This introduction to the Journal of Business Research special issue on anti-consumption briefly defines and highlights the importance of anticonsumption research, provides an overview of the latest studies in the area, and suggests an agenda for future research on anti-consumption.

El autor del artículo edita y estudia una inscripción funeraria inédita de época helenística encontrada en Aptera (Creta) por la arqueóloga griega V. Ninioú-Kindelí. El texto de la inscripción dice así: A) Σώσανδρος | Βίτωνος. B) Ἀμφιμήδης | Σωσάνδρω.

“On the Subject Matter of Phenomenological Psychopathology” provides a framework for the phenomenological study of mental disorders. The framework relies on a distinction between (ontological) existentials and (ontic) modes. Existentials are the categorial structures of human existence, such as intentionality, temporality, selfhood, and affective situatedness. Modes are the particular, concrete phenomena that belong to these categorial structures, with each existential having its own set of modes. In the first section, we articulate this distinction by drawing primarily on the work of (...) Martin Heidegger—especially his study of the ontological structure of affective situatedness (Befindlichkeit) and its particular, ontic modes, which he calls moods (Stimmungen). In the second section, we draw on a study of grief to demonstrate how this framework can be used when conducting phenomenological interviews and analyses. In the concluding section, we explain how this framework can be guide phenomenological studies across a broad range of existential structures. (shrink)

The Journal of Oriental Research was started in 1927 by Prof. S Kuppuswami Sastri, who was also the founder of the Kuppuswami Sastri Research Institute. Originally an annual journal, its regularity has been disturbed due to financial difficulties. Th e present issue comprises volumes eighty-three to eighty-four and has been funded by the Dr V Raghavan Memorial Endowment.

Aristotle’s subtle distinction between the forms of friendship and his concept of loving friend as one’s other self propose a solution to the fundamental objection to any eudaimonian theory of slavery, namely that friendship – as basically non-moral phenomenon – is but an egoistic device of one’s happy life. Aristotelian theorems are based on his concept of analogy and on a philosophically specific notion of “self”. Since both of these are rooted in Platonism, Aristotle has toevolve them dialectically in a (...) critical distance to Plato. Still, his dialectical theory of friendship needs to be rooted not in metaphysics but in political theory after all. Political friendship as a utopian perspective taken by each of the citizens in their pursuit of a close relationship with any other indicates a notion of “infinity as perfection” which presents the decisive step beyond Plato and toward the later course of the history of philosophy. (shrink)

The beginning of higher education in Prešov is associated with the Lutheran College of Prešov, which showed interested in Kantian philosophy already in late 18th century. This is also reflected in the book Elements of Philosophical Ethics, written by the rector of the College, Andrej Vandrák. The study presents a comparative analysis of Kant›s ethical works and Vandrák’s textbooks and concludes that although Vandrák’s ethics was strongly influenced by Kant, he had no ambition to become his passive epigon, but that (...) he rather attempted to actively think along with him. As the author emphasized, it is merely an intellectual tradition, to which the current research of the Institute of Philosophy of the Prešov University in Prešov is a follow-up. (shrink)

El autor del artículo edita y estudia tres inscripciones funerarias inéditas de época helenística encontradas en la necrópolis occidental de Aptera (Creta) por la arqueóloga griega V. Ninioú-Kindelí. El texto de las inscripciones dice así: Inscr. 1, A) Ἰ̣ κ̣ ̣αρ̣[- -] | Κοσίλ[λω], in L. 1 quizás Ι̣κ̣α̣ρ̣[ος]. B) Νέων | Κοσίλ[λω]; Inscr. 2, Νικ̣α[- - -] | Διογ[νήτω ?]; Inscr. 3, [- - -] | [- - -]δα. La primera inscripción presenta los nombres de dos difuntos, dos hermanos (...) hijos de Cosilo. El nombre Κόσιλλος aparece en Creta, aparte de esta inscripción, en Eliro en Creta Occidental en el s. II a.C. Fuera de Creta este nombre no ha sido atestiguado en ninguna otra parte. En la tercera inscripción se han conservado las dos letras finales del nombre del padre en la segunda línea. Se trata probablemente de un antropónimo con un sufijo en -δας, cuyo empleo es usual en cretense. (shrink)

RELAÇÃO E EFEITOS BIOQUÍMICO-NUTRICIONAIS SOBRE O RETARDO DA MATURIDADE SEXUAL EM BOVINOS -/- -/- Emanuel Isaque Cordeiro da Silva -/- Departamento de Agropecuária – IFPE Campus Belo Jardim -/- emanuel.isaque@ufrpe.br ou eics@discente.ifpe.edu.br -/- WhatsApp: (82)98143-8399 -/- -/- 12. RETARDO DA MATURIDADE SEXUAL -/- -/- Nos animais em crescimento, as deficiências em qualquer dos nutrientes: proteína, energia, macro ou microminerais, vitaminas e aporte hídrico, geram inibição das sínteses de proteínas específicas como os fatores de crescimento. Neste tipo de situação, as taxas (...) de ganho de peso e o desenvolvimento dos diferentes segmentos do trato reprodutivo se alteram. Os animais atrasam a idade a que chegam à puberdade, atrasando a entrada na vida produtiva como animais aptos a se reproduzir. O quadro de atraso à puberdade ocasiona atraso na idade a que se apresenta o primeiro parto, fator responsável por grande parte das falhas na eficiência reprodutiva. Sem dúvida, aspectos nutricionais são os maiores limitantes no crescimento e na maturidade reprodutiva, sendo assim, esse trabalho têm como cunho a apresentação de alguns destes fatores: -/- 12.1 Relação Energia:Proteína -/- A maturidade sexual relaciona-se com um consumo adequado de energia e com a obtenção de um peso corporal adequado; o crescimento depende, em grande medida, da ingestão abundante de elementos energéticos. Uma ração deficiente em energia diminui a velocidade de crescimento, reduz a produção de leite, retarda a puberdade, reduz a fertilidade e diminui a resistência às doenças e ao parasitismo. -/- Uma das causas mais comuns da baixa fertilidade e do atraso da maturidade sexual nas vacas leiteiras é a falta de energia em relação às necessidades do animal ou um balanço de energia negativo; além disso, este atraso no início tardio da maturidade sexual diminui o tempo de vida durante o qual os animais têm uma reprodução ativa. -/- A falta de energia na ração pode ser causada por um consumo insuficiente de alimentos ou por uma baixa digestibilidade de seus componentes (dieta de baixa qualidade) e, por um teor elevado de umidade na dieta. O baixo consumo de energia é normalmente o resultado de restrições alimentares. Em qualquer uma das situações, a falta de energia impede o animal de expressar seu potencial genético de produção e o problema complica-se se, por sua vez, existe deficiência em proteínas, minerais e vitaminas. -/- Como referenciado anteriormente, a energia têm papel fundamental em todos os mecanismos fisiológicos do animal, seja para a reprodução, fornecimento de leite ou para produção de carne, uma vez que possui relação direta com as mitocôndrias celulares. A energia é considerada um tipo de gordura, e possui relação direta com o sistema reprodutivo da vaca. Para a produção de leite, uma vaca pode utilizar suas reservas de gordura e transformá-las em leite, isto é, a cada quilo de gordura corporal pode-se obter de 7 a 9 quilos de leite. O fornecimento de energia têm como fator a categoria animal, o sistema produtivo, a idade etc. logo, a administração de energia deve obedecer os parâmetros de 1,75 a 1,25 Mcal/kg do alimento fornecido, seja matéria seca, volumoso ou ração concentrada. Vale frisar novamente que os níveis de energia administrada devem ser altos (1,72 Mcal/kg) para as vacas no início da lactação e deve-se diminuir gradativamente conforme chega o final da lactação, chegando a 1,54 Mcal/kg ou menos. No caso de prevenção contra o retardamento dos animais à idade reprodutiva, os níveis de energia para as bezerras de 0-3 meses com ± 150 kg deve ser de 1,70 Mcal/kg de MS para mantença e de 1,06 Mcal para ganho de peso diário; para bezerras com idade entre 6-12 meses e um peso de ± 250 kg o nível de energia deve ser de 1,54 Mcal para mantença e de 0,97 para ganho; por fim, para bezerras chegando a categoria de novilhas (> 12 meses) o ideal é o fornecimento de 1,39 Mcal para mantença e de 0,81 Mcal para ganho. Os alimentos que mais fornecem energia são o sebo, a gordura protegida, o milho, etc. -/- O efeito da proteína da dieta na reprodução é complexo. Em geral, quantidades inadequadas de proteína na dieta reduzem a produção de leite e o desempenho reprodutivo (maturidade sexual). Deficiências de proteínas diminuem os níveis de proteínas de reserva ou de transporte no sangue, fígado e músculos o que predispõe o animal a várias doenças que podem levar a não manifestação da maturidade sexual ou mesmo a morte. -/- Há tipos de proteínas como a PB (proteína bruta), a PDR (proteína degradada no rúmen), proteína metabolizável entre outras, ambas possuem relação com a PB e são primordiais no entendimento da nutrição de ruminantes. Os níveis de PDR se forem baixos mostra uma boa população microbiana presente no rúmen do animal, esse compartimento que se desenvolve conforme a ingestão de alimentos concentrados. -/- Para que se possa prevenir o retardamento dos animais à maturidade sexual, deve-se estar atentos aos níveis de proteína que se administra aos animais, em especial para as bezerras que entrarão logo na puberdade estando aptas para se reproduzir. Contudo, o tipo e a quantidade de proteína se limita a fatores como os ingredientes da ração, método alimentar utilizado na propriedade e o potencial produtivo do lote que se maneja. Sendo assim, os níveis oscilam conforme a categoria, idade e peso como demonstra na tabela 1, que traz os níveis ideias de proteína que devem estar presentes na alimentação das bezerras conforme idade e peso médio das mesmas. -/- Tabela 1: Exigências de proteína em bezerras e novilha -/- Nutriente 3-6 meses (± 150 kg) 6-12 meses (± 250 kg) > 12 meses (± 400 kg) -/- PB % 16 12 12 -/- PDR % 8,2 4,3 2,1 -/- Fonte: TEIXEIRA, 1997. -/- Para que as bezerras entrem na maturidade sexual sem atraso ou quaisquer problema, é ideal que a ração que viera ser fornecida para as mesmas possuam uma quantidade básica de 22% de PB presente na composição. Os alimentos mais proteicos são os de origem animal como a farinha de sangue, de penas etc., porém sua administração deve ser limitada. Sendo assim, a tabela 2 traz os possíveis melhores alimentos a serem ofertados aos animais e sua quantidade diária para que se possa suprir os requerimentos dos animais e prevenir o retardamento sexual ou qualquer outro problema reprodutivo que tenha relação nutricional. -/- Tabela 2: Alimentos proteicos e quantidades ideais para bovinos -/- Alimento PB% Quantidade % da mistura ou kg/cab./dia -/- Caroço de algodão 21 ± 50% da mistura da ração (1 kg = 0,5 kg de caroço) -/- Farelo de glúten de milho 23 Pode substituir o volumoso (máximo 3,5 kg/cab./dia) -/- Grão de soja 38 ± 20% da mistura (1 kg = 0,2 kg de grão) ou no máximo 2,5-3,5 kg/cab./dia -/- Farelo de algodão 41 ± 30-40% da mistura (1 kg = 0,3-0,4 kg de farelo) ou no máximo 4,5 kg/cab./dia -/- Fonte: TEIXEIRA, 1997. -/- A Ureia e outras substâncias que contêm nitrogênio não proteico (NNP) podem ser utilizadas pelos microrganismos do rúmen para a produção de proteínas bacterinas. Em geral, a utilização da NNP não é recomendada, exceto em situações especiais de alimentação e sob controle técnico, uma vez que um manejo inadequado, nomeadamente de excessos de consumo, pode provocar intoxicações com efeitos letais (ROIG, 2003; FERGUSON et al., 1989). É claro que as fontes de NNP não possuem aminoácidos e que muitos deles são essenciais e não são sintetizados pela microbiota ruminal. -/- Alguns autores argumentam que o nitrogênio não proteico (NNP) como a ureia, pode ser muito bem utilizado desde que não exceda um terço do total de nitrogênio na dieta diária ou 3% da ração de grãos de cereais e após adaptação gradual de, pelo menos, três semanas. A boa utilização da ureia nos ruminantes depende da ração conter pelo menos 75% de nutrientes digestíveis totais NDT, disponibilidade suficiente de amido e de CNE para converter o nitrogênio da ureia em proteína microbiana e quando o teor de proteína verdadeira da ração não for inferior a 12% (ROIG, 2003). -/- 12.2 Minerais (K e I) -/- Um excesso de potássio no sangue ocorre quando o consumo excede a capacidade do rim de o eliminar, provocando um atraso na maturidade sexual, ciclos sexuais irregulares e baixa natalidade; também interfere na absorção intestinal do magnésio, dificultando a absorção e o metabolismo do cálcio, magnésio e sódio; geralmente afeta fêmeas de alta produção leiteira (com o leite é excretado muito magnésio). -/- No macho, o excesso de potássio diminui a fecundidade, altera as vesículas seminais e influencia a composição espermática. Na fêmea prejudicaria os ciclos sexuais (duração e intensidade). -/- A excreção de íons de potássio diminui quando se ingere pouca quantidade deste elemento e de sódio, e quando há acidose aguda ou insuficiência das glândulas adrenais. -/- O potássio é um elemento de muitas funções no metabolismo animal e participa de múltiplos mecanismos fisiológicos, dentre eles o reprodutivo. Sendo assim, é importante o criador estar atento sobre a administração do mineral na alimentação das bezerras que vão entrar para a maturidade sexual. De forma geral, é indicado fornecer matéria seca que contenha K na ordem de 0,6 a 1% da composição do alimento. Em média, uma vaca de 600 kg que produz 15 kg de leite ingira cerca de 230 gramas desse mineral diariamente. -/- Em crescimento, a função tireoide tem um papel protetor da sexualidade e estimula a puberdade por suas relações com as funções hipofisária e ovariana, atuando como sensibilizador da gônada para o aparecimento do estro; sendo, na fêmea sinérgico com a FSH. Uma deficiência na produção de hormonas da tireoide induzirá uma redução na troca de energia e na liberação de calor corporal, ou seja, ocorre uma diminuição no metabolismo basal do -/- As iodo-proteínas ou tireoproteínas (T3 e T4) beneficiam o crescimento e a secreção láctea, no macho estimulam a puberdade (maturidade sexual) e são gametogênicas (a hipófise é estimulada pela tiroxina e a vitamina A). -/- Para se livrar do atraso e da desordem da administração dos animais e do cronograma da fazenda, o proprietário deve atentar ao fornecimento adequado de I que varia entre 0,34 e 0,88 mg/kg de MS. -/- As formas de prevenção por parte desses minerais poderá ser manejada através dos alimentos, da água ou via suplementação mineral injetável. Por fim, o criador poderá ficar tranquilo e ter seu cronograma estabelecido sendo posto e prática e obtendo êxito no plantel. -/- -/- REFERÊNCIAS BIBLIOGRÁFICAS -/- -/- BARRENHO, Gonçalo José Pinheiro. Nutrição e fertilidade em bovinos de leite. 2016. Dissertação de Mestrado. Universidade de Évora. -/- BINDARI, Yugal Raj et al. Effects of nutrition on reproduction-A review. Adv. Appl. Sci. Res, v. 4, n. 1, p. 421-429, 2013. -/- BOLAND, M. P. Efectos nutricionales en la reproducción del ganado. XXXI Jornadas Uruguayas de Buiatría, 2003. -/- CASTILLO-BADILLA, Gloriana et al. Efecto de la edad al primer parto sobre parámetros productivos en vacas Jersey de Costa Rica. Agronomía Mesoamericana, v. 24, n. 1, p. 177-187, 2013. -/- DEHNING, R. Interrelaciones entre nutrición y fertilidad. In: Curso Manejo de la Fertilidad Bovina18-23 May 1987Medellín (Colombia). CICADEP, Bogotá (Colombia) Universidad de La Salle, Medellín (Colombia) Instituto Colombiano Agropecurio, Bogotá (Colombia) Sociedad Alemana de Cooperación Técnica-GTZ (Alemania), 1987. -/- DE LUCA, Leonardo J. Nutrición y fertilidad en el ganado lechero. XXXVI Jornadas Uruguayas de Buiatría, 2008. -/- DIAS, Juliano Cesar et al. Alguns aspectos da interação nutrição-reprodução em bovinos: energia, proteína, minerais e vitaminas. PUBVET, v. 4, p. Art. 738-743, 2010. -/- FERGUSON, James D.; CHALUPA, William. Impact of protein nutrition on reproduction in dairy cows. Journal of dairy science, v. 72, n. 3, p. 746-766, 1989. -/- GORDON, Ian. Controlled reproduction in farm animals series. Nova Iorque: CAB International, 1996. -/- GRANJA, Yury Tatiana; CERQUERA, Jefferson; FERNÁNDEZ, Omar. Factores nutricionales que interfieren en el desempeño reproductivo de la hembra bovina. Revista Colombiana de Ciencia Animal, v. 4, n. 2, p. 458-472, 2012. -/- MAAS, John. Relationship between nutrition and reproduction in beef cattle. The Veterinary Clinics of North America. Food Animal Practice, v. 3, n. 3, p. 633-646, 1987. -/- NOGUEIRA, E. et al. Nutrição aplicada à reprodução de bovinos de corte. Embrapa Pantanal-Capítulo em livro científico (ALICE), 2015. -/- PASA, Camila. Relação reprodução animal e os minerais. Biodiversidade, v. 9, n. 1, 2011. -/- ROIG, C. Alimentación del ganado caprino. Informe técnico: PROGANO-INTA. Colonia Benítez, Chaco, Argentina, 2003. -/- SARTORI, Roberto; GUARDIEIRO, Monique Mendes. Fatores nutricionais associados à reprodução da fêmea bovina. Revista Brasileira de Zootecnia, v. 39, p. 422-432, 2010. -/- SHORT, Robert E.; ADAMS, D. C. Nutritional and hormonal interrelationships in beef cattle reproduction. Canadian Journal of Animal Science, v. 68, n. 1, p. 29-39, 1988. -/- TEIXEIRA, J. C.; TEIXEIRA, LFAC. Alimentação de bovinos leiteiros. FAEPE, Lavras, 1997. -/- . (shrink)

Tato studie se zabývá zobrazováním alchymie v malbách, knižních ilustracích i v architektuře v období raného novověku. Na jednotlivých příkladech obrazů či ilustrací prezentuje různé aspekty alchymistova života i jeho práce. Nezabývá se symbolickou alchymickou ikonografií, ale zaměří se především na zobrazování prostředí a vybavení alchymických dílen i osobností samotných alchymistů. Soustředí se zejména na vyobrazení zařízení alchymických laboratorií, s nimiž se lze setkat jak u renesančních malířů, tak v ilustracích alchymických rukopisů a poměrně ojediněle i v české architektuře. Poskytuje (...) také pohled na vyobrazení vzniklá v souvislosti s literární kritikou alchymie. Alchymisté byli zejména v dílech předních evropských humanistů často záměrně zesměšňováni, kritizováni a označováni za blázny a zloděje. V závěru se zabývá vybranými příklady ze žánrového umění, kde byli rovněž alchymisté zobrazováni často satiricky, ale i s určitou úctou, jako vzdělaní učenci. Výtvarné umění raného novověku nám představuje různé aspekty života alchymistů a je v dnešní době jednou z možností, jak se přiblížit porozumění jejich vědeckým aktivitám. Jak však studie ukazuje, k těmto obrazovým materiálům je třeba přistupovat kriticky. (shrink)

Nugayev’s book is one of the first Soviet monographs treating the theory change problem. The gist of epistemological model consists in consequent account of intertheoretical relations. His book is based on the works of Soviet authors, as well as on Western studies (K.R. Popper, T.S. Kuhn, I. Lakatos, P. Feyerabend et al.) Key words: epistemological model, Soviet philosophy, Western studies .

Článek se zabývá demystifikací dodnes panující legendy o ikoně světové vědy, nositeli Nobelovy ceny za objev štěpení těžkých jader, chemiku Otto Hahnovi. Desítky let byl považován za vzor německé slušnosti, zodpovědnosti a příklad antinacistického vědce, který nekolaboroval se zločinným režimem na jeho válečné mašinérii. Teprve od devadesátých let 20. století se dostávají k rukám historiků archivní materiály, jež umožňují získat ucelenou představu o Hahnově působení v době nacistického Německa a o jeho aktivním zapojení ve válečném uranovém výzkumu, jehož výsledkem mělo (...) být sestrojení jaderných reaktorů a bomb. (shrink)

Práce se zabývá filosofickou analýzou vědeckého výzkumu, kterou v polovině minulého století provedla botanička Agnes Arberová. Její koncepce je cenným příspěvkem k otázce kontextu vzniku vědeckého objevu a procesu jeho zdůvodnění v biologických disciplínách. Ve stati se pokusím doložit, že její úvahy mají ráz v zásadě fenomenologický, a proto bude její koncepce interpretována na pozadí úvah Maurice Merleau-Pontyho o tělesné povaze smyslů. Taková interpretace napovídá, že Arberová ve shodě s Merleau-Pontym uvažuje o fenoménech nikoli jako o objektech, které lze zkoumat (...) odděleně, nýbrž nám představuje fenomenální pole, v němž se fenomény vyjevují v souvislosti s předcházející zkušeností. Orientace v předmětu výzkumu lze vnímat jako otázku rovnováhy, jíž badatel výzkumem aktivně vyhledává. (shrink)

Článek se zaměřuje na teorie kulturní mezery, jež ve svém díle rozpracovali Thorstein Veblen a William F. Ogburn. Sleduje přitom zejména dva motivy: jak se v přístupech těchto autorů tematizuje vztah sociální vědy a jejího publika a jak je argument mezery využit k prosazování specifického pojetí „účelu“ sociální vědy. Je zde předvedeno, jak se ve dvou různých stylech psaní a ve dvou různých argumentačních strategiích v podstatě identická teorie proměňuje a současně zužitkovává k prosazení distinktivního pojetí sociální vědy. Veblenův klíčový (...) motiv „sebe-konfrontace“ společnosti je srovnán s Ogburnovým motivem „využitelnosti“ vědění ve vztahu k úvahám o literárních technologiích vědy. (shrink)

Text se zaměřuje na přijetí a vnímání darwinismu v českých zemích v 19. století, kdy bylo šíření a interpretace Darwinova učení paradoxně spjato s dvěma profesory estetiky z Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, Josefem Durdíkem a Otakarem Hostinským. Ačkoliv poněkud zjednodušovali teorii přírodního výběru, Darwinovu teorii chápali jako příchod nového paradigmatu. Tento text představuje a srovnává interpretaci darwinismu u obou estetiků, zejména jejich stanoviska k teorii přírodního výběru, možnostem aplikace této teorie v estetice a teorii umění, a také jejich vztah k (...) Darwinově výkladu estetických jevů v přírodě. Jako dodatek následuje krátké vyzdvižení Darwinova učení v textech dalších českých estetiků. (shrink)

Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofie vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví (...) před volbu mezi odborností na úkor demokracie a demokracií na úkor odbornosti, jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady. (shrink)

Článok porovnáva chápanie metód dedukcie a indukcie, s ktorým pracujú vybrané texty zo spoločenskovednej metodológie, s poňatím týchto metód, o ktoré sa opiera moderná logika. Ukazuje, že viaceré príručky spoločenskovedného výskumu vychádzajú zo zastaranej koncepcie, podľa ktorej dedukcia predstavuje „postup od všeobecného k jednotlivému" a indukcia „postup od jednotlivého k všeobecnému". V niektorých prípadoch sa tiež obe metódy chybne stotožňujú s metódami výstavby teórie, prípadne sa dvojica dedukcia - indukcia mylne spája s dvojicou kvantitatívny - kvalitatívny výskum. Článok upozorňuje na (...) niektoré problematické dôsledky takého postupu a navrhuje jednoduché riešenia. (shrink)

Vzrůstající využívání digitálních technologií ve vědecké práci a komunikaci vyvolává otázku, jaká je epistemologická povaha takto vytvořeného vědění. V tomto eseji využívám pojmový aparát, který vyvinuli Steven Shapin a Simon Schaffer k analýze historického sporu mezi Robertem Boylem a Thomasem Hobbesem o způsob vytváření vědění v přírodní filosofii, a aplikuji jej na problematiku digitálního výzkumu. Jejich koncepty tří technologií vytvářejících vědění – materiální, literární a sociální – se ukazují jako heuristicky užitečné koncepty i pro reflexi digitálních technologií. Ty jsou v (...) eseji představeny nikoliv jako samostatné technologie vytváření faktů, nýbrž jako prvky, kolem nichž se dosavadní vědecké technologie radikálně rekonfigurují. Zvláštní pozornost esej věnuje představě kódu jako literární technologie a roli digitálních technologií v humanitních vědách. (shrink)

Tématem studie je dosud neprobádaná oblast vnějších dějin vzniku sociologie vědeckého poznání. Jejím záměrem je analýza vnějších faktorů, které se podílely na vzniku této disciplíny, a to za účelem nalezení odpovědi na otázku, proč vznikla právě v sedmdesátých letech minulého století na Oddělení pro studium vědy při Edinburské univerzitě a právě v podobě tzv. silného programu sociologie vědění. Skrze postavu zakladatele edinburského Oddělení pro studium vědy C. H. Waddingtona se studie zaměřuje konkrétně na dvě epizody, a to na vznik politicky (...) angažovaného hnutí britských levicových vědců ve třicátých letech prosazujících myšlenku sociální funkce vědy a na politizaci tzv. problému dvou kultur v poválečné Velké Británii, která vedla ke změně britské vědní politiky a k reformám britského systému vzdělání. Závěrečná část studie pak věnuje pozornost individuálním zájmům těch členů edinburského Oddělení pro studium vědy, kteří stáli za bezprostředním vznikem silného programu. (shrink)

Článek podává systematický kritický přehled o pojetí mechanismu v tzv. nové mechanistické filosofii. Nejdříve je popsán vznik a hlavní principy NMF. Je ukázáno, že NMF vznikla do značné míry jako kritická reakce na, do té doby převažující, logický empirismus. Dále jsou představeny hlavní definiční znaky mechanismu, které jsou po té jednotlivě rozebrány. Na závěr jsou diskutovány přednosti a omezení NMF. Je argumentováno, že NMF nabídla novou a realističtější perspektivu na způsob, jakým se věda dělá a jak se dochází k vědeckým (...) objevům. Má i konstruktivní preskriptivní charakter, neboť povzbuzuje vědce k přemýšlení o vysvětlení jevů prostřednictvím mechanismů. Na straně druhé, pro vysvětlení komplexních jevů jsou heuristiky dekompozice a lokalizace, které tvoří jádro „tradičního" mechanistického přístupu, pouze prvotními aproximacemi a je potřeba je doplňovat dalšími, dynamičtějšími přístupy. (shrink)

Studie se zabývá tím, jak se v českých zemích obráželo bouřlivé období vývoje biologického myšlení od přelomu 19. a 20. století do první světové války, kdy vedle sebe existovaly velmi různé názory na evoluci. Mnohovrstevnatost teoretickou přitom doplňuje i kulturní a vědecká mnohovrstevnatost českých zemí, kde se jednak mísí vlivy německé a české biologie na svých autonomních institucích, a jednak lze spatřovat rozdíly i mezi lokálními centry Prahou a Brnem se svými badatelskými tradicemi a nezávislými vazbami na další centra ve (...) Vídni a evropských univerzitách. Centrem zájmu jsou teoreticky uvažující biologové, kteří buď sami dlouhodobě profilovali české biologické myšlení, anebo na něj měli díky zdejšímu působení přímý vliv. V letech ca 1900–1915 došlo k prvnímu otevřenému a diskutovanému vrcholu v české recepci evolucionismu a před jednoznačnými pozicemi a „velkými teoriemi“ má navrch spíše prostředkování diferencované zahraniční diskuse, podněty vlastní experimentální práce a opatrné očekávání od nového studia variability a dědičnosti. (shrink)

This is a review of the new translation-cum-commentary of Lucretius, De rerum Natura by Klaus Binder, published by dtv, Munich 2017. The review stresses the importance of Lucretius work for the Enlightenment. The translation is o. k. on the whole, however the translator should have avoided rendering the Latin >religio< by >Aberglauben< (superstition). >superstition< was the word chosen by the English translator in the Loeb-Library, W. H. D. Rouse. Rouse was a Headmaster of the Perse School in Cambridge and he (...) may have chosen this rendering in 1924 to avoid getting into trouble with the Church of England. (shrink)

K. Lüscher, A. Klimczuk, Generations, intergenerational relationships, generational policy: A multilingual compendium, 17 languages, Universität Konstanz, Konstanz 2017, 428pp. TS - BibTeX M4 - Citavi.

In this paper I offer an alternative phenomenological account of depression as consisting of a degradation of the degree to which one is situated in and attuned to the world. This account contrasts with recent accounts of depression offered by Matthew Ratcliffe and others. Ratcliffe develops an account in which depression is understood in terms of deep moods, or existential feelings, such as guilt or hopelessness. Such moods are capable of limiting the kinds of significance and meaning that one can (...) come across in the world. I argue that Ratcliffe’s account is unnecessarily constrained, making sense of the experience of depression by appealing only to changes in the mode of human existence. Drawing on Merleau-Ponty’s critique of traditional transcendental phenomenology, I show that many cases of severe psychiatric disorders are best understood as changes in the very structure of human existence, rather than changes in the mode of human existence. Working in this vein, I argue that we can make better sense of many first-person reports of the experience of depression by appealing to a loss or degradation of the degree to which one is situated in and attuned to the world, rather than attempting to make sense of depression as a particular mode of being situated and attuned. Finally, I argue that drawing distinctions between disorders of structure and mode will allow us to improve upon the currently heterogeneous categories of disorder offered in the DSM-5. (shrink)

In this essay I address the question, “What is the subject matter of phenomenological research?” I argue that in spite of the increasing popularity of phenomenology, the answers to this question have been brief and cursory. As a result, contemporary phenomenologists lack a clear framework within which to articulate the aims and results of their research, and cannot easily engage each other in constructive and critical discourse. Examining the literature on phenomenology’s identity, I show how the question of phenomenology’s subject (...) matter has been systematically neglected. It has been overshadowed by an unending concern with phenomenology’s methodological identity. However, an examination of recent contributions to this literature reveals that a concern with articulating phenomenology’s subject matter has gradually increased, although such articulations remain preliminary. In light of this, I delineate, define, and illustrate three layers of phenomenological research, which I term “existentials,” “modes,” and “prejudices.” While the delineation of these layers is drawn primarily from classical phenomenological texts, they are defined and illustrated through the use of more contemporary literature. Following the articulation of this subject matter, I briefly consider some of the debates—both foundational and applied—that can be facilitated by the adoption of this framework. (shrink)

Contemporary psychiatry finds itself in the midst of a crisis of classification. The developments begun in the 1980s—with the third edition of the Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders —successfully increased inter-rater reliability. However, these developments have done little to increase the predictive validity of our categories of disorder. A diagnosis based on DSM categories and criteria often fails to accurately anticipate course of illness or treatment response. In addition, there is little evidence that the DSM categories link up (...) with genetic findings, and even less evidence that they... (shrink)

Edmund Husserl, in The Crisis of European Sciences and Transcendental Phenomenology, stumbles upon a curious paradox. He asks: How can I be a subject for the world, that is, the subject that constitutes the world, while at the same time being an object in the world? In other words, how can I be the very foundation of the world that my life seems to depend upon? In spite of the difficulties inherent in such a paradox, Husserl put forward a solution.1 (...) However, he admitted that the phenomenological project, by its very nature, will produce a series of paradoxes. These paradoxes, rather than revealing inadequacies inherent in the phenomenological project, stand as opportunities for new phenomenological insights. In.. (shrink)

Values-based practice (VBP), developed as a partner theory to evidence-based medicine (EBM), takes into explicit consideration patients’ and clinicians’ values, preferences, concerns and expectations during the clinical encounter in order to make decisions about proper interventions. VBP takes seriously the importance of life narratives, as well as how such narratives fundamentally shape patients’ and clinicians’ values. It also helps to explain difficulties in the clinical encounter as conflicts of values. While we believe that VBP adds an important dimension to the (...) clinician’s reasoning and decision-making procedures, we argue that it ignores the degree to which values can shift and change, especially in the case of psychiatric disorders. VBP does this in three respects. First, it does not appropriately engage with the fact that a person’s values can change dramatically in light of major life events. Second, it does not acknowledge certain changes in the way people value, or in their modes of valuing, that occur in cases of severe psychiatric disorder. And third, it does not acknowledge the fact that certain disorders can even alter the degree to which one is capable of valuing anything at all. We believe that ignoring such changes limits the degree to which VBP can be effectively applied to clinical treatment and care. We conclude by considering a number of possible remedies to this issue, including the use of proxies and written statements of value generated through interviews and discussions between patient and clinician. (shrink)

In this paper, I examine recent phenomenological research on both depressive and manic episodes, with the intention of showing how phenomenologically oriented studies can help us overcome the apparently paradoxical nature of mixed states. First, I argue that some of the symptoms included in the diagnostic criteria for depressive and manic episodes in the DSM-5 are not actually essential features of these episodes. Second, I reconsider the category of major depressive disorder (MDD) from the perspective of phenomenological psychopathology, arguing that (...) severe depressive episodes should not be characterized by any particular moods (such as sadness, hopelessness, or guilt), and should instead be characterized by a diminished capacity for finding ourselves situated in and attuned to the world at all. In other words, the affective dimension of depression should be characterized as a change in the way we have moods, not as a change from one kind of mood to another. Third, I turn to mania, arguing that manic episodes, taken as the opposite of depressive episodes, should be characterized not by any particular moods (such as euphoria, grandiosity, or even irritability), but should instead be characterized by an enhanced or heightened capacity for finding ourselves situated in and attuned to the world. In other words, the affective dimension of mania, like the affective dimension of depression, should be understood as a change in the way we have moods, not as a change from one kind of mood to another. Fourth, I return to the phenomenon of mixed states and argue that the affective dimension of depression and mania, when conceived along the phenomenological lines I set forth in the previous sections, dissolves the paradox of mixed states by showing that the essential characteristics of depression and mania cannot and do not coincide. Many cases of mixed states are diagnosed because moods that we take to be essential features of either depression or mania arise within the context of what is considered to be the opposite kind of episode (e.g. dysphoria, typically associated with depression, often arises in what is otherwise considered a manic state). However, if we conceive of the affective dimension of depression as a decrease in the degree to which one is situated in and attune to the world through moods, and the affective dimension of mania as an increase in the degree to which one is situated in and attuned to the world through moods, then the particular mood one finds oneself in is simply irrelevant to the diagnosis of either depression or mania. As a result, the manifestation of any particular moods in what otherwise seems to be a pure manic or depressive episode does not constitute a mixed state. (shrink)

Si no me falla la memoria, fue el dibujante Álvaro Barrios quien afirmó que el trabajo del artista contemporáneo colombiano se desarrolla según una agenda de trabajo. Si miramos algunos fenómenos del arte último en Colombia, podemos señalar que su agenda está determinada por el intento de comprensión de los procesos de la violencia en el país, a partir de una amplia gama de aproximaciones al concepto de memoria que ha tenido resonancia en las disciplinas humanísticas, las investigaciones académicas, el (...) uso político del concepto por parte de la legislación estatal, y una gran diversidad de eventos artísticos. Desde el ámbito del arte, exposiciones como Destierro y reparación (2008), Tapices de Mampuján (2010), La guerra que no hemos visto (2009) o La piel de la memoria (2011), han discutido sobre la violencia en Colombia desde la aproximación a los procesos de comprensión de la memoria y nuestro pasado reciente. Así, la imbricación de violencia y memoria se manifiesta en la visión del pasado y en los efectos que este puede desplegar sobre el presente, en tanto se ha considerado, incluso, a la memoria como una instancia de reconciliación social. (shrink)

In this paper I examine the ways in which our language and terminology predetermine how we approach, investigate and conceptualise mental illness. I address this issue from the standpoint of hermeneutic phenomenology, and my primary object of investigation is the phenomenon referred to as “mania”. Drawing on resources from classical phenomenology, I show how phenomenologists attempt to overcome their latent presuppositions and prejudices in order to approach “the matters themselves”. In other words, phenomenologists are committed to the idea that in (...) our everyday, natural attitude, we take for granted a number of prejudices and presuppositions that predetermine how we conceive of and understand what we experience. In order to properly approach the phenomena themselves, we need to find ways of neutralising our presuppositions and prejudices in order to develop new (and hopefully more accurate) accounts of the phenomena under investigation. One of the most popular examples of such an attempt at neutralisation is what Edmund Husserl calls the epoché, which is the practice of bracketing out or suspending presuppositions. However, later phenomenologists developed alternative approaches. Martin Heidegger, for instance, engaged in etymological analyses to discover latent meanings in our language and terminology. Hans-Georg Gadamer also engaged in historical analyses of how our traditions sediment into latent prejudices. After discussing the various ways in which phenomenologists have attempted to neutralise presuppositions and prejudices prior to engaging in their investigations, I apply some of these principles and methods to the domain of psychopathology, and discuss some of the prejudices inherent in contemporary discussions of the phenomenon of mania. I examine recent attempts to link the phenomenon that we today refer to as “mania” with the ancient Greek concept of “μανία” (mania), and argue that the practice of linking contemporary and historical concepts can be detrimental to attempts at reclassifying disorders. In addition, I consider the implications of the shift in terminology from “manic depressive illness” to “bipolar disorder” – especially how conceiving of mania as one of two “poles” predetermines its description by both clinicians and patients. Finally, I address the implications of the headings under which mania and bipolar disorder are discussed within diagnostic manuals. For example, I discuss the removal of the headings of affective and mood disorders in the DSM-5, and the explicit decision by the authors to place bipolar disorder between depressive disorders and schizophrenia. What I aim to accomplish in this paper is not so much a phenomenological investigation of mania as it is a pre-phenomenological investigation. In other words, I offer a preparatory investigation of the phenomenon (or phenomena) referred to as “mania” in contemporary discourse, with the intention of laying the groundwork for further phenomenological and psychological research. (shrink)

Autor prostredníctvom skúmania literárnych diel Charlesa Dickensa, Williama Makepeaca Thackeryho, George Eliotovej a Thomasa Hardyho vytvára mozaiku viktoriánskej morálky Anglicka 19. storočia. Dospel k záveru, že uvedená doba vôbec nebola taká puritánska, ako si ju zvykneme predstavovať a morálne problémy, ktoré ľudstvo rieši v priebehu svojho vývoja sú vo svojej podstate univerzálne, hoci nie totožné. Líšia sa vo svojich individuálnych podobách, v akých sa s nimi stretávame v jednotlivých obdobiach dejín ľudstva.

Edited proceedings of an interdisciplinary symposium on consciousness held at the University of Cambridge in January 1978. Includes a foreword by Freeman Dyson. Chapter authors: G. Vesey, R.L. Gregory, H.C. Longuet-Higgins, N.K. Humphrey, H.B. Barlow, D.M. MacKay, B.D. Josephson, M. Roth, V.S. Ramachandran, S. Padfield, and (editorial summary only) E. Noakes. A scanned pdf is available from this web site (philpapers.org), while alternative versions more suitable for copying text are available from https://www.repository.cam.ac.uk/handle/1810/245189. -/- Page numbering convention for the pdf version (...) viewed in a pdf viewer is as follows: 'go to page n' accesses the pair of scanned pages 2n and 2n+1. Applicable licence: CC Attribution-NonCommercial-ShareAlike 2.0. (shrink)

This dissertation is a contribution to the contemporary field of phenomenological psychopathology, or the phenomenological study of psychiatric disorders. The work proceeds with two major aims. The first is to show how a phenomenological approach can clarify and illuminate the nature of psychopathology—specifically those conditions typically labeled as major depressive disorder and bipolar disorder. The second is to show how engaging with psychopathological conditions can challenge and undermine many phenomenological presuppositions, especially phenomenology’s status as a transcendental philosophy and its corresponding (...) anti-naturalistic outlook. In the opening chapter, I articulate the three layers of the subject matter of phenomenological research—what I refer to as “existentials,” “modes,” and “prejudices.” As I argue, while each layer contributes to what we might call the “structure” of human existence, they do not do so in the same way, or to the same degree. Because phenomenological psychopathology—and applied phenomenology in general—aims to characterize how the structure of human existence can change and alter, it is paramount that these layers be adequately delineated and defined before investigating these changes. In chapters two through five, I conduct hermeneutic and phenomenological investigations of psychopathological phenomena typically labeled as major depressive disorder or bipolar disorder. These investigations address the affective aspects of depression and mania, and the embodied aspects of depression. In addition to clearly articulating the nature of these phenomena, I show how certain psychopathological conditions involve changes in the deepest or most fundamental layer of human existence—what I refer to as existentials. As I argue, many of the classical phenomenologists believed that these structural features were necessary, unchanging, and universal. However, this presupposition is challenged through the examination of psychopathological and neuropathological conditions, undermining the status of phenomenology as a transcendental philosophy. While this challenge to classical phenomenology is only sketched in the early chapters, in chapters six and seven I develop it in more detail in order to achieve two distinct ends. In chapter six I argue that psychopathology and neuropathology not only challenge phenomenology’s status as a transcendental philosophy, but also supply a key to developing a phenomenological naturalism. Phenomenological naturalism, as I articulate it, is a position in which phenomenology is not subsumed by the metaphysical and methodological framework of the natural sciences, but nonetheless maintains the capacity to investigate how the natural world stands independent of human subjectivity. In the seventh chapter I argue that a phenomenology in which existentials are contingent and variable rather than necessary and unchanging allows phenomenologists to contribute to new dimensional approaches to psychiatric classification. Rather than begin from distinct categories of disorder, these approaches begin from distinct core features of human existence. These features, referred to as either dimensions or constructs, can vary in degree and are studied in both normal and pathological forms. (shrink)

Text představuje aktivní role-playing jako výzkumnou experimentální metodu v sociálních vědách. Zasazuje role-playing do rámce simulačních výzkumných metod, rozkrývá jeho epistemo- logii a dosavadní metodologická uchopení zejména v sociální psychologii. Hlavní linií textu je obhajoba epistemologických kvalit metody a experimentu v sociálních vědách obecně. Inspiračním zdrojem je zde na jedné straně Latourova kvalitativní sociologie asociací, tázající se po původu sociality a problematizující samotný před- mět sociálních věd, tj. sociálno. A na druhé straně přístupy naturalizující sociálně- vědné výzkumy propojením s kognitivní (...) vědou. V tomto ohledu je naším klíčovým předpokladem pro smysluplné uchopení sociální reality v její simulované podobě shodnost kognitivních mechanismů skutečného i simulovaného jednání. V pojetí textu jsou oba zdroje spojeny jejich akcentem na tematizaci sociálna jako inter-psychologického fenoménu mezi tradiční mikro a makro úrovní. Analogií s Petriho miskou text promýšlí posunutí původní metody situační sociální psycho- logie směrem k využití konstruovaných diegetických liminálních situací jako svého druhu laboratoří sociálna. (shrink)

Po pádu totalitárních systémů, jež spočívaly na marxistické ideologii, se sociální věda začala k dialektice chovat rezervovaně, případně ji zcela vyloučila z legitimního instrumentária vědy. Studie se na pozadí vývoje a proměn dialektiky v různých sociologických koncepcích snaží odpovědět tři otázky: a) nakolik je „dialektická sociologie“ možná, b) zda nejde o redundantní termín, c) ukázat elementární principy, jimiž se „dialektické zkoumání“ sociální reality může či má řídit. V závěru ukazuje rozdílnost principů tzv. lazarsfeldovského a radikálně kritického paradigmatu v empirickém výzkumu.

Článek se věnuje srovnání podoby a vývoje sporu o vivisekce v Anglii a českých zemích, s důrazem na propojení protivivisekčního a ženského hnutí. První část textu na pozadí rozvoje medicíny popisuje okolnosti vzniku sporu a cestu, která vedla k přijetí první legislativy regulující experimenty se zvířaty. Druhá část představuje postoj F. P. Cobbeové, která je nejvýraznější ženskou postavu v tomto sporu. Třetí část mapuje situaci v českých zemích a nabízí důvody, které vysvětlují, proč se u nás v dané době organizované (...) protivivisekční hnutí nezformovalo. Autorka tvrdí, že klíčovou roli sehrálo pozitivní vnímání vědců, které pramenilo z jejich zapojení do procesu národního obrození. V poslední části textu jsou pak představeny názory na vivisekci dvou postav českého ženského hnutí na počátku 20. století, P. Moudré a E. Vozábové. Autorka ukazuje, že v dané době argumenty, které líčily experiment v medicíně jako nepotřebnou a neužitečnou metodu bádání, již nemohly být přesvědčivé. (shrink)

In a recent publication in this journal, Asle Kiran and Peter-Paul Verbeek (hereafter K&V) argue that extension theory and the notion of trust it implies are flawed. In this commentary, I defend extension theory against their critique. I first briefly introduce extension theory, then reconstruct K&V’s five arguments against extension theory and demonstrate that four of their five arguments are misplaced.

This book is a translation of W.V. Quine's Kant Lectures, given as a series at Stanford University in 1980. It provide a short and useful summary of Quine's philosophy. There are four lectures altogether: I. Prolegomena: Mind and its Place in Nature; II. Endolegomena: From Ostension to Quantification; III. Endolegomena loipa: The forked animal; and IV. Epilegomena: What's It all About? The Kant Lectures have been published to date only in Italian and German translation. The present book is filled out (...) with the translator's critical Introduction, "The esoteric Quine?" a bibliography based on Quine's sources, and an Index for the volume. (shrink)

La inscripciόn inédita que presentamos en el presente trabajo está grabada en un bloque de caliza de forma rectangular que encontré bajo la supervisión de la arqueóloga griega Vanna Ninioú-Kindelí, en la casa de Yannis Kelaidís en el actual pueblo de Megala Choraphia, el cual está situado junto al emplazamiento de la antigua Aptera. La inscripción procede probablemente de la necrópolis occidental de Aptera, la cual estaba situada fuera del recinto amurallado de la ciudad al oeste de la misma y (...) se encontraba a escasa distancia del lugar en el que se halló la inscripción. (shrink)

El autor del artículo, tras la revisión de las piedras, reedita —con aparato crítico, traducción española y un extenso comentario— ocho inscripciones cristianas de Císamo en Creta.

Truths will be defined as an agreement on uncertainties, the consensus over matters of empirical and social nature such as mathematics, physics or economics. As illustrated by Dennis Lindley , ‘individuals tend to know things to be true and false but the extent of this truth and falsity would always remain unknown’. Leading individuals to a permanent state of stress, uncertainty becomes a risk for the social community. Problems could not be presumed to be solvable as any kind of solution (...) would be perceived as uncertain. The struggle for solutions would develop into a state of insecurity and conflict where no individual could trust the answers given by any other member of the community. To prevent a ‘war of all against all’ that would cause anxiety and permanent conflict, it will become an essential duty for the social community to diminish uncertainty by imposing truths. With those, individuals can be reassured about the certainty of their knowledge and use truths as a resolution tool for any dispute that might occur within the social space. For the purpose of social peace, truths will therefore be every outcome of the process through which uncertainty is transformed into an agreed form of knowledge. “Gravity”, “Death” and “God” will all be considered truths as they represent a form of agreement over different domains of the human and social life. It is not the intention of this essay to examine each of the truths separately but rather, to analyse them all together in order to formulate a hypothesis for all empirical and social matters. (shrink)

Since the beginning of the 20th Century to the present day, it has rarely been doubted that whenever formal aesthetic methods meet their iconological counterparts, the two approaches appear to be mutually exclusive. In reality, though, an ahistorical concept is challenging a historical analysis of art. It is especially Susanne K. Langer´s long-overlooked system of analogies between perceptions of the world and of artistic creations that are dependent on feelings which today allows a rapprochement of these positions. Krois’s insistence on (...) a similar point supports this analysis. - I - Unbestritten bis heute gilt, formwissenschaftliche und ikonologische Methoden scheinen sich grundsätzlich auszuschließen, da die ersteren auf ahistorischen und die letzteren auf historischen Grundlagen aufbauen. Dem entgegen soll mit diesem Beitrag gezeigt werden, wie insbesondere die Forschungen Susanne K. Langers und ergänzend diejenigen von John M. Krois eine Annäherung beider Positionen ermöglichen. (shrink)

The following essay reconsiders the ontological and logical issues around Frege’s Basic Law (V). If focuses less on Russell’s Paradox, as most treatments of Frege’s Grundgesetze der Arithmetik (GGA)1 do, but rather on the relation between Frege’s Basic Law (V) and Cantor’s Theorem (CT). So for the most part the inconsistency of Naïve Comprehension (in the context of standard Second Order Logic) will not concern us, but rather the ontological issues central to the conflict between (BLV) and (CT). These ontological (...) issues are interesting in their own right. And if and only if in case ontological considerations make a strong case for something like (BLV) we have to trouble us with inconsistency and paraconsistency. These ontological issues also lead to a renewed methodological reflection what to assume or recognize as an axiom. (shrink)

In this short paper I try to present William James’s connection with the Argentinian writer Macedonio Fernández (1874-1952), who was in some sense a mentor of Borges and might be considered the missing link between Borges and James.

Cieľom predkladanej state je pokus o upresnenie Kuhnovej teórie vedeckých revolúcií. Navrhujem rozlíšiť pojem vedeckej revolúcie, ktorý označuje sociologický fakt zmeny postoja vedeckého spoločenstva vo vzťahu k určitej teórii a pojem epistemickej ruptúry, ktorý označuje lingvistický fakt diskontinuity jazykového rámca, v ktorom je táto teória formulovaná. Analýzou zmien jazykového rámca možno získať klasifikáciu epistemických ruptúr na štyri typy, nazvané ideácia, re-prezentácia, objektácia a re-formulácia. V stati je každý z týchto typov epistemických ruptúr ilustrovaný na sérii príkladov z dejín fyziky. Uvedené (...) typy epistemických ruptúr úzko súvisia s vedeckými revolúciami. Klasifikácia epistemických ruptúr sa tak dá použiť ako východisko pri klasifikácii vedeckých revolúcií. Jednotlivé revolúcie možno klasifikovať podľa toho, akého druhu je epistemická ruptúra, ktorá príslušnú revolúciu sprevádza. (shrink)