et que c’est la division inégale de la responsabilité de ce dernier qui surcharge physiquement, mentalement et émotivement (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  36.  61
    L’idée sociologique de « connectivité » et le droit international privé. Vers une architecture constitutionnelle au-delà de l’État?Poul F. Kjaer - 2019 - Revue Critique de Droit International Privé 12 (4):929 - 47.
    D’un point de vue sociologique, l’architecture du droit global se caractérise par une prééminence des normes de « connectivité », qu’il convient de distinguer des normes de « possibilité » et des normes de « cohérence ». La centralité des normes de connectivité dans cette structure provient de la fonction même du droit global, qui vise à faciliter le transfert de composants sociaux condensés –_tels que le capital, les produits économiques, les doctrines religieuses ou les connaissances scientifiques_–, d’un environnement juridique (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  37.  20
    Introduction. Le projet de Mario Bunge.François Maurice - 2020 - Mεtascience 1:15-27.
    Ce premier numéro de Mεtascience rend un hommage posthume à Mario Bunge, décédé en février 2020. Ce n’est pas la première fois, et certainement pas la dernière, que des penseurs rendent hommage à Mario Bunge ou que son oeuvre fait l’objet d’une étude, à juste titre d’ailleurs, car l’homme est un humaniste et l’oeuvre digne héritière des Lumières. Bunge a contribué de façon significative à un très grand nombre de disciplines : physique, philosophie, sociologie, psychologie, sciences cognitives. Ce numéro (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark