Results for 'épistémologie'

33 found
Order:
  1.  79
    L’épistémologie des croyances religieuses au prisme des sciences sociales.Yann Schmitt - 2015 - Archives de Sciences Sociales des Religions 169:157-177.
    L’épistémologie des croyances religieuses qui pose la question de la rationalité des croyances peut être mise en question en introduisant des éléments de sciences sociales des religions et vice-versa. Un modèle épistémologique souligne que les croyances peuvent être garanties sans examen réflexif de la part du croyant. Mais dans un contexte pluraliste où la croyance particulière est mise en débat, l’exigence critique d’examen est une condition nécessaire de rationalité. En cela, l’épistémologie retrouve certains aspects de la sociologie de (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2.  92
    Reformierte Epistemologie (Plantinga).Godehard Brüntrup - 2013 - In Thomas Bonk (ed.), Lexikon der Erkenntnistheorie. Wissenschaftliche Buchgesellschaft. pp. 226-229.
    Encyclopedia article about "reformed epistemology".
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3.  9
    M. Panza et J.-Cl. Pont (éd.), «Les savants et l’épistémologie vers la fin du XIXe siècle». [REVIEW]Jean-François Stoffel - 1997 - Archives Internationales D’Histoire des Sciences 47 (139bis):45-46.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4.  6
    Predikce Kvaszovy Formální Epistemologie Ve Světle Historické Metody Michela Foucaulta.Markéta Patáková - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (3):283-308.
    Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu „formální epistemologie". Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených - především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  5. Epistemologia serviciilor de informaţii.Nicolae Sfetcu - manuscript
    Despre analogia existentă între aspectele epistemologice şi metodologice ale activităţii serviciilor de informaţii şi unele discipline ştiinţifice, pledând pentru o abordare mai ştiinţifică a procesului de culegere şi analiză de informaţii din cadrul ciclului de informaţii. Afirm că în prezent aspectele teoretice, ontologice şi epistemologice, în activitatea multor servicii de informaţii, sunt subestimate, determinând înţelegere incompletă a fenomenelor actuale şi creând confuzie în colaborarea inter-instituţională. După o scurtă Introducere, care include o istorie a evoluţiei conceptului de serviciu de informaţii după (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   4 citations  
  6.  8
    Ludwik Fleck a Současná Filosofie Vědy.Jindřich Černý - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (4):449-478.
    Tento článek usiluje o systematický popis teorie stylů myšlení a myšlenkových společenství polského mikrobiologa Ludwika Flecka. Článek se zabývá výchozím bodem jeho teorie: případovou studií tzv. Wassermanova testu. Následně je Fleckova teorie prezentována nejprve ve světle Struktury vědeckých revolucí Thomase Kuhna. Jsou zaznamenány některé podobnosti mezi oběma mysliteli. Přesto se Fleckova stanoviska od Kuhnových v některých důležitých ohledech liší. Na rozdíl od převládajícího názoru, tyto rozdíly zamezují tomu, aby byl Fleck považován za předchůdce Kuhna. Z těchto důvodů tento článek zmiňuje (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7.  7
    Romantika Jako Epistemologická Alternativa Otevřená Kantovou Kritikou Soudnosti.Martin Ďurďovič - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (3):259-281.
    Cílem článku je ukázat, že německá raná romantika, která položila filosofické základy romantického hnutí, nebere příklon k subjektivitě prožívání jako odklon od poznání, nýbrž jako jiný způsob poznání. Romantická niternost nachází svůj protějšek ve zkušenosti světa, jemuž umění dokáže propůjčit hlubší význam než racionální filosofie a věda. Tento nový pohled na poznání je romantiky použit jak na výklad přírody, tak duchovní lidské skutečnosti. Článek upozorňuje na to, že vedle dědictví spinozismu měla romantická epistemologie důležitý zdroj v některých úvahách Kantovy Kritiky (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8. Analogie/anomalie. Reflet de nos querelles dans un miroir antique.Françoise Douay & Jean-Jacques Pinto - 1991 - Communications 53:07-16.
    La querelle qui oppose la sémantique cognitive à la linguistique "orthodoxe" contemporaine: structuralisme et grammaire générative (Claude Vandeloise, ce numéro), éveille, en histoire des sciences du langage, des échos lointains mais familiers. Car, par bien des aspects, se trouve rappelée une querelle épistémologique ancienne de grande envergure, celle qui, dans l'Antiquité grecque, opposa les anomalistes aux analogistes, les anomalistes de l'école stoïcienne de Pergame aux analogistes de l'école aristotélicienne d'Alexandrie.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9.  80
    Inductive Justification and Discovery. On Hans Reichenbach’s Foundation of the Autonomy of the Philosophy of Science.Gregor Schiemann - 2005 - In Schickore J. & Steinle F. (eds.), Revisiting Discovery and Justification. Kluwer Academic Publishers. pp. 23-39.
    I would like to assume that Reichenbach's distinction of Justification and Discovery lives on, and to seek arguments in his texts that would justify their relevance in this field. The persuasive force of these arguments transcends the contingent circumstances apart from which their genesis and local transmission cannot be made understandable. I shall begin by characterizing the context distinction as employed by Reichenbach in "Experience and Prediction" to differentiate between epistemology and science (1). Following Thomas Nickles and Kevin T. Kelly, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  10.  54
    Hermann von Helmholtz, Philosophische Und Populärwissenschaftliche Schriften. 3 Bände.Gregor Schiemann, Michael Heidelberger & Helmut Pulte (eds.) - 2017 - Hamburg: Meiner.
    Aus dem vielfältigen Werk von Hermann von Helmholtz versammelt diese Ausgabe die im engeren Sinne philosophischen Abhandlungen, vor allem zur Wissenschaftsphilosophie und Erkenntnistheorie, sowie Vorträge und Reden, bei denen der Autor seine Ausnahmestellung im Wissenschaftsbetrieb nutzte, um die Wissenschaften und ihre Institutionen in der bestehenden Form zu repräsentieren und zu begründen. -/- Ein Philosoph wollte Helmholtz nicht sein, aber er legte der philosophischen Reflexion wissenschaftlicher Erkenntnis und wissenschaftlichen Handelns große Bedeutung bei. Vor allem bezog er, in der Regel ausgehend von (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11.  22
    The Place of Thought Experiments in Philosophy.Filip Tvrdý - 2018 - Teorie Vědy / Theory of Science 40 (2):211-229.
    Myšlenkové experimenty jsou populárním argumentačním nástrojem ve vědě i filosofii. Jejich kritika ze strany naturalistických a experimentálních filosofů vedla k vytvoření deflačních a minimalistických koncepcí, které oslabují epistemickou sílu myšlenkových experimentů a smiřují je s empirismem. Cílem článku je ukázat, že tyto pokusy nepřekonávají hlavní problémy, se kterými se myšlenkové experimenty ve filosofii střetávají. Omezená lidská racionalita a představivost znemožňují experimentátorům řešit nereálné scénáře spolehlivým způsobem. Myšlenkové experimenty se ve filosofii používají jinak než ve vědě, protože ty pravé jsou obvykle (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12.  8
    Epistemologia gravitației newtoniene.Nicolae Sfetcu - manuscript
    Prima ediție a Principia lui Newton conține doar două comentarii suplimentare despre metodologie: notificarea că scopul lucrării este de a explica "cum să determinăm mișcările adevărate din cauzele lor, efectele și diferențele aparente și, dimpotrivă, cum să determinăm din ipoteze dacă sunt adevărate sau aparente, cauzele și efectele lor"; și, în Scholiul de la sfârșitul Cărții 1, Secțiunea 11, Newton afirmă că abordarea sa distinctivă face posibilă argumentarea mai sigură în filosofia naturală. În a doua ediție (1713) Newton introduce secțiuni (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13.  51
    De la monoculture de la Raison à l’écologie des Savoirs – Boaventura de Sousa Santos et la lutte contre l’épistémicide.Luis Fellipe C. Garcia - 2018 - L’Art du Comprendre – Visages de la Pensée Ibérique 25.
    This paper proposes to reconstruct Boaventura de Sousa Santos' conception of "epistemologies of the south" both (a) as a critical theory aiming at denouncing the impoverishment of the epistemic field entailed by the normative imposition of a certain model of knowledge (what we call "the monoculture of reason"), and (b) as a long-term political project of a harmonic coexistence of different epistemologies ("an ecology of knowledges").
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14.  5
    Je feministická filosofie vědy politicky korektní?Ondřej Beran - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):29-50.
    Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15. “Empiricism Contra Experiment: Harvey, Locke and the Revisionist View of Experimental Philosophy”.Alan Salter & Charles T. Wolfe - 2009 - Bulletin d'histoire et d'épistémologie des sciences de la vie 16 (2):113-140.
    In this paper we suggest a revisionist perspective on two significant figures in early modern life science and philosophy: William Harvey and John Locke. Harvey, the discoverer of the circulation of the blood, is often named as one of the rare representatives of the ‘life sciences’ who was a major figure in the Scientific Revolution. While this status itself is problematic, we would like to call attention to a different kind of problem: Harvey dislikes abstraction and controlled experiments (aside from (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   5 citations  
  16. Les antinomies épistémologiques entre les réductionismes et les émergentismes.Donato Bergandi - 1998 - Revue Internationale de Systémique 12 (3):225-252.
    Résumé Le débat holisme-réductionnisme se structure autour de trois domaines sémantiques : l 'ontologie, la méthodologie et l'épistémologie. Généralement, une méthodologie analytique s'accompagne d'une ontologie atomiste et de la réduction des lois et théorie des niveaux d'organisation supérieurs aux lois et théorie des niveaux inférieurs. Par contre, une ontologie holiste, relationnelle peut s'accorder au concept d'émergence. En conséquence dans l'élaboration des lois et théories d'un phénomène appartenant à un niveau donné la prise en compte du niveau d'organisation supérieurs se (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17.  58
    Linguaggio e cultura del senso comune in Umano, troppo umano.Pietro Gori - 2017 - In C. Dénat P. Wotling (ed.), Humain, trop humain et les débuts de la réforme de la philosophie. Reims, France: Epuré. pp. 331-353.
    Il presente contributo muove dalle osservazioni sul linguaggio che Nietzsche svolge in Umano, troppo umano, I, § 11, con lo scopo di riflettere sulla posizione anti-realista che Nietzsche sostiene in quell’aforisma e di evidenziare il ruolo che essa svolge nelle sue più tarde considerazioni relative alla cultura occidentale e alla sua antropologia. Come si avrà modo di mostrare, la critica nietzscheana al realismo del senso comune è in linea con alcune epistemologie pragmatiste sorte tra Otto- e Novecento. Questo elemento di (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18. Reality and Concepts (in French).Francois-Igor Pris - forthcoming - AL-MUKHATABAT المخاطبات Revue Philosophique de Logique Et d'Epistémologie مجلّة فلسفية في المنطق و الإبستمولوجيا Philosophical Journal For Logic and Epistemology.
    I present the new realist philosophy by Jocelyn Benoist, in particular, his solution to the problem of the explanatory gap in the philosophy of mind.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19.  38
    Il concetto di “ milieu intérieur”: ruolo e implicazioni teoriche in un approccio sistemico allo studio del vivente.Leonardo Bich - 2012 - In Eloisa Cianci (ed.), Quaderni del CERCO. Epistemologie in Dialogo? Contesti e costruzioni di conoscenze. Rimini: Guaraldi. pp. 179-210.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  20.  9
    Formálna epistemológia a spoločenské vedy: odpoveď Markéte Patákovej.Ladislav Kvasz - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (3):327-360.
    Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21.  96
    Les limites de la philosophie naturelle de Berkeley.Stephen H. Daniel - 2004 - In Sébastien Charles (ed.), Science et épistémologie selon Berkeley. Presses de l’Université Laval. pp. 163-70.
    (Original French text followed by English version.) For Berkeley, mathematical and scientific issues and concepts are always conditioned by epistemological, metaphysical, and theological considerations. For Berkeley to think of any thing--whether it be a geometrical figure or a visible or tangible object--is to think of it in terms of how its limits make it intelligible. Especially in De Motu, he highlights the ways in which limit concepts (e.g., cause) mark the boundaries of science, metaphysics, theology, and morality.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  22. Selbstbezüglichkeit und Geltung – ein methodenkritischer Beitrag zur Bewusstseinsphilosophie.Patrick Grüneberg - 2010 - In Edmundo Balsemão. Pires, Burkhard Nonnenmacher & Stefan Büttner-von Stülpnagel (eds.), Relations of the Self. Coimbra University Press. pp. 155--173.
    »Keine Bewusstseinstheorie ohne Wissenstheorie«, d.h. die Reflexion auf die grundbegrifflichen Voraussetzungen ist notwendig, um gültige Aussagen über das Bewusstsein treffen zu können. Im Gegensatz zum Realmonismus handelt es sich bei dieser kritischen Position um einen transzendentalen Dualismus, der die Form des Bewusstseins eigens reflektiert, um damit die Voraussetzungen zu klären, unter denen das Bewusstsein überhaupt thematisiert werden muss. Der wissenstheoretische Anteil umfasst diese transzendentale Reflexion als eine reflexive Epistemologie mit einem eige- nem, d.h. hier insbesondere nicht-empirischem Geltungsanspruch: Wissen basiert nicht (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  23.  54
    L'étoffe du sensible [Sensible Stuffs].Olivier Massin - 2014 - In J.-M. Chevalier & B. Gaultier (eds.), Connaître, Questions d'épistémologie contemporaine. Paris, France: Ithaque. pp. 201-230.
    The proper sensible criterion of sensory individuation holds that senses are individuated by the special kind of sensibles on which they exclusively bear about (colors for sight, sounds for hearing, etc.). H. P. Grice objected to the proper sensibles criterion that it cannot account for the phenomenal difference between feeling and seeing shapes or other common sensibles. That paper advances a novel answer to Grice's objection. Admittedly, the upholder of the proper sensible criterion must bind the proper sensibles –i.e. colors– (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24. Émergences par les règles sans « formes de vie » une relecture de Kripke (1982) pour la simulation informatique du vivant.Franck Varenne - 2008 - Noesis 14:201-236.
    Cet article ne se veut pas un commentaire suivi de la réflexion de Wittgenstein sur les règles. Ce ne sera pas non plus un commentaire de l’interprétation que Kripke fait du « suivi de la règle » chez Wittgenstein. Il ne sera pas davantage une application des thèses de Wittgenstein ni une tentative d’application directe d’une interprétation de ces thèses à l’épistémologie de la simulation du vivant ; ce qui serait, en soi, d’ailleurs contestable. Ce travail vise seulement à (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  25.  71
    Peacocke’s Epiphany: A Possible Problem for Semantic Approaches to Metaphysical Necessity.Jon Barton - 2012 - Philosophia Scientiae 16 (2):99-116.
    In his _Being Known_ Peacocke sets himself the task of answering how we come to know about metaphysical necessities. He proposes a semantic principle-based conception consisting of, first, his Principles of Possibility which pro­vide necessary and sufficient conditions for a new concept 'admissibility', and second, characterizations of possibility and of necessity in terms of that new con­cept. I focus on one structural feature; viz. the recursive application involved in the specification of 'admissibility'. After sketching Peacocke’s proposal, I intro­duce a fictional (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  26.  21
    Cognitivisme, Beurk! Non­-Cognitivisme, Hurrah!François Jaquet - 2009 - Swiss Philosophical Preprints.
    La philosophie morale est traditionnellement divisée en trois sous-disciplines : l’éthique appliquée, qui, comme son nom l’indique, s’intéresse aux positions à adopter sur des sujets pratiques ; l’éthique normative, où s’opposent un ensemble de théories sur ce qui devrait être, sur ce qui est bon/mauvais, etc. ; et la méta-éthique, qui étudie des questions non morales, mais relatives à la morale 1 . Cette dernière définition peut paraître floue, mais c’est un flou que rend nécessaire l’hétérogénéité propre à la discipline. (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  27.  41
    Aristotle on Exceptions to Essences in Biology.Petter Sandstad - 2016 - In Benedikt Strobel & Georg Wöhrle (eds.), Angewandte Epistemologie in antiker Philosophie und Wissenschaft, AKAN-Einzelschriften 11. Trier: Wissenschaftlicher Verlag Trier. pp. 69-92.
    Exceptions are often cited as a counterargument against formal causation. Against this I argue that Aristotle explicitly allows for exceptions to essences in his biological writings, and that he has a means of explaining them through formal causation – though this means that he has to slightly elaborate on his general case theory from the Posterior Analytics, by supplementing it with a special case application in the biological writings. Specifically for Aristotle an essential predication need not be a universal predication. (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   4 citations  
  28.  16
    Règles de logique, Règles de discours. La pragmatique de la connaissance selon Hintikka.Fabien Schang - 2018 - Klesis 39:92-124.
    L’article qui suit a pour but de présenter un des aspects centraux de la contribution philosophique de Jaakko Hintikka : l’épistémologie formelle. Le thème choisi, le Paradoxe de Moore, permettra d’illustrer le mot d’ordre de la philosophie formelle, celui d’utiliser des outils logiques en vue de la clarification de problèmes philosophiques. Il s’agit également de mettre en évidence la nature pragmatique du discours épistémique, qui transparaît dans les résultats sémantiques de Hintikka et parle en faveur de la logique illocutoire.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  29.  51
    Le questionnement logiciste et les conflits d’interprétation.Jean-Claude Gardin - 1997 - Enquête. Anthropologie, Histoire, Sociologie 5 (Débats et controverses):35-54.
    L’analyse logiciste des constructions savantes a pour but de mettre à nu leurs composantes symboliques : une base de données (observations et présuppositions) et un ensemble d’opérations de réécriture exprimant le raisonnement qui relie cette base aux thèses de la construction. Les travaux inspirés de ce programme depuis une vingtaine d’années soulèvent des questions intéressantes dans les perspectives d’une épistémologie pratique maintes fois exposées. L’étude des conflits d’interprétation y tient une large place ; elle s’apparente à l’analyse des controverses (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  30.  5
    Neznesiteľná l’ahkosť zdôvodnenia prima facie. [REVIEW]Michal Ivan - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (2):315-320.
    Recenze: Marek PICHA, Kdyby chyby. Epistemologie myšlenkových experimentů. Olomouc: Nakladatelství Olomouc 2011. 195 s.
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  31.  34
    Philosophie des modalités épistémiques (la logique assertorique revisitée).Fabien Schang - 2007 - Dissertation, Nancy Université
    The relevance of any logical analysis lies in its ability to solve paradoxes and trace conceptual troubles back; with this respect, the task of epistemic logic is to handle paradoxes in connection with the concept of knowledge. Epistemic logic is currently introduced as the logical analysis of crucial concepts within epistemology, namely: knowledge, belief, truth, and justification. An alternative approach will be advanced here in order to enlighten such a discourse, as centred upon the word assertion and displayed in terms (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  32.  28
    La distinction du contexte de découverte et du contexte de justification : sa motivation, son problème, ses possibles solutions.Grégorie Dupuis-Mc Donald - 2017 - Ithaque 20:1-22.
    Le travail qui suit vise à présenter la distinction des contextes de découverte et de justification telle que proposée par Reichenbach. Nous analysons dans quels termes Reichenbach introduit cette distinction et nous montrons quelles difficultés elle implique. Nous étudions de manière synthétique, sur la base de sources secondaires critiques, la signification de cette distinction. En effet, nous analysons la motivation de cette distinction. Nous insistons sur l’ambiguïté de cette distinction, et nous montrons qu’elle veut distinguer deux éléments inséparables. Nous montrons (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33. Franz Brentano's Metaphysics and Psychology. Upon the Sesquicentennial of Franz Brentano’s Dissertation.Ion Tanasescu - 2012 - Zeta Books.
    Metaphysics and psychology are two of Brentano’s main areas of interest in philosophy. His first writings, the dissertation On the Several Senses of Being in Aristotle (1862) and the habilitation thesis, The Psychology of Aristotle (1867), bear witness to the duality of his concerns. As such, these works were not only significant contributions to the German Aristotelianism of the second half of the XIXth century, but they also played an important role in the development of Brentano’s later philosophy and in (...)
    Download  
    Translate
     
     
    Export citation  
     
    Bookmark