Results for ' sociologie vědy'

234 found
Order:
  1. Sociologie vědy a sociologická metateorie.Miloslav Petrusek - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):287-311.
    Studie je věnována roz- manitým sociologizujícím, a později přímo i sociologickým způsobům, kterými v minulosti byla a dodnes je věda uchopována. Do sociologie se věda jako výzkumný předmět dostává spolu s osvícenskou ideou pokroku, na kterou v první polovině 19. století navazuje Auguste Comte. Teprve sociologie 20. století se však zbavila „historicismu", kterým byla sociologie nejen Comtova, ale samozřejmě i Marxova určována. Od 30. let minulého století se pak věda stává zvláštním sociologickým tématem, které bude s postupujícím (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  2. Sociologie jako cesta ke štěstí: česká verze.Zdeněk R. Nešpor - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (4):481-497.
    Zájem současné sociologie a dalších společenských věd o výzkumy spokojenosti a štěstí zatemňuje skutečnost, že původně právě sociologie chtěla „štěstí" poskytovat a nahrazovat tak náboženské přístupy ke světu. Tento implicitně nábo- ženský charakter je patrný i v rané české sociologii v dílech prvních propagátorů sociologie, jako byl především Emanuel Makovička, a později u některých následovníků a epigonů T. G. Masaryka, v meziválečném období zejména u Ladislava Kunteho, R. I. Malého, Alexandra Sommera-Batěka, Jindřicha Fleischnera a Jana Duška. Z (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  3. Věda, politika a problém dvou kultur: příspěvek k vnějším dějinám vzniku sociologie vědeckého poznání.Libor Benda - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (2):181-209.
    Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  4. Historiografická metoda Thomase Kuhna a její význam z hlediska sociologie vědeckého poznání.Libor Benda - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):445-468.
    Význam Thomase Kuhna z hlediska jeho vlivu na další vývoj představ o povaze vědy a konkrétně na vznik tzv. sociologie vědeckého poznání bývá dnes běžně spojován s jeho Strukturou vědeckých revolucí, zatímco jeho starším historickým pracím je v tomto ohledu jen zřídkakdy věnována pozornost. Příspěvek analyzuje právě tyto práce a pokouší se charakterizovat základní metodologické rysy Kuhnova přístupu k dějinám vědy, který je v nich uplatňován. Prostřednictvím jejich porovnání s metodologickými východisky rané sociologie vědeckého poznání se snaží zjistit, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  5. O samotné myšlence jednotné sociologie: Harvard a Columbia.Jan Balon - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):358-386.
    Článek se zaměřuje na historický kontext vývoje americké sociologie v období mezi lety 1930-1965, jež je spojeno se specifickým projektem sjednocení oboru rozpracovaným na Harvardské a Kolumbijské univerzitě. Samotná myšlenka jednotné sociologie je neoddělitelně vpletena do celého projektu americké sociologie jako vědy a své „čisté" vyjádření nalezla v úsilí prokázat „objektivitu a koherenci" sociologického myšlení/vědění. Zcela zřetelně také formovala profesní identitu oboru. Prostředkem zajištění vědecké integrity bylo především zajištění kontinuity teorie a praxe, ježby založilo a o něž (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  6. Přezkoumání oprávněnosti Kuhnovy kritiky silného programu sociologie vědění.Libor Benda - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (2):201-225.
    Thomas Kuhn ve svých pozdějších pracích ostře napadá tzv. silný program sociologie vědění a důsledně se vůči němu vymezuje. Tato skutečnost je zajímavá z toho důvodu, že představitelé silného programu se naopak ke Kuhnovi otevřeně hlásí a vydatně čerpají z jeho díla, neboť v něm spatřují řadu klíčových myšlenek, které implikují možnost sociologické analýzy vědeckého poznání. Cílem této studie je kriticky přezkoumat Kuhnovu kritiku silného programu a zhodnotit její oprávněnost. V první části je za tímto účelem nejprve rekonstruováno Kuhnovo (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  7. Ludwik Fleck a současná filosofie vědy.Jindřich Černý - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (4):449-478.
    Tento článek usiluje o systematický popis teorie stylů myšlení a myšlenkových společenství polského mikrobiologa Ludwika Flecka. Článek se zabývá výchozím bodem jeho teorie: případovou studií tzv. Wassermanova testu. Následně je Fleckova teorie prezentována nejprve ve světle Struktury vědeckých revolucí Thomase Kuhna. Jsou zaznamenány některé podobnosti mezi oběma mysliteli. Přesto se Fleckova stanoviska od Kuhnových v některých důležitých ohledech liší. Na rozdíl od převládajícího názoru, tyto rozdíly zamezují tomu, aby byl Fleck považován za předchůdce Kuhna. Z těchto důvodů tento článek zmiňuje (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  8. „Faciamus experimentum in corpore vili“: od kritické analýzy lékařského výzkumu ke konceptu argumentační koprodukce.Anna Durnová - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (2):323-339.
    Kniha Grégoira Chamayou, Les corps vils: Expérimenter sur les êtres humains aux 18e et 19e siècles vykresluje výzkumné praktiky v lékařství v 18. a 19. století a na pozadí příběhů zacházení s těly trestanců, galejníků nebo prostitutek abstrahuje kategorii „nešlechetného těla": tedy těla, vnímaného danými společenskými poměry jako nehodnotného. Autor knihy představuje pomocí této kategorie postulát kritické analýzy výzkumných praktik, jejichž povaha jde ruku v ruce s vývojem historicko-společenských konvencí. Tato recenzní stať představuje vývoj debaty v aktuálních pracích anglofonní STS, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  9. O dialektice ve vědě a sociologii.Miloslav Petrusek - 2011 - Teorie Vědy / Theory of Science 33 (3):387-414.
    Po pádu totalitárních systémů, jež spočívaly na marxistické ideologii, se sociální věda začala k dialektice chovat rezervovaně, případně ji zcela vyloučila z legitimního instrumentária vědy. Studie se na pozadí vývoje a proměn dialektiky v různých sociologických koncepcích snaží odpovědět tři otázky: a) nakolik je „dialektická sociologie“ možná, b) zda nejde o redundantní termín, c) ukázat elementární principy, jimiž se „dialektické zkoumání“ sociální reality může či má řídit. V závěru ukazuje rozdílnost principů tzv. lazarsfeldovského a radikálně kritického paradigmatu v empirickém (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  10. Jak se píše sociální vědění.Jan Balon - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (3):327-339.
    Tato studie recenzuje knihu: Charles CAMIC - Neil GROSS - Michèle LAMONT, Social Knowledge in the Making. Chicago: University of Chicago Press, 2011, a zasazuje ji do kontextu současných úvah o proměnách výzkumné praxe sociálních věd, akademické kultury, stylů myšlení a psaní. Pokouší se analyzovat v knize ohlašovaný „obrat k praxi" a ukazuje, nakolik samotné výzkumné praktiky v sociálních vědách ovlivňuje neexistence „standardních" forem, způsobů či stylů bádání. Detailně jsou představeny rovněž výchozí myšlenky takzvané „nové" sociologie idejí, jež stojí (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  11. Pokrok společenskovědní teorie náboženství: mezi Durkheimem a Geertzem.Nikola Balaš - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (4):495-514.
    Slavná kniha Elementární formy náboženského života francouzského sociologa Émile Durkheima je jedním z nejdůležitějších příspěvků k sociologii náboženství. Po řadu let byla vychvalována a citována, stejně jako kritizována a zavrhována. Kniha se stala chartou celé řady sociálně vědních badatelů, zejména těch, kteří se zaměřovali na studium společnosti a náboženství. V roce 1966 však vyšel článek amerického antropologa Clifforda Geertze nazvaný „Nábo- ženství jako kulturní systém", v němž autor tvrdil, že Durkheimova teorie náboženství, stejně jako teorie náboženství Sigmunda Freuda, Bronislawa Malinowského (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  12. Role-playing jako živný roztok sociálna: experimentální metoda?Martin Buchtik & Tomáš Hampejs - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (4):525-549.
    Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemo- logii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně. Inspiračním zdrojem je zde na jedné straně Latourova kvalitativní sociologie asociací, tázající se po původu sociality a problematizující samotný před- mět sociálních věd, tj. sociálno. A na druhé straně přístupy naturalizující sociálně- vědné výzkumy propojením s (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  13. Frustrace ve vědecké praxi.Ondřej Sloup - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):77-95.
    Tato studie se zabývá dvěma spřízněnými jevy odehrávajícími se ve vědeckém prostředí. Jedná se o fenomén frustrace ve vědecké praxi a s ním spojenou touhu po rozpoznání vlastního výzkumu vědeckou komunitou a následně o otázku uznání od akademického společenství. Zmíněné fenomény jsou přitom úzce propojeny s ústředním tématem filosofie a sociologie vědy: kdo rozhoduje, co bude předmětem vědeckého bádání? Předkládaná studie nejprve představuje Mertonův mýtus o okamžitém rozpoznání vědeckého objevu a následně prostřednictvím exkurzu do oblasti ekonomie a na (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  14. Věda jako „forma života“: kritérium demarkace jako praktický problém.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (4):429-452.
    Larry Laudan v článku z roku 1983 označil problém demarkace, tj. rozlišení „vědy" a „pseudovědy", za filosofický pseudoproblém, kterým není třeba se zabývat, a slova „vědecké" a „pseudovědecké" za prázdné pojmy, které můžeme z našeho slovníku zcela vyškrtnout. V předkládané studii zpochybňuji toto Laudanovo stanovisko a předkládám argumenty ve prospěch tvrzení, že 1) rozlišení vědy a pseudovědy představuje důležitý a aktuální problém, kterým je třeba se zabývat, a že 2) možný způsob řešení tohoto problému nabízejí současná sociální studia (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  15. Simulace a instrumentální pojetí vědy.Vladimír Havlík - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):131-157.
    Stať se zabývá diskusemi o epistemologicko-metodologické roli simulací v soudobé vědě. Soustředí se nejprve na aktuálnost těchto diskusí v současné metodologii vědy a následně na její návaznost na určitou myšlenkovou tradici z osmdesátých let 20. století, kdy diskuse kolem modelování vyvolaly řadu otázek zpochybňujících tradiční pojmové distinkce, především mezi experimentem a teorií. Stať se přiklání v rámci těchto diskusí k názorům, které řadí simulace k novým a specifickým nástrojům vědy, jež také vyžadují novou a specifickou metodologii a epistemologické postavení. Pro (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  16. «Esagera l'oscuro che vedi in me». Martin Heidegger e le Fughe nei Contributi alla filosofia (Dall'Evento).Gianmaria Avellino - 2021 - Dissertation, Università Degli Studi di Napoli "Federico Ii"
    The purpose of this thesis is to examine the significance of the 'joinings' [Fugen] in Martin Heidegger's 'Contributions to Philosophy (from the Event)'.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  17. Filosofie vědy a problém demarkace. [REVIEW]Pavel Kasík - 2014 - Teorie Vědy / Theory of Science 36 (4):457-468.
    Recenze: Massimo PIGLIUCCI - Maarten BOUDRY, Philosophy of Pseudoscience: Reconsidering the Demarcation Problem. Chicago: Chicago University Press 2013, 480 s.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  18. Psychológia Vedy A Vedeckého Myslenia.Imrich Ruisel - unknown
    Každodenná existencia človeka je významne ovplyvnená dôsledkami zvláštneho poznávacieho úsilia nazývaného veda. Veda je pojem, zahŕňajúci rôznorodé aktivity, orientované či už na predpoveď počasia, konštruovanie inteligentných zbraní, výrobu vakcíny proti AIDS, odhady ekonomického rastu, hľadanie života na Marse, odhaľovanie príčin agresivity, prípadne na štúdium podstaty ľudskej inteligencie. Je to hľadanie značne neusporiadané a nedôsledné, neraz bez stanovovania základných priorít. Značné plytvanie intelektovým potenciá- lom ľudstva vyplýva z faktu, že doposiaľ sa nepodarilo vybudovať systém, umožňujúci dlhodobo skladovať užitočné informácie využiteľné nielen (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  19. Andreas Osiander v dějinách filosofie, vědy a filosofii vědy.Tomáš Nejeschleba - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (4):405-424.
    The article deals with the position of Lutheran theologian Andreas Osiander sen. in the history of philosophy, history of science and philosophy of science. It works on humanistic foundation of Osiander’s thought and his elaboration of the tradition of the antient wisdom and Christian cabbala of Giovanni Pico della Mirandola in particular in the biblical exegesis. The article deals with Osiander’s edition of Nicolaus Copernicus’ book De revolutionibus orbium caelestium as well and with his edition of the mathematical work of (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  20. Formálna epistemológia a spoločenské vedy: odpoveď Markéte Patákovej.Ladislav Kvasz - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (3):327-360.
    Cieľom článku je upozorniť na niektoré možnosti použitia metód formálnej epistemológie v oblasti sociálnych vied. Ide predovšetkým o teóriu objektácií a teóriu re-prezentácií a s nimi spojené metódy rekonštrukcie potencialít a formálnych aspektov jazyka. V článku sa ďalej snažíme zodpovedať niektoré kritické námietky Markéty Patákovej, ktoré sformulovala na adresu formálnej epistemológie vo svojom texte Predikce v Kvaszově formální epistemologii ve světle historické metody Michela Foucaulta.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  21. Je feministická filosofie vědy politicky korektní?Ondřej Beran - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):29-50.
    Článek se zabývá problematickou politické korektnosti ve vztahu k feministické filosofii vědy. Zaměřuje pozornost na užší pojem politické korektnosti - hodnotově motivovanou nekorektní práci s fakty. Konstatuje, že navzdory explicitnímu soustředění feministických autorek a autorů na význam hodnot v projektu vědy nelze chápat feministickou filosofii vědy jako politicky korektní nebo jako vybízení k politicky korektní vědě. Naopak se politicky korektní argumentace v tomto užším smyslu mohou dopouštět i práce vystupující proti feministické či politicky korektní agendě ve vědě.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  22. Hans Albert a problém hodnotové neutrality vědy.Jitka Paitlová - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (3):381-396.
    Studie pojednává o analýze a navrhovaném řešení problému „hodnotové neutrality" vědy německým kritickým racionalistou Hansem Albertem. Především Albert odmítá dvě vyhrocené pozice: novopozitivistickou ignoraci hodnotících soudů i jejich existencialistickou adoraci. Naopak se prostřednictvím takzvaných přemosťovacích principů snaží překlenout propast mezi poznáním na jedné straně a rozhodnutím na straně druhé. V návaznosti na Maxe Webera uznává princip hodnotové neutrality ve vědě, ovšem pouze v oblasti jejího objektového jazyka, neboť věda jako technologický systém výpovědí má pouze informativní, nikoli normativní charakter. To však (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   2 citations  
  23. Heideggerův výklad experimentálního charakteru novověké vědy.Aleš Novák - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (3):341-360.
    Martin Heidegger svým poukázáním na mathématický charakter novověké vědy vyostřil rozbor její bytnosti prostřednictvím výkladu klíčové části její metody, jež podle něj spočívá v „souvislosti hypotéza-experiment“. V Heideggerově výkladu experimentální charakter novověké vědy znamená předchůdný metafyzický akt logického stanovení obecného porozumění významu „jsoucna“. Heidegger tedy analyzuje čtyři stupně konceptu „zakoušení“, jenž rozlišuje moderní vědu ode všech starších pojetí „vědy“. Ovšem vše, čeho chce Heidegger dosáhnout, je jasné nahlédnutí do podstaty časového charakteru „existence“.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  24. Pojetí mechanismu v současné teorii vědy.Arnošt Veselý - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (2):159-175.
    Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  25. Načo sú nám humanitné vedy?Lukáš Švihura - 2016 - In Anton Lisnik & Katarína Greňová (eds.), Posolstvo Jána Pavla II. 2016. "Súčasné výzvy a trendy v...". Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie. pp. 908-912.
    The article is a philosophical reflection of the current status of the humanities in Slovakia. In many areas of our society there is an evident deficit in humanities-science knowledge, reflected also in parliamentary election results in 2016 and having serious consequences on our society. The article therefore suggests the possibility of transposing knowledge of the humanities, particularly philosophy, in the educational process appropriate to the character of a pluralistic liberal democracy in the 21st century.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  26. Základ všeho vědosloví J. G. Fichta: Založení vědy jako sebezaložení člověka.Richard Zika - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (1):97-105.
    The effort of Fichte’s Foundations of the Entire Science of Knowledge is to ground the whole of the science in so called principles. This aim is a specific expression of the project of self-assurance of human being characterizing the important movement of modern metaphysics. The movement towards self-assurance even culminates here: it gets a form of showing human being as an entity founding itself and in totality with itself the whole of actuality. The foundation of science is therefore in this (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  27.  34
    Bourdieu, la nature de l’activité intellectuelle et ce que la sociologie peut apporter à la philosophie.Benoit Gaultier - 2021 - In Louis Pinto (ed.), La construction d'objet en sociologie. Paris: Éditions du croquant. pp. 215-243.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  28. Anomálie a metodologie vědy. [REVIEW]Peter Sýkora - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):130-134.
    Recenze: Vladimír Havlík. Anomálie, ad hoc hypotézy a temné stránky kosmologie. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2015, 165 stran.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  29. Experti a laici v demokratické společnosti: tři pohledy na problematiku demokratizace vědy.Libor Benda - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (1):3-28.
    Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  30. Nesnáze introspekce: svoboda rozhodování a morální jednání z pohledu filozofie a vědy.Filip Tvrdý - 2015 - Prague: Togga.
    V dějinách filozofie se objevilo nespočetné množství snah překonat kognitivní nedostatečnost člověka. Většinový názor zněl, že zatímco vnější smyslové poznání podléhá nejrůznějším klamům, poznání vnitřní je mnohem jistější, či dokonce neomylné. Předpokládaná znalost sebe sama je ovšem iluzorní a stala se důvodem pro vznik mnoha chybných přístupů ke skutečnosti. Kniha se skládá ze tří částí. První kapitola se zabývá introspekcí, především jejím přijetím v dějinách filozofie a odmítnutím v psychologickém behaviorismu 20. století. Druhá kapitola pojednává o iluzornosti svobody rozhodování, která (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   3 citations  
  31. Odstíny (a stíny) analytické filosofie vědy. [REVIEW]Jan Maršálek - 2016 - Teorie Vědy / Theory of Science 38 (4):473-482.
    Recenze: Lukáš Hadwiger Zámečník, Nástin filozofie vědy. Empirické základy vědy v analytické tradici. Host: Brno 2015, 409 stran.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  32. The Beginnings and Nature of Science in Archaic Greece [Počiatky a povaha vedy v archaickom Grécku].Pavol Labuda - 2017 - Cultural History 8 (2):176-199.
    The Beginnings and Nature of Science in Archaic Greece: The aim of the paper is to examine the beginnings and nature of science in the archaic period of ancient Greece. The method of research is historicalphilosophical. It is historical because the interpretation of the birth of science suggested by our approach corresponds with text evidence. And it is philosophical because our reconstruction of the birth of science is able to explain the dynamic nature of the stratification of science. In the (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  33. Les recoins de la raison: vers une sociologie cognitive de la connaissance.Baigrie Brian - 1998 - In Actes du Collogue International d'Epistémologie et de Philosophie des Sciences: La Sociologie de la Science. Mardaga: pp. 209-232.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  34. Heideggerův výklad pojmu mathéma a mathématického charakteru novověké vědy.Aleš Novák - 2010 - Teorie Vědy / Theory of Science 32 (1):19-35.
    In the mid 30s of the 20th century Martin Heidegger attempted to explain the “history of Being” leading to what he called “the oblivion of Being”. In this he focused on the impact of the modern science, which he grants to be a sort of metaphysics. According to Heidegger, the main feature of the modern science consists in what he calls the mathéma-character. The Greek word “to mathéma” means “it what can be learned” and “what must be know beforehand”. It (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  35. L’épistémologie des croyances religieuses au prisme des sciences sociales.Yann Schmitt - 2015 - Archives de Sciences Sociales des Religions 169:157-177.
    L’épistémologie des croyances religieuses qui pose la question de la rationalité des croyances peut être mise en question en introduisant des éléments de sciences sociales des religions et vice-versa. Un modèle épistémologique souligne que les croyances peuvent être garanties sans examen réflexif de la part du croyant. Mais dans un contexte pluraliste où la croyance particulière est mise en débat, l’exigence critique d’examen est une condition nécessaire de rationalité. En cela, l’épistémologie retrouve certains aspects de la sociologie de la (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  36. Filantropie a sociální výzkum: poněkud opomíjená součást dějin sociálníhc věd.Jan Balon - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (1):97-111.
    Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  37. Anti-Scientism, Conceptual Analysis, Naturalism.Filip Tvrdý - 2018 - Pro-Fil 19 (1):49-61.
    Filozofie ve 20. století ztratila velkou část svých kompetencí a pro svou údajnou neužitečnost se stala terčem kritiky ze strany přírodních vědců. Vztah mezi filozofií a vědou lze řešit pomocí tří stanovisek, kterými jsou antiscientismus, konceptuální analýza a naturalismus. Obsahem článku je charakteristika jednotlivých přístupů a identifikace problémů, s nimiž se musí jejich zastánci potýkat. Autorovi se jako nejslibnější jeví Quinem inspirovaný naturalismus, podle něhož má veškeré poznání povahu syntetických aposteriorních výroků, a filozofie je proto kontinuální s přírodní vědou. Není (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  38. L’organisme social chez Rudolf Steiner et Rudolf Stolzmann.Gerhard Lechner - 2017 - RoSE 8 (1):35-44.
    La théorie de l’organisme social était une approche foncièrement et largement répandue au début du 20ème siècle, qui était acceptée par de nombreuses orientations théoriques dans la sociologie et l’économie. L’approche de Rudolf Steiner s’y rapportant est bien connue. La théorie de Gerhard Stolzmann ne l’est pas autant. Ce dernier était un représentant de ce qu’on appelle le « mouvement des droits sociaux de l’économie politique » et au plan philosophique, il défendait le néo-kantisme (école de Marburg, de l’Allemagne (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  39. Tomáš Machula, Causa efficiens Příčina účinná a princip kauzality mezi realismem a Redukcionismem. [REVIEW]Efrem Jindracek - 2011 - Reflexe: Filosoficky Casopis 40:114-119.
    Recenzní studie filosofického pojednání srovnávající posice Aristotela, T. Akvinského, D. Huma a I. Kanta ohledně účinné příčiny. Autor bere v úvahu také některé aspekty moderní vědy a argumenty analytické filosofie a srozumitelnými argumenty dospívá k obhajobě nutnosti principu kauzality. -/- Review article of the philosophical dissertation comparing Aristotle, Thomas, Hume, and Kant's conception of efficient cause. Arguments notes some aspects of modern science and contemporary analytic philosophy. Intelligible arguments comes to defending aprinciple of necessary causality.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  40. Les fondements psychiques et sociaux de la cognition distribuée.Christophe Heintz - 2011 - In Fabrice Clément & Laurence Kaufmann (eds.), La sociologie cognitive. Editions de la Maison des Sciences de l'Homme. pp. 277-298.
    Après avoir présenté et expliqué la notion de cognition distribuée, je situerai l'analyse qu'elle permet au sein des sciences cognitives et de la sociologie. Mes buts sont de montrer en quoi la théorie de la cognition distribuée contribue aux théories de la psychologie et de la sociologie, et réciproquement comment les théories de la sociologie et de la psychologie peuvent être recrutées pour expliquer l'existence de systèmes de cognition distribuée. La troisième section de ce chapitre est centrée (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  41. Modely chaotické dynamiky a problém reprezentace reálného systému.Lukáš Hadwiger Zámečník - 2015 - Teorie Vědy / Theory of Science 37 (3):253-277.
    Příspěvek přináší základní matematické zakotvení pojmů „teorie chaosu". Představuje klíčové vlastnosti modelů chaotického chování dynamického systému s ohledem na explanační a prediktivní sílu modelů. Z pozice filosofie vědy podrobuje analýze především reprezentační aspekty modelů chaotické dynamiky systému. Nejzajímavějším aspektem těchto modelů je přísné omezení jejich reprezentační úlohy s ohledem na splnění podmínky hyperbolicity nutné pro platnost stínového lemma.
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  42. Popularizace sociálních věd v kontextu digitálního a dialogického obratu.Michal Šimůnek - 2013 - Teorie Vědy / Theory of Science 35 (1):55-81.
    Přibližně od druhé poloviny devadesátých let můžeme v sociálních vědách rozpoznat řadu tendencí, které nás opravňují hovořit o digitálním obratu v sociálněvědné praxi. Ačkoli důsledky digitalizace jsou pozorovatelné v mnoha oblastech sociálních věd, nejvýrazněji jsou zřejmě patrné ve znovuoživení očekávání spojovaných s tzv. dialogickým obratem a v diskusi rozpoutané kolem konceptu veřejné vědy. Tato studie vychází z kritického představení antologie a knihy-hypermédia Phillip VANNINI, Popularizing Research. Engaging New Genres, Media and Audiences. New York: Peter Lang 2012, 220 s.; Phillip VANNINI, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  43. Et paf ! Ca fait des unités organiques !Steve Humbert-Droz - 2015 - Iphilo 7:29-35.
    Lorsque nous avons affaire à des objets ou des états de choses complexes, il est difficile de réduire ces objets, ces états de choses, à la somme de leurs parties. Le holisme est la thèse selon laquelle un objet ou un état de choses ne se réduit pas à la somme de ses parties. On retrouve ce phénomène partout : en sciences (les états mentaux ne semblent pas se réduire à des activations de neurones même s’ ils surviennent sur eux), (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  44. Ampliando o “cuidado de si” em Foucault: Paul Veyne e sua nova forma de se fazer “Crítica” a partir de Marcel Mauss.Gustavo Ruiz da Silva - 2021 - Boletim Historiar 1 (8):3-21.
    Este artigo visa mapear como Marcel Mauss (no que concerne às questões da Dádiva e da Teoria da Reciprocidade) foi absorvido por Paul Veyne no que circunda dois estudos de casos: o primeiro deles sendo a noção de “Evergetismo”, trabalhada em “Le pain et le cirque: sociologie historique d'un pluralisme politique”; e o segundo deles a noção de “Imagem de si”, construída por Veyne para fazer uma “crítica”(conceito agora reformulado de modo positivo e não vingativo) à leitura do “cuidado (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  45. La suppression transitoire des pires démons de notre nature -une critique de «Les Meilleurs Anges de Notre Nature: pourquoi la violence a décliné» «( The Better Angels of Our Nature: Why Violence Has Declined) de Steven Pinker (2012) (revue révisée 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 252-256.
    Ce n’est pas un livre parfait, mais il est unique, et si vous écrémez les 400 premières pages ou plus, les 300 dernières (sur quelque 700) sont une assez bonne tentative d’appliquer ce qui est connu sur le comportement aux changements sociaux de la violence et des manières au fil du temps. Le sujet fondamental est le suivant : comment notre génétique contrôle-t-elle et limite-t-elle le changement social ? Étonnamment, il ne parvient pas à décrire la nature de la sélection (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  46. Examen de la Métaphilosophie de Wittgenstein (Wittgenstein’s Metaphilosophy) par Paul Horwich 248p (2013) (examen révisé 2019).Michael Richard Starks - 2020 - In Bienvenue en Enfer sur Terre : Bébés, Changement climatique, Bitcoin, Cartels, Chine, Démocratie, Diversité, Dysgénique, Égalité, Pirates informatiques, Droits de l'homme, Islam, Libéralisme, Prospérité, Le Web, Chaos, Famine, Maladie, Violence, Intellige. Las Vegas, NV USA: Reality Press. pp. 53-75.
    Horwich donne une belle analyse de Wittgenstein (W) et est un érudit W de premier plan, mais à mon avis, ils sont tous en deçà d’une pleine appréciation, comme je l’explique longuement dans cet examen et beaucoup d’autres. Si l’on ne comprend pas W (et de préférence Searle aussi) alors je ne vois pas comment on pourrait avoir plus qu’une compréhension superficielle de la philosophie et de la pensée de l’ordre supérieur et donc de tout comportement complexe (psychologie, sociologie, (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  47. (1 other version)Introduction. Le projet de Mario Bunge.François Maurice - 2020 - Mεtascience: Discours Général Scientifique 1:15-27.
    Ce premier numéro de Mεtascience rend un hommage posthume à Mario Bunge, décédé en février 2020. Ce n’est pas la première fois, et certainement pas la dernière, que des penseurs rendent hommage à Mario Bunge ou que son oeuvre fait l’objet d’une étude, à juste titre d’ailleurs, car l’homme est un humaniste et l’oeuvre digne héritière des Lumières. Bunge a contribué de façon significative à un très grand nombre de disciplines : physique, philosophie, sociologie, psychologie, sciences cognitives. Ce numéro (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  48. Teorie kulturní mezery: sociální věda a její publikum v díle Thorsteina Veblena a Williama F. Ogburna.Jan Balon - 2017 - Teorie Vědy / Theory of Science 39 (1):57-81.
    Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. Veblenův klíčový (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
  49. Člověk jako normativní tvor.Jaroslav Peregrin - 2012 - Teorie Vědy / Theory of Science 34 (1):3-23.
    Člověk se od jiných živočišných druhů odlišuje mnoha způsoby, k nejpodstatnějším z nichž patří rozum, jazyk a také schopnost řídit se pravidly. V tomto textu argumentuji, že je to především ta poslední schopnost, která je klíčová a bez které jsou ty další nepředstavitelné. Člověk je společenská bytost nejenom v tom smyslu, že žije ve společenstvích, ale i v tom, že tato společenství jsou strukturována složitým pletivem pravidel, která zásadním způsobem determinují modus vivendi lidí, kteří je tvoří, a v důsledku toho (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark   1 citation  
  50. Charge mentale et éthique critique du care : la division du travail dans la sphère domestique comme enjeu de justice sociale.Cécicle Gagnon - 2019 - Ithaque 25:23-44.
    En offrant une lecture croisée des travaux en sociologie portant sur le concept de charge mentale et des travaux en philosophie portant sur l’éthique critique du care, mon objectif dans cet article est de montrer que la charge mentale qui accompagne le travail de care dans la sphère domestique n’est pas problématique en soi du point de vue de la justice sociale et que c’est la division inégale de la responsabilité de ce dernier qui surcharge physiquement, mentalement et émotivement (...)
    Download  
     
    Export citation  
     
    Bookmark  
1 — 50 / 234